|
|
Kvalita samce, mimopárové paternity a rodičovské investice u hýla rudého Carpodacus erythrinus
Schnitzer, Jan ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Sociální monogamie spojená s biparentální péčí o mláďata je jeden z nejčastějších párovacích systémů ptáků. Protože samice více investují do rozmnožování, jsou obecně považovány za pohlaví, které si vybírá partnera. Proto se časem cestou pohlavního výběru vyvinula u samců řada znaků, na jejichž základě samice provádějí volbu partnera. Jaké vlastnosti samce tyto znaky mohou signalizovat a jaké mechanizmy jsou zodpovědné za vznik, vývoj a udržování těchto znaků je předmětem řady evolučně ekologických studií. Samice si může vybírat na základě toho, zda spárováním s konkrétním samcem získá přímou nebo nepřímou výhodu. Podle teorie dobrého rodiče mohou různé samčí sekundární pohlavní znaky signalizovat úroveň rodičovské péče. Nepřímou výhodu představují kvalitní geny, které může samice získat pro své potomky. Podle této hypotézy (good genes model) samice používá určité samčí sekundární pohlavní znaky k ohodnocení genetické kvality samce. Jedním z nejvýraznějších a nejčastěji zkoumaných sekundárních pohlavních znaků, které mohou signalizovat samčí kvality a které používají samice při výběru partnera je zbarvení. U velkého počtu druhů pěvců existuje pohlavní dimorfizmus ve zbarvení peří a většinou se předpokládá silný vztah mezi reprodukčním úspěchem samce a kvalitou zbarvení peří samců. Zbarvení peří má...
|
|
|
Využití "Amodal completion" při rozpoznávání predátorů: vliv na riskování
Sedláčková, Kristýna ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Schopnost "amodal competion" umožňuje živočichům (ptákům, savcům, ale i rybám) vnímat částečně zakryté předměty jako celistvé. Většina prací věnovaných tomuto fenoménu probíhala v laboratorních podmínkách a byla založena na operantním podmiňování či filiálním imprintingu. Tato práce sledovala chování netrénovaných jedinců v jejich přirozeném prostředí. Pomocí preferenčních krmítkových experimentů byly testovány reakce tří druhů sýkor (sýkora koňadra, Parus major; sýkora modřinka, Cyanistes caeruleus; sýkora babka, Poecile palustris) na atrapy umístěné na pokusném a alternativním krmítku. Těmi byly kompletní atrapa krahujce a holuba a atrapa krahujce, jejíž dolní či horní polovina byla amputována či částečně zakryta vegetací (celkově 15 kombinací atrap). Sýkory rozpoznaly predátora ve všech nekompletních atrapách krahujce. Schopnost využití "amodal completion" při kategorizaci jednotlivých variant atrap krahujce doložily sýkora koňadra a sýkora modřinka, když atrapě s ukrytou dolní polovinou přisuzovaly vyšší míru nebezpečí než atrapě s amputovanou dolní polovinou. Sýkora koňadra pak znovu potvrdila využití této schopnosti, když atrapě s ukrytou dolní polovinou přisuzovala stejnou míru nebezpečí jako kompletní atrapě krahujce. V ostatních případech nebyl v reakci na zakryté a amputované varianty...
|
|
|
Signalizace mezi kopytníky a šelmami v závislosti na míře predačního tlaku
Vidimská, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Koňovití jsou velcí spásači obývající stepi a savany po celém světě. Vykazují dva typy sociální organizace, harémovou a teritoriální v závislosti na podmínkách prostředí, ve kterém se nacházejí. Vzhledem ke svým rozměrům jsou predováni především velkými kočkovitými a psovitými šelmami lovícími ve skupinách, historicky patřili k významným predátorům i lidé, jak dokazují četné archeologické nálezy. Primární antipredační reakcí koňovitých je útěk. Tato strategie je podpořena mnoha morfologickými, ale i anatomickými a behaviorálními adaptacemi. Tělesná stavba umožňuje rychlou okamžitou únikovou reakci a následný běh na dlouhou vzdálenost. Zároveň mají mimořádně rozvinuté smysly, především čich a zrak. Včasná detekce šelem podpořená rozvinutou vnitrodruhovou komunikací zvyšuje signifikantně šance koní, oslů i zeber na úspěšné přežití.
|
|
| |
|
|
Vliv UV složky spektra na odmítání parazitických vajec rákosníkem obecným (Acrocephalus scirpaceus)
Šulc, Michal ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Jeden z nejlepších způsobů obrany hostitele před hnízdním parazitismem je rozpoznání a odmítnutí parazitického vejce. Řada studií prokázala, že UV složka světelného spektra, kterou jsou ptáci schopni na rozdíl od lidí vnímat, hraje důležitou roli v chování ptáků. Použitím spektrofotometru jsme zjistili, že vejce rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus) a kukačky obecné (Cuculus canorus) se liší především svou světlostí, ale také UV odstínem. Ve své diplomové práci jsem si proto položil otázku, jaký vliv má UV odrazivost vajec na rozpoznávání a odmítání parazitických vajec. Abychom to zjistili, provedli jsme tři experimenty. V prvním experimentu jsme parazitovali hnízda modelovými vejci natřenými speciálními bílými barvami lišícími se pouze v UV složce spektra (UV+ a UV-). Ve druhém jsme hnízda rákosníků parazitovali jedním konspecifickým vejcem natřeným buď UV blokem, látkou redukující odrazivost vajec v rozmezí 300-400 nm, nebo vazelínou, která odrazivost nijak neovlivňuje. Ve třetím pokusu jsme pak UV blokem a vazelínou přetírali jedno z vlastních vajec hostitele. V každém experimentu jsme sledovali reakci hostitele na parazitická vejce. Protože vejce rákosníků sama odrážejí UV záření, očekávali jsme, že vejce UV- budou odmítána častěji podobně jako vejce natřená UV blokem, spíše než vejce...
|
|
|
Potravní ekologie kuny skalní (Martes foina) v Evropě.
Nováková, Lucie ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Kuna skalní, Martes foina (Erxleben, 1777) se v posledních desetiletích stává silně synantropním živočichem a také narůstá její populační hustota. Tato práce shrnuje poznatky o potravních návycích kuny skalní v Evropě. V první části jsou uvedeny metody, kterými lze potravní ekologii studovat např. rozbor trusu či analýza obsahu žaludku a střev. Je popsán způsob výpočtu nejčastěji používaných hodnot charakterizujících potravní ekologii kuny. Ve druhé části je analyzována geografická variabilita a sezónní změny v potravě kuny skalní v různých částech Evropy. Zdá se, že na potravní návyky má vliv typ prostředí, ve kterém kuna skalní žije. Byly prokázány rozdíly v potravě v urbánním a v rurálním prostředí, dále byly zjištěny i vnitrohabitatové rozdíly. Ve třetí části této práce jsou popsány hlavní složky potravy, kterými jsou různí drobní obratlovci, bezobratlí živočichové (hlavně hmyz) a plody, a také jsou diskutována některá specifika v potravě kuny. Zmíněny jsou i zdroje potravy, které poskytuje člověk. Klíčová slova: potravní ekologie, kuna skalní, Mustelidae
|
|
|
Biologie datlíka tříprstého
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ve své práci se pokouším zjistit, jaký vliv má lesnické hospodaření na výskyt datlíka tříprstého. Datlík tříprstý je "vlajkovým" druhem bezzásadového lesa pralesního typu a proto vyžaduje naší pozornost a ochranu. V práci jsou použity i výsledky studií sesterských druhů datlíka tříprstého ze Severní Ameriky. Hlavními kapitolami jsou vliv fragmentace porostů, vliv zdravotního stavu porostu a na závěr vliv potravní nabídky na výskyt a chování datlíka.
|
|
|
Hnízdní fidelita u vrubozobých ptáků
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato literární rešerše se týká tématu hnízdní fidelity a je zaměřena na řád Anseriformes, konkrétně na čeleď Anatidae. Právě u této skupiny ptáků vykazuje hnízdní fidelita zajímavý rys, kterým je její prokazatelně vyšší míra u samic. U jiných ptačích druhů (např. pěvci), u nichž byla hnízdní fidelita zkoumána, byla zjištěna vyšší míra fidelity naopak u samců. Práce se snaží objasnit tento paradox a zmiňuje faktory, které mohou fidelitu ovlivnit. Mezi nejvýznamnější faktory patří zejména předchozí reprodukční úspěšnost a vliv okolního prostředí. Dále práce srovnává 40 studií týkající se hnízdní fidelity u čeledi Anatidae.
|
|
|
Programy monitoringu výskytu a početnosti ptáků jako zdroj ekologických dat
Mourková, Jindra ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent) ; Bejček, Vladimír (oponent)
2 SOUHRN VÝSLEDKŮ DISERTAČNÍ PRÁCE Regionální údaje o ptačích společenstvech jsem zkoumala z pohledu druhového bohatství a výskytu ptačích druhů v závislosti na prostředí a v případě zimujících ptáků také na klimatických podmínkách. Zdrojem dat o výskytu (příp. početnosti) ptačích druhů pro mne byly regionální síťový atlas Prahy (Fuchs et al. 2002), záznamy ze zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách, vlastní údaje o hnízdní populaci labutě velké na Třeboňsku a údaje z individuálního značení labutí velkých poskytnuté Kroužkovací stanicí Národního muzea. Součástí disertace je také ukázka z připravovaného Atlasu hnízdního rozšíření ptáků na Třeboňsku, na kterém se autorsky podílím. První příspěvek (Mourková J., Fuchs R., Sedláček O., Janovský Z., Exnerová A., Škopek J. & Formánek J.: Bird species richness in urban environments: increased habitat diversity or natural refuges?)se zabývá analýzou faktorů ovlivňujících diversitu urbánní avifauny. Základní otázkou bylo, zda je druhové bohatství ptáků zvyšováno spíše rozlohou refugií přirozených biotopů nebo heterogenitou prostředí. Dále jsme se ptali, zda ochuzování městské avifauny směrem od okraje do centra města je způsobeno izolací od okolní krajiny či zda lze tento fenomén zcela přičíst složení a heterogenitě prostředí. K analýze vlivu prostředí na...
|
|
|
Vliv lidského demonstrátora na výsledky koní v prostorové úloze: Existuje mezidruhové sociální učení u koní?
Pokorná, Miroslava ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Existenci sociálního učení u koní (Equus caballus) lze očekávat vzhledem k jejich ekologické a evoluční historii. Ačkoliv se sociálním učením u koní zabývalo několik studií, žádné se však vzhledem k metodologickým problémům jeho existenci prokázat nepodařilo. V této práci bylo testováno mezidruhové sociální učení na prostorové úloze s využitím lidského demonstrátora. Předpokládali jsme, že 1) koně s možností sledovat člověka předvádějícího danou úlohu dokončí tuto úlohu v kratším čase než koně bez možnosti sledovat lidského demonstrátora a 2) koně s možností sledovat známého člověka dokončí tuto úlohu v kratším čase než koně, kteří sledovali neznámého člověka. A to v důsledku dlouhodobého pozitivního vztahu koně s konkrétním člověkem. Celkem 24 jezdeckých koní různého věku a plemen bylo náhodně rozděleno do 3 skupin po 8 koních (skupina se známým, neznámým a žádným demonstrátorem). Každý kůň byl individuálně vypuštěn ze startu v experimentální aréně a byla zaznamenávána latence dokončení následující úlohy: kůň měl od startu urazit vzdálenost 25 m k čtvercové ohrádce 4x4 m ohraničené páskou, obejít ohrádku a vejít dovnitř vstupem orientovaným opačným směrem ke startu a vzít si pamlsek z kbelíku s odměnou. Osm lidí figurovalo v experimentu v roli demonstrátorů, známý člověk pro jednoho koně byl současně i...
|
host ::
RSS.