|
|
Role volných kyslíkových radikálů v ischemicko-reperfuzním poškození plic při plicní transplantaci a možnosti prevence radikálového poškození
Mrázková, Hana ; Lischke, Robert (vedoucí práce) ; Třeška, Vladislav (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Klíčová slova: Tx plic, EVLP, NHBD, IR poškození, ROS, hyperkapnie, genderové rozdíly Tato disertační práce se zabývá velmi aktuální otázku nedostatku dárcovských orgánů pro transplantace plic. Stejně jako u ostatních orgánů i zde se neustále zvyšuje množství pacientů v terminálních stadiích onemocnění na čekacích listinách, ale nedochází k adekvátnímu navýšení dárcovských orgánů. V naší experimentální práci jsme se zaměřili na rozvoj výzkumu řešení, které se z dlouhodobého hlediska zdá jako nejúspěšnější a tím je transplantace orgánů od dárce s nebijícím srdcem (NHBDs) v protokolu ex vivo transplantace plic (EVLP) na zvířecím modelu (potkan kmene Wistar). Jedná se o metodu světově klinicky již zavedenou (v ČR jen experimentálně), která je neustále předmětem dalšího výzkumu. Na podkladě dříve prováděných studií jsme se v první experimentální části práce změřili na možný protektivní vliv hyperkapnické ventilace na ischemicko-reperfúzní (IR) poškození plic při EVLP. Studie prokázala, že hyperkapnická ventilace má protektivní vliv na vznik volných kyslíkových radikálů (ROS) u IR poškození plic, ale pouze pokud je využita v období reperfúze. Ve druhé experimentální studii jsme navázali na velmi aktuální téma vlivu pohlaví na IR poškození plic při EVLP u dárce s nebijícím srdcem. I zde jsme naplnili...
|
|
|
Implantace kryoprezervovaného mitrálního alograftu do trikuspidální pozice v experimentu u ovcí: Technické aspekty implantace a bezprostřední výsledky hodnocené pomocí epikardiální echokardiografie
Vojáček, Jan ; Špatenka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dominik, Jan (oponent) ; Třeška, Vladislav (oponent) ; Černý, Štěpán (oponent)
Výše popsaná experimentální práce je pilotní studií, kterou bylo nezbytné provést před provedením II. fáze experimentu, při které se budou zjišťovat střednědobé výsledky. Úspěšné dokončení obou fází je nezbytný předpoklad k zavedení této metody do klinické praxe a k rutinnímu odběru a zpracování mitrálních alograftů Tkáňovou bankou Transplantačního centra FN Motol. Provedení experimentu na ovčím modelu bylo úspěšné, cíle práce byly splněny. Byla vypracována reprodukovatelná chirurgická technika odběru, přípravy, kryoprezervace a implantace mitrálních alograftů do trikuspidální pozice. Zároveň se zjistilo, že odebrané mitrální alografty, které byly zpracovány a kryoprezervovány podle rutinního a zaběhlého protokolu Tkáňové banky Transplantačního centra FN Motol (obdobně jako jsou zpracovávány lidské aortální a plicnicové alografty) mají dobré mechanické vlastnosti vhodné k implantaci do trikuspidální pozice. Detailnější zpracování biomechanických vlastností alograftů je ale předmětem další fáze tohoto experimentálního projektu. Bezprostřední funkce mitrálních alograftů, která se stanovovala na základě epikardiální echokardiografie a měření tlaků v pravé síni a plicnici, byla velmi dobrá. Zjištění střednědobých výsledků bude předmětem druhé fáze experimentu. Z výše uvedených výsledků a z literárních...
|
|
| |
|
|
Biologická aktivita karcinomu prsní žlázy
Zedníková, Ilona ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Gaťek, Jiří (oponent) ; Jandík, Pavel (oponent)
Strukturovaný souhrn Úvod: Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen a představuje celosvětový problém. Díky moderním diagnostickým metodám, mamografickému screeningu a komplexní léčbě se v posledních letech podařilo výrazně snížit mortalitu, avšak incidence onemocnění trvale mírně narůstá. Boj s touto nemocí se odehrává na několika liniích, jako je prevence, léčba primárního nádoru, ale také řešení recidiv a generalizace onemocnění. Proto je velmi důležitý odhad prognózy na základě biologických vlastností nádoru a správné stanovení individuální léčby u každé konkrétní pacientky. Cíl studie: Naším cílem bylo na základě biologických vlastností nádoru stanovit skupinu pacientek s maligním onemocněním prsu, u které bude možné vynechat exenteraci axily při metastáze v sentinelové uzlině a tím snížit morbiditu spojenou s tímto výkonem bez zhoršení prognózy. Soubor a metodika: Výzkumný projekt probíhal od června 2012 do června 2015. Jednalo se o prospektivní randomizovanou studii, kde hlavní zkoumanou skupinou byly pacientky s primárně chirurgicky léčeným karcinomem prsní žlázy, které v rámci operace podstoupily biopsii sentinelové uzliny (SNB). Ty jsme rozdělili do 3 skupin: 1.skupina - SNB pozitivní bez dokončené exenterace axily (axillary dissection - AD), 2.skupina - SNB pozitivní s dokončením AD,...
|
|
|
Význam měření intraabdominálního tlaku u těžké akutní pankreatitidy
Kural, Tomáš ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Chytra, Ivan (oponent) ; Kala, Zdeněk (oponent) ; Leffler, Jan (oponent)
Souhrn Léčba těžké akutní pankreatitidy je dnes převážně konzervativní. Jedinou obecně přijímanou indikací k operaci u těchto pacientů je rozvoj infekce nekrotické tkáně nebo perzistující nebo progredující známky multiorgánového selhávání i přes maximální intenzivní léčbu. K chirurgickému léčení jsou indikováni rovněž nemocní s komplikacemi těžké AP (erozivní krvácení, perforace GIT apod.). V předkládané práci je pozornost soustředěna na případy, kdy dochází ke zhoršování celkového stavu v souvoslosti s rozvojem břišního kompartment syndromu a kdy operační výkon (dekompresivní laparotomie) může ovlivňovat prognózu onemocnění. V našem souboru 214 nemocných s těžkou akutní pankreatitidou léčených v průběhu posledních 6 let bylo 70 nemocných indikováno k operaci.. Z tohoto počtu byl v 17 případech indikací k dekompresivní laparotomii vzestup nitrobřišního tlaku k hodnotám břišního kompartment syndromu společně s příznaky orgánové dysfunkce, 6 nemocných zemřelo, 11 mladších nemocných přežilo.
|
|
|
Význam tumor infiltrujících lymfocytů jako prognostických faktorů u pacientů po embolizaci portální žíly (PVE) a po PVE s aplikací autologních kmenových buněk
Brůha, Jan ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Gürlich, Robert (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Význam tumor infiltrujících lymfocytů jako prognostických faktorů u pacientů po embolizaci portální žíly (PVE) a po PVE s aplikací autologních kmenových Úvod: V důsledku nízkého zbytkového jaterního objemu (FLRV) je až 75% pacientů s metastázami kolorektálního karcinomu do jater (CLM) primárně inoperabilní. Embolizace portální žíly (PVE) pomáhá navýšit FLRV a tím zvýšit i operabilitu, ale selhává až u 40% pacientů. Využití kmenových buněk (SCs) může být způsob jak podpořit efekt PVE. V současné době jsou intenzivně zkoumány interakce imunity a maligních onemocnění. U léčby CLM s použitím PVE nebyla doposud publikována žádná studie, která by se interakcí imunitního systému a nádoru zabývala. Stejně tak nebyl popsán vztah ABC transportérů a CLM u pacientů po PVE. Cíle: Cílem dizertační práce bylo ověřit efekt PVE a intraportální aplikace SCs na nárůst FLRV a progresi CLM. Dalším cílem bylo stanovit tumor infiltrující lymfocyty (TILs) a transportéry ABCC10 a ABCC11 u pacientů s CLM po provedené PVE a jejich klinické dopady. Metoda: Efekt SCs na růst FLRV po PVE byl zkoumán na souboru 63 pacientů (43 pacientů s PVE a 20 pacientů s PVE a aplikací SCs). Z CT vyšetření byly stanoveny FLRV a objemy CLM. Byl sledován jejich růst, vztah k operabilitě, bezpříznakovému období (DFI) a celkovému přežití (OS). Na souboru...
|
|
|
Regenerace jaterního parenchymu pomocí aplikace hematopoetických progenitorových buněk po embolizaci portálního řečiště u nemocných s primárně inoperabilními metastázami kolorektálního karcinomu do jater.
Fichtl, Jakub ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Šnajdauf, Jiří (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Úvod: Důvodem nemožnosti provést resekci jater pro metastázy kolorektálního karcinomu je většinou nedostatečný zbytek jaterního parenchymu po jaterní resekci (future liver remnant volume - FLRV). Současnou standardní metodou zvýšení FLRV je embolizace větve portální žíly (PVE) na straně nádoru, a pak odloženě po hypertrofii neembolizovaného laloku resekce jater. Bohužel u některých pacientů nedochází k nárůstu objemu jater i přes dokonale provedenou PVE. U jiných dochází během doby potřebné k hypertrofii k progresi metastatického postižení. Proto se snažíme nalézt vhodný způsob, jak podpořit růst zbylého jaterního parenchymu a urychlit hypertrofii druhostranného jaterního laloku. Urychlením regenerace chceme zabránit možnému růstu nádoru v jaterním parenchymu. Z našich předchozích zkušeností (IGAMZ NS 10240) vyplývá, že nadějí je cesta aplikace hematopoetických progenitorových buněk (HPC - adultních kmenových buněk) po předchozí PVE do neembolizované větve portální žíly. Tyto buňky nejen urychlují jaterní regeneraci, ale i zlepšují jaterní funkce, což je důležité zejména u nemocných po neadjuvantní chemoterapii (steatohepatitida či steatofibróza) a s primárně poškozeným parenchymem (steatóza, cirhóza). Cíle projektu: Hlavním cílem práce je snaha o zvýšení operability nemocných s metastázami...
|
|
|
Využití radiofrekvenční ablace v léčbě inoperabilních jaterních tumorů
Skalický, Tomáš ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Vyhnánek, František (oponent) ; Kala, Zdeněk (oponent)
MUDr. SKALICKÝ, Tomáš Autor se v dizertační práci zabývá radiofrekvenční ablací jaterních nádorů. Při léčení jaterních metastáz využíváme několika druhů léčby. Na prvním místě s nejlepší prognózou dlouhodobého přežiti je radikální jaterní resekce s mikroskopicky čistým okrajem 5-10mm, tzv. R0 resekce. Tito nemocni mají přežiti 5 let v průměru asi 30 - 40% a 10 leté přežití okolo 20%. Radikální resekci jaterních metastáz, přestože je jako jediná potencionálně kurativní, se však podaří provést pouze u 15-25% nemocných s jaterním postižením. Na druhu místě využíváme, u inoperabilních a neresetovatelných tumorů, metody destrukční, kdy tumor není odstraněn, ale je pomoci tepla, chemické látky či chladu destruován. Jde tedy o metody, které buď mohou metastázy zlikvidovat nebo zmenšit jejich rozsah a tím umožnit jejich následnou radikální resekci, či mohou byt použity jako paliativní řešeni a prodloužit život nemocného. Práce vznikla spojením pětileté klinické praxe ve FN Plzeň a experimentální práce.
|
|
| |
|
|
Analýza cytozolu tkání štítné žlázy a její přínos v diferenciální diagnostice nodulárních lézí
Pikner, Richard ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Třeška, Vladislav (oponent)
Autor se v práci zabývá možností ověřit užití cytozolových extraktů ke kvantitativnímu zkoumání vybraných faktorů angiogeneze, proliferace a apoptózy. Celkem bylo získáno 166 vzorků tkáně (85 strum, 34 benigních adenomů a 10 nádorů), u kterých byly v cytozolu stanoveny kvantitativní markery: VEGF, bFGF, Endostatin, Tymidinkináza a TPS. Autorem byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými histologickými skupinami jak u pro-angiogenních (VEGF, bFGF), tak anti-angiogenních markerů (Endostatin) tak i v. hodnotách proliferačních faktorů tymidinkinázy a TPS. Cytosolové markery nedosahují dostatečně významných rozdílů, aby je bylo možno použít k diferenciální diagnostice mezi strumami a benigními lézemi.
|
host ::
RSS.