|
|
Československo a Panevropská unie, 1923-1929
Marková, Lucie ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Československo a Panevropská unie v letech 1923-1929. Práce se soustředí na vývoj Panevropského hnutí v Československu v průběhu dvacátých let. Je zaměřená na zkoumání myšlenkových zdrojů, procesu vzniku a vývoj tohoto hnutí. Neopomíjí také osobu zakladatele Panevropy Richarda Coudenhove-Kalergiho. Práce reflektuje postavení významných osobností Československé republiky a jejich názor na Spojené státy evropské. Zároveň je v práci ve stručnosti zaznamenaná i iniciativa francouzského ministerského předsedy Aristide Brianda. Cílem práce je zodpovězení otázky, jaký byl postoj československé politiky, hlavně zahraniční a hospodářské ke Coudenhovovým myšlenkám. Také jak se k těmto myšlenkám stavěly špičky této politiky - T. G. Masaryk, E. Beneš, R. Hotowetz a další. Druhou otázkou, kterou se bakalářská práce zabývá, je, zda se československá politika nechala ovlivnit ideami Coudenhove-Kalergiho a naopak. Autorka se zaměřila též na to, zda politické špičky československé politiky podporovaly hnutí mladého hraběte a vyjadřovaly mu sympatie. Posledním úkolem bakalářské práce je shrnout vývoj československé sekce Panevropské unie a její neshody s myšlenkami Coudenhove-Kalergiho.
|
|
|
Tvorba zahraniční politiky USA v letech 1945-1949
Malý, Ondřej ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se snaží ozřejmit vývoj zahraničních politiky Spojených států amerických vůči Svazu sovětských socialistických republik v období první administrativy prezidenta Harry S. Trumana. Časový úsek je vymezen jeho nástupem do úřadu a berlínskou blokádou. Práce si všímá především amerického ministerstva zahraničí a tvůrců jeho strategie. Důraz je kladen i na samotného prezidenta a jeho dalších spolupracovníků. Práce je rozdělena na dvě části. První pracuje s funkčním obdobím ministra zahraničí Jamese F. Byrnese a druhá s jeho nástupcem Georgem C. Marshallem. V závěru je shrnutí poznatků, které na základě výzkumu vývoje zahraniční politiky Spojených států z toho vyplývají.
|
|
|
Rudé brigády a jejich působení v Itálii v sedmdesátých letech 20. století
Pešta, Mikuláš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Levicový terorismus v Itálii sedmdesátých let a Rudé brigády jako jeho nejvýznamnější symptom navazoval z dlouhodobého hlediska na boje mezi partyzány a fašisty v druhé světové válce a z krátkodobého vycházel ze studentsko-dělnických protestů z konce šedesátých let. Rudé brigády byly založeny v roce 1970 a její složky tvořili především tridentští studenti (Curcio, Cagolová), komunisté z Reggio Emilia (Franceschini, Gallinari) a dělníci z Milána (Moretti). V prvních letech jejich činnosti docházelo k agitaci v továrnách, zapalování aut vysokých manažerů a únosům. Práce sleduje postupnou radikalizaci skupiny a změnu cílů, které začali tvořit politici, soudci a státní úředníci. Proměna Rudých brigád souvisela také s personálními změnami ve vedení - po zatčení Franceschiniho a Curcia a zabití Cagolové prosadil svůj vliv radikální Moretti. Organizace pod jeho vedením začala plánovaně zabíjet své oběti a vlna brutálních útoků vyvrcholila na jaře 1978 v únosu a vraždě bývalého premiéra Alda Mora. Rudé brigády se však dostávaly do stále větší společenské izolace a mezi členy vedení docházelo k ideologickým rozporům, které vedly ke štěpení organizace. Sporadicky docházelo k útokům ještě během osmdesátých let.
|
|
|
Na černé listině: Hollywoodští rudí a hony na čarodejnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960)
Srch, Daniel ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Na černé listině: Hollywoodští rudí a hony na čarodějnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960) Abstrakt Na počátku studené války postihly americký filmový průmysl "hony na čarodějnice". Na jejich základě vznikla tzv. "černá listina" (blacklist), která zhruba třem stovkám "rudých" znemožnila mezi lety 1947-1960 získat práci v Hollywoodu. První vysvětlení, proč mohlo dojít k zavedení této kontroverzní praktiky, nabízí ustavení bipolárního světa. Jelikož se Spojené státy ujaly vůdčí role v boji proti Sovětskému svazu, z příslušníků komunistické strany USA se rázem staly ideální "terče" pro domácí "inkvizitory". Při hlubší analýze celého fenoménu je ovšem nutné hledat příčiny i jinde. Důležitou úlohu totiž sehrály specifické prostředí hollywoodského průmyslu, určité prvky amerického myšlení a v neposlední řadě také samotní "rudí". Na "černou listinu" se zkrátka musí nahlížet z různých perspektiv, teprve poté ji lze plně pochopit. Zkušenost hollywoodských "rudých" s "černou listinou" měla řadu aspektů. V první řadě se jednalo o politicky motivovaný střet s "inkvizitory" z Výboru pro neamerickou činnost, kteří stáli za jejím vznikem. Dalším zásadním prvkem bylo pochopitelně vyrovnávání se s každodenní realitou života "čarodějnic", což obsahovalo hledání způsobu obživy, potýkání se s částečnou ostrakizací, v...
|
|
| |
|
|
Komparace západoněmeckého a československého studentského hnutí v šedesátých letech dvacátého století
Batková, Žaneta ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je komparace studentského hnutí ve Spolkové republice Německo a v Československé socialistické republice v šedesátých letech dvacátého století. První část analyzuje myšlenkové zdroje studentského hnutí ve Spolkové republice Německo, příčiny jeho vzniku, cíle a průběh. V další kapitole je ze stejné perspektivy analyzováno studentské hnutí v Československé socialistické republice, tedy v zemi, jejíž politický systém se od SRN výrazně odlišoval. Následuje provedení komparace obou hnutí, přičemž důraz je kladen na jejich specifika a myšlenkové zdroje. Pozornost práce se zaměřuje také na vzájemné kontakty mezi představiteli hnutí.
|
|
| |
|
|
Role Řecka a Turecka v americké strategii zadržování v letech 1945 - 1953.
Koura, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Mezi státy, jejichž historii významně poznamenala studená válka, je možné bez pochyby zařadit Řecko a Turecko. Jejich geostrategická výjimečnost, ještě zvýrazněná výsledky druhé světové války, zapříčinila, že "zápas" mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o vliv v těchto zemích výrazně přispěl ke změně americké zahraniční politiky vůči SSSR a k přijetí zcela nového strategického konceptu, pro který se vžil název "strategie zadržování" (strategy of containment). O obecné charakteristice strategie zadržování bylo sice již napsáno mnoho kvalitních publikací, ale historici se prozatím - do značné míry překvapivě - příliš nevěnovali její implementaci v konkrétních zemích a oblastech. Analýza konkrétních dopadů strategie zadržování na Řecko a Turecko a zhodnocení, jak byl tento přístup Spojených států vůči oběma zemím úspěšný, se proto staly primárními cíli mé práce. Americká strategie zadržování, kterou lze považovat za příklad tzv. "velké strategie" (grand strategy), se stala klíčovým faktorem americké zahraniční a bezpečnostní politiky během studené války. Proces jejího vzniku byl komplikovaný a nelze ho ohraničit jedním dokumentem či událostí; její základní premisy vznikly v prezidentském období Harryho S. Trumana. Přestože většina analýz americké zahraniční politiky v době studené války vyzdvihuje...
|
|
|
Rakouští příslušníci 2. tankové divize SS Das Reich
Zumr, Jan ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o působení Rakušanů ve 2. tankové divizi SS "Das Reich." Úvodní část analyzuje personální obsazení divize a snaží se najít odpověď na otázku, ve kterém období sloužilo v divizi největší množství Rakušanů a popř. kolik. V samotném centru pozornosti stojí otázka, zda byli Rakušané v divizi mezi držiteli nejvyšších vojenských vyznamenání třetí říše zastoupeni podprůměrným nebo nadprůměrným počtem vzhledem ke svému celkovému početnímu zastoupení. Nebude opomenut ani sociální profil těchto vyznamenaných mužů, který poskytne hlubší náhled na jejich osobnosti. V neposlední řadě se studie zabývá otázkou, zda se Rakušané podíleli na válečných zločinech, která divize spáchala. Klíčová slova: divize "Das Reich", Waffen-SS, Rakušané, sociální profil, válečné zločiny, vysoká vyznamenání
|
|
|
"Zázrak na ledě" (1980): Příspěvek k americko-sovětskému soupeření na sportovním poli v kontextu Studené války
Vojáček, Tomáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Bakalářská práce je analýzou způsobu, jakým v éře studené války probíhala konfrontace na sportovním poli mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. Největší pozornost je věnována olympijským hrám, považovaným za jednu z hlavních sportovních událostí. Úvodní dvě kapitoly pojednávají o vývoji a charakteru sportu ve Spojených státech amerických a Sovětském svazu. Třetí kapitola uvádí sportovní soupeření do historického kontextu studené války a sleduje, jakým způsobem ovlivnil střet mezi velmocemi vývoj olympijských her a sportu obecně. Závěrečná kapitola pak na příkladu XIII. zimních olympijských her v Lake Placid prakticky demonstruje, jak mohly politické ambice prezentované na sportovním poli ovlivňovat myšlení a nálady veřejnosti. Velká část kapitoly je rovněž analýzou toho, jak propagandistického potenciálu sportu, zejména olympijských her, využívali političtí představitelé jednotlivých velmocí.
|
host ::
RSS.