|
|
Sociální sítě v kolektivu dětí ve věku 9-11 let
Čermáková, Petra ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Tato práce se zaměřuje na výzkum působení sociálních sítí na vztahy v kolektivu dětí ve věku 9-11 let. Teoretická část představuje vývoj sociálních sítí, psychologický vývoj dětí v tomto věku a rizika spojená s užíváním sociálních sítí. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu provedeném prostřednictvím hloubkových rozhovorů s dětmi a jejich rodiči. Analýza dat pomocí metody interpretativní fenomenologické analýzy odhalila, že děti v uvedeném věkovém rozmezí aktivně využívají sociální sítě, přestože jsou platformami stanovena věková omezení. Sociální sítě pro ně představují hlavně prostředek komunikace a propojení s vrstevníky, což může mít pozitivní vliv na vazby v kolektivu a udržování kontaktů mimo školní prostředí. Nicméně byla identifikována vážná rizika, jako je kyberšikana, sociální vyčlenění a závist, která jsou spojená s aktivitami dětí na sociálních médiích. Výsledky této práce mohou sloužit jako východisko pro další výzkum v této oblasti a jako podpora pro vývoj vhodných preventivních opatření.
|
|
|
Adaptace žáků na první ročník základní školy
Čermáková, Petra ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá adaptací žáků, která bývá v literatuře spojována s mateřskou školou. Pro 1. ročník základní školy je to téma nové. Práce se proto zaměřuje na popsání jednotlivých pojmů, které jsou pro pochopení adaptace dítěte na 1. ročník základní školy zásadní. Teoretická část práce je řazena chronologicky tak, jak jednotlivá témata v životě dítěte přichází, tj. od definice předškolního věku, přes problematiku školní zralosti a připravenosti, zápisu i odkladu školní docházky až po vymezení mladšího školního věku. Stěžejní kapitola je věnována problematice adaptace a příčin neúspěšné adaptace. Pro empirickou část diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum na základě výzkumné metody případové studie. Pro sběr dat bylo použito několik technik. Jedná se o přímé nezúčastněné pozorování žáků o přestávkách, ale i vyučovacích hodinách. Pozorování je doplněno o polostrukturované individuální rozhovory se žáky, paní učitelkou a paní asistentkou. Další technikou je rodičovský online dotazník. KLÍČOVÁ SLOVA Adaptace, žák, zralost, připravenost, škola, spolužák, kolektiv, nový začátek, prostředí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Rozvojové možnosti mikroregionu na vnitřní periferii Česka (případová studie Bystřice nad Pernštejnem)
Čermáková, Petra
Diplomová práce se zabývá rozvojovými možnostmi mikroregionu Bystřicko. V práci jsou vymezeny základní pojmy a problematika rozvoje obcí na vnitřní periferii České republiky. V praktické části je popsána komplexní charakteristika zkoumaného mikroregionu. Dále jsou zde popsány možnosti řešení útlumu těžby uranové rudy, částečně v jiných odvětvích. Na základě získaných poznatků byla vypracována SWOT analýza a byly zhodnoceny rozvojové možnosti mikroregionu Bystřicko. Výsledkem diplomové práce je ucelený pohled na rozvojové možnosti daného mikroregionu, který je kartograficky, fotograficky a graficky zdokumentován.
|
|
|
Adaptace hlístic na přežití nepříznivých podmínek
Čermáková, Petra ; Vadlejch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Adaptace hlístic zahrnují soubor mechanismů, díky nimž hlístice čelí nepříznivým podmínkám. Ty mohou přicházet buď z vnějšího, nebo vnitřního prostředí. Jaké budou převládat, závisí na tom, zda je hlístice parazitická, volně žijící, či se jedná o volně žijící stadium hlístice parazitické. Hlístice žijící ve volné přírodě se musí vyrovnávat hlavně se změnami okolního biotopu. Parazita zase velmi ovlivňuje vnitřní prostředí svého hostitele. Avšak i v tomto případě je důležitá úloha vnějšího okolí, neboť vždy platí vzájemný vztah parazita, hostitele a prostředí. Situace ohrožení řeší hlístice zpravidla dvěma způsoby. Buď se nepříznivým podmínkám přizpůsobí natolik, že v nich dokáží růst a reprodukovat se, nebo volí takový adaptační mechanismus, který jim dané ohrožení pomůže alespoň dočasně překonat. Nejen jednotlivé druhy, ale i jednotlivá stadia určitých druhů hlístic používají takové adaptační mechanismy v závislosti na prostředí, ve kterém žijí. Jednotný a univerzálně platný adaptační mechanismus u hlístic neexistuje. Adaptační mechanismy, které hlístice používají, vyvolávají změny v jejich fyziologii potažmo metabolismu, morfologii, vývoji a růstu, ale i v jejich chování. Cílem této práce byl na základě práce s informačními databázemi bližší popis těch nejdůležitějších adaptačních mechanismů, čemuž předchází obecný popis biologie hlístic pro lepší pochopení problematiky. Na základě toho lze vysvětlit, proč jsou hlístice evolučně natolik úspěšným kmenem s tak širokým polem působnosti. Mohou být také velice nepříjemnými škůdci mající negativní dopad na hospodářskou i sociální sféru. A právě snaha o bližší poznání hlístic a jejich adaptačních mechanismů a zkoumání jejich překvapivě odolných forem může být klíčem k jejich řízené regulaci.
|
|
|
Analýza kultury mateřských škol - cesta ke zlepšení či změně organizační kultůry
Čermáková, Petra ; Gabrielová, Šárka (oponent) ; Koberová, Eva (vedoucí práce)
Závěrečná bakalářská práce se zabývá problematikou organizační kultury a analýzou současného stavu kultury mateřských škol. Vychází z poznatků, že znalost kultury školy má ve školství specifický význam pro svůj vliv na edukační proces, zejména v oblasti marketingu a managementu školy, a že je důležité tento proces neustále sledovat a analyzovat. Přináší základní poznatky o kultuře mateřských škol ve vybraných oblastech s následným stanovením závěrů z šetření, které mohou sloužit managementu mateřských škol jako doporučení k zamyšlení se nad samotnou podstatou kultury školy a následným vytvořením plánu pro zlepšení či změnu kultury školy.
|
|
|
Vliv změny legislativy upravující podmínky chovu slepic na produkci konzumních vajec v Evropské unii
Čermáková, Petra
Čermáková, P. Vliv změny legislativy upravující podmínky chovu slepic na produkci konzumních vajec v Evropské unii. Bakalářská práce. Brno, 2014. V bakalářské práci je popsán historický vývoj systémů ustájení nosnic, welfare zvířat a evropská směrnice Rady 74/1999 ze dne 19. července 1999, která všem členským státům Evropské unie zakazuje chov nosnic v konvenčních (neobohacených) klecích s účinností od 1. ledna 2012. Práce je zaměřena na celkový dopad směrnice na produkci konzumních vajec ve vybraných státech Evropské unie. V této práci je popsána produkce vajec ze světového hlediska a z pohledu České republiky, dále je popsán zahraniční obchod s komoditou vejce z pohledu Evropské unie a České republiky.
|
|
| |
host ::
RSS.