|
|
Analýza argininu a jeho methylovaných derivátů v klinických vzorcích pomocí LC-MS/MS
Prokop, Pavel ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Raisová Stuchlíková, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Uchazeč: Bc. Pavel Prokop, DiS. Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Název diplomové práce: Analýza argininu a jeho methylovaných derivátů v klinických vzorcích metodou LC-MS/MS Asymetrický dimethylarginin (ADMA) a jeho enantiomer, symetrický dimethylarginin (SDMA), jsou přirozeně se vyskytující aminokyseliny, které vznikají intracelulárně z L-argininu. ADMA je endogenním kompetitivním inhibitorem synthasy oxidu dusnatého. Zvýšené hladiny ADMA a SDMA jsou spojovány s endoteliální dysfunkcí, hypertenzí, kardiovaskulárními a renálními onemocněními. Obě látky se u pacientů s chronickým renálním onemocněním (CKD) hromadí. Cílem této diplomové práce bylo zavedení a validace metody na stanovení L-argininu, ADMA a SDMA v lidské plazmě pomocí ultravysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS). LC-MS/MS metoda byla následně porovnána s enzymovou imunoanalýzou na imunosorbentech (ELISA) a metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí (HPLC-FL). Chromatografická separace probíhala za použití kapalinového chromatografu Dionex UltiMate 3000 UHPLC, následovala hmotnostní detekce na hmotnostním spektrometru amaZon SL. Jako interní standardy byly...
|
|
|
Vývoj 3D sférických buněčných modelů odvozených od nádorových buněčných kultur vhodných pro studium fotodynamické terapie
Brieslingerová, Lenka ; Macháček, Miloslav (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Lenka Brieslingerová Školitel: RNDr. Miloslav Macháček, Ph.D. Název diplomové práce: Vývoj 3D sférických buněčných modelů odvozených od nádorových buněčných kultur vhodných pro studium fotodynamické terapie Vzhledem k celosvětově narůstajícímu počtu nádorových onemocnění je stále velká snaha zefektivnit jejich léčbu. Běžně je testování nově vyvíjených léčiv prováděno na kulturách nádorových buněk rostoucích v monovrstvě. Použití 3D sféroidních modelů však poskytuje vhodnější způsob testování, jelikož tyto modely dokáží lépe napodobit vlastnosti in vivo nádorů a poskytnout tak reálnější odezvu na podaná léčiva. 3D sféroidní modely mohou být využity kromě testování nových cytostatik také jako nádorové modely pro studium účinku fotodynamické terapie (PDT), ač tento model stále není v tomto oboru příliš rozšířen. PDT je alternativní minimálně invazivní léčebná metoda nejen pro nádorová onemocnění. Využívá fotosenzitizéru (PS), molekulárního kyslíku (3 O2) a světla k tvorbě reaktivních forem kyslíku (ROS), které následně poškozují nádorovou tkáň. Tato práce se zabývala zhotovením 3D sféroidních buněčných kultur z HeLa buněčné linie, které byly následně použity k dalším pokusům, včetně PDT. Sféroidy byly...
|
|
|
Potenciální toxicita terpenů a jejich účinky v jaterních buňkách
Zárybnický, Tomáš ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Anzenbacherová, Eva (oponent) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Tomáš Zárybnický Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Konzultant: doc. Ing. Petra Matoušková, Ph.D. Název disertační práce: Potenciální toxicita terpenů a její účinky v jaterních buňkách Veřejný zájem o rostlinné přípravky, potravní doplňky, extrakty a izolované aktivní látky v posledních desetiletích vzrůstá. Cílem této doktorské disertační práce bylo studovat vybrané látky ze skupiny monoterpenů a seskviterpenů a jejich interakce s jaterními buňkami: interakce s enzymy metabolizujícími léčiva, potenciální jaterní toxicitu a nové mechanismy účinku. Literatura o známá o jaterní toxicitě několika monoterpenů a seskviterpenů byla nejprve shrnuta. Dále jsme se zaměřili na látku (R)-pulegon, známou svou jaterní toxicitou, a jeho předpokládaný metabolit (R)-menthofuran. Výsledky jejich toxicity v precizních tkáňových řezech z lidských jater ukázaly, že (R)-menthofuran byl méně toxický vůči lidským játrům a že pravděpodobným důvodem mohou být mezidruhové rozdíly mezi člověkem a myší. Několik seskviterpenů (farnesol, cis-nerolidol, trans-nerolidol, α-humulene, β-karyofylen a karyofylenoxid) v předešlých studiích inhibovalo aktivitu několika isoforem cytochromu P450 (CYP), zejména pak CYP3A4. Tyto látky...
|
|
|
Silice řečíku lentišku: in vitro stanovení cytotoxicity a protizánětlivé aktivity
Elstnerová, Marie ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Marie Elstnerová Školitel: prof. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název diplomové práce: Silice řečíku lentišku: in vitro stanovení cytotoxicity a protizánětlivé aktivity Cílem mé práce, která byla zahájena ve spolupráci s University of Sassari (Itálie), bylo zjistit více o biologické aktivitě silice řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) a přispět tak k rozhodnutí, zda může být silice této rostliny použita v ústních hygienických přípravcích, konkrétně v ústních vodách. Silice byla získána z listů divoce rostoucích rostlin severní Sardinie. Cytotoxicita a protizánětlivá aktivita nebyly testovány pouze u čisté silice, ale i u silice ve formulaci nanoemulzí (použitými emulgátory byly lecitin a Tween 80) a u dvou nejvíce zastoupených terpenů (−)-α-pinenu a (−)-terpinen-4-olu. Cytotoxicita silice byla měřena kolorimetrickým testem s použitím tetrazoliové soli WST-1 na čtyřech ústních buněčných liniích (gingiválních fibroblastech, periodontálních ligamentových fibroblastech, dysplastických orálních keratinocytech a primárních gingiválních keratinocytech). Životaschopnost lidských orálních buněk byla nejvíce snížena lecitinovou nanoemulzí, čistá silice měla na viabilitu vliv nejmenší. Protizánětlivá aktivita byla...
|
|
| |
|
|
Vliv monoterpenu citralu na expresi detoxikačních enzymů v HepaRG buňkách
Švábová, Tereza ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Uchazeč: Bc. Tereza Švábová Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Michaela Šadibolová Název diplomové práce: Vliv monoterpenu citralu na expresi detoxikačních enzymů v HepaRG buňkách Citral je acyklický monoterpen, který je produkován především vyššími rostlinami. Je jedním z mnoha sekundárních metabolitů, které slouží rostlině jako detoxikační faktory, morforegulátory, atraktanty pro opylovače nebo obranné látky. Mimo jiné má řadu pozitivních účinků např. antibakteriální, protizánětlivé nebo protinádorové, ale při nesprávném použití může být toxický, zejména pro játra. Cílem této diplomové práce bylo zjistit účinek citralu na vybrané biotransformační a antioxidační enzymy v HepaRG buňkách. Diferencované HepaRG buňky byly inkubovány s 10 μM rifampicinem, 10 μM β-naftoflavonem, 30 μM oltiprazem, 10 μM citralem, 30 μM citralem a 100 μM citralem 12 a 24 hodin pro stanovení exprese mRNA a 24 a 48 hodin pro stanovení proteinové exprese. Na úrovni mRNA rifampicin indukoval CYP3A4 při 12 i 24hodinové inkubaci, β-naftoflavon indukoval CYP1A2 při 12 i 24hodinové inkubaci a aldo-ketoreduktasu (AKR1C) při 24hodinové inkubaci, oltipraz indukoval glutathionperoxidasu (GPX1) při 12 i 24hodinové inkubaci. Po...
|
|
|
Výběr a validace referenčních genů pro relativní kvantifikaci mRNA v lidských jaterních řezech
Studenovská, Petra ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Petra Studenovská Školitel: doc. PharmDr. Boušová Iva, Ph.D. Název diplomové práce: Výběr a validace referenčních genů pro relativní kvantifikaci mRNA v lidských jaterních řezech Použití ultratenkých jaterních řezů je často využívaným in vitro systém při biochemických, farmakologických a toxikologických studiích. Důvodem je zejména zachování buněčné architektury tkáně, a tedy i jejích funkcí. Cílem diplomové práce byl výběr a validace referenčních genů pro relativní kvantifikaci mRNA v lidských jaterních řezech. Jako vzorky byla použita jaterní tkán od 3 pacientů s různým věkem, diagnózou a farmakoterapií. Ze vzorků jater byly připraveny jaterní řezy, které byly vystaveny působení dimethylsulfoxidu (kontrola) nebo známým induktorům cytochromu P450, rifampicinu (10 µM) a β-naftoflavonu (10 µM). Následně byla ověřena stabilita exprese referenčních genů pomocí programu RefFinder, který integruje programy geNorm, BestKeeper, NormFinder a komparativní ΔCT metodu. Optimální počet referenčních genů, které by měly být použity k relativnímu hodnocení genové exprese cílových genů, byl zjištěn pomocí programu geNorm. Nejvhodnější kombinací genů pro normalizaci exprese sledovaných genů byla dvojice YWHAZ a B2M....
|
|
|
Regulace glutathionperoxidasy 7 pomocí mikroRNA
Vávrová, Gabriela ; Matoušková, Petra (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Řešitel: Bc. Gabriela Vávrová Školitel: doc. Ing. Petra Matoušková, Ph.D. Název diplomové práce: Regulace glutathionperoxidasy 7 pomocí mikroRNA Glutathionperoxidasy (GPxs) jsou považovány za klíčové antioxidační enzymy. Je známo celkem 8 lidských genů kódujících GPxs. Jejich hlavním úkolem je chránit organismus před oxidačním poškozením biomolekul vlivem oxidačního stresu, který vzniká v důsledku nerovnováhy mezi tvorbou a odstraňováním volných radikálů. Tyto enzymy katalyzují redukci volného peroxidu vodíku a organických hydroperoxidů na vodu či příslušné alkoholy. Tato práce je zaměřena na ovlivnění genové exprese monomerního enzymu GPx7 vlivem mikroRNA. GPx7 se podílí na správném složení proteinů v endoplazmatickém retikulu, na správném průběhu adipogeneze a potlačuje také rozvoj rakoviny. Krátké jednořetězcové nekódující molekuly mikroRNA se podílejí na post-transkripční regulaci genové exprese. Tyto molekuly negativně ovlivňují proces translace, tedy překlad mRNA do proteinu. MikroRNA se váží k vazebné oblasti převážně uvnitř 3'UTR mRNA cílového genu. Cílem této práce bylo experimentálně ověřit, zda dochází k interakci bioinformaticky predikovaných molekul miR-29b a miR-335 s 3'UTR vazebnou oblastí...
|
|
|
Modulační účinek cis-nerolidolu, trans-nerolidolu a farnesolu na vybrané enzymy 1. fáze biotransformace v lidských jaterních řezech
Deingruberová, Kristýna ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Skarková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Bc. et Bc. Kristýna Deingruberová Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Název diplomové práce: Modulační účinek cis-nerolidolu, trans-nerolidolu a farnesolu na vybrané enzymy 1. fáze biotransformace v lidských jaterních řezech Seskviterpeny jsou přírodní látky, které můžeme najít v alternativních léčivech či doplňcích stravy. Nicméně ne všichni zástupci působí na zdraví blahodárně. Existují totiž poznatky o vážných toxicitách a vedlejších účincích, kterým by se měla věnovat dostatečná pozornost. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jestli mají acyklické seskviterpeny cis-nerolidol (cNER), trans-nerolidol (tNER) a farnesol (FAR) modulační účinek na proteinovou a genovou expresi vybraných enzymů 1. fáze biotransformace - čtyři isoformy cytochromu P450 (CYP), jmenovitě CYP1A2, CYP2B6, CYP2C a CYP3A4, karbonylreduktasa 1 (CBR1) a aldo-ketoreduktasa 1C3 (AKR1C3). Zkoumaným materiálem byly ultratenké lidské jaterní řezy pocházející od pěti pacientů obou pohlaví ve věku od 45 do 81 let. Jaterní řezy byly inkubovány se studovanými látkami v koncentraci 10 μM (u jednoho pacienta cNER a tNER i v koncentraci 30 μM) při teplotě 37 řC po dobu 24 hodin. Proteinovou expresi jsem stanovovala pomocí elektroforézy s Western...
|
|
|
Survivin, nový cíl signální cesty Hedgehog/GLI v lidských nádorových buňkách
Žáková, Petra ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Skarková, Veronika (oponent)
Survivin, d ležitý antiapoptický protein, je exprimován v nádorech, zatímco v normálních tkáních je exprese tohoto proteinu extrémn nízká a definuje úlohu survivinu jako rakovinového genu. Survivin vykazuje multifunk ní aktivitu v nádorových bu kách. Nicmén , pro je survivinová exprese ost e a vždy omezena na nádorovou tká , z stává nejasná. Zde jsme identifikovali 11 p edpokládaných konsensuálních vazebných míst pro GLI transkrip ní faktory v promotoru survivinu a charakterizovali aktivitu promotoru. Inhibitory dráhy Hedgehog / GLI, cyklopaminu a GANT61, snížily promotorovou aktivitu v reporterových testech. NGLI2 (který postrádá represorovou doménu) byl nejú inn jším vektorem p i aktivaci promotor-reportéra survivinu. Navíc GANT61, inhibitor GLI1 / 2, potla il expresi endogenního proteinu survivinu a expresi mRNA ve v tšin bun k p es velký panel nádorových bun ných linií. Chromatinová imunoprecipitace ukázala vazbu GLI2 na promotor survivinu. Ektopická exprese endogenního survivinu vyvolaná GLI2 byla pozorována u normálních lidských fibroblast . GANT61 snížila hladinu survivinu u nádor nu-nu myší, což napodobovalo aktivitu GANT61 v kultivovaných bu kách. Imunohistochemie a dvojitá imunofluorescence lidských nádor odhalila korelaci mezi oblastmi tkán vykazujícími vysokou pozitivitu GLI2 a...
|
host ::
RSS.