|
| |
|
|
Evropeizace ODS a KSČM v kontextu stranického systému ČR
Jirota, Tomáš ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Práce si klade za cíl provést analýzu, objasnit vznik, vývoj a projevy procesu evropeizace u dvou aktérů českého stranického systému - ODS a KSČM. Práce je uvozena teoretickou částí, která shrnuje současné debaty evropeizaci v politologii a v kontextu stranictví. Snahou bylo vysledovat změny, které se projevovaly v důsledku zapojení uvedených politických stran do diskuse nad významem evropské integrace pro českou politiku a praktického zapojení do institucí EU. Základní hypotéza, která je ověřována, má za cíl prověřit jasnou a negativistickou korelaci ODS a KSČM k otázkám evropské integrace po dvacetiletí působení těchto subjektů ve stranickém systému ČR. Zároveň byla provedena analýza volebních výsledků zmíněných stran do Evropského parlamentu, jakožto i způsob volební kampaně těchto stran do téže instituce. Analytická část práce tedy analyzuje ODS a KSČM v rovině obecného impaktu evropských politik, programových východisek afektovaných stran, ale i volební soutěže při volbách EP a PS PČR. Klíčová slova: evropeizace, politické strany, ODS, KSČM, Evropská unie
|
|
|
Vývoj analytické metody pro hodnocení proléčiva - boronyl salicylaldehyd isonikotinoyl hydrazonu v biologickém materiálu
Bureš, Jan ; Kovaříková, Petra (vedoucí práce) ; Sochor, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Kandidát: Jan Bureš Školitel: PharmDr. Petra Kovaříková, Ph.D. Název diplomové práce: Vývoj analytické metody pro hodnocení proléčiva - boronyl salicylaldehyd isonikotinoyl hydrazonu v biologickém materiálu Vysokoúčinná kapalinová chromatografie je v současné době jednou z nejpoužívanějších a nejprogresivnějších analytických metod ve farmaceutické analýze. Umožňuje kvalitativní i kvantitativní stanovení látek i ve složité biologické matrici. Železo je životně důležitý biogenní prvek, nezbytný pro funkci řady klíčových enzymů lidského organismu. Nicméně jeho přebytek je škodlivý a je spojen s řadou patologických jevů. K léčbě těchto stavů slouží chelatační terapie. Chelátory byly dříve využívány především v léčbě přetížení organismu železem. V posledních letech je však díky jejich antioxidačním a antiproliferativním účinkům věnována pozornost jejich možnému užití v celé řadě dalších indikací. Uplatnění by mohly nalézt například v terapii Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby, nádorových onemocnění nebo také v léčbě malárie a tuberkulózy. Velká pozornost je věnována chelátorům ze skupiny aroylhydrazonů. Sem patří i salicylaldehyd isonikotinoyl hydrazon (SIH), který je malou, lipofilní...
|
|
|
Podpora československé opozice ze strany Francie v 80. letech 20.st.
Hrachová, Alena ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalá ská práce pojednává o podpo e eskoslovenské opozice ze strany Francie v 80. letech 20. století. Autorka koumá podporu a kontakty z oficiální úrovn francouzské reprezentace a také podporu od r zných iniciativ z francouzské ob anské spole nosti. Pozornost je v nována p sobení Francouzského velvyslanectví v Praze, Francouzského institutu v Praze, Výboru 5. ledna a dal ím výbor m na podporu Charty 77 ve Francii, Spole nosti Jana Husa, asopisu Sv dectví, socialist m, jiným levicovým iniciativám a církevním kontakt m. Do kontextu nového konceptu zahrani ní politicky Francie v i Východu je zasazena náv t va francouzského prezidenta Francoise Mitterranda v Praze v roce 1988, b hem ní se jako první západní prezident setkal s disidenty. Autorka koumá také rekce eskoslovenské reprezentace na náv t vu francouzského prezidenta a na povolené setkání ob anských iniciativ na výro í Dne lidských práv 10. prosince 1988 v Praze. Studiem dobového francouzského a eského tisku (oficiálního i samizdatového) a rozhovory s pam tníky jsou zhodnoceny reakce na jednotlivé události a jejich interpretace v dané dob .
|
|
|
Česká společnost na počátku normalizace
Fejtl, Michal ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Práce pojednává o vlivu tří rovin na českou společnost po roce 1968. První rovinou je ideologie nového režimu, který se nazývá normalizační. Bylo možné lidi přinutit k loajalitě skrze marxismus-leninismus? A jaký ideologický základ měl normalizační režim v Československu, který měl legitimizovat jeho moc? Druhou, a tou nejširší, rovinou je sociální politika státu. Již od roku 1945 se v Československu rozvíjí velká sociální síť, která má velké úspěchy především v oblasti konsolidace nového komunistického režimu na počátku 50. let 20. století. Po roce 1968 je však situace rozdílná, než o 20 let dříve. Tato kapitola se zaměřuje na jednotlivé okruhy sociální politiky a rozebírá jejich kladnou stránku, ale též negativní. Jaké úspěchy měla normalizační sociální politika a do jaké míry vedla ke konsolidaci posrpnové společnosti v Československu? Na druhé straně se text bude zabývat i negativním aspektem jednotlivých sociálních výhod nabízených režimem. Tato negativa posléze z velké části přispěly k pádu režimu na konci roku 1989. Třetí kapitola se zabývá otázkou, do jaké míry byly na počátku normalizace silné trestní represe a jaký měly charakter. Sociální politika státu se v této části propojí s trestní represí a může velmi dobře ukázat charakter normalizační společnosti. Normalizační režim na počátku 70....
|
|
| |
|
| |
|
|
Transformace KSČ/M po roce 1989
Roleček, Hynek ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Transformace a štěpení KSČ/M po roce 1989 Proces transformace KSČ a její nástupkyně KSČM po listopadu 1989 je jedinečným příkladem nedokončené přeměny komunistické strany ve stranu nekomunistickou. Jádrem tohoto procesu se stal vývoj KSČ(S) a KSČM v letech 1989 až 1996. Strana se po změně politického systému zachraňuje v prvních svobodných volbách v roce 1990. Hledá možnosti změny, což vyvrcholí vnitrostranickým referendem z přelomu let 1991 a 1992, kdy se většina rozhodne pro zachování stávajícího označení. Rozhodujícím bodem celého procesu se stává prostějovský sjezd v červnu 1993, kdy vítězí křídlo, jež se radikální změně brání a stranu konzervuje. I přes silné stranické štěpení, v němž vzniká mnoho nekomunistických stranických subjektů, se strana ve volebním roce 1996 může opřít o pevné voličské jádro. Pro stranu je to signál, že nastoupený trend pozice KSČM nejen upevnil, ale nabídl i další možnosti pro její posílení. Důsledky proběhnuvší transformace KSČ/M zkoumám ve své práci z několika pohledů. Ze stanov a organizační struktury můžeme vyčíst snahu o přeměnu ve stranu demokratického typu, demokratický centralismus byl odmítnut. Ve stranicko- politickém systému se strana vyhraňuje silně opozičně a dostává se do izolovaných pozic. Spolupracovala nebo dosud spolupracuje s některými subjekty, které lze...
|
|
|
Systém českých číslovek a jejich automatické rozpoznání v textu
Bureš, Jan ; Hlaváčová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mírovský, Jiří (oponent)
Diplomová práce má dva cíle. Prvním je systematické roztřídění českých číslovek a dalších (i víceslovných) kvantitativních výrazů s ohledem na možné využití pro automatické zpracování češtiny. Základem jsou stávající mluvnice češtiny a vlastní vyhledávání v českých jazykových korpusech. Druhým cílem je pak vytvoření programu na rozpoznávání číslovek v českém textu a jejich určení podle systému navrženého v části 1. Součástí programu je i určení morfologických vlastností číslovek, především jejich základního tvaru, rodu, čísla a pádu. U číslovek vyjadřujících konkrétní číslo, pokud nejsou zapsané číslicemi, pak program umí takový zápis vygenerovat, přičemž je počítáno i s tím, že pravidla pro správné zapsání číslovek nejsou často dodržována, takže nelze spoléhat na kodifikovaný pravopis.
|
|
|
Neonacistická pravice v České republice - nová vlna
Sedlák, Jakub ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Tématem mé práce je ideologická a politická transformace ceské neonacistické pravice do stranické rodiny populistická radikální pravice. To vše v kontextu studie Case Mudda The Populist Radical Right in Europe. Nejprve zanalyzuji celkový vývoj populistické radikální pravice a její ideové znaky. V druhé cásti pristoupím k analýze vybraných subjektu, které jsou s neonacistickou pravicí spojovány, primárne Delnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.