|
|
Nunneries of Upper Lusatia between spiritual and secular power in the 16th and 17th century
Zdichynec, Jan ; Bobková, Lenka (advisor) ; Maur, Eduard (referee) ; Hrabová, Libuše (referee)
Convents of Upper Lusatia in the 16th and 17th century between sacral and secular power Out of the various religious and church structures of Upper Lusatia, the presented thesis focuses on the local women's religious Catholic houses, on the Cistercian convents of Marienthal and Marienstern, and the penitent sisters of Mary-Magdalene's convent in Lauban and on their domains. The period of interest is mostly 16th and 17th century. These abbeys are the only catholic institutions which have survived up to this day in the mainly protestant area. The introductory debate about monasteriologic research and about the possibilities of applying modern historical methods to the field are followed by an overview of the research dedicated to the area - both from the local and general German, or even Czech point of view. Careful analysis of the utilised resources follows. In assessing the factors that allowed the coexistence of institutions firmly tied to the Catholic Church and of the Protestant majority, it was first necessary to investigate the role of convents in the local society and to explore the earlier pre-reformation events. For the existence of monasteries of traditional orders was, in the early modern era, determined just as strongly by politics, (church) administration and by social and economical...
|
|
|
Czech baroque coronations
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (advisor) ; Hojda, Zdeněk (referee)
The Bohemian coronations in the baroque period certainly ranked among the most significant politi cal events in the entire Habsburg monarchy in the 17th and 18th centuries. In my study, I tried to compare the coronations of Ferdinand III. (1627), of his two sons Ferdinand IV. (1646) and Leopold I. (1656) and of Leopolďs son Charles Vl. (1723). I discussed four spheres, in which we can see these events. The first one was the political sphere: after the battle on the White Mountain, Bohemia became a hereditary monarchy, so it was never more necessary for Habsburgs to deal with the Bohemian estates, when the son of the King should be coronated. But the vote of the new king was only one limitation of the King's power, another limitations, which originated from the early modem political philosophy, continued further in the baroque period. There was no responsibility to the estates, but King was responsible to the God and to this effect he took an oath during the coronation mass before the unction. When the archbishop of Prague as a consecrator was pouring the holy oil with balsam ( chrisma) on the head of the King, he received the Goď s Grace like the jewish kings of the Old Testament (David, Salomon). The coronation connected the politics with the religion and only after the unction the King could receive the...
|
|
|
Ego-documents of Bohemian noblewomen of early modern period
Zítková, Markéta ; Čechura, Jaroslav (referee) ; Maur, Eduard (advisor)
Tato práce se snaží nastínit dosud ne zcela doceněné možnosti využití pramenného materiálu, který, s ohledem na jeho původ a charakter, označujeme jako ego-dokumenty, resp. prameny soukromého charakteru. Zároveň chce předložit jiný než tradiční úhel pohledu na raněnovověkou společnost, každodenní život a myšlení tehdejšího člověka, přičemž východiskem jsou písemně projevené postoje, názory a myšlenkový svět několika více či méně význačných žen, resp. šlechtičen žijících v období od poloviny 16. do 3. čtvrtiny 17. století. Práce je rozdělena do třech hlavních celků. Úvodní část v prvé řadě vymezuje samotný termín - ego dokumenty - jako veškerý písemný materiál soukromého charakteru, vzniklý tedy primárně pro soukromou potřebu pisatele, případně jeho nejbližšího okolí. Teoretickému podchycení tohoto pojmu se věnuje především historický výzkum v Německu, Rakousku a ve Francii, kde je tento materiál využíván již po řadu let, přičemž nepřehlédnutelnou roli zde jistě sehrává tradiční rozvoj sociologie, historické antropologie, mikrohistorie a dalších. Význam tohoto historického pramene spočívá jednak v jeho poměrně vysoké věrohodnosti co se týče subjektivních prožitků či postojů, jednak v alternativním pohledu na zkoumanou realitu, kterou tato subjektivita poskytuje. Proto je také hojně využíván nejen historií,...
|
|
|
The monastry in Žďár and the problem of borders
Chládek, Oldřich ; Maur, Eduard (referee) ; Čechura, Jaroslav (advisor)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Bakalářská práce v Zd'árský klášter a hranice Vypracoval: Oldřich Chládek Obor: Historie, Bc. Práci zadal: Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc. Žďár nad Sázavou 2006 1. Obsah 1. Obsah............................................................................................................ 2 2. Úvod ............................................................................................................. 3 3. Vývoj zemské hranice ................................................................................... 5 3.1 Před založením kláštera ........................................................................... 5 3.2 Zemská hranice ve 2. polovině 13. století ................................................ 7 3.3 14. a 15. století......................................................................................... 9 3.4 Spory v 16. a na počátku 17. století. ....................................................... 13 3.5 17. století .............................................................................................. 18 4. Západní hranice žďárského panství ............................................................. 22 4.1 Od založení kláštera do konce 15. století ............................................... 22 4.3 Přelom 16. a 17....
|
|
| |
|
|
Thirty Years War and development of the countryside social structure on the manor of Brandýs nad Labem in 16th-18th century
Šulc, Jaroslav ; Maur, Eduard (advisor) ; Čechura, Jaroslav (referee)
Výzkum venkovské společnosti v období raného novověku náleží již více než jedno století k frekventovaným tématům českého dějepisectví a v jeho vývoji lze vymezit několik etap. Nelze se přitom omezovat jen na nástin proměn heuristické základny, interpretačních modelů a metodické výbavy agrárních dějepisců, ale ve stejné míře je třeba věnovat pozornost také širšímu sociokulturnímu rámci, v němž historická věda a její představitelé ve své době působili, a který více či méně předurčoval tematickou skladbu výzkumu i způsoby konstruování jeho výsledkú. Pevné zakotvení historiografie v dobových společenských procesech se již od první fáze soustavného zájmu o agrární problematiku projevovalo v periodizaci a konceptualizaci jejího výkladu, který, ať už souhlasně či polemicky, navazoval na dualistickou dějinnou koncepci Františka Palackého, a byl tak od počátku svázán s procesem politické emancipace českého národa a jeho ideovou legitimizací. 1 Výsledkem bylo, že se ústředním tématem či alespoň pozadím takřka všech diskusí stala otázka degradace sociální pozice venkovského obyvatelstva, příčin tohoto jevu, jeho časového prúběhu a obsahové náplně. Rozdílné postoje k řešení této otázky u jednotlivých badatelú pak byly zpúsobeny proměnami situačního kontextu, dúrazem na váhu rúzných kulturních prvků, ale také...
|
|
|
Historical motives in the Czech baroque homiletic
Zilynská, Kateřina ; Maur, Eduard (referee) ; Hojda, Zdeněk (advisor)
Užívání historických motivů v českých barokních kázáních souvisí s dobovou představou o tom, že starobylá tradice je zárukou kvality. V kázáních pronesených v klášterech se to projevuje poukazy na zakládací legendy těchto řádových domů, do centra pozornosti se tedy dostávají předchůdci barokního osazenstva kláštera. Ostatní posluchači takové promluvy, kteří nebyli stejně vzdělaní jako místní mniši a někteří ani nedokázali číst, mohli díky historizujícímu kázání slyšet o příslušných (pseudo )historických událostech vůbec poprvé v životě. Role kazatele jako zprostředkovatele výsledků bádání učených mnichů pro ostatní je zřetelná zvláště tehdy, čerpal-li z rukopisných latinskojazyčných podkladů. Na druhou stranu známe i případy, kdy autor promluvy využil svého vystoupení k propagaci knížky o dějinách daného místa, která byla sepsána právě se zřetelem k lidovému čtenáři.
|
|
|
Pietas bohemica transformata. The transformation of Czech popular religiosity and its sources in the 18th and 19th centuries with special focus on the region of Eastern Bohemia
Nešpor, Zdeněk ; Maur, Eduard (advisor)
The thesis is concemed with the study of Czech popular religiosity during the transition from a "pre-modem", heteroreferential society, through enlightened modemisation transformations, to the beginnings of a modem, autoreferential society. It is because of this, together with the importance of extemal institutional changes, that the author has chosen the period from the so-called Rebellion of Opocno (1732) to the issue of the Protestant Decree (1861), which equalised Protestant churches with those of the Catholics. This period of interest includes the issue of the Tolerance Decree, the development of the Czech national movement, the revolution of 1848, and the issue of the so-called Protestant Provisory. The thesis focuses mainly on the region of Eastem Bohemia, since this contained the highest concentration of secret non-Catholics in the pre-Tolerance period, together with high concentrations of the allowed Protestant confessions (Augsburg and Reformed confessions) and unallowed sectarians later; moreover this area become the most important source of small Protestant churches and transformed the sectarian movement later on. The research has combined historico-sociological and historico-anthropological approaches in order to gain a deeper understanding of the religious ideas of unprivileged sections of the...
|
|
|
The development of noble identity in early modern period: example of France
Machačka, Jakub ; Kubiš, Karel (advisor) ; Maur, Eduard (referee)
Má práce se zabývá vývojem šlechtické identity ve Francii v období 16. a 17.století. Na začátku bych měl především vymezit, co se pod pojmem šlechtická identita a identita obecně chápe. Jako identitu či spíše identifikaci lze chápat ztotožnění jednotlivce s určitou společenskou skupinou, s jejími názory, hodnotami, symboly, vzorci chování, a to formou aktivní (prohlášením, tvorbou, vystupováním), nebo pasivní (konkludentně, pasivní pOdporou).! Tím pak vzniká nejen daná identita, ale i ono společenství, ke kterému se váže, přesněji řečeno jeho právní a sociální status. Vše je spolu nerozlučně spjato, tj. každé společenství má určitou identitu (kmenovou, třídní, národní, profesní), projevující se jeho statutem, a každá identita se váže k určitému společenství a je tvořena jeho statutem - systémem právě oněch hodnot, kterým se ono společenství definuje a zároveň vymezuje vůči oněm jiným společenstvím. Zde se budu zabývat spíše oním statutem sociálním, chápaným jako pozice, kterou nositelé dané identity zaujímají v rámci společnosti, definována komponenty identity jako vystupování, projevy, vzezření, symboly atd.2 Na rozdíl od statutu právního (souboru právních norem a pravidel) není pevně definovaný, podléhá výraznějším a rychlejším změnám a tudíž lépe odráží danou společenskou situaci, jak skupina mění a...
|
|
| |
guest ::
