|
|
Konzervatismus a liberalismus jakožto přežitý koncept?
Pour, Marek ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Konzervatismus a liberalismus je v americkém psychologickém výzkumu dominantně zkoumán jako unidimenzionální škála jednoznačně určující dva protichůdné póly ideologické orientace. Výsledky současných relevantních studií však čím dál častěji ukazují, že jednoduchý unidimenzionální přístup k ideologii je příliš zjednodušující. Propojení ideologické orientace s vlastnostmi osobnosti přináší rozporné výsledky. Z podrobnější analýzy relevantních nástrojů měřících konzervatismus zase vyplývá, že existují dva na sobě relativně nezávislé aspekty konzervatismu. Zejména z velkých populačních výzkumů je však patrné, že ideologická orientace v populaci má mnohem komplexnější strukturu, než se může na první pohled zdát, a že konkrétní agendy jednotlivých ideologických směrů jsou relativně nezávislé na obecné ideologické sebeidentifikaci jedinců. Multidimenzionální modely konzervatismu a liberalismu tak při použití přinejmenším sociální a ekonomické agendy dokáží přesněji vysvětlit ideologickou orientaci mnohem větší části populace. V empirické části práce je navržena částečná replikace dvou amerických studií, která umožňuje ověřit tezi o obdobné multidimenzionalitě levopravého ideologického dělení v českém prostředí, a zároveň může poskytnout relevantní americko-české ideologické srovnání.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Aktivita v modelech V1 po prezentaci stimulů s širokou škálou tvarů: porovnání s experimentálními daty
Machálek, Jiří ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Brom, Cyril (vedoucí práce)
Neurony ve visuálních kortikálních oblastech V1 a V2 jsou selektivní vči tvaru stimulu. Většina současných teorií a modelů předpokládá, že variabilita vůči tvaru stimulů, na které jsou neurony selektivní, je velmi malá - preferované tvary jsou v zásadě pouze hrany nebo rohy. Nedávná studie (Hegdé a Van Essen) nicméně ukázala, že to není pravda - jednotlivé neurony preferují širokou škálu tvarů. Práce replikuje tuto studii na aktuálních výpočetních modelech kortikálních oblastí V1 a V2 (např. LISSOM) a porovnává výsledky s experimentálními daty. Ukazuje, že zkoumané modely vytváří neurony preferující tyto složitější tvary pouze v malém zastoupení nebo jen pro část zkoumaných stimulů.
|
|
|
Zachování množství v předškolním a mladším školním věku
Hejlíková, Tereza ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo pokusit se zopakovat známý experiment Jeana Piageta, který zkoumá dosažení pojmu zachování veličiny a zreprodukovat tak jeho teorii s dětmi ze současné populace. Zároveň jsme se pokusili Piagetově teorii položit dvě otázky. Odpovědi na tyto otázky měly vytvořit jakousi alternativní teorii k té Piagetově a doplnit ji o nově získané poznatky. Nejdříve jsme prostudovali odpovídající část monografie The Child's Conception of Number (Piaget, 1997), abychom porozuměli závěrům autora. Přejali jsme design jeho experimentu, který jsme pak mírně doplnili. Takto modifikovaný experiment jsme adiministrovali se šestnácti dětmi ve věku od 4 do 7,5 roku. Získaná data jsme poté analyzovali stejným způsobem jako Piaget, jen s tím rozdílem, že jsme se zvlášť zaměřili na ty dětské reakce, které nám pomohly odpovědět na naše experimentální otázky. V závěru badatelské práce jsme konfrontovali naše poznatky s poznatky Piageta a ukázali jsme tak možnost, jak je rozšířit a podívat se na ně z jiného úhlu pohledu. Protože jsme došli k závěru, že na základě námi nasbíraných a zanalyzováných dat se nemůžeme plně/ztotožnit se závěry Piageta, zformulovali jsme nakonec naši vlastní teorii. Došli jsme k závěru, že děti mohou být v dosažení pojmu zachování množství úspěšné nejen díky osvojení určitých...
|
|
|
Prostorové mapy pro agenty imitující lidské chování
Kotrla, Jakub ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Brom, Cyril (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvořit model prostorové mapy, který bude virtuálnímu agentovi pohybujícímu se ve virtuálním světě umožňovat imitovat některé rysy lidského chování. K těm patří především nepřesnost zapamatovaných informací, jejich postupné učení a posléze zapomínání. V práci předkládáme model prostorové mapy vycházející z poznatků psychologie o place cells. Mapa je složena z uzlů, které jsou na začátku rozmístěny do světa rovnoměrně. Agent se ve světě pohybuje a vnímá předměty v něm umístěné. Prostorová paměť dle četnosti vjemů mění počet uzlů a upravuje jejich rozložení. Model umí určit oblasti s větším počtem předmětů a vytváří koncepty míst. Práce podrobně popisuje algoritmy modelu prostorové mapy včetně jejich složitosti. Součástí práce je implementace modelu v jazyku Python, na které jsme testovali vlastnosti modelu. V diskusi navrhujeme řadu možných rozšíření.
|
|
|
Physiological correlates and semantic distances in word association test
Lukavský, Jiří ; Šikl, Radovan (vedoucí práce) ; Urbánek, Tomáš (oponent) ; Kremláček, Jan (oponent)
: Projekt se zab¶yv¶a studiem fyziologick¶ych reakc¶ v proub·ehu Slovn¶ho asocia·cn¶ho experimentu (AE). Autor ov·e·ruje hypot¶ezu navr·zenou Slechtou · (2002b) o odd·elen¶ych projevech kognitivn¶ a emo·cn¶ z¶at·e·ze v AE, kde se kog- nitivn¶ z¶at·e·z projevuje v reak·cn¶ch ·casech a emo·cn¶ z¶at·e·z ve fyziologick¶ych reakc¶ch, nap·r. elektroderm¶aln¶ aktivit·e (EDA). Hypot¶ezy byly ov·e·rov¶any na vzorku N=80 mlad¶ych lid¶, s protokoly obsahuj¶c¶mi 40 ·cesk¶ych podstatn¶ych jmen. Podn·etov¶a slova se li·sila v ¶urovni konkr¶etnosti a emo·cn¶ valenci. V proub·ehu AE byly zaznamen¶av¶any reak·cn¶ ·casy, EDA a pupil¶arn¶ aktivita. Z¶skan¶e ¶udaje podporuj¶ pouvodn¶ tvrzen¶, ·ze reak·cn¶ ·casy a EDA odpov¶daj¶ odli·sn¶ym situa·cn¶m n¶arokoum v AE: kognitivn¶ a emo·cn¶ z¶at·e·zi. Efekt kog- nitivn¶ z¶at·e·ze je v·et·s¶ a projevuje se i v EDA reakc¶ch. EDA prok¶azala nejv·et·s¶ citlivost k emo·cn¶ valenci ze v·sech testovan¶ych metod, tento efekt je ale pom·ern·e mal¶y a neumo·z·nuje splehliv·e klasikovat individu¶aln¶ odpov·edi. Byl zkoum¶an vliv dal·s¶ch faktorou (subjektivn¶ valence, frekvence odpov·ed¶ v jazykov¶em korpusu, s¶emantick¶a bl¶zkost m·e·ren¶a Testem s¶emantick¶eho v¶yb·eru). P·resto·ze byly prok¶az¶any stastisticky v¶yznamn¶e korelace, znalost t·echto fak- torou neumo·z·nuje efektivn·e...
|
|
|
Stereotypy o stáří
Štěpánková, H. ; Lukavský, Jiří
Příspěvek bude v první části pojednávat o stereotypech vztahujících se ke stárnutí a jejich dopadech na stárnoucího člověka. Tyto stereotypy, ať již kladné či záporné, mají nesporný vliv na duševní i tělesné zdraví jedince. Druhá část příspěvku bude informovat o programu trénování paměti pro seniory a části výzkumu zaměřené na zjištění subjektivně pociťovaných změn v hodnocení relevantních aspektů. Nálezy výzkumu dáváme do souvislosti s možností žádoucího ovlivnění stereotypů o stárnutí.
|
|
|
Může být citlivost ke zrakovým klamům ovlivněna dlouhodobým pobytem v uzavřeném prostředí?
Šimeček, Michal ; Šikl, Radovan ; Lukavský, Jiří
V příspěvku píšeme o vybraných zrakových klamech (Ponzův a horizontální-vertikální klam) a o možném vlivu dlouhodobého pobytu ve specifickém prostředí na účinek těchto klamů. Výzkumným vzorkem v naší studii je posádka simulovaného letu MARS-500, která po dobu tří a půl měsíce pobývá ve stísněném artificiálním prostředí makety obytných modulů meziplanetární lodi. V době odevzdání textu příspěvku proběhlo teprve první měření, nicméně začátkem června už budeme mít k dispozici data ze 4 měření a s ním i možnost vyhodnocení časového průběhu výkonu. Vycházíme z předpokladu, že během delšího pobytu v podmínkách omezujících výhled do větších vzdáleností dojde u participantů studie ke změnám prostorového vnímání, těžko lze ale dopředu odhadnout, zda se tyto změny projeví i v citlivosti ke klamům, jejichž účinek stojí na prostorové interpretaci plošného podnětu.
|
host ::
RSS.