|
| |
|
|
Vliv on-line identity ze světa Damokles na každodennost
Beseda, Jan ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Bužeková, Tatiana (oponent)
Vliv on-line identity ze světa Damokles na každodennost Abstrakt Ve své dizertační práci se zabývám uživateli on-line světa Damokles. Zkoumám jakým způsobem jejich on-line identita ovlivňuje jejich každodenní off-line život, jak díky on-line světu Damokles vznikají sociální vazby a sítě mezi jeho uživateli, jak se konstruuje on-line komunita. Zajímá mě vzájemné ovlivňování on-line a off-line aktivit uživatelů Damokles. Opírám se při tom o kvalitativní metodologii, konkrétně o zúčastněné pozorování členů komunity světa Damokles, jak v on-line prostoru, tak i při jejich off-line aktivitách, dále pak o polostrukturované, neformální rozhovory s členy dané komunity a analýzu a interpretaci textů ze světa Damokles a o světě Damokles. Svou práci řadím pod novou antropologickou subdisciplínu, pod kyberantropologii, která studuje člověka a proměny lidské existence v kontextu moderních počítačových informačních a komunikačních technologií (Soukup 2009, 138). Věnuji se také specifikům této antropologické subdisciplíny a problémům spjatým s výzkumem v on-line prostoru. Klíčová slova: kyberantropologie, on-line svět, každodennost, on-line komunita, etnografie, čas, identita
|
|
|
Reprezentace sametové revoluce a kulturních změn v populární kultuře
Korčeková, Denisa ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Práce Reprezentace sametové revoluce a kulturních změn v populární kultuře je zaměřená na soudobý seriál Vyprávěj a na způsobu zobrazení historického okamžiku pádu komunistického režimu v Československu. Je rozdělená do dvou částí - teoretické a analytické. Práce začíná popisem teoretických východisek mediální konstrukce reality a sociálního konstruktivismu. Následuje text o teorii kolektivní paměti. Poté je definován princip seriality. Další kapitola se věnuje historickému popisu událostí známých pod pojmem sametová revoluce. Dále je představen seriál Vyprávěj, jeho děj a hlavní postavy. Podstatné je rozlišení dvou přístupů k analýze mediálních sdělení, kterými jsou obsahová analýza a semiotická analýza. V empirické části autorka definuje předmět výzkumu. Poté stanoví hypotézy a definuje kategorie, které sleduje na základě obsahové analýzy na výběrovém souboru pěti relevantních dílů. Semiotické analýze je podrobeno několik klíčových scén.
|
|
|
Odraz archeologizovaných krajinných prvků v etnografických pramenech
Pohunek, Jan ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Odraz archeologizovaných krajinných prvků v etnografických pramenech Mgr. Jan Pohunek Abstrakt: Práce se zabývá současnými folklorními interpretacemi významu opuštěných a zanikajících staveb a dalších typů umělých nemovitých památek. Sledovány jsou také vzájemné vztahy těchto interpretací na jedné straně a způsobů, jakými jsou taková místa v současnosti nejčastěji využívána, na straně druhé. Vychází z etnografického výzkumu prováděného v rámci České republiky, který byl postaven zejména na rozhovorech s respondenty a kritické práci s písemnými, audiovizuálními a elektronickými prameny. Na příkladu vybraných lokalit jsou rozebírány způsoby, jakými se může utvářet význam opuštěného, archeologizujícího se místa s ohledem na jeho fyzickou podobu, historii a další typy vlastností. V sekci věnované slovesnému folkloru je dále podán návrh kategorizace motivů sebraných pověstí, které jsou uvedeny v přiloženém katalogu, a je zde diskutována vzájemná podmíněnost jednotlivých dílčích motivů charakterem místa a typem aktivity, která je na něm prováděna. Ve výsledku je možné říci, že jednotlivá opuštěná místa nejsou z hlediska percepce živou kulturou a rejstříku k nim vztaženého slovesného folkloru zaměnitelná - výrazné odlišnosti je možné pozorovat například v závislosti na tom, nakolik má místo přírodní charakter, zda...
|
|
|
Rudý les. Časopis Tramp 1929-1931.
Smlsal, Jiří ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Cílem práce je charakteristika jedné z prvních masovějších subkultur mládeže v českém prostoru - trampského hnutí. Zaměřuje se na levicové křídlo trampingu, jehož platformu tvořil zejména časopis Tramp. Práce je založena na diskursivní analýze obsahu tohoto časopisu. Chronologicky vymezena lety 1929 - 1931, kdy časopis Tramp vycházel, tedy v době vnitřního rozštěpu trampského hnutí a v době zvýšené represe ze strany prvorepublikového státu. Na základě rozboru základních pojmů a konceptů trampského hnutí a jejich případných významových posunů bakalářská práce usiluje o rozbor myšlenkového světa trampů, jejich sebeidentifikace a kořenů jejich radikalizace. Klíčová slova: tramping; tramp; časopis Tramp; subkultury; první republika; České země; Československo
|
|
| |
|
| |
|
|
Subkultura adršpašských pískařů
Bergmanová, Šárka ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o subkultuře horolezců na pískovcových skalách, tzv. "pískařů" v oblasti Adršpachu. Je rozdělena na dvě základní části - teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje vymezení pojmů kultura, subkultura, pískaři, horolezení, skálolezení, lezení a dalších souvisejících pojmů. Popsán je geografický kontext přírodní oblasti Adršpachu a následně i specifika lezení na pískovcových skalách v této lokalitě. Pískaři jsou v této práci vnímáni jako specifická subkultura, a to kvůli jejich jedinečnému stylu života, který je úzce propojen s lokalitou pískovcových skal, zejména díky typickému způsobu horolezení, které klade důraz na ochranu měkkého a křehkého pískovce. Praktická část obsahuje historicko-antropologickou analýzu subkultury adršpašských pískařů, která vychází z etnografického výzkumného šetření realizovaného prostřednictvím zúčastněného pozorování a částečně řízených rozhovorů se zástupci adršpašských pískařů. Subkultura pískařů je popsána z hlediska jejího historického vývoje od počátků lezení až po současnost a je definována její minulá i současná podoba s důrazem na identitu, životní filozofii a sociální praktiky jejích členů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Invention of traditions by folk ensembles
Mušinková, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práca sa zaoberá konštruovaním folklórnych tradícií prostredníctvom činnosti folklórnych súborov, pričom si všíma tradície kontinuitné, pretrhnuté aj vynájdené. Venuje sa pojmom folklór a folklorizmus, a ich vzájomnému pôsobeniu. Všíma si činnosť folklórneho súboru (= folklorizmus), repertoár ktorého vychádza z folklórnych prameňov, a jeho vplyv na uchovanie a rozvíjanie folklóru. Východiskom práce je hypotéza, že folklórny súbor pomáha pri revitalizácií tradícií. Metodologicky je práca postavená na terénnom výskume. Výskum prebiehal v dvoch rusínskym dedinách severovýchodného Slovenska, pričom v jednej z nich folklórny súbor pôsobí, v druhej nie. Cieľom práce je potvrdenie alebo vyvrátenie danej hypotézy na príklade jednej obyčajovej tradície - svadobného obradu. Detailnou analýzou hľadám analogické a odlišné prvky medzi jednotlivými svadbami v jednej lokalite, všímam si premenu svadby v čase (porovnávam súčasné svadby z nahrávok s tradičnou rusínskou svadbou zachytenou folkloristami v literatúre) a komparujem tento obrad v oboch lokalitách. Okrem toho si všímam, do akej miery súbor/absencia súboru vplýva na jednotlivé svadobné obrady. V záverečnej časti práce sa venujem tomu, či vplýva folklórny súbor na etnickú identitu. Kľúčové slová Tradícia, kontinuitná/pretrhnutá/konštruovaná tradícia,...
|
host ::
RSS.