Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 129 záznamů.  začátekpředchozí80 - 89dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vyznamenání "Spravedlivý mezi národy" v kontextu druhé světové války: životní příběhy vyznamenaných
Kurovec, Antonín ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Vyznamenání Spravedlivý mezi národy v kontextu druhé světové války: životní příběhy vyznamenaných" pojednává o vyznamenání Spravedlivý mezi národy, které je udělováno lidem nežidovského původu, kteří za druhé světové války nezištně pomáhali židovskému obyvatelstvu přežít. Cílem práce je rozšířit povědomí o výše zmíněném vyznamenání a především přinést konkrétní osudy lidí, kteří jej obdrželi. Zkoumána a interpretována jsou dílčí témata, která určují specifika získání tohoto ocenění. Mezi tato témata patří motivace k pomoci druhým, každodennost během ukrývání, přátelství atd. Jednotlivé rozhovory s vyznamenanými, které přinášejí unikátní a přímé svědectví, jsou zasazeny do širšího kontextu druhé světové války, který je zaměřen především na problematiku tzv. konečného řešení židovské otázky. Zkoumání doby druhé světové války je opřeno o bohatou pramennou základnu, která podporuje celkový charakter předkládané práce.
Životní příběh Věry Skálové Selnerové
Šraier, Petr ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá životním příběhem herečky Věry Skálové Selnerové, která se narodila v roce 1921 v Praze. Dětství prožila v Ústí nad Labem, odkud musela v roce 1938 s rodinou utéci do Prahy. Zde se dostala k divadlu - k Andule Sedláčkové a později do Divadla Vlasty Buriana. Zahrála si také v několika filmech (Advokát chudých, Muži nestárnou, aj.). Po válce svou uměleckou kariéru přerušila a provdala se za generála Jaroslava Selnera, který bojoval na západní a východní frontě. Po únoru 1948 byla spolu s manželem perzekvována a odešla z Prahy. Živila se jako úřednice a učitelka. V 60. letech se vrátila do Prahy a začala pracovat pro Pragokoncert, odkud musel odejít po roce 1968 pro své politické názory. Její manžel zemřel v roce 1973. Po roce 1989 byli oba rehabilitováni. Předkládaná práce využívá orálně-historické rozhovory, archivní materiály a odbornou a memoárovou literaturu. Klíčová slova: Věra Skálová Selnerová, divadlo, film, Protektorát, komunismus, pronásledování, každodenní život. 1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá životním příběhem herečky Věry Skálové Selnerové, která se narodila v roce 1921 v Praze. Dětství prožila v Ústí nad Labem, odkud musela v roce 1938 s rodinou utéci do Prahy. Zde se dostala k divadlu - k Andule Sedláčkové a později do Divadla Vlasty Buriana. Zahrála...
Václav Majer: politik v letech 1945-1948
Brož, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobou Václava Majera (22. 1. 1904 Pochvalov - 25. 1. 1972 College Park, Maryland, USA) a jeho politickou činností, zejména v období třetí republiky. Václav Majer byl sociálnědemokratickým politikem a je vnímán jako hlavní představitel pravicového křídla uvnitř své strany. Tato charakteristika v daném kontextu znamenala, že byl ostražitý vůči komunistům a stavěl se skepticky k úzké spolupráci sociální demokracie s KSČ. Protože kořeny mnohých politických událostí třetí republiky sahají do období druhé světové války, práce sleduje Majerův život již od doby druhé republiky. Nejprve se věnuje okolnostem Majerova odchodu do emigrace začátkem roku 1940. Potom text informuje o jeho činnosti v rámci politických struktur československého exilu ve Velké Británii. Ve třetí, nejobsáhlejší kapitole se práce zabývá Majerovou činností ve třetí republice. Rozebírá jednotlivé kauzy tehdejší politické scény. Všímá si těch kauz, v nichž sehrál Majer důležitou roli. Jedná se zejména o otázky znárodnění, československé účasti na Marshallově plánu, brněnského sjezdu sociální demokracie a únorových událostí roku 1948. Práce končí Majerovým odchodem do exilu po Únoru.
Od Sboru k policii... Sonda do života příslušníků policejních složek na konci 80. a na počátku 90. let minulého století prostřednictvím orální historie
Macek, Roman ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se za pomoci orální historie zaměří na téma mapování života řadových členů SNB a posléze Policie ČR na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Zaměří se na otázky pracovního i mimopracovního života spojené s tímto obdobím. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Řekové poválečného Berounska. Životní příběhy obyvatel řecké národnosti Berouna a jeho okolí po druhé světové válce
Zálom, Pavel ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vondráková Bortlová, Hana (oponent)
- 1 - Abstrakt Cílem diplomové práce je přiblížit vybrané aspekty týkající se přítomnosti řecké komunity na území Berounska, jež se zde usadila v souvislosti s řeckou poválečnou imigrací do Československa na přelomu 40. a 50. let 20. století. Jde o historicko- antropologický výzkum v oblasti soudobých dějin, zahrnuty jsou i prvky etnologické. Tento projekt chápu jako příspěvek k místním soudobým dějinám, stejně jako k historii vybraného etnika na území České republiky. Klíčovou použitou metodou je orální historie. Vzhledem k detailnosti sledovaného tématu se podařilo vyhledat jen omezené množství archivního materiálu, které bylo v práci zohledněno. Využita byla i odborná literatura. Se spoluprací na projektu souhlasilo šest narátorů a dvě narátorky řeckého původu. Archivní výzkum probíhal v Národním archivu v Praze, v archivu Českého červeného kříže a ve Státním oblastním archivu v Berouně. Jádrem práce jsou vybrané tematické okruhy, které mají umožnit dosažení cíle diplomové práce. Mimo jiné se vztahují ke vzpomínkám na příběhy rodičů ve spojitosti s řeckou občanskou válkou, jejich příchodu do Berouna a životu zde, zahrnuta jsou i témata jejich vztahu k Řecku, České republice a Berounu a jejich vnímání vlastní etnické identity. Jako jakýsi referenční bod posloužila kniha Kateřiny Králové a jejího kolektivu...
Cestovní ruch a cestování v 70. a 80. letech 20. století z perspektivy občanů ČSSR
Fürstová, Dana ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Práce pojednává o fenoménu cestování z pohledu občanů, kteří v období od 70. let 20. století do 17. listopadu 1989 využívali nabídky cestovních kanceláří, anebo cestovali jako účastníci odborářských nebo závodních dovolených. Časové období je vymezeno pamětí dosud žijících narátorů, kteří mohou referovat o svém cestování v dospělém věku. V první části práce je pojednáno o hospodářské a sociální situaci společnosti. Následuje nastínění problematiky cestovního ruchu. Hlavní část tvoří interpretace životopisných vyprávění narátorů se zaměřením na fenomén cestování. Biografická explorace na pozadí získaných dat může poskytnout osobní i historický náhled na fenomén cestování v daném období. Výsledky jsou v závěru práce shrnuty s ohledem na současnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Učitelé z pražských gymnázií v období tzv. normalizace
Sýkorová, Pavla ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
V diplomové práci je představen profesní život učitelů pražských gymnázií v období tzv. normalizace pomocí životopisných vyprávění, tehdejších dokumentů a archivních materiálů. Zmiňován je výběr samotné profese učitelů, jejich studium a následně vstup do učitelské praxe, jenž probíhal koncem šedesátých let. V rámci období tzv. normalizace je kladen důraz na zmapování vedoucí úlohy KSČ na pracovišti tak, jak ji vnímali sami učitelé. Práce ukazuje úlohu komunistické strany pomocí učitelských prověrek, přijímacích zkoušek a komplexních hodnocení. Dále jsou rozebrány mechanismy, jež pomáhaly udržet školu socialistickou až do roku 1989: kontrola, porady, schůze, školení, školní frazeologie, materiální zabezpečení, oslavy výročí, brigády, lyžařské a branné kurzy, družební zájezdy a postavení učitele ve společnosti. Závěrem je zachycen rozpad vedoucí úlohy KSČ ve škole a přechod na demokratické školství po roce 1989.
Češi a Němci v jednom poválečném městě
Fejtl, Michal ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce se týká soužití Čechů a Němců těsně po 2. světové válce v pohraničí, zejména v jednom městě, v Mariánských Lázních. Zde byl v lednu 1946 vypraven první oficiální transport se zdejšími Němci a toto město bylo již na jaře téhož roku vyhlášeno ryze českým. Jaký byl ale postoj Čechů, místních i nově příchozích, ke zdejšímu obyvatelstvu během let 1945 a 1946? Jak se ryze německé lázeňské letovisko Marienbad proměnilo během roku v české Mariánské Lázně? Tato doba vyznačující se vyhroceným poválečným radikalismem není stále ještě podrobně prozkoumána. Práce vychází ze vzpomínek místních obyvatel, jak rodáků, tak i osídlenců. Dalším pramenem jsou písemné zdroje (kroniky, úřední spisy a novinové články).
Historie českého (československého) reenactingu
Procházka, Filip ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo dle možností zmapovat nejpopulárnější úsek koníčku zvaného reenacting či reenacting, tedy připomínání vojenské historie, respektive vojáků a vojenských jednotek a to s ohledem na jeho možnou historii před rokem 1989 a následný rozvoj. Dle předpokladů je jeho historie po tzv. Sametové revoluci mnohem bohatší, nicméně tento koníček existoval i dříve. Tehdy byly převážně připomínány starší konflikty - napoleonské války a válka Prusko - rakouská v roce 1866. Budoucí reenactors se rekrutovali ze šermířů, trampů. Rok 1989 byl pro všechny zúčastněné skutečně předělem, který umožnil nárůst členské základny, získávat vybavení, bylo možné pořádat akce a účastnit se jich a hlavně, bylo možné připomínat si další etapy naší historie. V rámci této aktivity se valná většina reenactors snaží o to, aby připomínali své předobrazy co možno nejvěrněji. Nová je snaha pořádat nejen bojové ukázky, ale i aktivity připomínající interaktivní muzeum. Práce si neklade za cíl pokrýt historii reenactingu vyčerpávajícím způsobem, ale po zkušenostech získaných při sběru podkladů spíše tak, aby bylo zachyceno vše důležité, aby mohla být také využita jako startovací bod pro případné následovníky.
Historický vývoj a úspěchy oddílu kuželek v Kolíně očima jeho členů
Mierva, Iva ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Petráš, Jiří (oponent)
Tato práce má přispět ke zdokumentování volnočasových aktivit občanů od poloviny dvacátého století. Předmětem výzkumu je historie oddílu kuželek TJ Sokol Kolín. Samotný výzkum byl proveden metodou orální historie se zapojením celkem jedenácti narátorů. Pozornost se upíná zejména na období šedesátých a sedmdesátých let minulého století, kdy členky oddílu úspěšně reprezentovaly Československo na mezinárodních soutěžích. Práce zachycuje oddíl ze dvou pohledů. Jedním je sportovní výkonnost a výsledky oddílu v soutěžích, druhým je pohled samotných aktérů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 129 záznamů.   začátekpředchozí80 - 89dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.