|
|
Sklovinový plášť savčích zubů: strukturní, funkční a vývojové souvislosti.
Hanousková, Pavla ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Vymezení specifik savčích zubů a jejich sklovinového pláště s důrazem na au- tapomorfie savčí organizace. Základní strukturní a organizační úrovně skloviny savců (nano- krystaly, elementární krystality, prismata, IPM, schmelzmuster, celkovostní charakteristiky dentice). Přehled základních poznatků srovnávací analýzy: charakteristika úrovně poznání poměrů skloviny jednotlivých vývojových linií a stručné vymezení jejich specifik. Zhodnocení stavu poznání s ohledem na zamýšlené směřování dalších výzkumů. 1
|
|
|
Vliv slabých magnetických polí na chování a fyziologii živočichů
Štefanská, Lucie ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Slabá magnetická pole jsou součástí vnějšího prostředí, ve kterém živočichové žijí. Lze tedy předpokládat, že mohou mít vliv jak na jejich chování, tak na jejich fyziologii, včetně ontogenetického vývoje. Geomagnetické pole je všudypřítomné a život na Zemi doprovází už od jeho vzniku. Nezdá se tedy příliš překvapivé, že mnozí živočichové dokáží detekovat magnetické pole, a využít z něj získané podněty k orientaci a k navigaci. Přesto, že je tato schopnost, označovaná jako magnetorecepce, rozšířena napříč živočišnou říší, mechanismy transdukce a neurální podstata magnetorece a magnetické orientace zůstává ve velké míře nejasná. Tři hlavní hypotézy jsou podpořené experimentálními daty: hypotéza mechanismu založeného na elektromagnetické indukci, hypotéza beroucí v potaz biogenní magnetit a hypotéza zahrnující chemickou reakci s radikálovými páry. Vliv magnetických polí na organizmy se však neomezuje pouze na magnetorecepci. Pozornost je věnovaná hlavně nepravidelným změnám geomagnetického pole (zejména geomagnetickým bouřím) a dále oscilujícím artificiálním magnetickým polím, která se v prostředí objevila s nástupem elektrifikace, u nichž se předpokládá vliv na pohybovou aktivitu, paměť a učení, nocicepci, syntézu melatoninu a cirkadiánní rytmy, kardiovaskulární systém, genovou expresi a na reprodukci...
|
|
|
Neuromorphology of the visual system in microphthalmic mammals: Identification of the primary visual cortex in strictly subterranean African mole-rats and visual acuity in echolocating bats
Miklušová, Zuzana ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent)
Mikroftalmia sa v evucií vyvinula u nepríbuzných druhov mnohokrát nezávisle na sebe (napr. u, podzemných hlodavcov, hmyzožravcov, Afrosoricidov, vačkovcov; echolokujúcich netopierov a piskorov). Vzhľadom k tak rozsiahlej konvergentnej evolúcii, štúdium cicavcov s redukovanými očami poskytuje jedinečný prístup k chápaniu adaptívneho významu zmyslovej regresie a vplyvu periférnej redukcie na organizáciu centrálnych štruktúr. Táto práca je zameraná na dva problémy. V prvej časti tejto práce sme sa snažili identifikovať a lokalizovať primárny zrakový kortex (V1) u dvoch afrických rypošov, Fukomys anselli a Fukomys mechowii. Pomocou retrográdneho značenia a metódy montovania a krájania kortexu naplocho pre zvýraznenie kôrových oblastí som potvrdila prítomnosť V1 u oboch druhov. V1 je relatívne malá a v porovnaní s inými hlodavcami umiestnená v nezvyčajnej laterálnej polohe. Mnohonásobné injekcie s rozličnými tracermi umiestnené v rôznych oblastiach V1 vyústili v retrográdne značenie rozdielnych oblastí laterálneho genikulátneho thalamického jadra (DLG), čo značí zachovanie retinotopického usporiadania genikulo-striátnej dráhy. Avšak každá injekcia umiestnená do V1 vyústila tiež v robustnú retrográdnu projekciu v multimodálnych thalamických jadrách, napríklad v lateroposteriórnom komplexe (LP) alebo v...
|
|
|
Magnetická orientace savců
Tejmlová, Kristýna ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Geomagnetické pole Země může živočichům poskytovat směrovou a poziční informaci. Schopnost tuto informaci vnímat a využívat se nazývá magnetorecepce. Mechanismy magnetorecepce zatím nejsou zcela známy. Tři hlavní hypotézy lze rozdělit na mechanismy na světle nezávislé a závislé. Na světle nezávislé jsou mechanismy založené na elektromagnetické indukci a mechanismy založené na biogenním magnetitu. Na světle závislý je mechanismus reakcí radikálových párů. Vnímání geomagnetického pole umožňuje živočichům orientaci na dlouhé i krátké vzdálenosti. Projevit se může jako magnetický alignment, tj. spontánní natočení živočicha v prostoru určitým směrem vůči vektoru geomagnetického pole. Dalším projevem je magnetický polaritní nebo inklinační kompas, který živočichům umožňuje určení azimutu, tj. úhlu mezi směrem jejich pohybu a vektorem geomagnetického pole. Stanovit polohu a určit směr k cíli podle inklinace a intenzity magnetického pole umožňuje živočichům navigační mapa. Magnetická orientace savců se zdá být široce rozšířeným jevem. U hlodavců Rodentia lze pozorovat polaritní magnetický kompas, který je u podzemních hlodavců nezávislý na světle. Sudokopytníci Artiodactyla vykazují severojižní alignment, který je narušován nízkofrekvenčním magnetickým polem generovaným elektrickým vedením vysokého napětí....
|
|
|
Primary sensory cortices of microphthalmic mammals, adaptations to habitat and lifestyle
Miklušová, Zuzana ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent)
Mikroftalmia sa v priebehu evolie vyvinula u nepruznch druhov cicavcov niekoľkokr nezisle na sebe (napr. u hlodavcov, echolokujich netopierov, piskorov). Vzhľadom k tak rozsiahlej konvergentnej evolii, štium cicavcov s redukovanmi očami poskytuje jedinečn prtup k chaniu adaptneho vznamu zmyslovej regresie a vplyvu perifnej redukcie na organiziu centrnych štrukt a kros modnu reorganiziu alebo kompenziu. V tejto pri som zhrnula naše sčsn znalosti o primnej senzorickej ke mikroftalmickch cicavcov. U podzemnch druhov (krt vchodoamerick, Scalopus aquaticus; krt hviezdonos, Condylura cristata; slepec egyptsk, Spalax ehrenbergi; rypoš lys, Heterocephalus glaber) je zreteľn expanzia somatosenzorickej ky, ktor spracova hmatov podnety. Hmat u nich hr veľmi dežit ohu pri orientii v podzemnch trojdimenzionnych tuneloch, ktor sa dynamicky menia. Mikroftalmick echolokuje netopiere, ktorch telo je prispoben letu, maj topograficky reorganizovan somatosenzorick ku, redukovan ku zrakov a zvčšn , zložito organizovan sluchov ku. Terestrick druhy piskorovitch (Soricidae, Insectivora) nemaj žiadne špecifick adpatie na ovni zmyslovej ky. Zaujav je však, že ich primna zrakov ka nie je vrazne redukovan naprik tomu, že maj veľmi redukovan oči ( 1 mm). Tieto poznatky jasne ukazuj , že organizia sentorickej ky održ druhovo špecifick...
|
|
|
Biologie buněk neurální lišty ve vztahu ke kraniofaciální diversitě obratlovců
Štundl, Jan ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Neurální lišta je extenzivně migrující populace buněk, která vzniká během raného vývoje embrya obratlovců v průběhu neurulace. Poskytuje obrovskou škálu různých buněčných typů, které vytvářejí nové tkáně, jenž se vyskytují pouze u obratlovců. Buňky neurální lišty se spolu s mesodermem podílejí (mj.) na tvorbě hlavy obratlovců, která je chápána jako jedna z nejdůležitějších inovací v evoluci obratlovců. Neurální lišta je často viděna jako klíčový faktor zapříčiňující obrovskou kraniofaciální diversitu. Hlavním cílem této práce bylo seznámit se s populací buněk neurální lišty a porozumět její důležitosti v evoluci obratlovců a především při tvorbě kraniofaciální diversity.
|
|
|
Evoluce velikosti mozku u letounů (Chiroptera)
Králová, Zuzana ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Dle převládajícího názoru se mozek v evoluci savců převážně zvětšuje a že ke zmenšení velikosti mozku dochází jen ojediněle. Na druhou stranu, energetické náklady na vývin a udržování velkého mozku jsou vysoké, teoreticky by tedy mělo dojít ke zmenšení mozku pokaždé, když se objeví příslušný selekční tlak. Moderní fylogenetické metody umožňují jak testování přítomnosti evolučního trendu v evoluci daného znaku, tak odvození ancestrálních hodnot z hodnot daného znaku pro recentní druhy a údajů o fylogenezi dané skupiny. Přesto ale zatím tento přístup není ve studiu evoluce velikosti mozku příliš rozšířen. Pro svou práci jsem si vybrala řád letounů (Chiroptera). Letouni jsou pro demonstraci významu evolučního zmenšování mozku vhodnou skupinou, protože je pravděpodobné, že u nich vzhledem ke energeticky náročnému způsobu pohybu působil selekční tlak na zmenšení mozku. Pro skupinu letounů jsou navíc k dispozici hmotnosti těla a mozku pro velké množství recentních druhů a fylogenetické vztahy jsou v rámci této skupiny relativně dobře rozřešeny. V této své práci vycházím z hmotností těla a mozku pro 334 recentních druhů (Baron a kol., 1996) a z fylogenetického stromu založeného na existujícím supertree (Jones a kol., 2002) upraveném podle recentních molekulárních studií. Ukazuji, že na základě dat pro...
|
|
|
Kognitivní funkce ptáků založené na abstraktních zrakových stimulech
Štorchová, Zuzana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Prostorová orientace holubů na malé škále byla intenzivně studována v pokusech, využívajících různých typů arén či bludišť. V těchto experimentech holubi většinou hledali potravu ukrytou v cílovém místě a orientovali se podle poskytnutých orientačních bodů. Rozvoj nových technologií umožnil testovat prostorovou kognici holubů také ve virtuálních úlohách, založených pouze na schematickém znázornění arény nebo bludiště na dotykové obrazovce. V experimentech tohoto typu holub označuje cíl klovnutím a je odměněn potravou z krmítka, umístěného v blízkosti monitoru. Studie, prezentovaná v této diplomové práci, byla založena na kombinaci obou typů prostorových úloh. Klíčová informace pro nalezení cíle byla holubům promítána na monitoru počítače v podobě grafického stimulu, avšak cílem samotným byl jeden ze 4 otvorů v rozích průhledné obdélníkové desky, umístěné před monitorem. Experiment s podobným návrhem ve studiu prostorové kognice holubů dosud nebyl publikován. Testovány byly dva typy abstraktních grafických stimulů. První z nich poskytoval prostorovou informaci o umístění cíle a měl podobu malého obdélníkového rámečku s bílým bodem vždy v jednom z svých rohů. Rámeček představoval prostor odpověďové desky, bílý bod pak pozici cílového otvoru. Druhý stimul neobsahoval implicitní prostorovou informaci o...
|
|
|
Vlastnosti fotoreceptorů u striktně podzemních hlodavců čeledi Bathyergidae
Krejčová, Tereza ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Kott, Ondřej (oponent)
Redukce zrakového systému podzemních hlodavců je adaptivní odpovědí na život v trvalé tmě. Obecně se předpokládá, že negativní a neutrální selekce vedly k regresi zrakového systému u mnoha nepříbuzných skupin podzemních hlodavců, kteří se přizpůsobili ke striktně podzemnímu způsobu života. U hlodavců bylo toto demonstrováno na příkladu slepce druhu Spalax ehrenbergi. Recentní studie zahrnující větší počet druhů podzemních hlodavců (Cryptomys anselli, C. mechowi, Heterocephalus glaber a dalších) však demonstrovaly neočekávanou diverzitu adaptací zrakového systému a zpochybnily tak obecně rozšířený názor, že zrakový systém podzemních savců prodělal extenzivní konvergentní evoluci. Tato práce zkoumá přítomnost, distribuci a typů fotoreceptorů podzemních hlodavců čeledi rypošovití. U většiny savců nalézáme dva spektrální typy čípků, většinu citlivých na střední až dlouhé vlnové délky (L) a citlivé na krátké vlnové délky (S). U druhů Bathyergus suillus, Georychus capensis, Cryptomys damarensis, C.hottentotus natalensis a Heliophobius argenteocinereus byly specifickými protilátkami imunocytochemicky značeny tyčinky a spektrální typy čípků. Všechny zkoumané druhy mají sítnice, kde dominují tyčinky, ale podíl čípků je vysoký (vice než 10%). U všech druhů všechny tyčinky silně exprimují S-opsin a část z...
|
|
| |
host ::
RSS.