|
|
Formální a jazykové aspekty soudních rozhodnutí
Hau, Vojtěch ; Koloušek, Martin (oponent)
Formální a jazykové aspekty soudních rozhodnutí Abstrakt Ústředním tématem práce je písemná podoba odůvodnění soudního rozhodnutí, které je důležitým prvkem v zamezení libovůle v soudním rozhodování. Cílem práce je analyzovat současnou podobu civilních soudních rozhodnutí okresních soudů. K tomu práce na úvod doktrinálně vymezuje druhy makrostruktury a vnitřní logiky soudních odůvodnění, vázanou a volnou aplikaci práva a především historické a ideologické pozadí angloamerického, francouzského a německého soudního stylu, jehož součástí je i styl český. Druhá část popisuje prameny právní úpravy odůvodnění civilního rozsudku na ústavní, zákonné i podzákonné úrovni. Z těchto pramenů následně za přispění judikatury a odborné literatury vyvěrá analyticko-popisná část představující podobu současného odůvodnění českého civilního rozsudku soudu prvního stupně. V další části přistupuje práce k dosažení svého cíle - podrobuje 150 rozsudků empirickému výzkumu inspirovanému obsahovou analýzou, čímž odhaluje skutečné dodržování požadavků kladených na soudce při písemném odůvodnění rozsudku. Tento výzkum navíc umožňuje práci odkrýt další, ať už pozitivní, či negativní jevy vyskytující se v odůvodněních, které dosud nebyly zmíněny v odborné literatuře. Poslední část práce prezentuje výsledky analýzy a následně nad nimi...
|
|
|
Umělá inteligence jako výzva pro justifikaci lidských práv
Florian, Oldřich Tristan ; Koloušek, Martin (oponent)
Umělá intěligěncě jáko výzvá pro justifikáci lidských práv Anotácě Dlouhodobě sě diskutujě o morálním státusu zvírát, lidí vě věgětátivním stávu ci ěmbrýí, á prěněsěně pák o jějich prípádněm nositělství práv. V ěrě rozmáchu umělě intěligěncě sě týto otázký rozsirují i ná robotý. Těnto těxt sě pokousí týto děbátý vztáhnout ná oblást těorií lidských práv. Těoriě lidských práv spocívájí vě zduvodnění (justifikáci) lidských práv v morálním smýslu, á disěrtácní prácě sě zábývá tím, zdá pokrok v oblásti umělě intěligěncě muzě ruzně týto justifikácní těoriě problěmátizovát. Klícová slová právní filozofiě, lidská prává, umělá intěligěncě, roboti, těoriě lidských práv, subjěktivní prává, prává robotu
|
|
| |
|
|
Společnost Meta jako digitální suverén: Teoretické aspekty nestátního normativního systému v 21. století
Valenta, Tomáš ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Koloušek, Martin (oponent)
Společnost Meta jako digitální suverén: Teoretické aspekty nestátního normativního systému v 21. století Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá normativním systémem aplikovaným na platformách Meta optikou teorie právního pluralismu a na základě analýzy rozhodnutí dozorového orgánu Oversight Board a pokouší se zodpovědět otázku, zda existuje něco jako právo Facebooku. V druhé kapitole podrobně rozebírám vývoj právního pluralismu a jeho přerod od deskriptivní analýzy mnohosti právních řádů k normativní teorii, jak se s touto mnohostí vypořádat. V rámci této kapitoly konfrontuji tradiční náhledy a chápání pojmu práva s alternativními definicemi a pojetími z per autorů právního pluralismu, spolu s alternativními náhledy na pojem autority. Závěrem této kapitoly uvádím tři hlavní směry kritiky právního pluralismu, které jsem v judikatuře vypozoroval. Ve třetí kapitole popisuji fenomén digitálních platforem ze čtyř různých náhledů. Prvně jako online služby, poté jako veřejný prostor, který je v současné době zcela zásadní pro výkon základních práv, zejména svobody projevu, zatřetí jako infrastrukturu, na které začíná být budovaná nemalá část jak běžných interakcí, tak i ekonomických operací, a za čtvrté jako mocenskou architekturu, která umožňuje vysoce efektivní vymáhání pravidel. Čtvrtá kapitola je primárně...
|
|
|
Aristotelova koncepce člověka jako zoón politikon a její relevance dnes
Krejča, Jiří ; Koloušek, Martin (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Aristotelova koncepce člověka jako zoon politikon a její relevance dnes Abstrakt Práce rozebírá Aristotelovu koncepci člověka jako zoon politikon, která stojí v základu jeho etického a politického myšlení. Kromě koncepce člověka zkoumá tato práce i širší etické a politické souvislosti Aristotelova myšlení. Rozebírány jsou pojmy jako rozumnost, svobodné jednání a spravedlnost. Poté dochází k vymezení samotné koncepce člověka jako tvora politického. Výchozím bodem je Aristotelův biologický spis Historia Animalium, kde je člověk představen jako jeden z politických druhů nacházejících se v přírodě. Biologický základ je poté rozveden o politické a etické zkoumání, které zasazuje člověka do kontextu polis. Navazující zkoumání dále rozvíjí celistvé a komplexní pojetí člověka. Je vysvětleno Aristotelovo pojetí života člověka, rozumu a blaženosti. Na to navazuje zkoumání člověka v mezilidských vztazích v obci. Pozornost je zaměřena na vztahy mezi pánem a otrokem, mužem a ženou, jednotlivcem a obcí. Syntézou získaných poznatků je poté možné vytvořit vymezení koncepce člověka jako zoon politikon, které není závislé na prostředí starořeckého městského státu. Je identifikováno pět základních prvků této koncepce - pud k životu ve skupině, specializace funkcí na základě vrozených rozdílů, potřeba hierarchického...
|
|
|
Kořeny liberalismu v díle Thomase Hobbese
Koloušek, Martin ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
(česky) V této bakalářské práci jsou zkoumány kořeny liberalismu v díle Thomase Hobbese, a to komparací tohoto autora s Leonardem Trelawneym Hobhousem. Po vymezení úvod-ních pojmů je rozebrána Hobbesova konstrukce státu v jeho díle Leviathan. Následuje roz-bor vybraných pasážích díla Liberalismus L. T. Hobhouse, na kterých jsou vyloženy prvky liberalismu. Komparací obou filosofů jsou nalezeny styčné body, které jsou liberalismu vlastní, a které Hobbes do politické filosofie uvádí. Kromě prvků liberalismu jsou tak v Hobbesově díle identifikovány samotné kořeny této ideologie, což může mít význam jak pro studium a pochopení, tak pro kritiku tohoto významného ideologického směru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Moderní právní stát v kontextu Hegelových Základů filosofie práva
Koloušek, Martin ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se zabývá analýzou moderního právního státu v kontextu Hegelových Základů filosofie práva. Hegel podává dosud vlivnou analýzu pojmu a fenoménu státu. Ač lze jeho stát označit jako stát policejní, má mnoho společného se současným moderním právním státem. V práci je nejprve podán stručný přehled vývoje myšlení o státě, následně je analyzováno Hegelovo pojetí státu, a konečně v závěrečné části jsou získané poznatky použity na ukázání vybraných problémů současného státu a Hegelova pojetí. Ukazuje se zejména, že jak Hegelův stát, tak současný moderní právní stát v sobě obsahují rozpor - totiž rozpor mezi svobodou na jedné straně a státní mocí na straně druhé. To se v soudobém státě ukazuje zejména na problematické pozici lidských práv. V tomto kontextu lze z Hegela čerpat radu a poučení pro současnost. V posledku se však ukazuje, že jak svoboda, tak lidská práva nejsou samozřejmostí, a je třeba vyvíjet úsilí k tomu, aby byly tyto hodnoty zachovány, a stát přitom stále mohl plnit své funkce.
|
|
|
Vztah spravedlnosti a státu a jeho proměna v současnosti
Koloušek, Martin ; Tryzna, Jan (oponent)
Vztah spravedlnosti a státu a jeho proměna v současnosti Abstrakt Práce pojednává o vztahu spravedlnosti a státu. Pojem spravedlnosti je zkoumaný a diskutovaný od počátku právní filosofie, přesto jeho obsah není definitivně určen. Na otázku, co je spravedlivé, nelze dosud podat uspokojivou odpověď. Význam pojmu státu je o něco více ustálen, jeho vývoj však byl neméně bouřlivý. Vztah mezi státem a spravedlností přitom byl diskutován téměř stejně často a důkladně, jako oba pojmy samotné - zejména v kontextu otázky, zda a jaký stát je spravedlivý. Tato práce rozebírá oba tyto pojmy a klade je do souvislosti - ukazuje, že vztah mezi spravedlností a státem je nutný. Východiskem pro toto tvrzení je vedle analýzy historických názorů na spravedlnost a stát zejména poznatek Hanse Kelsena, že absolutní spravedlnost je lidskému poznání nepřístupná, a tedy je nutné se spokojit toliko se spravedlností relativní, a dále pak teze G. W. F. Hegela, že co je skutečné, to je rozumné, a co je rozumné, je skutečné. Na základě této teze, jíž Hegel formuluje vztah skutečnosti a rozumu, je formulována teze vlastní: co je skutečné, to je spravedlivé. Takto pojatá spravedlnost je spravedlností relativní - je závislá na konkrétním čase a místě, ve kterém se konkrétní společnost nachází. Neznamená to však, že za spravedlivé může být...
|
|
|
Vztah spravedlnosti a státu a jeho proměna v současnosti
Koloušek, Martin ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Večeřa, Miloš (oponent) ; Bárány, Eduard (oponent)
Vztah spravedlnosti a státu a jeho proměna v současnosti Abstrakt Práce pojednává o vztahu spravedlnosti a státu. Pojem spravedlnosti je zkoumaný a diskutovaný od počátku právní filosofie, přesto jeho obsah není definitivně určen. Na otázku, co je spravedlivé, nelze dosud podat uspokojivou odpověď. Význam pojmu státu je o něco více ustálen, jeho vývoj však byl neméně bouřlivý. Vztah mezi státem a spravedlností přitom byl diskutován téměř stejně často a důkladně, jako oba pojmy samotné - zejména v kontextu otázky, zda a jaký stát je spravedlivý. Tato práce rozebírá oba tyto pojmy a klade je do souvislosti - ukazuje, že vztah mezi spravedlností a státem je nutný. Východiskem pro toto tvrzení je vedle analýzy historických názorů na spravedlnost a stát zejména poznatek Hanse Kelsena, že absolutní spravedlnost je lidskému poznání nepřístupná, a tedy je nutné se spokojit toliko se spravedlností relativní, a dále pak teze G. W. F. Hegela, že co je skutečné, to je rozumné, a co je rozumné, je skutečné. Na základě této teze, jíž Hegel formuluje vztah skutečnosti a rozumu, je formulována teze vlastní: co je skutečné, to je spravedlivé. Takto pojatá spravedlnost je spravedlností relativní - je závislá na konkrétním čase a místě, ve kterém se konkrétní společnost nachází. Neznamená to však, že za spravedlivé může být...
|
|
|
Kořeny liberalismu v díle Thomase Hobbese
Koloušek, Martin ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
(česky) V této bakalářské práci jsou zkoumány kořeny liberalismu v díle Thomase Hobbese, a to komparací tohoto autora s Leonardem Trelawneym Hobhousem. Po vymezení úvod-ních pojmů je rozebrána Hobbesova konstrukce státu v jeho díle Leviathan. Následuje roz-bor vybraných pasážích díla Liberalismus L. T. Hobhouse, na kterých jsou vyloženy prvky liberalismu. Komparací obou filosofů jsou nalezeny styčné body, které jsou liberalismu vlastní, a které Hobbes do politické filosofie uvádí. Kromě prvků liberalismu jsou tak v Hobbesově díle identifikovány samotné kořeny této ideologie, což může mít význam jak pro studium a pochopení, tak pro kritiku tohoto významného ideologického směru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.