|
| |
|
| |
|
|
Substituované polyacetyleny s aldehydickými skupinami: příprava a postpolymerizační modifikace
Zhernakova, Yulia ; Sedláček, Jan (vedoucí práce) ; Faukner, Tomáš (oponent)
Byla prostudována homopolymerizace 3-ethynylbenzaldehydu, 4-ethynylbenzaldehydu a 1-ethynylbenzen-3,5-dikarbaldehyd a kopolymerizace těchto monomerů s fenylacetylenem cílená na přípravu rozpustných homo a kopolymerů polyacetylenového typu s aldehydickými skupinami v postranních substituentech. Ukázalo se, že komplexy Rh(I) jsou velmi účinnými katalyzátory těchto polymerizací. Rozpustnost homopolymerů byla řízena symetrií substituce postranních fenylových skupin monomerních jednotek. Nesymetricky substituovaný 3-ethynylbenzaldehyd poskytl rozpustný homopolymer, symetricky substituované 4-ethynylbenzaldehyd a 1- ethynylbenzen-3,5-dikarbaldehyd poskytly nerozpustné homopolymery: nerozpustnost zřejmě odrážela těsné uspořádání symetricky substituovaných řetězců homopolymerů v pevné fázi. 3- Ethynylbenzaldehyd, 4-ethynylbenzaldehyd a 1-ethynylbenzen-3,5-dikarbaldehyd poskytly při kopolymerizaci s fenylacetylenem rozpustné binární kopolymery s laditelným složením. Polymerizovatelnost 3-ethynylbenzaldehydu a 1-ethynylbenzen-3,5-dikarbaldehydu byla podobná jako polymerizovatelnost fenylacetylenu. 4-Ethynylbenzaldehyd vykazoval zhruba poloviční polymerizovatelnost než fenylacetylen. Homopolymer 3-ethynylbenzaldehydu a kopolymery 3-ethynylbenzaldehydu s fenylacetylenem byly úspěšně pospolymerizačně...
|
|
|
Vliv governance na výkon vysokých škol v mezinárodním srovnání
Sedláček, Jan ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent) ; Laboutková, Šárka (oponent) ; Kvizda, Martin (oponent)
Cílem disertační práce je zformulovat doporučení pro governance vysokých škol v aktuálním kontextu České republiky na základě zkoumání vlivu vybraných aspektů governance na výkon vysokých škol v mezinárodním srovnání. Jako aspekty governance jsou vybrány míra autonomie a vliv aktérů na rozhodování vysoké školy univerzitního typu. Výkon zahrnuje činnost výzkumnou, vzdělávací a třetí roli. Disertační práce také aplikuje Goodhartův zákon na prostředí vysokých škol. Identifikuje a podle typologie rozděluje vedlejší nežádoucí efekty vyvolané nesprávným využíváním měřitelných ukazatelů. Na základě zjištění jsou uváděna doporučení pro governance vysokých škol v České republice.
|
|
|
Intervalové časování a časoprostorová integrace
Sedláček, Jan ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Vnímání časoprostoru, následné uložení jeho struktury do paměti a případné vybavení je nezbytnou schopností pro přežití většiny dnes žijících živočichů. U vyšších obratlovců je tento proces součástí jejich deklarativní paměti. Tato práce se přednostně zaměří na popis časoprostorové integrace těchto engramů v hipokampu, zprostředkovanou místními buňkami a nově objevenými časovými buňkami. Práce rovněž zmíní s tím spojený význam a funkce časové percepce. Nakonec jsou popsány časové strategie, které si subjekty mohou osvojit v konkrétních behaviorálních úlohách.
|
|
|
Funkcionalizované mikroporézní polymerní sítě připravené z ethynylarenů
Stahlová, Sabina ; Sedláček, Jan (vedoucí práce) ; Etrych, Tomáš (oponent) ; Červený, Libor (oponent)
Byla popsána příprava nové skupiny funkcionalizovaných konjugovaných polymerních sítí využívající kvaternizační polymerizaci ethynylpyridinů s bis(brommethyl)areny. Připravené sítě sestávaly z polyacetylenových hlavních řetězců nesoucích pyridylové a pyridiniumylové postranní skupiny. Síťování bylo zajištěno propojením pyridiniumylových skupin spojkami -CH2(arylen)CH2-. Změnou poměru monomeru a kvaternizačního činidla v násadě bylo možno řídit poměr obsahu pyridylových a pyridiniumylových skupin v sítích (pyridyl/pyridiniumyl = 0 až 1,32). Sítě nevykazovaly permanentní mikroporozitu prokazatelnou dusíkovou adsorpcí při 77 K. Nicméně, všechny sítě byly aktivní při záchytu CO2 při 293 K. Byla vyslovena hypotéza, že záchyt CO2 odráží tvorbu dočasné porézní textury sítí cestou konformačních změn segmentů sítí, které jsou umožněny pohyblivostí těchto segmentů za laboratorní teploty. Byla popsána příprava vysoce funkcionalizovaných konjugovaných polymerních sítí s permanentní porozitou využívající řetězovou koordinační kopolymerizaci acetylenických monomerů. Jako vhodná se pro tyto účely ukázala kopolymerizace 1,4-diethynylbenzenu nebo 4,4'-diethynylbifenylu s mono a diethynylbenzeny funkcionalizovanými skupinami NO2 nebo CH2OH. Připravené sítě sestávaly z polyacetylenových hlavních řetězců propojených...
|
|
|
Konjugované porézní polymery odvozené od diethynylarenů řetězovou polymerizací a polycyklotrimerizací
Slováková, Eva ; Sedláček, Jan (vedoucí práce) ; Merna, Jan (oponent) ; Červený, Libor (oponent)
3 ABSTRAKT Byla popsána příprava nového typu rigidních konjugovaných polymerních sítí s vysokým obsahem permanentních mikropórů a mesopórů vykazujících vysoké specifické povrchy, a to až 1469 m2/g. Sítě byly připraveny řetězovou koordinační homopolymerizací katalyzovanou inzertními katalyzátory na bázi komplexů rhodia, která byla nově aplikována na bifunkční acetylenické monomery typu diethynylarenů (1,4-diethynylbenzen, 1,3-diethynylbenzen a 4,4'-diethynylbifenyl). Kovalentní strukturu sítí tvoří substituované polyacetylenové řetězce vzájemně hustě propojené arylenovými spojkami. W a Mo metathesní katalyzátory se ukázaly jako neúčinné pro přípravu těchto sítí. Bylo prokázáno, že průměr mesopórů (až 22 nm) a jejich zastoupení v sítích je možno zvyšovat zvýšením polymerizační teploty a prodloužením doby polymerizace. Byl navržen mechanismus popisující tvorbu mesopórů vzájemným propojováním drobných částic mikroporézního polymeru. S použitím emulzní polymerizační techniky byly připraveny texturně hierarchizované polyacetylenové sítě obsahující otevřené vzájemně propojené makropóry s průměrem až 4,8 μm, jejichž stěny vykazovaly mikro/mesoporézní texturu. Bylo prokázáno, že rozsah síťování polyacetylenových sítí různé textury lze zvýšit postpolymerizačně termicky indukovanou reakcí volných ethynylových skupin...
|
|
|
Syntéza mikroporézních polymerních sítí s azomethinovými spojkami
Hašková, Alena ; Sedláček, Jan (vedoucí práce) ; Balcar, Hynek (oponent)
Byla syntetizována následující série monomerů typu aromatických Schiffových bází s dvěma koncovými ethynylovými skupinami a jednou nebo dvěma azomethinovými spojovacími skupinami: N-(4-ethynylbenzyliden)(4-ethynylanilin), polohové izomery N,N'-(1,4-fenylen)bis(1-(ethynylfenyl)methanimin)u a polohové izomery 1,1'-(1,4-fenylen)bis[(N-ethynylfenyl)methanimin]u. S použitím [Rh(NBD)acac] jako koordinačního katalyzátoru byly monomery úspěšně polymerizovány cestou řetězové polymerizace na hustě propojené polyacetylenové sítě s mikro/mesoporézní texturou a specifickým povrchem ve stovkách m2 /g. Byl prokázán nárůst konverze ethynylových skupin a specifického povrchu sítí s rostoucí teplotou a reakčním časem. Různé složení a architektura polymerizovaných monomerů ovlivnila zejména zastoupení mikropórů a mesopórů v připravených sítích. Byla provedena postpolymerizační modifikace polymerní sítě poly[N-(4-ethynylbenzyliden)(4-ethynylanilin)]u spočívající v částečném uvolnění spojek mezi lineárními segmenty sítě, přičemž bylo prokázáno, že i po modifikaci si polymerní síť zachovala mikro/mesoporézní texturu.
|
|
|
Aliphatic polyester-based nanoparticles as drug delivery systems
Jäger, Alessandro ; Štěpánek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Jan (oponent) ; Sikora, Antonín (oponent)
3 SOUHRN Nanočástice vytvořené z biodegradovatelných polymerů jsou považovány za jeden z nejslibnějších systémů pro transport léčiv při biolékařských aplikacích. Tato disertační práce je proto zaměřena na syntézu a charakterizaci nových biodegradovatelných alifatických kopolyesterů PBS/PBDL (poly(butylen sukcinát-co-butylen dilinoleát) pro cílenou dopravu léčiv. Tyto polymery byly použity pro přípravu sférických nanočástic (poloměr < 60 nm) s úzkou distribucí rozměrů pomocí jednokrokové metody nanoprecipitace bez přítomnosti povrchově aktivních látek. Rozměr vytvořených polymerních nanočástic bylo možno řídit v požadovaném rozsahu volbou koncentrace polymeru, výběrem organického rozpouštědla, použitím směsi organických rozpouštědel nebo nastavením teploty a iontové síly. Optimalizací těchto parametrů bylo možno připravit nanočástice s rozměry menšími než 100 nm, výhodou tohoto postupu je možnost přípravy ve velkých množstvích. Struktura nanočástic byla podrobně charakterizována rozptylovými technikami a transmisní elektronovou mikroskopií. Kombinace statického a dynamického rozptylu světla ukázala, že nanočástice jsou porézní a tedy jejich interní struktura není kompaktní. Zachycení vody v pórech nanočástice zajišťuje na jedné straně jejich stabilitu, na druhé straně umožňuje rychlou degradaci, která byla...
|
|
|
Příprava funkcionalizovaných lineárních a sesíťovaných polyacetylenů
Havelková, Lucie ; Sedláček, Jan (vedoucí práce) ; Balcar, Hynek (oponent)
Fenylacetylenické monomery, jejichž jádro nese kromě ethynylové skupiny také jednu nebo dvě aldehydické skupiny, byly s použitím komplexu [Rh(NBD)acac] jako katalyzátoru úspěšně polymerizovány na většinou vysokomolekulární lineární polyacetyleny s aldehydickými skupinami v postranních substituentech. Z hlediska výtěžku a molekulové hmotnosti vzniklého polymeru se jako nejvýhodnější poloha pro umístění aldehydické skupiny na monomer ukázala poloha meta vzhledem ke skupině ethynylové. Bylo prokázáno, že polyacetyleny s aldehydickými skupinami lze modifikovat reakcí s p-toluidinem za vzniku Schiffovy báze v postranních substituentech polymerů. S použitím komplexu [Rh(NBD)acac] jako polymerizačního katalyzátoru byly s vysokým výtěžkem polymerizovány 1,3-diethynylbenzeny s různými substituenty (R = H, F, Cl, Br, HCO, NO2, COOCH3) v poloze 5 na benzenovém jádře na mikroporézní nebo mikro/mesoporézní polyacetylenické sítě se specifickým povrchem 311 až 1146 m2 /g. V případě sítě nesoucí skupiny HC=O byl prokázán pozitivní vliv těchto skupin na kapacitu při záchytu CO2 a par methanolu. Bylo prokázáno, že polyacetylenovou síť se skupinami HC=O lze částečně reverzibilně modifikovat reakcí s p-toluidinem, přičemž se částečně reverzibilně mění i textura sítě.
|
host ::
RSS.