|
|
Ocelové interiérové schodiště v polyfunkční budově v Bratislavě
Redecha, Martin ; Horáček, Martin (oponent) ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh a posouzení nosné ocelové konstrukce schodiště v polyfunkční budově v Bratislavě. Schodiště se nachází ve vstupním atriu v otevřeném prostoru mezi 1NP až 3NP o celkovém výškovém rozdílu podlah 6850 mm. Přibližné půdorysné rozměry konstrukce schodiště jsou 5500 x 5100 mm. Konstrukce schodiště byla navržena z uzavřených ocelových profilů SHS 50x4 v oceli S355 J2. Konstrukční systém představuje příhradové nosníky různých tvarů, které jsou navzájem pospojovány vodorovnými a šikmými přehradami. Všechny pruty jsou z uvedeného profilu. Kotvení přestavují kotevní desky o tloušťce 15 mm se 4 chemickými kotvami a závitovými tyčím M12, 8.8. Statický výpočet byl provedeným programem Dlubal RFEM 6.06. Následně byl proveden ruční výpočet a posouzení nejvíce namáhaných prutů vnitřními silami a návrh a vypočet kotvení. K návrhu chemických kotev byl použit také program C-FIX Online 1.1.58.1 fi Fischer.
|
|
|
Stanice lanové dráhy v Peci pod Sněžkou
Kornfeldová, Nathaly Sarah ; Horáček, Martin (oponent) ; Balázs, Ivan (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh a posouzení ocelové nosné konstrukce stanice lanové dráhy v Peci pod Sněžkou. Ocelová konstrukce s půdorysnými rozměry 24 x 48 m a výšce 12,5 m se skládá z 9 příčných vazeb vzájemně vzdálených 6 m. Příhradová konstrukce příčné vazby díky zakřivenému tvaru na jedné straně přechází plynule do příhradového sloupu. Tím vzniká příhradový rám, který je na druhé straně kloubově podepřen šikmým plnostěnným sloupem. V prostřední příčné vazbě je z důvodu potřebného prostoru nutného pro výjezd lanovky plnostěnný sloup vynechán. Prostorová tuhost konstrukce je zajištěna pomocí ztužidel. Konstrukce je navržena z oceli S355.
|
|
|
Průmyslová hala
Čerbák, Jakub ; Balázs, Ivan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh a posouzení ocelové nosné kontrukce průmyslové haly. Příčná vazba je tvořena rámem s náběhy o rozpětí 30 m a půdorysné délce 72 m. Výška ve středu vazby je 10,3 m a osová vzdálenost těchto vazeb je 6 m. Použítým materiálem je ocel S355. Součástí je posouzení vybraných nosných prvků, detailů a jejich výkresová dokumentace.
|
|
|
Ocelová konstrukce krytého bazénu
Lengyel, Barbara ; Pešek, Ondřej (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Obsahem bakalářské práce je návrh a posouzení nosné ocelové konstrukce krytého bazénu o půdorysných rozměrech 30×84 metrů a s výškou 14 metrů. Hlavní nosná konstrukce je tvořena 15 příčnými vazbami v osových vzdálenostech 6 metrů. Příčná vazba se skládá ze zakřiveného příhradového vazníku, který je na jedné straně kloubově uložen na ocelových sloupech a na opačné straně je připojen neposuvným kloubem k betonové stěně. Hlavní sloupy jsou v příčném směru vetknuté a v podélném směru kloubově uložené, čelní sloupy jsou v obou směrech kloubově uložené. Jednotlivé příčné vazby jsou spojeny vaznicemi a paždíky. Prostorová tuhost je zajištěn systémem podélných a příčných ztužidel.
|
|
|
Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem
Kinnert, Filip ; Löw, Jiří (oponent) ; Michl, Jan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Je možné dnes vnímat významuplnost míst a architektonických forem bez symbolického odkazování? Je možné hovořit o duchu místa a životě ve věcech bez kýčovitého sentimentu? Tato práce přistupuje k architektuře jako k uměle budované součásti životního prostředí, a zabývá se tím, jak se my lidé k tomuto kontextu vztahujeme nejen jeho dotvářením, ale i naplňováním vnitřní potřeby smyslu. Jistý způsob myšlení a vnímání orientovaný hlavně na užitnost, nás zaměstnává a vzdaluje přemírou abstraktních konceptů, což nám znemožňuje, se s naším prostředím bytostně propojovat. S tím souvisí i ztráta oduševnělých míst, neschopnost taková místa nově vytvářet nebo se s nimi identifikovat. Výchozím bodem pro tuto práci je studium teorií architekta a teoretika Christophera Alexandera, jehož pojetí celistvosti překonává zdánlivé vydělení z přírody, nebo oddělení subjektu od objektivní skutečnosti. To nám umožňuje nově přistupovat k životu a životnímu prostředí jinak než jako k mechanismu. Z této polohy pak studium architektonického jazyka spočívá v rozpoznávání významů architektonických forem, které náleží rovině arbitrárního kulturního kódu a těch, které se na nic neodkazují, ale přece nám zprostředkují smysl a jsou hodnotami samy o sobě. Druhé zmíněné významy, které jsou vlastní prožitku subjektivity, nám pomáhá zvědomovat např. umění. Jsou nám však přístupné v každodenní zkušenosti, v našemu způsobu bydlení a tvorbě míst, díky zkušenosti domova. Na této cestě rozpoznávání si pomáhám díly předních představitelů fenomenologického proudu v architektuře a také odborníky v oblasti filosofie, umění a vědy, kteří v rámci svého oboru poznání došli ke stejnému či analogickému základnímu předpokladu celistvosti. Induktivní metodou, srovnáním a logickou argumentací dokládám jejich ideovou spřízněnost a doplňuji je o vlastní pozorování na konkrétních příkladech. Celek této práce pak nabízím jako příspěvek do diskuse o sjednocené teorii architektury. Za další přínos studované látky považuji příležitost citlivě navazovat na bohatost architektonického dědictví bez striktního vymezování se tzv. „novotvarem“ a úzkostlivého napodobování forem „historických“. Převážně teoretickou práci doplňuji i o vlastní empirický výzkum, v němž poukazuji na to, že některé nevizuální charakteristiky mohou mít stejnou nebo větší důležitost v hodnocení míry celistvosti (života) než vizuální komplexita forem. Tím zpřesňuji některé závěry předních badatelů, kteří se věnují kvantitativnímu zkoumání celistvosti.
|
|
|
Letištní terminál
Mika, Václav ; Pešek, Ondřej (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a posouzením nosné ocelové konstrukce letištního terminálu v Praze Ruzyni. Návrh je zpracovaný ve dvou variantách. Terminál má obdélníkový půdorys o rozměrech 79,3 x 98,65 m. Výška budovy v nejvyšším bodě je cca 21,5 m. Letištní terminál je tvořen 9 příčnými vazbami v osové vzdálenosti 9 m. Opláštění střechy a štítových stěn je navrženo ze sendvičových panelů. Čelní stěna je tvořena prosklenou fasádou.
|
|
|
Ocelová konstrukce sportovní haly
Hrabovská, Kristýna ; Balázs, Ivan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout a posoudit nosnou ocelovou konstrukci sportovní haly ve Slavkově u Brna. Hala bude využívaná pro běžné míčové kolektivní sporty, odtud plynou požadavky na její rozměry. Stavba má obdélníkový půdorys o rozměrech 61x30 m a výška haly je 12,5 m. Objekt je jednolodní se sedlovou střechou o sklonu 10°. Příčnou vazbu tvoří příhradové rámy kloubově uložené po osové vzdálenosti 6 m. Tuhost objektu zajišťují podélná a příčná ztužidla. Pruty ocelové konstrukce jsou z válcovaných profilů. Opláštění budovy je provedeno z panelů od firmy Kingspan uložených na stěnových paždících a střešních vaznicích. Na budovu je uvažováno stálé zatížení od vlastní tíhy a opláštění a proměnné zatížení od sněhu a větru a jejich kombinace. Materiál použitý v konstrukci je ocel S235.
|
|
| |
|
|
Ocelová konstrukce sportovní haly
Lorenc, Jakub ; Horáček, Martin (oponent) ; Balázs, Ivan (vedoucí práce)
Obsahem bakalářské práce je návrh a posouzení hlavních nosných prvků ocelové sportovní haly v Lužicích. Objekt má půdorysné rozměry 37,12x51 m a výšku 12,8 m. Nosnou konstrukci tvoří příhradové obloukové vazníky, kloubově uložené na vetknutých sloupech. Příčné vazby jsou vzdálené 6 m a jsou propojeny vaznicemi, paždíky a systémem ztužidel, který zajišťuje prostorovou tuhost. Prvky jsou z oceli S235, opláštění je provedeno sendvičovými panely.
|
|
|
Ocelová konstrukce průmyslové haly
Pavlas-Jirásek, Václav ; Horáček, Martin (oponent) ; Balázs, Ivan (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem nosné ocelové konstrukce průmyslové haly se dvěma mostovými jeřáby. Půdorysné rozměry haly jsou 24 × 60 m, výška je 16 m. Konstrukce je tvořena symetrickými příčnými vazbami se sedlovými příhradovými vazníky kloubově uloženými na sloupech o osové vzdálenosti 12 m. Na vaznících jsou kloubově uloženy příhradové vaznice. Sloupy jsou v příčném směru vetknuté. Prostorová tuhost konstrukce je zajištěna systémem ztužidel. Základním materiálem je ocel pevnostní třídy S355.
|
host ::
RSS.