|
|
Hlavní líčení
Mitošinková, Zdeňka ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Říha, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na nejdůležitější stadium trestního řízení, tj. na hlavní líčení, a jeho aktuální problémy. Cílem této práce je poskytnutí komplexního pohledu na hlavní líčení a jeho průběh a chronologické shrnutí dílčích problémů, se kterými se lze v praxi setkat. Výklad jednotlivých institutů je podán z hlediska teoretického i praktického. Diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol, z nichž každá se věnuje různým aspektům hlavního líčení. Kromě těchto kapitol obsahuje také úvod a závěr. Práce začíná obecným úvodem, ve kterém jsou dále popsány také důvody, které mě vedly k výběru tohoto tématu, jsou zde vymezeny základní úkoly, které tato práce sleduje, a popsána její struktura. První kapitola rozebírá základní zásady trestního řízení se zaměřením na ty, které se uplatňují nejvíce v hlavním líčení. Druhá kapitola se zabývá osobami účastnícími se hlavního líčení. Je zde rozebráno především jejich procesní postavení, práva a povinnosti v průběhu hlavního líčení. Ve třetí kapitole je pojednáno o přípravě hlavního líčení. Tato příprava je nesmírně důležitá pro zdárný průběh celého hlavního líčení. Obsahem čtvrté kapitoly, rozdělené do čtyř částí, je samotný průběh hlavního líčení. První část rozebírá zahájení hlavního líčení. Druhá část, nejdůležitější, se zaměřuje na...
|
|
|
Hlavní líčení
Mitošinková, Zdeňka ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na nejdůležitější stadium trestního řízení, tj. na hlavní líčení, a jeho aktuální problémy. Cílem této práce je poskytnutí komplexního pohledu na hlavní líčení a jeho průběh a chronologické shrnutí dílčích problémů, se kterými se lze v praxi setkat. Výklad jednotlivých institutů je podán z hlediska teoretického i praktického. Diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol, z nichž každá se věnuje různým aspektům hlavního líčení. Kromě těchto kapitol obsahuje také úvod a závěr. Práce začíná obecným úvodem, ve kterém jsou dále popsány také důvody, které mě vedly k výběru tohoto tématu, jsou zde vymezeny základní úkoly, které tato práce sleduje, a popsána její struktura. První kapitola rozebírá základní zásady trestního řízení se zaměřením na ty, které se uplatňují nejvíce v hlavním líčení. Druhá kapitola se zabývá osobami účastnícími se hlavního líčení. Je zde rozebráno především jejich procesní postavení, práva a povinnosti v průběhu hlavního líčení. Ve třetí kapitole je pojednáno o přípravě hlavního líčení. Tato příprava je nesmírně důležitá pro zdárný průběh celého hlavního líčení. Obsahem čtvrté kapitoly, rozdělené do čtyř částí, je samotný průběh hlavního líčení. První část rozebírá zahájení hlavního líčení. Druhá část, nejdůležitější, se zaměřuje na...
|
|
|
Trestný čin opilství podle § 360 tr. zák.
Richter, Jiří ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Trestný čin opilství podle § 360 TZ Diplomová práce pojednává v deseti kapitolách o trestném činu opilství podle § 360 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Autor vymezuje základní pojmy s tímto trestným činem související, provádí rozbor skutkové podstaty, a dále se věnuje teoretickým přístupům a kriminologickým aspektům tohoto trestného činu. V první kapitole se věnuje důvodům samotné existence tohoto specifického instrumentu a pojmu nepříčetnosti, včetně pojednání o posuzování příčetnosti v praxi formou znaleckého posudku. Druhá kapitola stručně shrnuje vývoj právní úpravy opilství na našem území za období od tereziánských reforem trestního práva do současnosti. Třetí a čtvrtá kapitola obsahuje rozbor skutkové podstaty opilství v jejím aktuálním znění, včetně institutu actio libera in causa obsaženého v §360 odst. 2 TZ. V páté kapitole autor rozebírá argumenty jednotlivých teoretických přístupů k trestání zaviněně nepříčetných pachatelů a zaujímá k nim vlastní kritické postoje. Zároveň provádí porovnání důsledků aplikace jednotlivých teorií na příklady z nejnovější judikatury českých soudů. Šestá a sedmá kapitola se věnuje trestnému činu opilství z hlediska možností trestné součinnosti na tomto činu, resp. možnostem souběhu s jinými trestnými činy. Osmá kapitola se věnuje trestání opilství jak...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Geaney, Irene Sheila ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje alternativám nepodmíněného trestu odnětí svobody, přičemž se zaměřuje především na domácí vězení, podmíněné odsouzení, ale i obecně prospěšné práce či peněžitý trest, protože se celosvětově jedná o nejužívanější alternativy k nepodmíněnému trestu. Cílem práce je analyzovat právní úpravu v České republice a stručně čtenáře seznámit s právní úpravou v zahraničí. Diplomová práce se rovněž zaměřuje na hledání výhod a nevýhod zkoumaných trestů, zejména s ohledem na jejich nápravné účinky. Zároveň práce seznamuje čtenáře s návrhy možných změn právní úpravy, které by mohly být přínosné. Samotná práce se skládá z úvodu, šesti kapitol a závěru. První dvě kapitoly jsou pojímány jako úvodní, které představují základní terminologii důležitou pro následující kapitoly. V první kapitole je rozebrán pojem trestu, jeho účel a možné účinky. Zároveň je zde představen koncept restorativní justice, který nabízí další možný způsob, jakým lze reagovat na páchání trestné činnosti. Druhá kapitola se věnuje alternativám k nepodmíněnému trestu. Z tohoto důvodu jsou zde rozebrány negativní aspekty, které souvisejí s umístěním pachatele do věznice. Dále je v této kapitole vymezen pojem alternativních opatření. Text se také zaměřuje na sankce v českém trestním právu a na zásady při jejich ukládání. V...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Hrušáková, Denisa ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Předložená diplomová práce pojednává o alternativách k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, neboť jedině tyto mohou z dlouhodobého hlediska vyřešit palčivý a v současnosti velice aktuální problém přeplněnosti věznic. Cílem této práce bylo jednak teoretické vymezení alternativ nepodmíněného trestu odnětí svobody s ohledem na českou právní úpravu a jednak rozbor jednotlivých alternativ, které český právní řád nabízí. Úvodní část práce je zaměřena na význam alternativních trestů v systému sankčních institutů. Práce je dále členěna do dvou hlavních kapitol právě s ohledem na zmíněné dva cíle, na něž byla zaměřena. První kapitola věnovaná vymezení pojmu "alternativ k nepodmíněnému trestu odnětí svobody" je členěna na čtyři podkapitoly. První podkapitola na pozadí současných pojetí alternativ dostupných na poli českého doktrinálního prostředí usiluje o teoretické vymezení prostřednictvím kritérií, na jejichž základě je možné daný institut za takovou alternativu považovat. Druhá podkapitola vysvětluje preferenci alternativních trestů před nepodmíněným trestem odnětí svobody. Třetí podkapitola se věnuje vývoji české trestní politiky směrem k alternativním trestům. Následně ve čtvrté podkapitole autorka provádí současnými problémy spojenými s alternativní podobou trestu nepodmíněného. Ve druhé kapitole, která je...
|
|
|
HLAVNÍ LÍČENÍ
Kantorová, Lucie ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje hlavnímu líčení jako nejdůležitějšímu stadiu trestního řízení a jeho aktuálním problémům. Cílem této práce je poskytnutí komplexního pohledu na celé hlavní líčení a jeho průběh. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Kromě kapitol obsahuje práce také úvod a závěr. Kapitola první představuje právní předpisy, které hlavní líčení upravují, definuje účel a význam hlavního líčení v rámci trestního řízení a v poslední podkapitole rozebírá základní zásady trestního řízení se zaměřením na ty z nich, které se v široké míře uplatňují právě ve fázi hlavního líčení. Kapitola druhá se věnuje přípravě hlavního líčení, od jejíž preciznosti se odvíjí kvalita samotného hlavního líčení. Zabývá se postupem při doručování obžaloby a nařízením hlavního líčení. V rámci popisu obsazení soudu při hlavním líčení se diplomová práce dotýká problematiky případů, u kterých, v důsledku nejasného zákonného výkladu, vyvstala pochybnost, zda mají být rozhodovány senátně nebo samosoudcovsky. V rámci rozboru přítomnosti veřejnosti u hlavního líčení, v poslední podkapitole, se diplomová práce blíže zabývá vhodností povolování obrazových a zvukových záznamů a přenosů ze soudní síně. Kapitola třetí se již zabývá samotným průběhem hlavního líčení, tzn. přítomností osob...
|
|
|
Násilná kriminalita a její prevence
Vondrušková, Magdalena ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem této diplomové práce je "Násilná kriminalita a její prevence". S násilím se můžeme setkat kdekoliv, v rodině, ve škole, v práci nebo na ulici. Každý den média informují veřejnost o násilné kriminalitě. Otázkou je, zda je pravda, že násilí roste v naší společnosti, nebo zda se jedná jen o zprávu, která je velmi zajímavá pro média? Účelem této práce je odpověď na tuto otázku. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol a několika podkapitol. První a úvodní kapitola vymezuje základní pojmy používané v diplomové práci, například kriminologie, kriminalita, násilná kriminalita, agrese a násilí. Kapitola druhá se zabývá fenomenologií násilné kriminality. Tato kapitola se skládá ze tří částí. První část se zaměřuje na stav násilné kriminality. Druhá část se zabývá strukturou násilné kriminality a část třetí dokumentuje dynamiku násilné kriminality. Třetí kapitola se zaměřuje na oběti i jejich problematiku. Tato kapitola nejprve vysvětluje pojmy, jakými jsou viktimologie, viktimnost, viktimizace, oběť. Další část této kapitoly se zabývá chováním oběti, vztahem mezi pachatelem a obětí, typologií obětí, pomocí obětem, prevencí jak se nestát obětí, psychologií oběti a na závěr analyzuje oběti násilné kriminality v České republice Republic. Čtvrtá kapitola se nazývá "Pachatelé násilné kriminality". Tato kapitola...
|
|
|
Problematika tzv. kazuistického pozitivismu v rozhodovací praxi českých trestních soudů
Hřebíček, Vladislav ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Autor ve své práci podrobně projednává o problematice tzv. kazuistického pozitivismu v rozhodovací praxi českých trestních soudů, tedy o tématu, kterému v odborné trestněprávní literatuře nebyla dosud věnována pozornost. Kazuistický pozitivismus lze definovat jako nežádoucí jev, kdy soudy v rámci svého rozhodování nekriticky aplikují některé interpretační závěry, k nimž v souvislosti s rozhodování konkrétních případů dospěla předchozí soudní praxe, přičemž s těmito závěry je fakticky nakládáno jako s právními normami, a jako takové mají tedy vliv na výsledek soudního rozhodnutí. V první kapitole autor pojednává o pramenech kazuistického pozitivismu, zejména pak o pramenu hlavním, kterým je právní věta judikátu, tedy věta, která přechází samotnému textu publikovaného rozhodnutí a která má obsahovat podstatu právního problému, který je v rozhodnutí řešen. Druhá kapitola je pak věnována jednotlivým konkrétním příkladům z rozhodovací praxe českých trestních soudů, jakož i vysvětlení termínu dekontextualizace právní věty. V další kapitole je podrobně rozebráno, proč je kazuistický pozitivismus v praxi nežádoucím jevem. Dle autora jde mj. o to, že kazuistický pozitivismus může znamenat zejména mutagenní faktor některých právních zásad (zejména zásady nullum crimen sine lege), když se právní věty judikátů,...
|
|
|
Alternativy k nepodmíněnému trestu odnětí svobody
Vokál, Ondřej ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Cílem této práce je poskytnout přehled alternativních trestů, které jsou alternativou za nejpřísnější trest systému sankcí - nepodmíněný trest odnětí svobody. První kapitola obsahuje historický vývoj (alternativních) trestů. Zabývá se počátkem trestu jako veřejnoprávní (či spíše státní) reakcí na spáchané společenské provinění a pokračuje přes renesanci, první alternativním trestům v evropských a severoamerických právních řádech a dospívá až k dnešním uceleným trestněprávním katalogům moderních systémů trestních sankcí. Další část práce, která je jejím těžištěm, pojednává o jednotlivých druzích alternativních trestů. Do práce byly zvoleny tyto tresty: podmíněné odsouzení, které spočívá v odkladu trestu odnětí svobody podmíněném vedením řádného života; domácí vězení, kdy je pachatelova osobní svoboda omezena tak, že se v určitou dobu musí zdržovat ve svém obydlí; peněžitý trest, jehož uložením pachateli vzniká povinnost zaplatit určenou finanční částku; dále trest obecně prospěšných prací, jenž je vykonáván prováděním prací v obecném zájmu bez nároku na odměnu za tuto práci; zákaz pobytu, kterým je pachateli zakázáno se zdržovat po vymezenou dobu na určeném území nebo obvodu; a konečně zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, což je trest určený především k postihování tzv....
|
|
|
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
Lovíšková, Zuzana ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá problematikou odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, tak jak ji upravuje § 88 TrŘ. Její součástí je rovněž otázka zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, jež upravuje samostatné ustanovení trestního řádu, § 88a TrŘ. Hlavním záměrem této práce je provedení podrobného rozboru obou zmíněných institutů s tím, že práce zohledňuje jak normy vnitrostátní, tak normy mezinárodní a dokonce v omezené míře též normy zahraniční. Vlastní text práce je systematicky rozčleněn do tří základních kapitol, nabízejících postupně analýzu české, "evropské" a slovenské právní úpravy. Každá z kapitol je členěna do několika částí. V první kapitole vymezuji na jedné straně pojem, podstatu a fungování institutu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, na druhé straně pojem, podstatu a fungování institutu zjišťování údajů o telekomunikačním provozu. V samostatných částech rozebírám problematiku důkazní použitelnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu opatřeného v cizině, jakož i otázku využití obsahu elektronické pošty (neboli e- mailu) jako důkazu v trestním řízení. Neobcházím ani problém využití důkazu záznamem telekomunikačního provozu, který byl opatřen jiným subjektem, než je orgán činný v trestním řízení. Druhá kapitola slouží k pochopení práva na respektování...
|
host ::
RSS.