|
|
Advokátská žurnalistika na příkladu Jakuba Patočky
Davidová, Adéla ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá takzvanou advokátskou žurnalistikou, kterou se v českém mediálním prostředí snaží přiblížit na příkladu novináře, sociologa, bývalého ekologického aktivisty a člena dvou politických stran - ČSSD a Strany zelených - Jakuba Patočky. Práce dává advokátskou žurnalistiku do kontextu s ostatními typy novinářských rolí a pojetím žurnalistiky v liberálně demokratických společnostech. Výzkumnou metodou práce je hloubkový polostrukturovaný rozhovor, který zkoumá především Patočkovo vnímání žurnalistiky a politiky a jejich vzájemné prolínání. Text se zaměřuje především na období od roku 2003, kdy Patočka vstoupil do Strany zelených, do roku 2017, kdy brněnská sociální demokracie rozhodla o jeho vyloučení ze strany. Práce je rozdělená na Patočkovu novinářskou a politickou kariéru. Novinářské kapitoly jsou věnované jeho působení v časopise Poslední (později Sedmá) generace, Literárních novinách a Deníku Referendum. Jedna kapitola pak popisuje jeho úlohu v takzvané kuřimské kauze. V části věnované Patočkovu politickému angažmá jsou zmíněné volby do Evropského parlamentu 2004, ve kterých Patočka kandidoval jako lídr Strany zelených, jeho pokus o reformu Strany zelených spolu s Janem Beránkem nebo Patočkovo vyloučení z ČSSD kvůli organizaci referenda o poloze brněnského hlavního nádraží.
|
|
|
Vliv inzerentů na obsah lifestylových médií
Pouzarová, Jana ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, zda má inzerce vliv na obsah lifestylových médií. První část se zabývá teorií ekonomie médií, trhem tištěných magazínů a faktory, které na média působí. Následuje vymezení etického a zákonného rámce inzerce. Součástí je také popis vybraných médií, rozbor jejich postavení na trhu a míry finanční závislosti na inzerci. Pro analýzu byly zvoleny dva lifestylové magazíny, konkrétně Cosmopolitan, jakožto zástupce časopisu pro ženy, a ForMen určený mužům. Druhá část práce se zabývá vymezením metodologického rámce a přiblížením použité výzkumné metody, tedy kvantitativní obsahové analýzy. Zkoumány jsou tři různé jevy v rámci šesti vedlejších výzkumných otázek, a to poměr reklamního a redakčního obsahu, míra propojenosti inzerce s redakčními materiály (reciprocita značek) i využívání advertorialů, případně jejich označování a rozpoznatelnost od ostatního obsahu. Třetí úsek rozebírá výsledky výzkumu. Práce dochází k závěru, že určitá závislost médií na inzerentech je pozorovatelná, stejně tak i vliv zadavatelů. Méně často se naopak objevují projevy provázanosti inzerce a redakčního obsahu. Analýzy ženského a mužského média zároveň přinesly výrazně odlišné výsledky.
|
|
|
Tradiční média a boj s tzv. fake news na příkladu BBC, ARD a Rádia Svobodná Evropa
Čáslavská, Veronika ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá, jak se vybraná tradiční média můžou vymezit vůči obrovskému množství dezinformací ve veřejném prostoru. Diplomová práce nejprve analyzuje pojem fake news, přičemž zkoumá rozdílné pojetí tohoto výrazu napříč americkým a anglosaským prostředím. V následujících kapitolách diplomová práce uvádí souvislost mezi důvěrou v média a šířením fake news, nastiňuje psychologické faktory, které šíření fake news ovlivňují a upozorňuje na roli mediální gramotnosti. Následující kapitoly uvádí konkrétní možnosti, jak se tradiční média můžou vůči fake news vymezit, a to například pomocí pomalé žurnalistiky či důkladným ověřováním faktů. Tak se práce dostává ke třem analyzovaným fact-checkingovým oddělením, jež vznikla v rámci zahraničních tradičních médií. Oddělení ARD Faktenfinder, BBC Reality Check a RFE/RL/VOA Polygraph.info, která vznikla mezi lety 2015 až 2017, berou vyvracení fake news a ověřování informací jako samostatný novinářský výstup. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů diplomantka zkoumala, jak tato oddělení fungují, jak definují fake news, jaké mají plány do budoucna či zda aktivně přispívají k rozvoji mediální gramotnosti. Komparativní analýza výpovědí vedoucích těchto oddělení ukázala, že ani jedno z oddělení nemá k dispozici analýzu, která by zkoumala dopad činnosti...
|
|
|
Ruské zpravodajské servery na českém internetu a jejich referování o Evropské unii
Podzimková, Pavlína ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
V posledních letech mluví mnohé zdroje o Ruskem vedené hybridní či informační válce proti Západu. Za významnou součást ruské strategie jsou přitom označována dezinformační média. Velké množství údajně proruských dezinformačních webů se po roce 2014, kdy došlo k eskalaci napětí na území Ukrajiny, objevilo i v českém internetovém prostředí. V rámci této práce nejdříve vymezíme teoretický rámec a posléze podrobíme tři z těchto webů (Sputnik Česká republika, Aeronet a AC24) obsahové analýze, při níž se budeme zabývat výhradně jejich referováním o Evropské unii. Cílem tak bude přispět k potvrzení či vyvrácení hypotézy o snaze proruské propagandy oslabit pozice západních institucí. Zkoumat budeme také zpravodajský styl, který je těmto serverům vlastní, popřípadě přítomné manipulativní techniky.
|
|
| |
|
|
Umělá inteligence v žurnalistice a její využití na příkladech tiskových agentur Reuters a AP
Jahn, Oliver ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Cílem této diplomové práce je představení zcela nového způsobu vytváření i distribuování zpráv a obsahu, kdy se do tohoto jinak tradičně "lidského odvětví" začínají v poslední době promítat automatizované a chytré počítačové systémy využívající umělou inteligenci. Hodlám vysvětlit, co tento pojem znamená s ohledem na mediální prostor, představit jeho poměrně krátkou historii a popsat, jak dochází k jeho zavádění v žurnalistické praxi. Jelikož se jedná o stále vyvíjející se část možná budoucí novinářské práce, která je zatím v začátcích, nepracují s ní zatím ve větším tuzemská média, i když postupně začínají experimentovat například se strojovou žurnalistikou, tedy předstupněm plně automatizované umělé inteligence. Výzkum je proto zaměřen na vývoj a používání umělé inteligence tiskovými agenturami Reuters a AP, které s těmito nástroji už začaly pracovat a na jejichž případu hodlám ukázat možný budoucí nástup i praxi. V závěru zhodnotím největší výhody i nejdiskutovanější etické problémy fungování umělé inteligence v žurnalistice.
|
|
|
Postavení zpravodajského webového portálu Seznam Zprávy v české mediální krajině po prvním roce fungování
Bejlková, Kamila ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na zpravodajský on-line deník Seznam Zprávy a jeho fungovaní v období prvních dvou let od vzniku v říjnu 2016. Cílem práce je popsat specifika on-line médií a internetu, který spojuje technologie, jako jsou počítač či mobilní zařízení, s chytrými televizemi ve formě HbbTV. Cílem analytické části je pak zjistit, jak se tento deník etabloval v rámci české mediální krajiny především s ohledem na zájem publika a četnost citací deníku v dalších českých médiích. Seznam Zprávy jsou v této práci porovnávány s dalšími, aktuálně nejčtenějšími, českými zpravodajskými online deníky: iDNES, Novinky, Deník, Aktuálně, Lidovky a iRozhlas. Prostřednictvím dat o návštěvnosti a počtech reálných uživatelů dostupných ze služby NetMonitor.cz jsou v této práci vytvořeny přehledné statistiky těchto hodnot. Na jejich základě je pak určeno, jaký úspěch server Seznam Zprávy za první dva roky u publika zaznamenal. Dalšími ukazateli je počet citací v dalších médiích, jejichž přehled poskytl on-line mediální archiv Newton Media. Posledním ukazatelem je zájem o profily deníku na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.
|
|
|
Twitter jako zdroj novinářské práce ve vybraných internetových zpravodajských portálech během vládní krize v květnu 2017
Andree, Sabina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Práce se zabývá analýzou využívání informací ze sociální sítě Twitter při novinářské práci. Na událostech vládní krize v květnu 2017 zkoumám zapojení informací z Twitteru do zpravodajské produkce. Pro účely analýzy jsem zvolila tři zpravodajské servery: Aktuálně.cz, iDnes.cz a iRozhlas.cz. Cílem práce je zjistit, jakou mírou a jakým způsobem byly zapojeny informace z Twitteru do zpravodajství vybraných portálů během vládní krize. Dalším cílem je analyzovat výběr zdrojů z Twitteru. Zkoumání vychází z metody kvantitativní obsahové analýzy, která umožňuje přesně vyjádřit míru zastoupení informací ze sociální sítě ve sledovaném obsahu. Teoretická část bakalářské práce charakterizuje síťová digitální média a popisuje procesy digitální mediamorfózy a konvergence, které jsou spojeny s nástupem tzv. nových médií. Teoretická část dále představuje sociální síť Twitter, její vznik a principy fungování, se zvláštním důrazem na roli Twitteru jako zdroje novinářské práce. Praktická část kromě samotné analýzy obsahuje také představení výzkumné metody, tj. kvantitativní obsahové analýzy, popis politického kontextu sledovaného období a charakteristiku vybraných zpravodajských serverů. Výsledky analýzy jsou nejprve prezentovány pro každé zvolené médium zvlášť a následně práci uzavírá srovnání a reflexe zjištěných...
|
|
|
Redigování zpráv moderátory pořadu Studio ČT24
Šedivá, Tereza ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá funkcí moderátora ve zpravodajství České televize a tím, jaké kvality do vysílání ze své pozice přináší. V dnešní době práce moderátora ve veřejnoprávní televizi neobnáší pouze čtení předem připravených zpráv ze čtecího zařízení. Je žádoucí, aby moderátor během vysílání projevil také své znalosti. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů s vybranými moderátory pořadu Studio ČT24 práce zkoumá, do jaké míry si dotyční upravují studiové úvody. Na příkladu ukázek vysílání ČT24 z jara 2018 také posuzuje, jak moderátoři vedou rozhovory s hosty (primárně při osobním kontaktu ve studiu, doplňkově i po telefonu). Veřejnoprávní médium klade na moderátora vysoké požadavky a právě při rozhovorech se projeví jeho přehled a předchozí pracovní příprava. V neposlední řadě se práce zaměřuje na to, zda moderátoři působí ve svém projevu přirozeně, jak zvládají improvizaci či krizové situace. Cílem práce je zjistit, jak velký má moderátor vliv na výsledný vzhled vysílání, jaké části vytváří sám.
|
|
| |
host ::
RSS.