|
|
Vliv vybraných environmentálních polutantů na gametogenezi a časný embryonální vývoj
Fenclová, Tereza ; Nevoral, Jan (vedoucí práce) ; Děd, Lukáš (oponent) ; Sovadinová, Iva (oponent)
Vliv vybraných environmentálních polutantů na gametogenezi a časný embryonální vývoj Ing. Tereza Fenclová Idiopatická infertilita je vážným problémem dnešní doby, který může být způsoben expozicí endokrinními disruptory, mezi které patří bisfenoly. Bisfenol A, nejvíce používaný bisfenol, je nyní kvůli prokázané toxicitě nahrazován ve výrobních procesech svými analogy, bisfenolem S a F. Zatímco většina prací se zaobírá vlivem toxických dávek po přímé expozici, tato studie přináší výsledky pro expozici reálnými nízkými dávkami po přímé i nepřímé expozici. Předpokládali jsme negativní vliv přímé i nepřímé expozice nízkými dávkami alternativních bisfenolů BPS a BPF na samčí i samičí reprodukci na úrovni gamet a embryí. Cílem práce je zhodnotit vliv přímé expozice na myší oocyty a spermie, zhodnotit vliv nepřímé expozice prostřednictvím mateřského mléka na myší oocyty, spermie, testikulární tkáň a přesah poškození do časného embryonálního vývoje. Pokusné laboratorní myši kmene ICR byly vystaveny nízkým dávkám bisfenolů přímo prostřednictvím pitné vody nebo orální sondy, anebo nepřímo prostřednictvím mateřského mléka. Přímá expozice nízkými dávkami bisfenolů ovlivnila reprodukční schopnosti samic zejména malformacemi dělícího vřeténka oocytů, snížením stability genomu a epigenetickými modifikacemi během...
|
|
| |
|
|
Male infertility and DNA germ cell breaks affected by the epigenetic factor PRDM9
Kusari, Fitore ; Trachtulec, Zdeněk (vedoucí práce) ; Děd, Lukáš (oponent) ; Liška, František (oponent)
(Czech) Histon-3-lysin-4,36-trimethyltransferasa PRDM9 s DNA-vazebnými doménami určuje místa meiotické rekombinace u myši, potkana a člověka. Interalelická variace genu Prdm9 hraje roli v hybridní sterilitě. Sterilní myší F1 samci z křížení PWD × C57BL/6J (B6) vykazují kompletní zástavu meiózy připomínající zástavu v Prdm9-deficientních B6 samcích. Reciprocí F1 C57BL/6J × PWD a Prdm9-deficientní samci kmene myši PWD a potkana SHR ale dokončují meiotickou rekombinaci a produkují spermie. To naznačuje, že by PRDM9 mohl ovlivňovat i vývoj spermií po meiotickém dělení. V této práci prokazuji, že je PRDM9 důležitý pro postmeiotický vývoj samčích pohlavních buněk a jejich uvolnění z varlat. Na rozdíl od rodičů nesou BPF1 méně spermií s vyššími procenty nepohyblivých a deformovaných. Fenotyp (B6 × PWD)F1 se tak podobá syndromu oligoasthenoteratozoospermia (OAT) semisterilních mužů. Histopathologické a (ultra)strukturální analýzy odhalily v (B6 × PWD)F1 abnormální spermiogenezi charakterizovanou odchlípením akrosomu a aberantní nukleární elongací. Následkem toho měly F1 spermatozoa malformované akrosomy a DNA zlomy s oxidovanými bázemi. Zatímco delece jedné kopie Prdm9 vylepšilo fenotypy (B6 × PWD)F1 spermií, zvýšení počtu kopií sousedních genů mělo opačný efekt. Hybridní sterilita je proto citlivá na...
|
|
|
Vliv endokrinního disruptoru bisfenolu S na lidské zdraví a reprodukci
Procházková, Bára ; Petr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Děd, Lukáš (oponent)
Bisfenol S (BPS) je environmentální polutant, který od roku 2011 nahradil v řadě plastových a papírových produktů bisfenol A (BPA) jako jeho bezpečnější "BPA-free" alternativa. Vzhledem k rychlé náhradě však nedošlo k podrobnému prozkoumání jeho potenciálních negativních účinků a vzhledem jeho strukturální similaritě s BPA řada studií předpokládá, že působí, stejně jako BPA, jako endokrinní disruptor. Jeho užití je široké a BPS je celosvětově rozšířen, nachází se v životním prostředí a byl detekován v tkáních zvířat i člověka. Nicméně celkový vliv BPS na organismus zůstává nejasný, tato práce se soustředí na shromáždění dostupných zdrojů o jeho vlivu na reprodukční schopnost a jeho souvislost s metabolickými poruchami.
|
|
|
The localization of maternal RNAs during early development
Kováčiková, Petra ; Šindelka, Radek (vedoucí práce) ; Děd, Lukáš (oponent)
Maternálny vplyv na skorý vývoj je známy u mnohých živočíchov, predovšetkým z embryogenézy C. elegans a D. melanogaster. Výskumy tohto typu u stavovcov sú limitované najmӓ rozmerom vajíčok, obmedzujúc výber vhodných modelových organizmov. Výhodným modelom pre výskum vplyvu maternálnych determinantov na skorý embryonálny vývoj sú veľkorozmerné vajíčka Pazúrnatky vodnej (Xenopus laevis) s ľahko rozlíšiteľnou tmavou (animálnou) a svetlou (vegetatívnou) hemisférou. Animálne - vegetatívna (A-V) os tvorí základ pre tvorbu gradientov kľúčových biomolekúl. Proteíny a RNA maternálneho pôvodu, uskladnené vo vajíčku z obdobia oogenézy, sú jediným prostriedkom pre bunkovú diferenciáciu až do aktivácie genomu zygoty. Táto práca sa zameriava na úlohu RNA lokalizácie v danom procese. Stanovením lokalizačných profilov vybraných maternálnych transkriptov sme zistili, že okrem mRNA pozdĺž A-V osi aktívne lokalizujú aj dlhé nekódujúce lncRNA. Pomocou RT-qPCR tomografie sme taktiež boli schopní detegovať rozdiel medzi extrémne animálnou skupinou transkriptov, ktorá je lokalizovaná aktívne, a animálnou skupinou transkriptov. Tento výsledok bol predikovaný nedávnou trankriptomovou analýzou vykonanou našou skupinou. V závere ukazujeme úlohu extrémne animálne lokalizovaných transkriptov v špecifikácii ektodermálnej línie...
|
|
| |
|
|
Postkopulační pohlavní výběr a fenotyp spermie
Bílková, Karolína ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Děd, Lukáš (oponent)
Postkopulační pohlavní výběr probíhá formou kompetice spermií a samičí skryté volby. Tato bakalářská práce shrnuje formou literární rešerše dosavadní poznatky o vlivu postkopulačního pohlavního výběru na morfologii a fenotyp spermie. Zabývám se jak modelovými druhy obratlovců, tak bezobratlými. V první části práce jsou uvedeny fenotypové znaky spermií, které jsou ovlivněny kompeticí spermií a promiskuitou a které mohou ovlivňovat reprodukční úspěch samce. Konkrétně jde o délku, rychlost, motilitu, životnost spermií a množství ejakulátu. Postkopulační pohlavní výběr nepůsobí u všech skupin živočichů stejně, v důsledku silného postkopulačního výběru mohou u některých skupin vznikat morfologické adaptace spermií, které umožňují jejich vzájemnou kooperaci v samičím pohlavním traktu. V druhé části je představen jev skryté volby samice, který probíhá v jejím reprodukčním traktu, a s ní úzce související fenomén koevoluce morfologie spermií a reprodukčního traktu samic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Effect of estrogens and endocrine distruptors on mammalian sperm in vitro and male reproductive parameters in vivo
Děd, Lukáš ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Linhart, Otomar (oponent)
Souhrn Endokrinní systém představuje jeden z nejvýznamnějších regulačních systémů v organismu člověka a živočichů, který přímo či nepřímo ovlivňuje takřka všechny fysiologické procesy. Hlavním regulačním prvkem endokrinního systému jsou hormony a jejich správná a vysoce regulovaná aktivita je základem pro úspěšnou tvorbu pohlavních buněk, oplodnění a s ním související fysiologické procesy, vývoj zárodku, zahájení puberty a tvorbu potomstva. Estrogeny jsou v obecné rovině pokládány za především samičí hormony, zároveň však vzrůstá množství poznatků o jejich důležité roli při regulaci samčí reprodukce. Jedním z nejdůležitějších poznatků v tomto směru je zjištění, že myší samci s cíleně porušenou funkcí estrogenního receptoru alfa jsou neplodní. Estrogeny a estrogenní receptory jsou také velmi častým cílem endokrinních disruptorů. Endokrinní disruptory jsou přírodní či syntetické látky, které mohou při určitých koncentracích narušovat přirozenou hormonální regulaci člověka a živočichů. Toto narušení může zahrnovat specifickou vazbu na receptory hormonů, vliv na jejich produkci, eliminaci a transport a také nepříliš dobře zdokumentované mechanismy ovlivňující epigenetické regulace. Naším cílem v této práci bylo zhodnotit vliv přirozených estrogenů a endokrinních disruptorů na samčí reprodukci, a to především na...
|
|
|
Distribution of CD46 and β1 integrin molecules with respect to different membrane structures of the sperm head
Šebková, Nataša ; Frolíková, Michaela ; Děd, Lukáš ; Dvořáková-Hortová, Kateřina
CD46 protein plays an important role during fertilization and its role is associated with acrosome stability. CD46 is probably involved in signalling pathways triggering the acrosome reaction (AR). It also associates through membrane integrins with specific MAP kinases involved in the AR. Our aim was to monitor the dynamics of relocation of CD46 and β1 integrin during sperm maturation and its preparation for the fertilization. The dependence of this localization changes on the dynamic of actin cytoskeleton was studied. Our results show the changes in the localization of these proteins associated with the AR and their co-localization was observed using proximity ligation assay. After the AR CD46 and β1 integrin spreads across the sperm head, entering the post-acrosomal compartment, and permeates the borders of different domains. It was shown previously that actin dynamics is necessary for acrosome reaction-associated translocation of Izumo1 protein that is required for sperm-egg fusion. Therefore Latrunculin A was used during sperm incubation. The co-incubation of capacitated sperm with Latrunculin A leads to a decrease of the percentages of sperm, which express relocation pattern after induced AR. 3D models and visualizations of potential membrane processes responsible for the relocation of proteins from the acrosomal area to the other compartments of the sperm head were prepared. Our results deliver new information that proteins CD46 and β1 integrin undergo dynamic relocation towards the sites of sperm-egg fusion during the AR in vitro. The inhibitor of actin dynamics abrogates significantly the AR-associated changes in proteins localization. We speculate that this relocation is of importance for the successful sperm-egg interaction, adhesion and subsequent gamete fusion.
|
|
|
Exprese vybraných proteinů spermií u mužů s normálním a patologickým spermiogramem za použití monoklonálních protilátek
Pěknicová, Jana ; Čapková, Jana ; Dorosh, Andriy ; Margaryan, Hasmik ; Kubátová, Alena ; Děd, Lukáš
Nedávné studie ukázaly že neplodnost v lidské populaci postihuje odhadem 15% párů v reprodukčním věku. Mužská neplodnost je primární příčinou u 60% těchto případů. Z těchto důvodů jsme analyzovali povrchové a akrozomální proteiny spermií u mužů s normálním a patologickým spermiogramem. Zjistili jsme že intra-akrozomální proteiny: TERA, GAPDHS, PRKAR2A, které lze analyzovat pomocí našich monoklonálních protilátek , jsou rozdílně exprimovány u zdravých mužů a mužů s asthenozoospermií a to se signifikantně sníženou expresí u asthenozoospermie. tyto proteiny se účastní energetického metabolismu a apoptózy buněk a některé z nich i vazby na vajíčko - mají tedy důležitou roli v reprodukci. Na druhou starnu nebyly zjisštěny statisticky významné rozdíly v expresi povrchových proteinů (Appolipoprotein J, Semenogelin). Naše závěry ukazují že asthenozoospermie jako komplexní poruch apermatu je často v kombinaci s jinými patologickými stavy, které nejsou diagnostikovány základní analýzou spermatu. Monoklonální protilátky jsou tak vhodným nástrojem pro detekci proteinů spojených s patologií spermií ve spermatu s nízkou pohyblivostí spermií. Obecně, monoklonální protilátky proti proteinům spermie jsou vhodným nástrojem k detekci kvality spermií v reprodukční medicíně.
|
host ::
RSS.