Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 149 záznamů.  začátekpředchozí99 - 108dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Průmyslové dědictví jako aktivní prvek cestovního ruchu.
Janouchová, Veronika ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Dianová, Markéta (oponent)
Práce se zaměřuje na možnosti propojení cestovního ruchu a průmyslového dědictví. Jedním z témat je definování průmyslového dědictví jako problematického ekonomického aspektu. Skrze nástroje cestovního ruchu, jako je destinační management, se práce snaží pozitivně vymezit socioekonomické dopady průmyslového dědictví na své okolí. Mimo jiné se práce zabývá i pozvednutím úrovně regionů, právě díky propojení cestovnímu ruchu a technických památek v trasy po těchto památkách. Cílem práce je pak připravit návrh funkční Trasy po průmyslových památkách v Pardubickém kraji. Definovat nedostatky a příležitosti v sektoru cestovního ruchu v tomto kraji a navrhnout řešení ve formě Trasy po technických památkách.
Artová kina v Brně
Řeháková, Petra ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá artovými kiny v Brně, na které aplikuje poznatky zejména z knihy Sure seaters: The Emergence of Art House Cinema od Barbary Wilinski a rozebírá další širší souvislosti, které ovlivňují artová kina, jako jsou například problematika filmové distribuce, filmové festivaly, vznik artových kin v USA a historie kinematografie v ČR. V Brně v současné době funguje pouze jediné artové kino, kino Art. Vzniklo v roce 1914, v porovnání s ostatními kiny v Brně je jeho programová skladba velice nekonvenční a podobně jako u ostatních artových kin jsou jeho pravidelní návštěvníci lidé, kteří nechodí do kina pouze pro zábavu, ale chtějí se vzdělávat. Jeho průměrná návštěvnost v roce 2011 byla srovnatelná s ostatními malými kiny v Brně. Na přelomu roku proběhla digitalizace kina, což kinu umožní nabízet nové titulky již krátce po jejich uvedení do distribuce. Dle slov pana Daniela Zásměty, vedoucího kina Art, má kino nevyužitý potenciál oslovit diváky z řad vysokoškolských studentů. Za tento jev je částečně zodpovědná nedostatečná propagace v elektronických mediích a sociálních sítích. Plánované změny a již zmíněná digitalizace kina Art má ale šanci zvýšit návštěvnost nejen u této skupiny diváků.
Filmový kýč v současné české kinematografii
Peňásová, Anna ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Bakalářská práce bude pojednávat o roli kýče v současném českém filmu. Výsledek práce by měl odpovědět na otázku, zda úspěch filmu souvisí s jeho kýčovitostí, či nikoliv, a především, jaké je postavení kýče v současném českém filmu. Teoretická část bude zaměřena na definování pojmu kýč a nastíní situaci v současném českém filmovém průmyslu. Praktická část bude sestávat z analýzy deseti nejnavštěvovanějších českých filmů natočených v roce 2010 z hlediska jejich kýčovitosti. V této části bude využita definice kýče estetika Tomáše Kulky.
Dramaturgie a financování artového kina Světozor
Tůmová, Barbora ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Bakalářská práce sleduje fenomén artových kin se zaměřením na oblasti dramaturgie a financování. Jejím cílem je obecně představit historické i současné vnímání artového filmu, vznik instituce artového kina a různé možnosti jejich financování prostřednictvím veřejných či soukromých podpor. Praktická část předloží detailnější vhled do dramaturgie a financování pražského artového kina Světozor. Ve svém výsledku text potvrzuje, že přitažlivost artových kin nespočívá jen ve specifické programové nabídce artových filmů a že zaměření se na prezentaci alternativní kultury sebou nutně nenese finanční závislost na veřejných zdrojích.
Socioekonomický význam získání titulu Evropského hlavního města kultury
Vostrovská, Pavla ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi využití kultury jako faktoru pro ekonomický, sociální a územní rozvoj sídel. Na základě teoretických poznatků o vlivu kultury na ekonomiku demonstruje dopady projektu Evropského hlavního města kultury na jmenované město. Cílem této práce je pomocí faktických dat, jež byly zjištěny ve městech, která daný titul v minulosti získala, dokázat, zda získání jmenovaného titulu by mohlo vést k podpoře regionálního rozvoje.
Marketing památek funkcionalismu se zaměřením na využití v cestovním ruchu
Brdíčková, Jitka ; Černá, Jitka (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Cílem této diplomové práce je navrhnout možnosti zlepšení ve využívání památek funkcionalismu v oblasti cestovního ruchu prostřednictvím efektivnější komunikace a propagace. Práce vysvětluje pojmy související s marketingem a cestovním ruchem, které přímo souvisejí s vymezenou problematikou. Dále je zde představen významný sloh 1. poloviny 20. století -- funkcionalismus. Východiskem k dosažení cíle jsou závěry vyvozené z analýzy stávající situace a výsledků dotazníkového šetření.
Kulturní eventy v rámci organizace a management firemních kongresů
Janečková, Markéta ; Patočka, Jiří (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je seznámení s různými druhy eventů, podrobný popis průběhu od jejich samotného počátku až po závěrečné zhodnocení založený na vlastních zkušenostech i na předepsaných pravidlech. V praktické části se zaměřím na průběh a organizaci dvou reálných akcí - firemní konference a filmového festivalu. Práce diskutuje průběh obou akcí, jejich úspěchy a neúspěchy a také rozebírá jednotlivé rozdíly.
Historie, rekonstrukce a využití kulturní památky (případová studie auly Gymnásium Benešov)
Pokorný, Matyáš ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Gymnázium Benešov oslavilo v roce 2007 stoleté výročí vzniku své budovy, avšak samotná tradice gymnaziálního školství v Benešově sahá mnohem hlouběji do historie - začíná se s příchodem piaristického řádu do Benešova na počátku 18. století. Piaristé vybudovali ve městě svou kolej a roku 1706 zde zahájili vyučování. Existence této instituce pak sehrála významnou úlohu v celkovém rozvoji města i jeho okolí. Na počátku 20. století přešla tato vzdělávací instituce pod správu státu a roku 1907 pro ni byla vystavěna nová budova v novorenesančním slohu. Součástí této budovy byla i novobarokní kaple (aula), jejíž interiér zdobily secesní nástěnné malby. V průběhu minulého století prošla budova gymnázia, její aula a nástěnné malby komplikovaným, avšak velmi zajímavým vývojem. Jeden z nejpozoruhodnějších osudů postihl právě aulu gymnázia, respektive ony nástěnné malby. Jejich ústřední témata byla totiž silně nábožensky orientovaná a znelíbila se proto politické moci, která zde nastoupila po únoru 1948. Nástěnné malby byly zamalovány a na několik desítek let zmizely ze světa. Zmizely, ale nebyly zapomenuty. Skryty pod vrstvou omítky přečkaly těžké časy a dočkaly se nakonec okamžiku, kdy opět spatřily světlo světa. Stalo se tak v rámci dlouho očekávané rekonstrukce auly gymnázia, která se uskutečnila ve školním roce 2006/2007 právě u příležitosti stoletého výročí budovy. Vydejme se nyní společně po stopách této rekonstrukce, prozkoumejme, jaká pohnutá historie jí předcházela, s jakými obtížemi se setkala a jaký výsledek nakonec přinesla.
Image a Corporate Identity ve vztahu ke kulturním institucím
Janáč, Pavel ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Hucková, Barbara (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Image a Corporate Identity ve vztahu ke kulturním institucím" se zabývá v první části významem CI v teoretické rovině. Zároveň je snahou veškeré metody, postupy a obecně platná pravidla srovnat s kulturní sférou a stanovit případné rozdíly. V druhé, teoretické části je uveden příklad kulturní instituce. Představen a důkladně rozebrán je firemní styl Centra současného umění DOX.
Rozhledny a vyhlídkové věže jako sociokulturní a ekonomický fenomén
Mikšovský, Marek ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem rozhleden v České republice. Jejími cíly jsou popsat situaci v minulosti, v přítomnosti a nastíněna je i situace v budoucnu. Dále práce definuje pojem rozhleden, specifikuje vyhlídkové věže dle použití materiálů při jejich výstavbě, vysvětluje socioekonomické i jiné podmínky při jejich výstavbě v dobách minulých a současných a doporučuje, jak rozhledny financovat, provozovat a udržovat. Dalšími aspekty, které jsou popsány, jsou ohrožení a devastace rozhleden, propojení fenoménu rozhleden s dalším celorepublikovým fenoménem, kterým je chataření a chalupaření a vypracování samotného plánu a projektu rozhledny. V závěrečné případové studii je vypracován prozatím hypotetický, ale do budoucna realizovatelný projekt konkrétní rozhledny, ve kterém jsou použity postupy a metody z oblasti managementu, financování a marketingu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 149 záznamů.   začátekpředchozí99 - 108dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.