|
|
Sochař Franta Úprka a jeho sepulkrální tvorba
Eretová, Monika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá funerální sochařskou tvorbou Franty Úprky (1868-1929). Zprvu je stopován sochařův život od narození na Moravském Slovácku přes příchod do Prahy a učňovská léta v ateliérech předních sochařů poslední třetiny 19. století až po zakotvení v české metropoli. Zřetel je kladen především na umělecky důležité okamžiky Úprkova života, klíčová díla i výstavní činnost. Přestože Úprka sám se zdržoval v rámci prostoru českých zemí, jeho dílo bylo představováno zahraničním divákům ve Francii, Anglii, Itálii, Spojených státech a v mnoha dalších zemích. S tímto souvisí následující kapitola, která přibližuje tvorbu F. Úprky, hlavní témata i spektrum jeho uměleckého záběru. F. Úprka byl členem několika spolků, avšak nejdůležitější bylo jeho působení v rámci hodonínského SVUM, jehož vznik, různorodou činnost a význam pro kulturu Moravy přibližuje další část práce. Úprka po celý život tvořil v duchu regionálního národopisu, který se výrazněji projevoval zejména kolem přelomu 19. a 20. století jako jistá vlna folkorismu, jehož příčiny vzniku a úspěšnost na poli výtvarného umění se snaží vystihnout další kapitola. Následuje již samostatná nosná část diplomové práce, orientovaná na sochařské náhrobky F. Úprky, které jsou jedinečné a raritní právě aplikováním folklorních uměleckých tendencí do...
|
|
|
Výtvarná kultura Protektorátu Čechy a Morava
Pech, Milan ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Výtvarná kultura Protektorátu Čechy a Morava [rukopis] : rigorózní práce / Milan Pech ; vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc., 2012. - XXX s. Rigorózní práce se zabývá výtvarnou kulturou v Protektorátu Čechy a Morava. Analyzuje české výtvarné umění v době nacistické okupace za druhé světové války. Soustředí se přitom na jeho oficiální polohu, která dosud nebyla badatelsky zpracována. Autor vycházel z průzkumu archivních pramenů, dobového tisku a literatury. Cílem práce bylo sledovat nejen klíčová témata veřejné diskuze o uměleckých otázkách, ale také praktický chod českého legálního výtvarného umění v podmínkách okupace. Nejprve přibližuje historický kontext let 1938 až 1945. Spolu s tím reflektuje vybrané patologické jevy, které okupace a válka v české společnosti vyvolaly. Ty, které se promítlky do výtvarného umění interpretuje z psychoanalytického hlediska. Poté se soustředí na oficiální kulturní politiku Protektorátu Čechy a Morava. Sleduje krátkodové a dlouhodobé cíle nacistické okupační strategie a jejich vliv na chod kulturního života české společnosti. Konstatuje, že cezura odstraňovala z veřejného života díla židovských umělců, dále práce z nacistického hlediska formálně nebo ideologicky nepřípustná. Následně hovoří o radikálně-konzervatnivní kritice moderního umění, která vinila...
|
|
|
Kavárenská architektura - kavárenský prostor v studiích a realizacích architektury první poloviny 20. století
Bendová, Eva ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Disertační práce pod titulem Kavárenská architektura. Kavárenský prostor ve studiích a realizacích architektury 1. poloviny 20. století se zabývá otázkou významu a podoby instituce kavárny v moderní době, od 18. století, zejména pak v letech 1898-1939. Důraz je kladen na pražské prostředí, přičemž se nelze uzavírat interdisciplinárnímu ani geografickému přesahu v případě významných příkladů do mimopražského prostředí, a to zejména evropských metropolí (Vídeň, Berlín, Paříž). Prostor kavárny jako architektonickou strukturu i fenomén vztahující se k moderní městské společnosti je nutné nahlížet z mnoha různých úhlů pohledu. Pro pochopení toho, co se v kavárně děje, a významu společenského dění rekonstruujeme historickou skutečnost: sledujeme topografii kaváren, její návštěvníky i zřizovatele, především však specifické momenty prožitku z kavárny. Práce se pokouší postihnout, jaké fenomény modernosti se ke kavárně vztahují především, jak jsou samotnými umělci a architekty charakterizovány a jak je jimi kavárenský prostor pak zpětně určován. Práci dělím na dva základní oddíly. Kulturněhistorická studie shrnuje myšlení o instituci kavárny a sleduje její specifika jako typického prostoru modernity, který doplňuje klasický, antikou daný veřejný prostor. Neopomíjím postihnout sociální typologii kaváren, ovlivněnou...
|
|
|
Výstava Augusta Rodina v Praze 1902, její okolnoti a vlivy
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K základním cílům této bakalářské práce patří zejména sled událostí, které zapříčinily konání výstavy Augusta Rodina v Praze roku 1902, s jejich následnými dopady na soudobou uměleckou scénu v Čechách. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá vývojem složitých a dlouholetých vztahů mezi Prahou a Paříží, jež bezprostředně souvisely s pražskou výstavou. Následující kapitola pojednává o přípravách, které předcházely konání výstavy samotné. V této části práce jsou zmíněny kroky, které Spolek výtvarných umělců Mánes podnikl k tomu, aby se celá kulturní událost mohla v Praze uskutečnit (vzájemná korespondence Stanislava Suchardy s Augustem Rodinem, speciální vydání dvojčísla Volných směrů, návštěva delegace pražské radnice u Rodina v Paříži, zapojení se Josefa Mařatky do organizace výstavy apod.). Námět další kapitoly velmi těsně navazuje na předchozí část a představuje praktické záležitosti, jež bylo nutné zvládnout před slavnostním otevřením Rodinovy výstavy veřejnosti. V pořadí pátá kapitola vystihuje Rodinův příjezd do Prahy a nejdůležitější body bohatého programu, který byl pro významného francouzského sochaře připraven. Zásadní druhá část této bakalářské práce se zabývá podněty, které Rodinova návštěva Prahy i jeho tvorba představily a s nimiž se musela domácí scéna následně vyrovnat prostřednictvím...
|
|
|
Jan Kotík 1916-2002 - monografie
Mladičová, Iva ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
1 Abstrakt Monografická studie "Jan Kotík 1916-2002" představuje v kontextu českého a evropského výtvarného umění šíři výtvarné a teoretické tvorby výtvarníka, teoretika, publicisty, pedagoga, který nesporně patří ke klíčovým osobnostem českého uměleckého dění 2. poloviny 20. století. Uměleckohistorické zhodnocení díla bylo založeno na soupisu výtvarného i teoretického díla a na zpracování rozsáhlé dokumentace uložené v Oddělení dokumentace Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a v řadě soukromých archivů v Čechách a Berlíně. Při uměleckohistorickém hodnocení tvorby byla použita metoda organického propojení poznatků biografického a uměleckohistorického rázu s citacemi z autorových teoretických projevů, v kontextu obecnějších kulturních a historických okolností doby. Studie je členěna do kapitol reflektujících chronologii uměleckého vývoje Jana Kotíka: "Ateliér otce Pravoslava a období studia", "Se Skupinou 42", "Možnosti umění užitého", "Obraz-věc", "Berlínský pobyt" a "Návraty".
|
|
|
Fundamentální malba: Vznik, charakteristika, kořeny a význam
Rajlich, Claudia ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Valoch, Jiří (oponent)
Název práce: Fundamentální malba Autor: Claudia Rajlich Katedra / Ústav: Ústav dějin umění Vedoucí disertační práce: Prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. Abstrakt: Tato disertační práce se pokouší vymezit fundamentální malbu - termín vytvořený pro směr, který byl definován kurátory amsterdamského Stedelijk Musea formou výstavy vybraných 18 umělců různých národností v roce 1975. Stejně jako výstava Fundamental Painting chce tato stejnojmenná práce objasnit specifický nový druh malby sedmdesátých let, který je "reflexí na základy malby."1 Výstava byla postavena na dílech čtyř amerických minimalistických malířů, kteří tvoří jádro fundamentální malby. O práci těchto malířů bylo až dosud napsáno bezpočet studií a textů. Tato disertace se zaměřuje na evropskou část této - jak to kurátoři nazvali - "společné mentality", která zůstává dodnes neprozkoumaná. Naším cílem je formulovat, co fundamentální malba je, jak vznikla a jestli opravdu existuje. Výzkum je omezen jen na umělce, kteří byli na výstavě zastoupeni, i když podle našich závěrů by někteří měli být nahrazeni jinými. Důkaz o nové malbě sedmdesátých let je podán na základě historických faktů, kritických analýz textů a prohlášení umělců, ale především na nepopiratelné dokumentaci formou děl samotných. Existence fundamentální malby je prokázána, podrobně...
|
|
|
Surrealismus v tvorbě umělců sdružených později ve Skupině 42
Pavlis, Martin ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
MARTIN PAVLIS. Surrealismus v tvorbě umělců sdružených později ve Skupině 42 Universita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav pro dějiny umění 2011. 102.s Bakalářská práce. Práce se zabývá surrealistickou tvorbou budoucích členů Skupiny 42 Františka Grosse, Františka Hudečka a Ladislava Zívra. Sleduje genezi tohoto stylu od jeho prvních projevů až k jeho útlumu na konci 30. let. Nabízí možné interpretace a snaží se přiblížit vztah těchto děl k domácímu i ke světovému umění. Klíčová slova: Surrealismus, František Gross, František Hudeček, Ladislav Zívr, třicátá léta, mladší surrealisté, Skupina 42
|
|
|
Vliv Kazimíra Maleviče na české výtvarné umění šedesátých let
Šosová, Jitka ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá inspirací, kterou v šedesátých letech představovalo dílo Kazimíra Maleviče pro české umění. Řeší otázku, která z témat, jež se v Malevičově tvorbě objevují, byla zhodnocena i v českém prostředí šedesátých let. Sleduje recepci jeho práce v umělecké tvorbě Václava Boštíka, Huga Demartiniho, Dalibora Chatrného a Karla Malicha. Pozornost věnuje i reflexi Malevičova díla v textech teoretiků téhož okruhu, konkrétně v statích Jiřího Padrty, Arséna Pohribného a Miroslava Lamače.
|
|
|
Výzdoba Smetanovy síně Obecního domu v Praze
Hošek, Petr ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá výzdobou Smetanovy síně Obecního domu v Praze, který byl stavěn v letech 1905-1912. Důraz je kladen na komplexní popis jednotlivých uměleckých děl, zejména maleb Karla Špillara a soch Ladislava Šalouna ve Smetanově síni a jejich pozice v celoživotním díle autorů, kteří je vytvořili. Významnou částí jsou úvodní kapitoly, které ozřejmují průběh formování představy o výsledné podobě Smetanovy síně a potažmo i Obecního domu. Následné kapitoly srovnávají Smetanovu síň s dalšími koncertními prostory, reflektují dobové ohlasy na uměleckou výzdobu sálu a hodnotí sál v celé jeho stoleté historii.
|
|
|
Vincenc Beneš. Malířské dílo.
Ropková, Barbora ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Jméno autora: Barbora Ropková Instituce: Karlova Univerzita v Praze, Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění Celetná 20, 116 42 Praha 1 Obor: Navazující magisterské studium oboru dějiny umění Název práce: Vincenc Beneš. Malířské dílo. Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc. Počet stran: 140 + příloha Počet příloh: 158 stran Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: monografie, expresionismus, kubismus, Osma, Skupina výtvarných umělců, malířský odkaz Antonína Slavíčka, tradice francouzské moderní malby ve spolku Mánes, senzuální realismus a krajinomalba Tato práce si bere za cíl monograficky zpracovat výtvarné dílo Vincence Beneše (1883-1979), který patří mezi významné představitele první generace 20. století. Ve svém počátečním tvůrčím období se se svými generačními druhy soustředil na řešení aktuálních výtvarných otázek. V období existence skupiny Osma spolupracuje především s Bohumilem Kubištou. Od roku 1910 vznikají Benešovy významné kuboexpresionistické obrazy, v rámci českého kubistického hnutí a Skupiny výtvarných umělců stojí Vincenc Beneš po boku Emila Filly. Benešovy kubistické obrazy zaznamenají úspěch v předválečném Německu. Po první světové válce se Beneš od kubismu odvrací a pracuje s malířským odkazem Antonína Slavíčka, postupně objevuje i jiné podněty, poučení nachází především v...
|
host ::
RSS.