|
|
František Kaván (1866 - 1941) v dopisech manželce a přátelům
Charvátová, Eliška ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Zachař, Michael (oponent)
Tato rigorózní práce představuje edičně zpracovaný soubor korespondence malíře Františka Kavána (1866-1941), žáka Mařákovy školy, s jeho druhou manželkou Pavlou Kavánovou-Šírovou, nakladatelem a galeristou Františkem Topičem, malířem Oldřichem Blažíčkem a knihovníkem a bibliografem Ladislavem Janem Živným. Edice vychází ze souborů dopisů uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze a Archivu Národní galerie v Praze. Korespondence přináší informace k životu malíře v letech 1894 až 1941. V práci jsou zhodnoceny použité prameny a literatura, následuje ediční poznámka s popsanými postupy badatelské práce a edičního zpracování, doplněná o charakteristiku editora Svatopluka Klíra. Následují samostatné kapitoly edice, věnované jednotlivým adresátům, sestavené na základě tematicky řazených výňatků z celkového počtu 259 dokumentů opatřených poznámkovým aparátem. Plnotextové edice zmíněných dokumentů jsou součástí mé bakalářské a diplomové práce, z kterých předkládaný text vychází. Práce je doplněna rejstříky, seznamem pramenů a literatury. Edičně zpracované dopisy Kavána od konce 19. do druhé poloviny 20. století přinášejí nový pohled na život a práci významného českého krajináře, jeho třech přátel, kteří vynikali ve svých oborech a vliv, který na umělce a jeho tvorbu měla jeho...
|
|
|
Studium a korespondence kněžského dorostu Jednoty bratrské v letech 1610-1618
Růčková, Markéta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Just, Jiří (oponent)
Studium a korespondence kněžského dorostu Jednoty bratrské v letech 1610-1618 Markéta Růčková V roce 2006 byly při rekonstrukci bývalého minoritského kláštera v Mladé Boleslavi Na Karmeli nalezeny dvě dřevěné truhličky, které ukrývaly tzv. Archiv Matouše Konečného. Archiv Matouše Konečného obsahuje písemnosti, které vznikly z výkonu úřadu nebo byly adresovány jednomu ze čtyř biskupů Jednoty bratrské, Matouši Konečnému (1569-1622), jehož sídlem byla právě Mladá Boleslav. Podstatnou část obsahu archivu tvoří korespondence adresovaná mladoboleslavskému biskupu. Nemalý díl této korespondence zaujímají písemnosti vzniklé v souvislosti s vysíláním bratrských studentů, adeptů na kněžství v Jednotě, na zahraniční vzdělávací instituce. Kromě samotných dopisů studentů odesílaných z Brém a Bytomi nad Odrou (Bytom Odrzański v dnešním Polsku), kde mládenci navštěvovali tamní akademická gymnázia (gymnasia illustria), nalézáme v truhličkách také jejich sliby a účetní rejstříky jejich výdajů. Zprávy studentů jsou doplněny o korespondenci jejich pedagogů. Hlavním cílem zpracování takto tematicky definovaného souboru písemností studentů a pedagogů se stala jejich obsahová analýza a plné ediční zpřístupnění. Dalším záměrem byla snaha vysledovat z korespondence a účetních rejstříků různé aspekty všedního dne a studia...
|
|
|
Dějiny cechovních řemesel v Krupce
Flaková, Nikola ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Dějiny cechovních řemesel v Krupce" si klade za cíl přiblížit vznik, vývoj a fungování jednotlivých cechovních řemesel, které působily na území města Krupky. Cílem této práce je analyzovat obsah jednotlivých cechovních artikul, cechovních knih a spisového materiálu z různých hledisek, které jsou podrobněji popsány v jednotlivých kapitolách, do kterých je práce rozdělena. Kapitola prameny a literatura reflektuje důležité archivní prameny týkající se otázky cechovnictví v obecném měřítku i pro území Krupky, zároveň kapitola informuje o základních publikacích, které se tematicky vážou k cechovním organizacím, jejich vývoji a fungování. Následující kapitola přináší nástin správního vývoje v horním městě Krupce. Jádrem práce je kapitola zabývající se krupskými cechovními řemesly z různých hledisek a pohledů. Přílohy připojené k této práci doplňují poznatky uvedené v její textové části, a jsou tvořeny především soupisy řemeslníků.
|
|
|
Rajonizace rožmberských vodních mlýnů na panství Třeboň po roce 1590: Mýtus nebo skutečnost?
Škudrnová, Jaroslava ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
V poslední třetině 16. století vznikl na rožmberských statcích v souvislosti s připravovanou reformou vrchnostenského hospodářství unikátní dokument, tzv. Popis mlýnů z roku 1590, který poznamenává všechny (poddanské i panské) vodní mlýny na rožmberském dominiu. Na základě tohoto soupisu pak Jaroslav Honc roku 1959 publikoval studii, v níž vyslovil hypotézu o rajonizaci rožmberských mlýnů v roce 1590. Cílem této diplomové práce je nejen představení tohoto nesmírně zajímavého pramene, ale především konfrontace reformních představ rožmberských úředníků se skutečností, jež je zachycena v účetním materiálu třeboňského panství mezi léty 1550 až 1615.
|
|
|
Rodina Wallenfelsova a ostatní Židé města Příbrami za 2.světové války
Doležalová, Kristýna ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Smolová, Věra (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na židovské obyvatelstvo města Příbrami na příkladu rodiny Wallenfelsovy. První část práce se zabývá obecně městem Příbram a přibližuje vývoj tohoto města z více úhlů pohledu. Druhá část práce představuje průvodce historií místního židovského obyvatelstva od úplných počátků, přes vykázání z hornických měst roku 1568 až do dnešních dní. Velká pozornost je kladena druhé světové válce a jejímu dopadu na zdejší židovskou komunitu. Poslední část je věnována rodině Wallenfelsů od počátku příchodu prvních členů rodiny do Příbrami, přes holocaust během druhé světové války a pokračuje detailní historií členů až do roku 2015. Historie rodiny je zajímavá nejen svými osudy, ale i odrazem tehdejší doby a událostí, které tuto rodinu velmi ovlivnily.
|
|
|
Židé na Jindřichohradecku. Proměna židovského osídlení v 19. století na příkladu vybraných obcí.
Rutová, Andrea ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou židovského osídlení na Jindřichohradecku, ke které došlo v důsledku uvolnění restrikčních zákonů v roce 1848. Na příkladu židovských obcí v Jindřichově Hradci, Kardašově Řečici, Starém Městě pod Landštejnem a Nové Bystřici je načrtnut vývoj, jakým se židovská společnost v daném regionu ubírala. U každé obce jsou popsány nejstarší zmínky o židovském osídlení, charakteristika osídlení na přelomu 18. a 19. století provedená na základě analýzy soupisů Židů a nakonec vývoj obce po roce 1848. V rámci poslední kapitoly je u každé obce zkoumán proces a míra asimilace k českému národu.
|
|
|
Knihovna Národního muzea v 1. polovině 20. století očima Josefa Volfa
Kalousková, Kristýna ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Deníky Josefa Volfa jsou zatím nezpracovaný a nevyžitý pramen, pro zkoumání života vědeckých a kulturních elit v období první československé republiky, pro odhalení způsobu fungování Knihovny Národního muzea a v neposlední řadě pro seznámení se s osobností jejího ředitele. Autor zaznamenává události všedního pracovního dne, každodenní problémy, své vztahy s kolegy a přitom pečlivě eviduje také svou publikační činnost. Práce se věnuje dvěma posledním dílům mapujícím Volfům život těsně před jeho smrtí. Z řádek se dozvídáme o významných osobnostech veřejného života i o dnes již neznámých regionálních knihovnících, archivářích nebo badatelích. Cílem je odhalení co největšího počtu těchto jmen a událostí zde zmíněných. Snahou je pak rekonstrukce chodu jedné kulturní instituce v tehdejším Československu.
|
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovační ceremoniál, který se odehrál 23. května 1611 v Praze, patří mezi ty korunovace, kterým v české historiografii nebyla věnována velká pozornost. Ostatně i korunovanému panovníkovi, Matyášovi Habsburskému, zůstávají čeští historici mnohé dlužni. K samotnému aktu korunování se však dochovalo mnoho zpráv, ať už v rukopisné či tištěné podobě. Jedná se o oficiálně vydané tisky, zprávy vyslanců a zpravodajů, korespondenci, kronikářské zápisy, paměti a deníky. Mnohé o něm vypovídají i prameny hmotné a obrazové povahy. Soupisu, rozboru a kritice těchto pramenů věnuji první část své práce. Ve druhé se pak věnuji podrobnému popisu průběhu korunovačního dne, vypracovanému právě na základě dochovaných předkládaných pramenů. Korunovační obřad byl v českých zemích tradičně vykonáván na základě Korunovačního řádu českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaného Karlem VI., jehož jádro bylo zachováno i při Matyášově korunovaci v chrámu sv. Víta. Průběh celé korunovace, silně ovlivněný tehdejší politickou situací v Čechách, nebyl provázen žádnými okázalými oslavami, slavnostními průvody a lidovými veselicemi. Odehrál se s vyloučením široké veřejnosti za přísných bezpečnostních opatření. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Klíčová slova:...
|
|
|
Demografický vývoj obce Lesonice (okres Třebíč) v 18.-19. století
Urbánková, Miluše ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje demografický vývoj obce Lesonice v okrese Třebíč na jihozápadní Moravě v letech 1701-1900. Vychází přitom z údajů excerpovaných z křestních, oddacích a úmrtních matrik římskokatolické farnosti Babice. První kapitoly pojednávají o pramenech a literatuře, dále o historii obce Lesonice a farnosti Babice. V dalších kapitolách následuje rozbor sňatečnosti, porodnosti a úmrtnosti, který zahrnuje mimo jiné sňatkovou migraci, délku trvání manželství, strategii při výběru partnerů, produktivitu manželství, volbu křestních jmen, problematiku nemanželských dětí, období zvýšené mortality a příčiny úmrtí.
|
|
|
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst
Tošnerová, Marie ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst Marie Tošnerová Práce přináší základní informace o dochovaných narativních pramenech týkajících se českých měst, sepsaných v předbělohorském období. V 16. a počátkem 17. století dosáhla historie značné obliby, což se projevilo ve vzniku mnoha historiografických spisů. Práce je zaměřena především na kronikářská díla pojednávající o minulosti českých měst, která se dochovala převážně v rukopisech. Pouze okrajově jsou zmíněny osobní pamětní záznamy jednotlivých měšťanů, neboť u většiny převažují informace o vlastní rodině. Údaje o dalších historiografických pramenech spíše literárního charakteru jako jsou humanistické topografie a panegyrická díla, jsou uvedena pouze v případě, že se týkají města, jež má dochován také jiný historiografický pramen z předbělohorské doby. Městské narativní prameny jsou studovány z pohledu historických věd, kdy je především posouzen jejich význam a přínos pro poznávání života našich předků. Důraz je kladen na jejich vypovídací schopnost k otázkám předbělohorské společnosti, k procesům a dějům odehrávajícím se v blízkém i dalekém okolí pisatele, k problematice každodennosti i dějinám mentalit. Pozornost je soustředěna na genezi a recepci pramene, na osoby autorů těchto prací a sociokulturnímu prostředí, ve kterém díla...
|
host ::
RSS.