|
| |
|
| |
|
|
Poutnictví, tuláctví a turistika - kulturologická komparace přístupů
Fraňková, Soňa ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Jádrem práce je vzájemná komparace přístupů, které se týkají vnitřní povahy a motivů tří konkrétních forem cestování - poutnictví, tuláctví a turistiky. Ty jsou představeny chronologicky, s důrazem na vzájemnou komparaci, zdroje, vývoj a návaznost jednotlivých přístupů. Za vůbec základní motiv těchto tří způsobů vydávání se mimo domov autorka považuje lidskou potřebu změny, touhu po poznání a únik z každodennosti, které jsou představeny podrobněji. V neposlední řadě je zmíněno také pojetí, které na vydávání se mimo domov nahlíží jako na druh přechodového rituálu, kdy se člověk mimo své trvalé bydliště stává bytostí, která je na pomezí, odpoutaná od své minulosti a do své budoucnosti již vejde změněna díky nabytým novým zážitkům a zkušenostem - člověk, který se vrací, není nikdy stejný. Poutnictví, romantické tuláctví i turistika jsou představeny jako aktivity, které svým způsobem často jako jediné umožňovaly či umožňují opuštění běžného života - míra a způsob, jak dále práce ukazuje, jsou pak dány a podmíněny kulturně i historicky a podléhají další transformaci. Nejstarší a nejdůležitější je poutnictví, které je výchozím bodem pro další dva zmíněné způsoby. Postupně poskytlo platformu jak pro romantické toulání, tak i pro racionální turistiku. Zavedlo první suvenýry, výstavbu atrakcí i potřebného zázemí a...
|
|
|
Revitalizace khmerské kultury
Paříková, Lucie ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Lucie Paříková: Revitalizace khmerské kultury Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, katedra teorie kultury (kulturologie), diplomová práce, 106 stran, 2012 Práce se věnuje problematice khmerské kultury po zhroucení vlády Rudých Khmerů v Kambodži. Předmětem této práce je teoretická analýza revitalizace khmerské kultury po roce 1979 v procesu sociokulturních změn, které v Kambodži nastaly vlivem komunistické revoluce a následné vlády Rudých Khmerů. Průběh revitalizace khmerské kultury je studován především na úrovni sociokulturních regulativů a idejí. Cílem práce je přispět z kulturologické perspektivy k objasnění lokálních procesů sociokulturní změny, kterými Kambodža za vlády Rudých Khmerů prošla. Klíčová slova: Khmerská kultura, revitalizace, sociokulturní změna, Rudí Khmerové
|
|
|
Pravěká kultura a zrození lidské imaginace
Půtová, Barbora ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Malina, Jaroslav (oponent) ; Valde-Nowak, Paweł (oponent)
Předmětem disertační práce Pravěká kultura a zrození lidské imaginace je interdisciplinární analýza vzniku, vývoje a interpretace pravěkého umění. Tato práce aspiruje jak na etablování akademické disciplíny pracovně označené jako pravěké umění, tak na postižení geneze lidské tvořivosti a imaginace z perspektivy věd o člověku, kultuře a umění. První část disertační práce je zaměřena na fenomén tzv. protoumění. Jedná se o neutilitární artefakty, které byly hominidy vytvořeny již v období starého a středního paleolitu. Proto jsou také předmětem četných vědeckých polemik na téma geneze symbolických projevů lidského chování. V této souvislosti jsou analyzovány kresebné a malířské projevy lidoopů, které někteří vědci považují za důkaz toho, že nelze stanovit hraniční čáru, které odděluje člověka od ostatních primátů. Možná právě proto jsou za klíčový důkaz geneze lidské kreativity označena díla parietálního mladopaleolitického umění. Ta ale byla na sklonku 19. století vystavena skepsi, kritice a zpochybňování z hlediska své prehistorické autenticity. Snahu o porozumění smyslu a významu pravěkých artefaktů dokládá kapitola věnovaná dějinám interpretace, teorií a hypotéz formulovaných na téma původu lidské tvořivosti a umění. Skutečnost, že symbolické projevy chování souvisí s materiální bází kultury, dokládá část...
|
|
|
Alfons Mucha: Slovanská epopej. Otázka uložení obrazového cyklu
Sýkorová, Pavla ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
V bakalářské práci je představen obrazový cyklus Slovanská epopej a její autor, český malíř Alfons Mucha, v období vzniku obrazů až do současnosti. Bakalářská práce se zabývá problematikou instalace obrazů, která tento cyklus provází od jeho vzniku do dnešních dní a není doposud zodpovězena. Tato otázka je analyzována na základě soudobých pramenů a současně i tak, jak je prezentovaná české veřejnosti v médiích za posledních pět let. Představen je zámek Zbiroh jako místo, kde velká část obrazů vznikala, dále Škola U Studánky, kde byly obrazy do doby druhé světové války. Důraz je kladen na převezení Epopeje do Moravského Krumlova, její uskladnění a vystavení obrazů na zdejším zámku. Hlavní část práce je zaměřena na spor o převezení Epopeje z Moravského Krumlova do Prahy. Jsou zde představeny argumenty obou stran tak, jak byly prezentovány v médiích, a tím zmapován průběh sporu, který je prozatím ukončen vystavením Slovanské epopeje ve Veletržním paláci.
|
|
|
Žralok jako kulturní konstrukce
Pechová, Karolina ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Souhrn Cílem této práce bude mezioborová teoretická analýza žraloka jako biologického živočicha i kulturní konstrukce. Z kulturologické perspektivy lze na žraloka pohlížet jako na znak, který se proměňuje v čase a prostoru, jinými slovy na žraloka lze pohlížet nejen jako na mořského živočicha, ale také na nositele významů. Žralok se stal v mnoha světových kulturách symbolem. Pomocí systémové interdisciplinární analýzy se pokusím žraloka popsat z různých úhlů pohledu přírodních a společenských věd. Nejdříve podám podrobný popis žraloka z perspektivy zoologie z důrazem na význam tohoto živočicha v kontextu mořského ekosystému. Poté obrátím svou pozornost k analýze důsledků, které by mohlo mít vyhubení žraloka pro fungování potravních řetezců ve světových oceánech. V následující části práce obrátím svoji pozornost na analýzu žraloka jako kulturní konstrukce, v ohnisku mého zájmu bude zejména analýza motivů, které člověka vedou k tomu, že žraloka nechápe nebo nenávidí. Součástí této analýzy bude rozbor žraloka jako symbolu v tichomořských kulturách a kulturách západních. V další kapitole se budu věnovat úloze médií ve vytváření všobecného názoru na žraloky. Logických vyústěním celé práce bude kulturní analýza role médií jako nástroje, který přispěl v moderní společnosti k mýtizaci žraloka jako vražedné bytosti....
|
|
|
Kulturní dimenze symbolů jako replikátorů informací: mediátory kultury v čase a prostoru
Půtová, Barbora ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo potvrdit následující hypotézy a předpoklady: 1. Malířské, grafické, tiskové, moderní a experimentální techniky představují negenetické mediátory šíření kultury a symbolických obsahů v čase a prostoru. Z kulturologického hlediska je lze chápat jako svébytný jev "sui generis". 2. Mediátory umožňují transmisi a replikaci sémiotické báze kultury a fungují jako významné nadindividuální determinanty lidského chování a prožívání. 3. Autonomní vývoj těchto mediátorů v průběhu dějin lidské kultury vedl ke vzniku nového typu reality. K tomu, abychom pochopili, jak velký význam měli tyto mediátory na člověka, je nezbytné neprovádět jejich analýzu odděleně, nýbrž studovat je jako vzájemně spjatý unikátní systém. Z tohoto důvodu jsem v této práci jednotlivé replikační techniky analyzovala z holistické perspektivy s cílem postihnout jejich význam, smysl a funkci v dějinách vývoje lidské kultury jako integrované totality. Tento přístup mi umožnil překročit úzké hranice speciálních věd, které se tradičním fenoménem malířských, grafických, tiskových, moderních a experimentálních technik zabývají. Význam přikládám zejména zjištění, že prostřednictvím těchto mediátorů vznikla kvalitativně nová symbolická vrstva reality, která dnes ovlivňuje a determinuje životy lidí na celé planetě.
|
|
|
Memy jako nástroje replikace umění
Půtová, Barbora ; Matějů, Martin (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Cílem rigorózní práce bylo potvrdit následující hypotézy a předpoklady: 1. Malířské, kresebné, grafické, tiskové, moderní a experimentální techniky představují mediátory šíření kultury a symbolických obsahů v čase a prostoru. 2. Mediátory zajišťují negenetický přenos kulturních informací a představují tak autonomní ukázku memů, která determinovala lidské chování a prožívání příslušníků určité kultury. 3. Mediátory se podílí na odlišném vnímání světa a tvorbě nového prostředí. Z kulturologického hlediska je lze chápat jako specifické prostředky kulturní změny. 4. Mediátory umožňují transmisi a replikaci sémiotické báze kultury a fungují jako významné nadindividuální determinanty lidského chování a prožívání. 5. Autonomní vývoj těchto mediátorů v průběhu dějin lidské kultury vedl ke vzniku nového typu reality. K tomu, abychom pochopili, jak velký význam měli tyto mediátory na člověka, je nezbytné neprovádět jejich analýzu odděleně, nýbrž studovat je jako vzájemně spjatý unikátní systém. Z tohoto důvodu jsou v této práci jednotlivé replikační techniky analyzovány z holistické perspektivy s cílem postihnout jejich význam, smysl a funkci v dějinách vývoje lidské kultury jako integrované totality. Tento přístup umožňuje překročit úzké hranice speciálních věd, které se tradičním fenoménem malířských, kresebných,...
|
|
| |
host ::
RSS.