|
|
Malé žánrové formy v časopise Host do domu (1960 - 1970)
Kutová, Jaroslava ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Diplomová bakalářská práce "Malé žánrové formy v časopise Host do domu (1960 - 1970)" se zabývá kvalitativní analýzou malých žánrových forem v časopise Host do domu v daném období. Soustředí se především na vývoj satiry a malých recenzí v šedesátých letech. První část práce přibližuje dobový historický a literární kontext, na jehož pozadí je vylíčena historie časopisu Host do domu a vývoj redakčního obsazení. Následuje stručná obsahová a formální charakteristika časopisu. Druhá část práce se věnuje podrobné analýze satiry a malých recenzí v Hostu do domu v šedesátých letech. Pozornost je věnována četnosti, formě a tematice těchto malých žánrových forem. Práce rovněž sleduje, nakolik obsah těchto rubrik souvisí s politickým a společenským děním. Satira je v Hostu do domu vyjadřována především aforismy, epigramy, satirickými básněmi, karikaturami a humornými ilustracemi. Malé recenze jsou krátké fejetony psané Janem Skácelem na různá témata. Cílem práce je zachytit vývoj satiry a malých recenzí v průběhu šedesátých let a stručně zaznamenat i celkové změny v podobě a směřování časopisu.
|
|
| |
|
|
Grafické zpracování českých meziválečných avantgardních časopisů a jejich tvůrci
Moučková, Kristýna ; Slanec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce Grafické zpracování českých meziválečných avantgardních časopisů a jejich tvůrci se zabývá dosud ne zcela zmapovaným tématem analýzy vizuální formy prvorepublikových kulturních časopisů, jež ve své vizuální podobě obsahují nové avantgardní postupy. Práce se ve svém teoretickém základu opírá o vlivy ze zahraničí, zejména pak o ruský konstruktivismus, holandské hnutí De Stijl a německou školu Bauhaus, které měly zásadní podíl na formování českého avantgardního hnutí. Řeší zároveň také vývoj umění a celkového kulturního prostředí v Československu. S ohledem na hlavní téma textu je důraz kladen především na specifika grafické časopisecké tvorby, konkrétně na práce Karla Teigeho, Ladislava Sutnara a Františka Muziky. Ve své praktické části poté práce analyzuje tři avantgardní periodika - ReD, Žijeme a HOST - jež představují tři odlišné přístupy k tomu, jak tvůrci do grafické podoby magazínu zapracovávali právě avantgardní prvky. Při jejich rozebíraní je pozornost věnována zpracování obálek, sazbě, písmu, obrazovým komponentům, další grafickým prvkům a také inzerci. V závěru jsou následně všechny magazíny na základě rozebraných částí porovnány tak, aby dokázaly čtenáři poskytnout alespoň základní přehled o způsobech grafického zpracování českých avantgardních časopisů.
|
|
|
Františka Plamínková jako novinářka, politička a feministka - životopisná studie
Knížková, Gabriela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem Františky Plamínkové (1875-1942) s důrazem na její roli aktivistky za ženská práva, stejně jako na její politickou a novinářskou činnost. Práce v kontextu dobového postavení žen mapuje cestu Plamínkové do čela českého předválečného a meziválečného ženského hnutí a její zásluhy na vybojování volebního práva pro ženy v Československu. Dále popisuje její působení v senátu Národního shromáždění mezi lety 1925-1939, diplomatickou úlohu a další veřejné aktivity, zejména vedení Ženské národní rady. Zdůrazňuje také osud Plamínkové během nacistické okupace za druhé světové války, které Plamínková padla za oběť. Část o publicistické činnosti Plamínkové analyzuje texty publikované mezi lety 1906-1940 zejména v dobovém ženském tisku, v nichž Plamínková reflektovala stav českého ženského hnutí a apelovala na nutnost změny tehdejšího postavení žen a jejich omezených možností v rámci veřejného i soukromého života. Předpokladem práce je, že Plamínková do svých textů promítla vlastní zkušenosti a názory na dobovou ženskou úlohu. Práce využívá archivních pramenů a dostupných dobových periodik, stejně jako příslušné literatury. Součástí práce jsou přiložené dobové fotografie a dokumenty.
|
|
|
Studio Najbrt - historie a mediální obraz grafického studia
Daňová, Soňa ; Slanec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje přednímu českému grafickému studiu Najbrt, jeho historii, umělecké tvorbě a mediálnímu obrazu. Klade si za cíl poskytnout ucelený přehled o jeho vývoji od založení až po současnost, a poté analyzovat reprezentaci studia v nejčtenějších českých tištěných médiích pomocí kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy. V teoretické části je kromě historického souhrnu Studia Najbrt přiblížen také význam vizuální komunikace a stručný nástin historie grafického designu. Dále jsou popsány jednotlivé složky komplexního vizuálního stylu, na jehož přípravu a zpracování se Studio Najbrt primárně soustředí. Představena jsou také teoretická východiska pro mediální zobrazování reality a jeho vlivy na příjemce, přičemž je k nim přistupováno ze sociálně konstruktivistického hlediska. Praktická část obsahuje výsledky provedené analýzy a prezentuje, jakým způsobem o Studiu Najbrt vybraná média referují, jaká témata v jeho souvislosti nejčastěji skloňují a jak velký prostor a pozornost věnují vybraným aspektům studia či jeho pracím.
|
|
|
Recepce dramatické tvorby Ladislava Klímy v tisku
Michálek, Matěj ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Práce je kritický ohlas dramatických děl Ladislava Klímy v jedná se především těj Poctivý Lidská tragiko úvodu představena osob také , dále pak a poselství jeho dramat. Klímy protíná a právě to přináší do jeho díla jakousi přidanou hodnotu. Práce má za cíl představit osobu autora a zároveň objasnit povahu návaznosti poté popsat cké reflexe notlivých představení vzájemně vyslovit patřičné závěry. druhé části práce y analýze rozličné inscenace zmíněných divadelních her a především právě jejich kritický ohlas v závěru odpovězeno několik otázek stanovených v úvodu praktické části prác
|
|
|
Kritický ohlas tvorby českých autorek k tematice druhé světové války v 21. století
Musilová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Magisterská diplomová práce Kritický ohlas tvorby českých autorek k tematice druhé světové války v 21. století analyzuje kritiky a recenze děl vybraných tří českých autorek, které se věnují tematice druhé světové války z různých úhlů pohledu - Kateřiny Tučkové, Aleny Mornštajnové a Květy Legátové. Cílem práce je zjistit, jak díla hodnotí literární kritici a recenzenti v českých médiích. Analyzovány byly kritické texty z kulturních a literárních časopisů a portálů (Tvar, Host, A2, Literární noviny, iLiteratura.cz) a tisku s obecným zaměřením, deníků a týdeníků (Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Novinky.cz, Týden) a Českého rozhlasu. Teoretická část práce vymezuje pojem literární kritika, představuje biografii autorek se zaměřením na jejich literární tvorbu a historii pro tuto práci stěžejních kulturních periodik. Také zasazuje do kulturně-historického kontextu postavení současných českých autorek v literatuře. Praktická část interpretuje jednotlivá díla a posléze se věnuje analýze jejich kritických ohlasů. Analyzovány nejsou jen názory a závěry literárních kritiků a recenzentů, ale také úroveň textů a schopnost komplexního přístupu k literárnímu dílu. Součástí práce jsou rovněž rozhovory s Kateřinou Tučkovou a Alenou Mornštajnovou, kde odpovídají mimo jiné na otázky ohledně kritiky svých románů.
|
|
|
Psaní o umění: pohledy českých kulturních publicistů na téma interpretace uměleckého díla a jejího sdělení v médiích
Laufer, David ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Psaní o umění: pohledy českých kulturních publicistů na téma interpretace uměleckého díla a jejího sdělení v médiích pojednává o psaní o výtvarném umění v tuzemských médiích. Nejprve obecně zkoumá vliv jazyka a společnosti na definici umění, načež se zaměřuje na interpretaci výtvarných děl v kulturní publicistice, meze její svévolnosti a roli, jakou při ní hrají čtenář a kontext. Toto teoretické poznání slouží v praktické části k analýze polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s respondenty z řad českých kulturních publicistů. Z jejich výpovědí vyplývá důležitost pečlivé volby skladby textu a způsobu interpretace, který se často odvíjí od povahy popisovaného díla či výstavy. Navzdory těmto proměnným práce ukazuje obecně preferované přístupy jednotlivých respondentů k interpretaci výtvarných děl. Ti své texty buď staví informativně a své interpretace tak opírají o názory kurátorů či názory a životní příběhy umělců, anebo k cizím výkladům přistupují spíše skepticky a drží se vlastní analýzy. Respondenti se shodují, že v každém případě ovlivňují pohled veřejnosti na často nesrozumitelné a málo medializované současné výtvarné umění, které by jí proto měli zpřístupňovat a vtahovat ji do diskuse o něm.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.