|
|
Historická symbolika v osvětové literatuře Legionářů
Purkert, Jan ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Ira, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá způsoby používání historie v propagační literatuře legionářských autorů v kontextu vývoje legionářského hnutí. Cílem je zjistit, jak a která témata z historie využívají legionáři ke konstrukci své identity a výkladu kontextu svého hnutí v národních dějinách. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je zmapování distribuce historických témat mezi různými typy jejich knižních titulů. Výsledky budou sloužit jako základ pro zasazení historické symboliky do kontextu sociálního života legionářů v meziválečné době a detekci faktorů, jež determinovaly její formulaci, v porovnání rozdílů v užití mezi autory s rozdílným politickým přesvědčením. První část obsahuje výklad vývoje legionářského hnutí ve válce a souvislosti historických motivů, druhá část popisuje vývoj v meziválečném Československu v kontextu produkce legionářské literatury. Třetí část se věnuje obsahu historické symboliky.
|
|
|
Reflexe Albánie v československém prostředí v letech 1948- 1962
Bártl, Zdeněk ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
BÁRTL, ZDENĚK. Reflexe Albánie v československém prostředí v letech 1948 - 1962. Praha: Filozovická fakulta, Univerzita Karlova, 2014, 86 s. Diplomová práce. Tato diplomová práce předkládá analýzu způsobu, jakým československá tištěná média reflektovala dění v Albánii v letech 1948-1962. Zkoumá, jak byla veřejnost prostřednictvím novin, časopisů a dobové knižní produkce informována o tamních poltických událostech, mezinárodních vztazích, hospodářské problematice a stavu a vývoji albánské společnosti. Chronologický rámec výzkumu vymezující diplomový úkol tvoří éra spojenectví Hodžova režimu s Československem a první měsíce po faktickém přerušení vztahů mezi Albánií a státy sovětského bloku. Práce je rozdělena na dvě části. První, obecněji pojatá nabízí základní vlastivědné informace a stručný přehled albánských dějin. Druhá, podstatně rozsáhlejší kapitola zpracovává ústřední téma, tedy reflexi Albánské lidové republiky v československém prostředí. Jednotlivé podkapitoly se zabývají vybranými tematickými okruhy nebo událostmi, kterým sdělovací prostředky a literární prameny sledovaného období věnovaly nejvýraznější pozornost.
|
|
|
Československo-íránské vztahy. Politické a kulturní vztahy v letech 1953-1979.
Nováková, Klára ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce pojednává o československo-íránských vztazích v letech 1953-1979. V několika kapitolách, řazených dle tematických celků, se zabývá politickými a diplomatickými vztahy po pádu Mosaddeqa v roce 1953, podporou strany Túde, kulturními vztahy těchto zemí a činností československých i íránských zpravodajských služeb. Po nástupu komunistictického režimu v Československu v roce 1948 se vztahy s prozápadně směřovaným Íránem ochladily, po svržení premiéra Mosaddeqa v roce 1953 se pak ještě více zhoršily, a to především kvůli podpoře komunistické strany Túde, která byla v Íránu perzekuována. Kolem 60. let se však vzhledem k obchodním příležitostem, které Československo v Íránu mělo, začaly vzájemné vztahy postupně lepšit, vyvrcholily pak státními návštěvami v letech 70. Tak jako s mnoha jinými státy, i s Československem byly následně styky téměř přerušeny po islámské revoluci v roce 1979. Práce je primárně založena na archiváliích Ministerstva zahraničních věcí, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek a na další odborné literatuře. Diplomová práce přináší nové historické poznatky v oblasti československo-íránských vztahů, neboť zpracovává zatím nepříliš probádané téma československé diplomacie a vztahů s Íránem.
|
|
| |
|
|
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
|
|
|
Skopje 2014: The Govermental Role in the Spatial Politics of Collective Memory
Nikolovska, Ivana ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Projekt Skopje 2014: role vlády při využití prostorové politiky kolektivní paměti Klíčovou otázkou diplomové práce je pochopit, jak vláda používá veřejná prostranství za účelem poskytnutí kontinuity vyprávění a jak udržuje kolektivní paměť. Ve věci veřejných výkladů minulosti jsem se soustředila na prosazování vlivu na kolektivní paměť občanů. Zajímalo mne, jak se na tyto snahy dívá mladá generace a potom ti starší, kteří zažili město v jeho starší podobě. Především jsem se zabývala prací umělců a architektů, kteří používají styly a symboly, které mají vliv na vzpomínky, na ambivalentní vliv napodobenin a interpretací. Takový obsah je vidět v rámci multi-etnického státu, kdy je předkládán polarizované veřejnosti, zejména mezi dvěma hlavními etniky - Makedonci a Albánci. V práci zkoumám úroveň manipulace při prokazování historie ve veřejném prostoru, vytváření falešných korelací minulosti. Takový jev byl vnímán jako ten, jenž má negativní vliv v současné době, a je považován za možnou změnu v procesu identifikace s městem pro budoucí generace. Zorganizovala jsem výzkum do dvou částí. V první části podávám synchronní prezentaci, kritiku a připomínky k projektu "Skopje 2014". Ve druhé části, aplikuji diachronní přístup, kdy prezentuji a interpretuji historii města Skopje optikou zkušenosti s projektem Skopje...
|
|
|
Reformy Mustafy Kemala Atatürka v dobové československé reflexi
Černý, Jáchym ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Scholz, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reformní politikou prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka a zkoumá dobovou československou reflexi daného tématu na příkladu diplomatických zpráv a nejdůležitějších dobových novin. Četnost článků o reformách je zachycena v úvodu pomocí metody sondy vybraných titulů pro říjen a listopad roku1933, kdy Turecká republika slavila deset let od svého založení. Druhá kapitola se týká samotných reforem, které nejsou řazeny chronologicky, ale jsou zde rozčleněny do větších tematických bloků. Třetí kapitola se zabývá samotnou československou reflexí reforem na příkladu diplomatických depeší zasílaných z Turecka a v denním tisku. Články byly vybírány z hlavních periodik s pokud možno celostátní působností. Cílem analýzy je odhalit dobový diskurs o Atatürkových reformách, v širším úhlu pohledu se pak práce snaží zachytit obraz Turků, jak je zobrazoval meziválečný tisk v Československu.
|
|
|
Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948
Doležalová, Ivana ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948 ukazuje na základě studia dobového tisku, jakým způsobem bylo partyzánské odbojové hnutí v československém veřejném prostoru prezentováno. Práce přibližuje, jak se vyvíjel mediální obraz partyzána v tisku v průběhu prvních poválečných let. Sleduje, kdy se typ partyzánského bojovníka jako reprezentanta protifašistické rezistence objevuje, kdo tuto prezentaci československého odboje prosazoval nejvíce, a zda se tak dělo na úkor jiných forem odbojové činnosti. Těžištěm práce je analýza stěžejního pramene k problematice formování poválečného mediálního obrazu partyzánského hnutí - tiskového orgánu Sdružení českých partyzánů - týdeníku Partyzán, a to v letech 1946, 1947 a na začátku roku 1948. Kvalitativní analýza časopisu Partyzán umožnila zachytit mediální obraz partyzána na stranách tohoto týdeníku, jeho proměnu v průběhu času, a zároveň konfrontaci s některými dalšími poválečnými československými periodiky. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tematikou partyzánského odboje o pohled poválečného dobového tisku.
|
|
|
Postoje KSČ k vnitropolitickým krizím v evropských zemích v první polovině 20. let
Rameš, Václav ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postoji KSČ k vnitropolitickým krizím v evropských zemích v první polovině 20. let 20. století. Vycházejíc z teorie o internacionalizaci třídního konfliktu za účelem vyvolání proletářské revoluce, kterou propagovala Komunistická Internacionála, zkoumá činnost Komunistické strany Československa na tomto poli v první etapě od jejího založení. Analýze jsou podrobeny zejména prameny primární povahy: zápisy ze schůzí vedení KSČ, dokumenty, týkající se jejích organizačních složek, edice pramenů ke stranickým sjezdům, stenoprotokoly vystoupení komunistických poslanců na půdě parlamentu ČSR; jako pramenu je využíváno i periodického a občasného tisku. Práce je uspořádána chronologicky a zkoumá danou problematiku ve vybraných časových úsecích, kterými jsou a) období těsně po založení strany (překrývá se s obdobím ohrožení republiky pokusem o restauraci Habsburků v Maďarsku) b) období nástupu italského fašismu c) první etapa bulharské revoluce (do nástupu Ljapačevovy vlády v lednu 1926). Speciální oddíly jsou věnovány i vlivu Kominterny na utváření postojů KSČ k zahraničněpolitickým krizím, dále používáním denního i občasného tisku jako historického pramene a fungování československé organizace Mezinárodní rudé pomoci (pouze během zkoumaného období první poloviny 20. let). Záměrně...
|
|
|
Arabští studenti v Praze v padesátých a šedesátých letech 20. století
Hannová, Daniela ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Cajthaml, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem studentů z tzv. rozvojových zemí v komunistickém Československu a to konkrétně arabskými studenty v 50. a 60. letech 20. století. Problematika je v první části zasazena do širšího kontextu politických a kulturních souvislostí. Vedle situace v arabském regionu po druhé světové válce jsou přiblíženy také vzájemné československo-arabské kontakty. Následuje rekapitulace vývoje vysokého školství v Československu po roce 1948. Práce seznamuje také s obecnou situací zahraničních studentů v českém prostředí ve sledovaném období. Jelikož jde na konci 50. let 20. století o první vlnu arabských stipendistů československé vlády, je zapotřebí přiblížit podobu vyjednávání mezi československou a arabskou stranou. Na počátku druhé tematické části zabývající se arabskými studenty v Praze je tedy soustředěna pozornost na kulturní dohody a formy studia v Československu. V následujících podkapitolách jsou analyzovány tyto aspekty: příjezd, přípravné jazykové kurzy, ubytování v Praze a studium, každodenní rozměr života arabských studentů v Československu a konflikty, se kterými se zde setkávali. V rámci těchto tematických okruhů je osvětlen problém adaptace arabských studentů na nové prostředí a potíže způsobené kulturními odlišnostmi. Práci uzavírá nástin osudů arabských absolventů a...
|
host ::
RSS.