|
|
Regnum Baiowariorum. Francká říše a bavorské vévodství v 9. století pohledem soudobých narativních pramenů
Ženka, Oldřich ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá obdobím rozpadu francké říše v 9. století a rozborem úlohy kmenových vévodství v tomto procesu, která je demonstrována na konkrétním příkladu Bavorů. Autor analyzuje hlavní dobové narativní prameny, charakterizuje jejich terminologii a pohled na franckou říši. Do tohoto širšího rámce je zasazen obraz bavorského vévodství se zřetelem kladeným na jeho specifičnost ve východním prostředí, zejména na úzký vztah s vládnoucími Karlovci a jeho průvodní jevy. Pozornost je věnována také rostoucímu významu kmenové aristokracie na celoříšské i kmenové úrovni, která je rozhodujícím činitelem vývoje v následujícím století.
|
|
|
Politika Eduarda I. na Britských ostrovech a ve Francii
Kovaříková, Šárka ; Picková, Dana (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
Diplomová práce je rozdělena do kapitol podle zemí, kterým se Eduard I. za své vlády věnoval či je dobýval, tedy Wales, Irsko, Skotsko a Francie. Vnitřní události v Anglii, ať již se jednalo o reformu zákonů či šlechtickou opozici, jsou zmíněny pouze okrajově, neboť nespadají pod zahraniční politiku, i když ji mohou ovlivňovat. Wales a Irsko byly považovány za vnější součásti anglického království, proto jsou na prvním místě; Skotsko bylo nejméně do roku 1290 samostatnou zemí. Jednotlivé kapitoly neobsahují pouze popis událostí v těchto zemích v letech 1272 až 1307, ale také přehled událostí předcházejících, příčin Eduardových válečných tažení. Důvodem je snaha o osvětlení dění a častá nedostupnost literatury věnující se této problematice.
|
|
|
Regnum Baiowariorum. Francká říše a bavorské vévodství v 9. století pohledem soudobých narativních pramenů
Ženka, Oldřich ; Picková, Dana (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
Práce se zabývá obdobím rozpadu francké říše v 9. století a rozborem úlohy kmenových vévodství v tomto procesu, která je demonstrována na konkrétním příkladu Bavorů. Autor analyzuje hlavní dobové narativní prameny, charakterizuje jejich terminologii a pohled na franckou říši. Do tohoto širšího rámce je zasazen obraz bavorského vévodství se zřetelem kladeným na jeho specifičnost ve východním prostředí, zejména na úzký vztah s vládnoucími Karlovci a jeho průvodní jevy. Pozornost je věnována také rostoucímu významu kmenové aristokracie na celoříšské i kmenové úrovni, která je rozhodujícím činitelem vývoje v následujícím století.
|
|
|
Analýza korespondence cara Ivana IV. Hrozného a knížete Andreje Kurbského
Brůha, Petr ; Picková, Dana (oponent) ; Stellner, František (vedoucí práce)
Práce se snaží analyzovat korespondenci cara Ivana IV. Hrozného a knížete Andreje Michajloviče Kurbského s přihlédnutím k historickým souvislostem východoevropského prostoru druhé třetiny 16. století. Společně s obsahem jednotlivých dopisů jsem se zaměřil také na jejich rozsah, celkový průběh korespondence i spor badatelů o její věrohodnost. Kromě tohoto hlavního tématu práce obsahuje historický úvod, který podává informace o obou hlavních aktérech korespondence a o vývoji vztahu cara a aristokracie. Vlivem různých názorů knížete i cara na tytéž události lze v korespondenci nalézt několik témat, která jsem se pokusil v práci více či méně úspěšně porovnat. V závěru jsou obsaženy výsledky, které vyplynuly z odborné literatury nebo přímo ze studia korespondence.
|
|
|
Svatý Vojtěch a Polsko
Halašková, Stanislava ; Suchánek, Drahomír (oponent) ; Picková, Dana (vedoucí práce)
Téma bakalářské práce je posmrtný život svatého Vojtěcha a jeho vliv na vznik raně středověkého polského státu. Cílem práce je stanovit roli svatého Vojtěcha v raně středověké polské historii. První kapitola je zaměřena na život svatého Vojtěcha. Důraz je kladen na události, které jsou podstatné pro další části bakalářské práce. Druhá kapitola představuje kult svatého Vojtěcha v Polsku a ostatních částech Evropy, do kterých se rozšířil. Třetí kapitola zahrnuje události, které se týkají vzniku arcibiskupství v Hnězdně.
|
|
|
Ruská účast na Florentském koncilu a odmítnutí cirkevní unie
Linhartová, Monika ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Ferrarsko-florentský koncil se řadí k velkým událostem světových dějin. Byla zde uzavřena církevní unie, která alespoň na několik let vytvořila iluzi, že došlo k sjednocení křesťanské církve. Dále se podařilo definitivně odstranit rozkol mezi západními křesťany poté, co abdikoval vzdoropapež Felix v. l O historii ferrarsko-florentského koncilu bylo publikováno velké množství vědecké literatury, a to jak západních, tak východních badatelů. Valná většina z nich však nereflektuje prameny ruské provenience, které byly napsány členy ruské pravoslavné delegace. Nezabývají se ani tím, jaký dopad měla církevní unie na Rus. Uzavření unie ve Florenci považuji za důležitý moment, který způsobil změny ve struktuře ruské církve. V literatuře však toto téma chybí nebo je mu věnován jen omezený prostor. To se stalo impulsem k tomu, abych se touto problematikou začala zabývat. Tématem diplomové práce Ruská účast na florentském koncilu a odmítnutí církevní unie jsou jednání ferrarsko-florentského koncilu v letech 1438-1439 s důrazem na důsledky, které vyplynuly z jejích ustanovení pro ortodoxní církev a pravoslavné křesťany. Svoji pozornost jsem zaměřila především na účast ruského poselstva, vedeného metropolitou kyjevským a vší Rusi Isidorem.2 Pokusila jsem se vysvětlit jaké důvody vedly velikého knížete Vasilije II. k...
|
|
|
Životní styl a kultura každodenního života ruské společnosti pozdního středověku očima Západoevropanů
Vavřinová, Valburga ; Picková, Dana (vedoucí práce)
Záměrem předložené disertační práce bylo prozkoumat zprávy, které zanechali cizinci, přijíždějící na Rus v 15. až 16. století, z aspektu poznávání a vnímání reálií a všedního života země a osvětlit jejich reflexi lidmi, kteří pocházeli z odlišného kulturního prostředí. Pro lepší osvětlení vnímání specifické reality pozdně středověké Rusi a její interpretace západoevropskými návštěvníky bylo nezbytné zařadit jejich díla do obecněji koncipovaného rámce dějin ruského státu v době, kdy byl "znovuobjevován" západní Evropou, a připomenout vývoj jeho vztahu s jednotlivými západoevropskými subjekty. Práce je rozdělena do následujících částí. V první kapitole Rus a Západ v 15. a 16. století byl nastíněn vývoj událostí, které byly stěžejní pro formování moskevského státu v tomto období a jeho prvotní "otvírání okna do Evropy". Druhá kapitola Západoevropané jako zdroj informací o Rusi představuje rozsáhlejší a tematicky širší rozbor použitých pramenu. Jejím cílem je seznámit s autory, kteří napsali ve sledovaném období práci, v níž se zabývali Rusí a životem jejích obyvatel. Pozornost je věnována okolnostem, za jakých tuto zemi navštívili, nebo zda psali pouze z doslechu, charakteru a kvalitě jejich díla, prvním vydáním tiskem. Vlastní jádro práce představuje třetí kapitola Životní styl a kultura každodenního života...
|
|
|
Životní styl a kultura každodenního života ruské společnosti pozdního středověku očima Západoevropanů
Vavřinová, Valburga ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Krejčík, Tomáš (oponent) ; Stellner, František (oponent)
Zámerem predložené disertacní práce bylo prozkoumat zprávy, které zanechali cizinci, prijíždející na Rus v 15. až 16. století, z aspektu poznávání a vnímání reálií a všedního života zeme a osvetlit jejich reflexi lidmi, kterí pocházeli z odlišného kulturního prostredí. Pro lepší osvetlení vnímání specifické reality pozdne stredoveké Rusi a její interpretace západoevropskými návštevníky bylo nezbytné zaradit jejich díla do obecneji koncipovaného rámce dejin ruského státu v dobe, kdy byl "znovuobjevován" západní Evropou, a pripomenout vývoj jeho vztahu s jednotlivými západoevropskými subjekty. Práce je rozdelena do následujících cástí. V první kapitole Rus a Západ v 15. a 16. století byl nastínen vývoj událostí, které byly stežejní pro formování moskevského státu v tomto období a jeho prvotní "otvírání okna do Evropy". Druhá kapitola Západoevropané jako zdroj informací o Rusi predstavuje rozsáhlejší a tematicky širší rozbor použitých pramenu. Jejím cílem je seznámit s autory, kterí napsali ve sledovaném období práci, v níž se zabývali Rusí a životem jejích obyvatel. Pozornost je venována okolnostem, za jakých tuto zemi navštívili, nebo zda psali pouze z doslechu, charakteru a kvalite jejich díla, prvním vydáním tiskem. Vlastní jádro práce predstavuje tretí kapitola Životní styl a kultura každodenního života...
|
|
| |
|
|
Livonský stát a Moskevská Rus na přelomu 15. a 16. století
Smrž, Pavel ; Picková, Dana (oponent) ; Prokop, Miloš (oponent)
Tématem rigorózní práce Livonský stát a Moskevská Rus na přelomu 15. a 16. století jsou diplomatické vztahy mezi Livonskem a ruskými zeměmi v letech 1471 až 1505. Jejím cílem je zachytit zásadní kvalitativní změnu rusko-livonských vztahů, ke které došlo v období dokončování procesu nazývaného ruskou historiografií "sobiranije russkich zemel". Na vrcholu tohoto procesu stál moskevský veliký kníže Ivan III. (1462-1505), jenž byl definitivním podmaněním Velikého Novgorodu v roce 1478 a nabytím značného vlivu v dosud formálně samostatném Pskově nevyhnutelně zatažen do problematiky diplomatických a obchodních vztahů v baltském prostoru. Sílící ruský stát, jehož zrod je ruskou historiografií kladen do roku 1478, se stal bezprostředním sousedem Livonska, což se nemohlo neprojevit na charakteru ruskolivonských vztahů. Cílem práce je postihnout hlavní rysy Ivanovy baltské politiky, priority, které v ní sledoval, a prostředky, jimiž dosahoval svoje politické cíle. Zároveň jsem se snažil zachytit postoj představitelů livonského řádu, duchovenstva a měst k procesu, který probíhal na východ od livonské hranice, a jejich politiku vůči ruským zemím, jež byla ovlivňována komplikovanou situací uvnitř livonského státu. Ruskolivonské vztahy byly pojednány v širším rámci mezinárodních vztahů soudobé severovýchodní Evropy s...
|
host ::
RSS.