|
|
Časopis Scéna a předválečná avantgarda
Bálková, Anna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce je nalézt a pojmenovat konkrétní prostředky a postupy, které stály u zrodu divadelního expresionismu u nás. V řešení bylo použito nejdříve metody kompilace sekundární literatury a následně metody analýzy a komparace vybraných článků v časopisu Scéna, který vycházel mezi lety 1913 a 1914. Provedeným výzkumem jsme zjistili, že mezi hlavní expresionistické prostředky v divadle patří především ekonomie na jevišti, tedy zredukování dekorací na minimum, celková jednota hry, jednoduchost a maximální souhra slova a gesta. Přínosem této práce je probádání období raného expresionismu a zároveň komplexní rozbor periodika Scéna, které bylo ve své době tribunou moderního dramatu a divadla. Klíčová slova Josef Kodíček, František Zavřel, časopis Scéna, raný expresionismus, drama a divadlo, avantgarda
|
|
|
Teorie a praxe v Teigeho manifestech a v tvorbě vybraných básníků ze sdružení Devětsil
Ondrák, Vít ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Tato práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část zabývající se konkrétními realizacemi básnických sbírek. V teoretické rovině je zaměřena na čtyři emblematické umělecké programové manifesty Karla Teigeho z let 1921, 1924 a 1928. Pozornost je upřena na vzájemné komparativní čtení a interpretaci těchto textů. Každému jednotlivému programovému textu je přiřazena konkrétní básnická sbírka, u které existuje uzuální předpoklad, že se v ní zkoumané teoretické teze budou vyskytovat. Jedná se o sbírky Jaroslava Seiferta Město v slzách a Na vlnách TSF, básnické knihy Vítězslava Nezvala Podivuhodný kouzelník a Pantomima a sbírky Konstantina Biebla S lodí jež dováží čaj a kávu a Nový Ikaros. Klíčová slova: proletářské umění, poetismus, Teige, poezie, avantgarda
|
|
|
Hra změn, diferencí, nenávazností a trhlin. Vidění filmového znaku Seijuna Suzukiho prostřednictvím filosofie Jacquese Derridy
Slavík, Benjamin ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Tématem bakalářské práce je vztah myšlení francouzského post-strukturalistického filosofa Jacquese Derridy a filmové teorie, resp. filmového média. Teze předkládané studie zní: Filmový znak, podobně jako jiné znaky, nevykazuje koherentní strukturu; místo ní je naplněn změnami, zlomy, puklinami či trhlinami. První část textu se zaměřuje na analýzu některých Derridových pojmů: suplementu, diferӓnce, hymen a iterabilní struktury znaku. Navazující druhá část Derridovu teorii vztahuje k diskurzu mediální filosofie, konkrétně k myšlení německého filosofa Dietera Mersche. Třetí část pojednává o povaze filmového suplementu, tedy o vztahu mezi filmem realitou, či reprezentování reality filmem. Vyústěním této části je klíčová kapitola nahrazující film-analogon filmem-vpisem. Závěrečná část je věnována dekonstrukci japonského snímku Tokyo nagaremono (1966), jenž byl zvolen jako praktický příklad v předchozím textu rozvinuté teorie - struktury změn, zlomů, puklin či trhlin. Klíčová slova Dekonstrukce, mediální filosofie, Jacques Derrida, Dieter Mersch, post-strukturalismus, Seijun Suzuki
|
|
|
Já proti světu. Heroismus a banalita v díle Ladislava Klímy
Klíma, Matěj ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem subjektu a skutečnosti v díle Ladislava Klímy. Klíma zobrazuje realitu jako něco tísnivého, proti čemuž se Já snaží bojovat. Ve svém díle klade skutečnost jako problém; literární postavy stejně jako černé autorské autostylizace se s ní dostávají do konfliktu, který se pokoušejí řešit absurdním jednáním, banalizací reality a heroizací individua. Důležitým aspektem se stává kreativita, v níž subjekt nalézá útočiště před vnějším světem. V samotném aktu psaní pak dochází k sebekonstituci Já, které se bouří proti "principu reality". Podněty k teoretickému uchopení tématu nacházíme jak ve freudovské psychoanalýze, tak v Nietzscheho konceptu heroického člověka, ale i v Heideggerově existenciální fenomenologii.
|
|
|
Předmět v poezii fin de siècle
Härtelová, Eliška Dana ; Hrdlička, Josef (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
v českém jazyce Práce vychází z termínu Kurta Opperta "Dinggedicht" (anglicky object-poem či thing-poem), skrze který nahlíží proměny konceptualizace předmětu a věci v moderní poezii. Kromě básní o věcech spojených se jménem R. M. Rilkeho je věcnost nahlížena i z perspektivy funkčního využití předmětu v básni (např. věc jako nástroj charakteristiky nebo ironizace), se kterou souvisí využití věcných motivů v přeneseném slova smyslu - věc jako součást metafory, při- rovnání nebo alegorie. V rámci vymezení básně o věcech se práce dotýká také problematiky vztahu subjektu a objektu a v literární teorii také kategorie lyrického subjektu. Práce stojí na jednotlivých básních, které mají představovat konkrétní, prototypický způsob zacházení s předmětem v poezii. Tyto jsou pak časově volně ohraničeny druhou po- lovinou 19. století a 20. léty století následujícího. Práce není vztažena k úzce vymezené ná- rodní literatuře, ve srovnávací perspektivě však přihlíží kromě výchozího německého i k francouzskému a českému kontextu.
|
|
|
"Mé tělo dalo tvar jeho slávě". Dialogická poezie Louise Glückové
Boháčová, Kristýna ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce zkoumá variantnost dialogu v díle americké básnířky Louise Glückové (*1943) a zároveň ukazuje i trojí cestu možného přesahu v interakci s estetikou absence. Poezie, z níž analýzy vycházejí, je soustředěna především do sbírky The Wild Iris (1992), v menší míře v Averno (2006) a Meadowlands (1996). Po prvotním pojmenování uzlů, na nichž kontakt v jednotlivých sbírkách stojí, překročí práce práh literatury a nechá prostor dialogu s estetikou absence v pojetí současného německého hudebního skladatele Heinera Goebbelse (*1952), s negativní teologií u francouzské filosofky Simone Weilové (1909-1943) a s nepřítomností druhého na obrazech Vilhelma Hammershøie (1864-1916). Cílem je ukázat možné nástiny setkání s odlišností, k němuž Glücková tenduje.
|
|
|
Literární dílo jako metoda zkoumání neverbální a hlasové komunikace
Hájek, Matěj ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Šebek, Josef (oponent)
Diplomová práce se zamýšlí nad tím, z jakých zdrojů lze neverbální materiál čerpat, a nad metodologií jejího zkoumání. Zabývá se problematikou jejího vnímání a autenticity a provádí přehled poznatků o neverbální komunikaci čerpajíc z literatury faktu od vybraných badatelů. V druhé části předkládá teorii, v níž objasňuje, proč lze za výzkumný nástroj považovat i literaturu uměleckou, a na vybraných úryvcích, s odkazy na poznatky a terminologii z první části, demonstruje, jak se jí to daří, nastiňujíc též možnou typologii. Klíčová slova neverbální komunikace, systematizace prostředků, verbalizace, interpretace, výklad, diskurs, pseudo-realita
|
|
|
České podoby Franze Kafky před druhou světovou válkou
Soukup, Jiří ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Přítomná práce je věnována analýze proměn recepce Franze Kafky v českém prostředí před druhou světovou válkou, konkrétně zkoumání českých překladů a českojazyčných kritických reflexí jeho prací. Práce je rozdělena do dvou časově symetrických částí: první je věnována Kafkově recepci za života (1909-1922), druhá recepci po jeho smrti (1924-1939). V první části jsou tematizovány překlady Kafkových úředních publikací v kontextu jejich vzniku, problematiky Kafkova autorského podílu na vzniku původních textů jako zdroje pro jejich překlad a zasazení těchto textů do celku Kafkova díla a do kontextu jeho beletristických prací; pozornost je dále věnována prosopograficky orientovanému zkoumání recepce Kafkových beletristických textů za jeho života a analýze odlišných překladatelských strategií autorů, kteří za Kafkova života převedli jeho texty do češtiny (Milena Jesenská, Milena Illová, Jaroslav Dohnal), Kafkových reakcí na ně a toho, jak se zpětně odrážejí v jeho tvorbě. Zkoumání ve druhé části práce je členěno především podle jednotlivých linií recepce, jejichž těžiště se postupně přesouvá od expresionisticky k surrealisticky zaměřeným interpretacím; analýza postupných proměn Kafkova obrazu v českém tisku odrážející proměňující se vnímání jeho postavy a díla zřetelně ukazuje, že Kafka nebyl ve třicátých...
|
|
|
Problém identity v románu Pavla Brycze Patriarchátu dávno zašlá sláva
Didora, Anna ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vučka, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problémem identity v románu současného českého spisovatele Pavla Brycze Patriarchátu dávno zašla sláva. Vychází z koncepce identity jako procesu porozumění člověkem sebe sama, smyslu svého života, uvědomění svého místa v individuálním obrazu světa. Na základě analýzy postav se snažíme ukázat, jak Pavel Brycz zobrazuje různé aspekty identity (národní, osobní, sociální, profesionální, genderová). Strukturálně je práce rozdělená do dvou částí: první je věnována základní charakteristice identity a představuje zobecnění různých konceptů identity z hlediska filosofie, psychologie, sociologie a literární teorie; druhá část se zabývá analýzou postav Bryczova románu Patriarchátu dávno zašlá sláva, která ukazuje, že každá postava je nositelem určité výrazné identity.
|
|
|
Mezi literaturou a fotografií. Čtení (prázdných) míst v dílech G. Rodenbacha, W.G. Sebalda a P. Krále
Sechovcová, Monika ; Hrdlička, Josef (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Tato práce pojednává o vztahu (fotografického) obrazu a textu ve dvou románech doprovozených fotografiemi: Mrtvých Bruggách George Rodenbacha a Saturnových prstencích W. G. Sebalda. Jelikož už ze samotné podstaty fotografického obrazu vyvstává otázka jeho vztahování se ke skutečnosti, zvolili jsme si za ústřední téma naší práce vztah skutečnosti a fikce, který se mění v závislosti na druhu reprezentace. V práci se zabýváme také tématy pomíjení, truchlení a řádu, jež podle nás romány spojují. Při naší interpretaci vycházíme hlavně z teoretického textu Rolanda Barthese Le message photographique, ve kterém autor definuje různé druhy fotografické konotace, jež v průběhu analýzy nalézáme ve fototextech. V souvislosti s dílčím tématem vztahu fotografie a smrti čerpáme také z Barthesovy Světlé komory, dále pak hlavně z esejů ze sborníku Co je to fotografie, které se dotýkají témat fotografické pózy (Thierry de Duve), fotografie a vzpomínání (André Bazin), fotografie a zrcadla (Craig Owens).
|
host ::
RSS.