|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv. 1. Chitosan, polyamid 6, polyurethan
Beneš, Michal ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
8. Souhrn Teoretická část práce je v úvodu věnována problematice transdermálního podávání léčiv a dále aktuálnímu přehledu transdermálních přípravků registrovaných lékovou agenturou FDA. Popsány jsou základy technologie výroby netkaných textilií se zaměřením na metodu elektrospiningu, která je používána při výrobě nanovlákenných membrán hodnocených dále v experimentální části. Vlastnostem, použití a výrobě polymerů, ze kterých jsou použité membrány vyrobeny, je věnována další část. Uvedeny jsou některé fyzikální zkoušky, které byly využity k další charakterizaci nanovlákenných membrán. Experimentální část v prvním oddíle přináší výsledky tří fyzikálních a technických charakteristik u nanovlákenných membrán vyrobených elektrospiningem z chitosanu, polyamidu 6 a polyurethanu. Část vzorků těchto polymerních netkaných nanomembrán byla sterilizována radiačně. Z hlediska pevnosti v tahu je nejodolnější nanovlákenná membrána vyrobená z polyuretanových vláken. Proces radiační sterilizace způsobil snížení pevnosti u nanomembrány vyrobené z chitosanu u dalších dvou nemá proces sterilizace výrazný vliv. Membrány vyrobené z polyamidu 6 mají v podélném směru patrně větší pevnost, než ve směru příčném na rozdíl od zbylých dvou testovaných membrán. Testy nasákavosti vodným pufrem za obyčejné teploty ukázaly překvapivě na...
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv 5.
Beneš, Michal ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
M. Beneš Souhrn Teoretická část práce je věnována polymeru chitosan a jeho derivátům, Podrobněji je charakterizována molekula polymeru, samostatně je popsána jeho rozpustnost a chemické modifikace. V další části je pojednána biokompatibilita a biodegradabilita chitosanu. Parametry elektrospiningu chitosanu tuto kapitolu uzavírají. Experimentální část je nejprve věnována stanovení vlhkosti ve vzorcích 3 rozdílných nanovlákenných membrán a jejich gravimetrickým změnám při uchovávání v exsikátoru. Vzorky membrán vážou vodu maximálně do 1,5% (m/m) a jsou navzájem málo odlišné. Druhá část kvantifikuje změny ve složení sytících vehikul, kterými byla provedena impregnace vzorků nanomembrán. Největší množství kofeinu adsorbovala membrána 3, a to v případě obou sytících médií. Následuje hodnocení množství kofeinu, které jsou testované membrány ze svého povrchu schopny uvolnit in vitro. V případě sycení membrán vodným roztokem kofeinu a suspenzí kofeinu je maximum následné liberace do akceptorové fáze dosaženo od 120. minuty. V případě ethanolického a chloroformového sytícího roztoku je maximální koncentrace uvolněného kofeinu dosaženo již do 40 minut. Vyhodnocení uvolnitelného množství kofeinu inkorporovaného do polymeru nanomembrán před zpracováním elektrospiningem je předmětem další kapitoly. Doba nutná pro...
|
|
| |
|
| |
|
|
Technologické aspekty formulování pevných roztoků
Beneš, Michal ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Bělohlav, Zdeněk (oponent) ; Dohnal, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické technologie Kandidát PharmDr. Michal Beneš Školitel Doc. RNDr. Pavel Doležal, CSc. Název disertační práce Technologické aspekty formulování pevných roztoků Pevné roztoky jsou dvou a vícesložkové, jednofázové směsi pevných látek, obvykle polymerního nosiče a účinné látky (API) v amorfním stavu. Hlavní předností těchto soustav je potenciál zvyšovat rozpustnost API, kterou obsahují. Jejich využití však komplikuje řada faktorů, které masivnějšímu rozšíření zatím brání. Mezi ně patří obtížné určování rozpustnosti léčivých látek v polymerním nosiči, malá předvídatelnost jejich fyzikální stability i těžkosti spojené s výběrem vhodného výrobního procesu a jeho fungováním v průmyslovém měřítku. Experimentální část práce je rozdělena do tří úseků. V prvním z nich byly pomocí spektrálních zobrazovacích metod (infračervená a Ramanova mikrospektrometrie) hodnoceny polymerní filmy s obsahem API (dabigatran etexilát) nanesené na skleněných deskách. Hodnocené vzorky obsahovaly jeko polymerní nosič Kollidon VA64, Povidone K30 a Soluplus, každý s obsahem 10, 25, 50 a 75 % (m/m) API. U vzorků s obsahem Kollidonu VA64 a Soluplusu s obsahem 75 % API bylo detekováno vydělování částic API, tedy druhá fáze. V další části práce byl...
|
|
|
Strana SMER-SD a její postavení ve stranickém systému Slovenska
Beneš, Michal ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Cílem této diplomové práce je zařazení strany SMER do politického a stranického systému Slovenska a následný pokus o analýzu vývoje ideového a programového postavení. Pozornost je věnována vývoji od samotného vzniku strany v roce 1999 až do posledních parlamentních voleb v roce 2012. První kapitola práce si klade za cíl zmapovat vývoj socialismu a z něj vycházejících ideologií, včetně konceptu Třetí cesty uplatňovaného některými západoevropskými sociálně demokratickými stranami. Ve druhé části autor věnuje pozornost vývoji levicových politických stran na Slovensku před i po roce 1989. Třetí kapitola se již zaměřuje na samotnou stranu SMER a popis jednotlivých fází jejího vývoje, tedy vznik strany, působení v opozici a období hegemonie datované od roku 2006. Zmíněn je i proces sjednocení levicových politických stran. Poslední část se snaží zachytit vývoj ideového a programového zaměření SMERu v čase a zároveň poukázat na některé problematické prvky jeho proklamované sociálně demokratické orientace.
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv. 1. Chitosan, polyamid 6, polyurethan
Beneš, Michal ; Vachek, Josef (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
8. Souhrn Teoretická část práce je v úvodu věnována problematice transdermálního podávání léčiv a dále aktuálnímu přehledu transdermálních přípravků registrovaných lékovou agenturou FDA. Popsány jsou základy technologie výroby netkaných textilií se zaměřením na metodu elektrospiningu, která je používána při výrobě nanovlákenných membrán hodnocených dále v experimentální části. Vlastnostem, použití a výrobě polymerů, ze kterých jsou použité membrány vyrobeny, je věnována další část. Uvedeny jsou některé fyzikální zkoušky, které byly využity k další charakterizaci nanovlákenných membrán. Experimentální část v prvním oddíle přináší výsledky tří fyzikálních a technických charakteristik u nanovlákenných membrán vyrobených elektrospiningem z chitosanu, polyamidu 6 a polyurethanu. Část vzorků těchto polymerních netkaných nanomembrán byla sterilizována radiačně. Z hlediska pevnosti v tahu je nejodolnější nanovlákenná membrána vyrobená z polyuretanových vláken. Proces radiační sterilizace způsobil snížení pevnosti u nanomembrány vyrobené z chitosanu u dalších dvou nemá proces sterilizace výrazný vliv. Membrány vyrobené z polyamidu 6 mají v podélném směru patrně větší pevnost, než ve směru příčném na rozdíl od zbylých dvou testovaných membrán. Testy nasákavosti vodným pufrem za obyčejné teploty ukázaly překvapivě na...
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv 5.
Beneš, Michal ; Vachek, Josef (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
M. Beneš Souhrn Teoretická část práce je věnována polymeru chitosan a jeho derivátům, Podrobněji je charakterizována molekula polymeru, samostatně je popsána jeho rozpustnost a chemické modifikace. V další části je pojednána biokompatibilita a biodegradabilita chitosanu. Parametry elektrospiningu chitosanu tuto kapitolu uzavírají. Experimentální část je nejprve věnována stanovení vlhkosti ve vzorcích 3 rozdílných nanovlákenných membrán a jejich gravimetrickým změnám při uchovávání v exsikátoru. Vzorky membrán vážou vodu maximálně do 1,5% (m/m) a jsou navzájem málo odlišné. Druhá část kvantifikuje změny ve složení sytících vehikul, kterými byla provedena impregnace vzorků nanomembrán. Největší množství kofeinu adsorbovala membrána 3, a to v případě obou sytících médií. Následuje hodnocení množství kofeinu, které jsou testované membrány ze svého povrchu schopny uvolnit in vitro. V případě sycení membrán vodným roztokem kofeinu a suspenzí kofeinu je maximum následné liberace do akceptorové fáze dosaženo od 120. minuty. V případě ethanolického a chloroformového sytícího roztoku je maximální koncentrace uvolněného kofeinu dosaženo již do 40 minut. Vyhodnocení uvolnitelného množství kofeinu inkorporovaného do polymeru nanomembrán před zpracováním elektrospiningem je předmětem další kapitoly. Doba nutná pro...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.