|
|
Právo na ochranu osobních údajů dle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie
Mádr, Petr ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je základní právo na ochranu osobních údajů v článku 8 Listiny základních práv Evropské unie. Výklad a aplikace článku 8 Listiny Soudním dvorem Evropské unie (SDEU) daly vzniknout překvapivému paradoxu. Článek 8 byl jádrem argumentace v několika zásadních rozsudcích SDEU, ve kterých byla jeho aplikace spojena s prosazováním vysoké úrovně ochrany osobních údajů (Digital Rights Ireland, Google Spain či Schrems). Argumentace SDEU ovšem neposkytla jednoznačnou odpověď na otázku normativního obsahu tohoto ustanovení. Nadále tedy převládají podstatné nejasnosti ohledně účelu, obsahu a povahy autonomního základního práva na ochranu osobních údajů a ohledně jeho vztahu k právu na respektování soukromého a rodinného života v článku 7 Listiny. Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, jaký je účel a obsah základního práva na ochranu osobních údajů podle judikatury Soudního dvora a jaké jsou doktrinální alternativy k některým aspektům výkladu článku 8 Listiny. Diplomová práce je rozdělena do čtyř celků. Kapitola 1 podává popis vybraných otázek týkajících se evropské úpravy ochrany osobních údajů a objasňuje omezenou roli "Vysvětlení k Listině" při výkladu článku 8. Kapitola 2 analyzuje přístup Soudního dvora k výkladu tohoto ustanovení. Kapitola 3 se věnuje konceptualizaci základního...
|
|
|
Výjimky z harmonizačních opatření práva Evropské unie
Kratinová, Lucie ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Diplomová práce má za cíl podat komplexní přehled možností, které evropské právo poskytuje členským státům v případech, že se nemohou nebo nechtějí účastnit integračního procesu v hlavním proudu, ale potřebují své záležitosti upravit odchylně. Práce pojednává o národní identitě členského státu, integračním procesu a možnosti státu se od integračního postupu odchýlit v případě, že mu možnost daná harmonizovanou úpravou, která je závazná pro všechny členské státy, nevyhovuje. Protože součástí Evropské unie je vyšší množství států, jejichž vnitrostátní úprava se liší, je často složité najít společnou cestu, která by vyhovovala všem zúčastněným. V případě, že stát z nějakého důvodu nechce, nebo se nemůže účastnit hlavního proudu, měla by mu dát možnost upravit své postavení odchylně, a to buď na přechodnou dobu, nebo trvale. V prví části práce jsou nastíněny termíny jako diferenciace, flexibilita, harmonizace, které je třeba vysvětlit k pochopení oblasti, ve které se pohybujeme. V kapitole 2 je podrobně rozebrán postup harmonizace, oblasti v jakých má EU pravomoc vydávat opatření směřující k harmonizaci právní úpravy členských států. A dále spory o pravomoc, pokud si orgán EU přisvojil pravomoc, kterou podle členského státu nemůže, a vydal opatření v rámci této pravomoci. Možností diferenciace poskytnuté...
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Evropská právní úprava kyberzločinů s porovnáním právní úpravy kyberzločinů ve Spojených státech amerických
Nováčková, Eliška ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Resumé Název práce: Evropská právní úprava kyberzločinů s porovnáním právní úpravy kyberzločinů ve Spojených státech amerických Diplomová práce se zabývá právní úpravou kyberzločinů a kybernetické bezpečnosti Spojených států amerických a Evropské unie. V úvodu vymezuje základní pojmy a významné momenty historie související právní úpravy a popisuje klíčové strategické dokumenty přijaté v transatlantickém prostoru. Dále představuje politiku obou uvedených celků v této oblasti a jejich klíčové právní předpisy a popisuje mezinárodní Úmluvu o počítačové kriminalitě. Vybrané dokumenty jsou následně porovnány a zhodnoceny v kontextu právní terminologie, technologického vývoje i aplikace předpisů v praxi. Práci uzavírá uvedení základních kroků transatlantické spolupráce v otázkách kybernetické bezpečnosti. Závěr práce shrnuje poznatky získané porovnáním dokumentů, především mezinárodní akcent na ratifikaci Úmluvy o počítačové kriminalitě a zajištění dostatečné úrovně informovanosti o kybernetickém prostoru, a upozorňuje na některé terminologické nepřesnosti. Klíčová slova Kybernetické hrozby * kybernetická bezpečnost * kyberzločin* mezinárodní spolupráce * strategické dokumenty
|
|
|
Expedited and urgent procedure in proceedings before the Court of Justice of the European Union
Kutlík, Michal ; Král, Richard (oponent) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Predkladaná práca sa venuje analýze skráteného a naliehavého postupu v konaniach pred Súdnym dvorom Európskej únie. Práca konkrétne analyzuje skrátený postup v konaniach o žalobách pred Všeobecným súdom a v konaniach o žalobách a odvolaniach pred Súdnym dvorom, ako aj skrátený a naliehavý postup v prejudiciálnych konaniach. Každá kapitola sa rozboru osobitého postupu venuje na základe popisu historického kontextu zavedenia konania, charakteristiky konania, štatistikami nariaďovania postupov súdom, výberom najzaujímavejších konaní zo súdnej judikatúry a záverečným krátkym zhrnutím daného konania. Taktiež sa v práci porovnávajú oba spôsoby konania navzájom, čo umožňuje lepšie pochopiť rozdiely medzi oboma postupmi nielen z pohľadu inštancie, ktorá postup nariaďuje, ale aj vo svetle ich rozdielnej pôsobnosti pri prejudiciálnom konaní. Cieľom práce je objasniť doterajšie fungovanie skráteného a naliehavého postupu v konaniach pred Súdnym dvorom Európskej únie, ako aj možné aplikačné zmeny vo svetle nového znenia Rokovacieho poriadku Súdneho dvora do budúcna.
|
|
|
Rozpočtová autonomie parlamentu jako znak národní identity členského státu z pohledu judikatury Spolkového Ústavního soudu a Ústavního soudu České republiky
Elčić, Slaven ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
V práci se zabývám specifikým jevem, jehož význam odhalila dluhová krize v eurozóně která po roce 2008 zasáhla většinu zemí Evropské unie je dnes znovu vysoce aktuálním tématem s ohledem na vývoj situace v Řecku. Jedná se o vztah rozpočtové autonomie a národní identity. Zaměřil jsem se na nalezení odpovědi, zda můžeme rozpočtovou autonomii vnímat jako součást národní identity, případně jakým způsobem lze přistupovat k posuzování míry limitace rozpočtové autonomie. Metodologicky jsem vycházel především ze studia odborné literatury a dále z analýzy judikatury Soudního dvora EU a ústavních soudů Česka a Německa přičemž jsem srovnával jejich přístupy k řešení této otázky. Následně jsem syntézou dovodil obecné závěry z této analýzy vyplývající a které mi umožily odpovědět na výzkumnou otázku. Práci jsem rozdělil do tří částí, kdy v prvních dvou jsem se zaměřil na vybudování dostatečného teoretického základu a objasnění pojmů rozpočtové autonomie a národní identity. Ve třetí části potom rozebírám aktuální judikaturu Německého Spolkového ústavního soudu a konfrontuji ji se závěry první a druhé části práce. Hypotézu se mi nepodařilo potvrdit. Domnívám se, že rozpočtovou autonomii nelze považovat za součást národní identity a to ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé, rozpočtová autonomie je instrument, jehož...
|
|
|
Nenáležitá transpozice směrnice EU s příklady České republiky
Juha, Jan ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Nenáležitá transpozice směrnice EU je jev, ke kterému dochází vcelku v nezanedbatelném množství a v rámci plnění povinnost tudíž pro jednotlivé členské státy představuje poměrně běžný, ač nežádoucí fenomén. Předkládaná diplomová práce se pak tématem zabývá v rámci České republiky ve světle jednotlivých řízení, která byla proti České republice vedena. Práce je rozdělena do celkem šesti kapitol, přičemž vychází z teoretických základů, které následně aplikuje v praktických příkladech. První kapitola představuje teoretické těžiště pro zakotvení pojmu primární a sekundární právo s důrazem na směrnice EU, kdy je tento unijní právní předpis analyzován jak z obecného hlediska, tak i z hlediska své struktury. Navazující druhá kapitola následně podává výklad k problematice náležité a také nenáležité transpozice směrnice a uvádí jednotlivé následky, které se s nenáležitou transpozicí směrnice EU spojují. Praktická část začíná od třetí kapitoly, která obsahuje analytickou sumarizaci veškerých řízení, která byla proti České republice dosud vedena z důvodu nenáležité transpozice směrnice EU a zároveň skončila rozsudkem, zatímco čtvrtá kapitola obsahuje ta řízení, která byla zastavena a skončila usnesením. Obsahem předposlední kapitoly je především sumarizace předešlých řízení a rešerše příslušných dokumentů EU a Senátu...
|
|
|
Defining exclusive powers of the European Union in the context of the Lisbon Treaty
Martišová, Katarína ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Práca pojednáva o výlučných právomociach Európskej únie so zameraním na právomoci legislatívne. Pozostáva zo štyroch kapitol, pričom čerpajúc z českej a zahraničnej literatúry obsahuje teoretické hľadiská doplnené o judikatúru Európskeho súdneho dvora resp. Súdneho dvora Európskej únie. Prvá kapitola sa zameriava na právomocí EÚ obecne, vysvetľuje pojem právomoc a dotýka sa pôvodu kompetencií EÚ z historického i ústavného hľadiska. Za základ právomocí EÚ je možné považovať vôľu členských štátov, čomu zodpovedá teória prenesených právomocí, ozrejmená v kapitole 1.3. Práca sa tiež venuje teórii implicitných právomocí a doložke flexibility, ktoré predstavujú spôsob ako sa vyhnúť rigidite, ktorú by striktné dodržiavanie zásady prenesených právomocí mohlo predstavovať. Nasledujúca kapitola poskytuje prehľad ďalších typov kompetencií EÚ a poukazuje na ich špecifiká v porovnaní so skupinou výlučných právomocí. Dozvedáme sa teda, že v prípade spoločných právomocí môžu byť členské štáty činné, pokiaľ sa neuplatní blokačný účinok európskych predpisov, zatiaľ čo v iných prípadoch plní EÚ len funkciu podpornú. Posledné dve kapitoly, ktoré je možné považovať za najdôležitejšie, sa zameriavajú konkrétne na skupinu výlučných právomocí. Tretia kapitola sa venuje obdobiu pred prijatím Lisabonskej zmluvy, keď ešte...
|
|
|
Řízení pro nesplnění povinnosti dle čl. 258 a násl. Smlouvy o fungování EU
Očková, Jana ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Předmětem této rigorózní práce je řízení pro nesplnění povinnosti vyplývající ze Smluv dle čl. 258 a násl. Smlouvy o fungování EU. Jde o řízení, které je zahajováno Evropskou komisí proti jednotlivým členským státům v případě, že poruší povinnosti pro ně plynoucí z unijního práva. Práce si klade za cíl nejen popis účelu a průběhu řízení (též "řízení pro porušení Smluv"), ale také zkoumá roli jednotlivých subjektů, které řízení ovlivňují. Jde nejen o účastníky řízení v úzkém slova smyslu, tj. Evropskou komisi a dotčený členský stát, ale též o Soudní dvůr EU a jednotlivce. Cílem práce je pak zejména kritické zhodnocení řízení a poukázání na některé problematické aspekty řízení, které mohou mít vliv na jeho efektivitu. Práce je rozdělena do šesti částí. První část představuje a vymezuje téma. Druhá část definuje účel a funkce řízení pro nesplnění povinnosti, jeho předmět a začlenění v systému práva EU. Třetí část je věnována subjektům, které řízení pro nesplnění povinnosti ovlivňují a které pro účely této práce nazývám "aktéry". Čtvrtá část popisuje průběh a fáze řízení. Pátá část je věnována problematickým aspektům řízení pro nesplnění povinnosti a plní roli poznatků a závěrů mé práce. Šestou částí je závěr se shrnutím poznatků, zhodnocením problémů řízení a naznačením možných řešení.
|
|
|
Česká republika jako účastník řízení o nesplnění povinnosti vyplývající ze Smluv EU
Kučera, Václav ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Cílem této diplomové práce je částečně úvaha nad historickou a současnou podobou institutu řízení o nesplnění povinnosti, jež pro stát vyplývá ze Smluv, a zejména pak analýza účasti České republiky v tomto druhu řízení od jejího vstupu do Evropské unie. Řízení o nesplnění povinnosti státem je v práci představeno jako hlavní sankčně- kontrolní mechanismus v rámci unijního práva, jehož účelem je především zajistit, aby členské státy dodržovaly povinnosti, které přijaly v souvislosti se vstupem do EU, a aby unijní normy měly plný účinek. Na počátku je nastíněn historický vývoj právní úpravy řízení o nesplnění povinnosti, tzn. v práci se lze dočíst na základě jakého účelu a jakým způsobem byl tento kontrolní mechanismus prvotně zakomponován do primárního práva Evropských společenství, jak se jeho parametry postupně měnily a s jakými návrhy se v současné době pracuje ve snaze zajistit maximální efektivnost řízení. V práci je kladen důraz na podrobné představení a zhodnocení všech aspektů řízení. Jednotlivé kapitoly se tak postupně věnují otázce předmětu řízení, subjektům a jejich procesním právům v průběhu řízení, systému sankcí či účinkům rozhodnutí Soudního dvora v dané věci. Kontrolní a diskreční pravomoc vykonává v řízení o nesplnění povinnosti Komise, která je vedle členského státu jediným možným...
|
host ::
RSS.