Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  předchozí7 - 16dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vybrané gramatické jevy přechodového dialektu centrální romštiny z Krásnohorského Podhradí na Slovensku
Rubák, Petr ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Práce popisuje slovesnou morfologii v tranzitivním dialektu romštiny z Krásnohorského Podhradí na Slovensku ze získaných dat pomocí elicitačních dotazníků. Srovnává jej se známými popisy severocentrálních a jihocentrálních dialektů a na základě zjištěného se pokouší o dialektologické zařazení.
Affix extraction: a case study on Hungarian Romani
Elšík, Viktor ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zima, Petr (oponent) ; Halwachs, Dieter W (oponent)
Disertace s titulem Extrakce afixů: případová studie k maďarské romštině zkoumá principy kontaktního mechanismu afixální extrakce, tj. přejímání afixů prostřednictvím lexikálních přejímek. Jde o případovou studii afixální extrakce v selické romštině, jedné varietě tohoto indoárijského jazyka silně ovlivněné maďarštinou. Po stručném vymezení fenoménu afixální extrakce a nástinu kontaktní situace je podrobněji popsáno několik jednotlivých případů romských extrahovaných afixů maďarského původu. V práci se rozlišuje několik rovin bilingvní morfologie a dvě vrstvy potenciálně omezujících faktorů. Na materiále selické romštiny je testován pojem tzv. gap filling ‚zaplňování mezer' jakožto potenciální prediktor afixální extrakce. Kontaktní situace selické romštiny vzhledem k maďarštině je charakterizována kategoriálně redundantním přejímáním morfologicky komplexních slovních tvarů a kategoriálně redundantní extrakcí afixů.
Pražská lingvistická typologie: empirický test jedné předpokládané korelace
Láznička, Michal ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Předkládaná práce se zabývá pražskou typologickou školou, tedy směrem, který formuloval Vladimír Skalička a kterému se později věnovali např. Petr Sgall či Jaroslav Popela. V základu tohoto přístupu stojí pět idealizovaných jazykových typů představovaných klastry jazykových rysů a sledování jejich kombinatoriky v jazycích světa. Pražská jazyková typologie je kritizována jako holistický směr, zdrojem kritiky je též problematická práce s daty. Práce na základě současných typologických metod zjišťovala možnosti testovatelnosti tezí pražské školy na příkladu korelace morfologické exponence a shody. Na základě dostupných metod byl vytvořen reprezentativní vzorek 47 jazyků. Pro tyto jazyky byl stanoven index exponence a shody. Následným výpočtem korelačního koeficientu nebyla zjištěna signifikantní míra korelace mezi oběma parametry. Byla vyvrácena vzájemná příznivost kumulace a shody a nepříznivost separace a shody. Pro potvrzení či vyvrácení jednostranné příznivosti kumulace a shody chybí další data. Klíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slova shoda - morfologická exponence - Pražská jazyková typologie - holistická typologie
Teoretické nástroje pro kategorizaci a funkční explanace vztahů v jazyce
Křivan, Jan ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Stekauer, Pavel (oponent) ; Skarabela, Barbora (oponent)
1 Abstrakt Disertační práce Teoretické nástroje pro kategorizaci a funkční explanace vztahů v jazyce se věnuje jazykové kategorizaci v perspektivě empirického zkoumání gramatiky. Hlavním cí- lem je prezentovat teoretické i praktické možnosti výzkumu gramatických kategorií, a to s důrazem na funkční vysvětlení, proč zkoumané struktury v jazycích vypadají tak, jak vy- padají. Obsah práce lze rozdělit do dvou částí. (i) V prvních dvou kapitolách se text věnuje metodologickým a teoretickým základům empirického jazykového výzkumu (včetně pro- blematiky metajazyka, srovnávání jazyků, diskrétnosti a gradientnosti). Zvláštní pozornost je věnována funkčně-evolučním přístupům, v nichž je gramatika popisována ve vzájemném propojení s jazykovým užíváním, a konkrétně objasnění funkčních jazykových explanací pomocí frekvence. (ii) V dalších třech kapitolách jsou na kategoriích posesivity a stup- ňování adjektiv v češtině demonstrovány možnosti korpusově založeného výzkumu podle zásad přijatých v první části. Posesivita v češtině je popsána s ohledem na hypotézy zalo- žené na statistických tendencích v jazykovém užívání. Navazující výzkum ukázal zejména souvislosti frekvence užívání s hierarchií životnosti a úlohu aktuálního členění. Na vý- zkumu stupňování českých adjektiv byla především demonstrována role frekvence...
Verbal suppletion in Indo-European languages
Frantíková, Dita ; Bičovský, Jan (vedoucí práce) ; Elšík, Viktor (oponent)
(česky) Práce Slovesný supletivismus indoevropských sloves se zabývá typologií slovesného supletivismu na podkladě materiálu indoevropských jazyků. Zvláštní zřetel je věnován diachronnímu přístupu. Proto je popisován stav v nejstarších fázích ide. jazyků (u každé z deseti dobře popsaných ide. jazykových větví je vybrán reprezentativní jazyk, u kterého je popsán slovesný systém jazyka a supletivní slovesná paradigmata, která se v něm vyskytují) a rekonstrukce jejich praindoevropských forem. Výstupem je kromě samotných popisných dat z jednotlivých jazykových větví také jejich vyhodnocení, a to formou typologie slovesného supletivismu z hlediska diachronního i synchronního a posouzení dosažených dat ve vztahu k frekvenci, sémantickým polím a Semantic relevance hierarchy. Práce přináší přehled slovesných praindoevropských kořenů v supletivních paradigmatech a jejich vzájemných vztahů.
Fonologický popis jihocentrální romské variety obce Veľký Krtíš
Ludlová, Nikola ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo podat základní fonologickou analýzu romské variety ze skupiny severních jihocentrálních dialektů, která dosud nebyla popsána ani z jiného hlediska. Jedná se o dialekt z lokality Veľký Krtíš, která leží v blízkosti slovensko-maďarských hranic ve jihovýchodní části Slovenska. Analýza se zabývá popisem fonologického inventáře, podává přehled zásadních vývojových změn od nejstarších dějin vývoje jazyka, podává i synchronní pohled na změny vyvolané dialektálním kontaktem v rámci dialektů romštiny, ale také ty vyvolané vlivem majoritních jazyků. Popisuje také změny realizací hlásek. Jednotlivé jevy jsou výběrově komparovány s daty z jiných variet.
Dialektologické a sociolingvistické aspekty kontaktu mezi dvěma subdialekty severocentrální romštiny v městě Jelšava
Samko, Milan ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Elšík, Viktor (oponent)
SAMKO,Milan: Dialektologické a sociolingvistické aspekty kontaktu mezi dvěma subdialekty severocentální romštiny v měste Jelšava [Dizertačná práca]/Mgr.Milan Samko-Univerzita Karlova. Filozofická fakulta; Stupeň odbornej kvalifikácie : doctor philosopiae (PhD.).- Praha:UK,2011.s.142. + prílohy 48. Dizertačná práca sa zaoberá rómskym jazykom v meste Jelšava. Subdialektom domácich rómskych občanov mesta (ďalej aj ako L1) a subdialektom prisťahovaných rómskych občanov do mesta Jelšava (ďalej aj ako L2).Prácou chceme ukázať vybrané dialektologické a sociolingvistické aspekty kontaktu L1-L2.Čiže chceme ukázať na základe vybraných javov kontrastívnosť L1- L2, lexikálnu variantnosť L1-L2, mieru a smer akomodácie L1↔L2. Uvedené interpretujeme a konfrontujeme v troch generáciách L1 a v troch generáciách L2, súborne za L1 a súborne za L2. Práca sa snaží v tejto oblasti zachytiť mieru zmeny a vývojové tendencie od najstaršej generácie L1 a L2 po najmladšiu generáciu L1 a L2.Mladá generácia je pre nás ukazovateľom vývojových tendencií a prognóz pri skúmaní takýchto jazykových procesov. Mesto Jelšava je pre nás jedinou známou lokalitou v SR, kde takéto jazykové procesy v uvádzaných intenciách a parametroch v reále prebiehajú a kde ich môžeme skúmať. Prácou chceme preukázať vzájomný vplyv dvoch subdialektov v...
The expression of the spatial category of vector on verbs - a typological study
Škoviera, Samuel ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
Vyjadrovanie priestorových vzťahov v jazykoch patrí medzi základné témy kogni- tívnej lingvistiky. Naša pozornosť sa bude sústreďovať len na jednu priestorovú ka- tegóriu - takzvaný vektor. Ide o kategóriu, ktorá vyjadruje smer a/alebo základný tvar dráhy pohybu. Väčšia pozornosť sa vektoru venovala v spojení s nominálnymi frázami, kde sa vyjadruje najčastejšie pádmi, predložkami či postpozíciami, pretože je tu zjavnejšia. My však budeme sledovať vyjadrovanie tejto kategórie na slovesách. Predkladaná práca má formu pilotnej štúdie skúmajúcej tri jazyky z rôznych častí sveta a rôznych jazykových rodín: čínštinu, nemčinu a jazyk manambu (provincia Východný Sepik Papui Novej Guinei). Použitím základnej typologickej metódy po- rovnávania referenčných gramatík vybraných jazykov sledujeme v práci existenciu slovesného vektora, typ a pozíciu markera, sémanticko-funkčnú dištinkciu a kumu- láciu s ďalšími gramatickými kategóriami. Hlavná časť práce je venovaná podrobnej analýze vektora ako súčasti priestorového systému v konkrétnych jazykoch. V záve- rečnej časti porovnávame správanie vektora a na základe našich zistení uvádzame typologické výsledky. Kľúčové slová priestor, pohyb, dráha, vektor, smer, typológia, sémantika, pohybové slovesá, slovesný komplex, slovesná derivácia Klíčová slova prostor, pohyb,...
Koncové šva v nizozemštině
Kratochvíl, Tomáš ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Elšík, Viktor (oponent)
V této práci jsem se zaobíral analýzou koncových šva v nizozemštině v koncových segmentech -e a -en, které jsou dnes ve většině nizozemských dialektu vlivem elize koncové nazály homofonní. První část výzkumu byla koncipována jako studie výslovnosti rodilých mluvčích nizozemštiny. Předmětem této části výzkumu byl rozbor nahrávek textu sestaveného speciálně za účelem analýzy koncových šva s ohledem na homofonii koncových segmentů -e a -en. Zde se uplatnily páry vět, které obsahovaly potenciálně homofonní substantiva (případně i slovesa) lišící se svým číslem. Druhá část výzkumu byla zaměřena na percepční test s užitím krátkých nahrávek sémanticky nejednoznačných vět za účelem zjištění, jak rodilí mluvčí nizozemštiny rozlišují gramatické číslo v případech, kdy je singulárová a plurálová forma slov ve větě homofonní. Ačkoliv jsem v první části výzkumu neodhalil žádný přesvědčivý doklad o vlivu elize nazály na předcházející šva, z výsledků percepčního testu vyplývá, že při vnímání potenciálně homofonních tvarů lišících se číslem se uplatňuje především sémantika slov a kontext, do kterého jsou zasazeny. Klíčová slova: nizozemština - fonologie - fonetika - homofonie - šva

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 49 záznamů.   předchozí7 - 16dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.