|
|
Vliv sebehodnocení žáků se specifickými poruchami učení na profesní volbu
Jindřichová, Jana ; Kolář, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kremličková, Marta (oponent)
Cílem diplomové práce je rozkrýt úroveň sebehodnocení, které vnímáme jako hodnocení sama sebe, vztah k sobě samému a součást sebepojetí. Konkrétně se v práci zaměřujeme na sebehodnocení žáků ve vztahu k výkonu v základní škole. Sebehodnocení považujeme za jeden ze základních prvků, které najdeme jen u lidské bytosti. Jedná se o specifický konstrukt, jenž je vlastní pouze člověku. Dále se v této práci zajímáme o žáka se specifickými poruchami učení (SPU). Zohledňujeme, v jaké instituci žáka se SPU chceme pozorovat, zda to bude žák individuálně integrovaný do běžné základní školy, či žák v běžné základní škole, ale ve speciální třídě, anebo to bude žák ze speciální školy. Nakonec jsme do výzkumného souboru vybrali žáky se SPU ze speciální Základní školy Integrál.
|
|
|
Integrované vyučování v primární škole. Vlastivědný projekt s respektováním interdisciplinarity
Vaněček, Michal ; Kolář, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá problémem integrovaného vyučování v české primární škole, speciální důraz je položen na řešení možnosti další integrace vlastivědného učiva, na tuto teoretickou část navazuje zpracování návrhu projektu, který na základě respektování interdisciplinarity integruje učivo o domově, o rodném místě. Praktická část, tedy samotný vlastivědný projekt, se sestává z pracovních listů pro žáky 4. - S.ročníku zš a z teoreticko - metodických rádců pro učitele (včetně jednoho pedagogicko - filozofického okénka). Pracovní listy pro žáky jsou v práci barevně odlišeny.
|
|
|
Používané metakognitivní strategie žáků pátých tříd ve specifické doméně čtení
Říčan, Jaroslav ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Škoda, Jiří (oponent) ; Kolář, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá problematikou zjišťování úrovně metakognitivního rozvoje u žáků 5. tříd docházejících do (a) běžných nespecializovaných základních škol, (b) základních škol implementujících prvky daltonské výuky a (c) základních škol implementujících prvky programu RWCT. Cílem empirického šetření bylo ověření předpokladu, že typ vzdělávacího programu, a od něj se odvíjející realizované strategie řízení kurikula, mohou mít vliv na metakognitivní rozvinutost žáka ve specifické doméně čtení. Z toho důvodu je metodologie výzkumu založena na kvaziexperimentálním uspořádání. Autor v této práci zjišťuje úroveň jak (a) řídící složky, tak (b) znalostní složky metakognice na vzorku 1103 žáků. Výsledky výzkumu potvrzují předpoklad, že typ vzdělávacího programu má vliv na metakognitivní rozvoj žáka a to konkrétně: (a) žáci ZŠ RWCT dokážou lépe posoudit relativní efektivitu nabízených strategií na pozadí úkolové situace (metakognitivní znalost) a společně s žáky ZŠ Daltonského plánu jsou schopni (b) lépe rozlišovat chybné odpovědi od správných a zároveň jsou (c) přesnější ve svém odhadu o ne/správnosti odpovědí vztahujících se k porozumění čtenému, než žáci docházejících do běžných nespecializovaných škol (metakognitivní řízení). Jak žáci ZŠ RWCT, tak žáci ZŠ Daltonského plánu signifikantně (d) lépe skórovali v...
|
|
| |
|
|
The role of selected molecules in biologic behaviour of human breast cancer
Gojiš, Ondřej ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Zdeněk (oponent) ; Kinkor, Zdeněk (oponent)
The role of selected molecules in biologic behaviour of human breast cancer Abstrakt Ondřej Gojiš V různých imunohistochemických studiích kracinomu prsu se neshoda mezi primárním a sekundárním ložiskem v detekci estrogenového receptoru pohybuje od 28 do 42%, u progesteronového receptoru kolem 17% a u Her2 receptoru se neshoda exprese pohybuje mezi 0-37%. Předcházející práce prokázaly, že Pax2 soutěží s SRC-3 o regulaci Her2 v transkripčním procesu. Karcinomy prsu, které vykazovaly Pax2 pozitivitu a SRC-3 negativitu, měly nízké riziko relapsu onemocnění. Tento poznatek naznačuje možnost dvou "subtypů" karcinomu prsu: pozitivní pro ER a pozitivní pro Her2. V první studii byl chrakterizován imunohistochemický profil SRC3, Pax2, ER, PgR, Her2, CK5/6, Ki67, EGFR u 30 metastatických cerebrálních ložisek karcinomu prsu. SRC-3 byl pozitivní v 66,6% případů a Pax2 v 73,3%. Vztah mezi imunohistochemickým nálezem, věkem pacientky, gradem nádoru, histologickým typem a metastatickým postižením lymfatických uzlin byl statisticky nevýznamný. Při hodnocení přítomnosti sledovaných znaků v primárním tumoru a sekundárním metastatickém ložisku se proteinová exprese lišila v 93%. U SRC-3 byl stejný imunohistochemický nález v 71% a u Pax2 v 50% vzorků. Při porovnávání primárního nádoru a metastatického ložiska byl největší...
|
|
|
Studium biomarkerů karcinomu prsu po neoadjuvantní léčbě.
Skálová, Helena ; Povýšil, Ctibor (vedoucí práce) ; Kolář, Zdeněk (oponent) ; Křen, Leoš (oponent)
Chemoterapie je jednou základních léčebných modalit karcinomu prsu, která chirurgickému odstranění nádoru může předcházet a/nebo jej následovat jako součást neoadjuvantní resp. adjuvantní léčby. Selekční tlak chemoterapie na nádorové buňky však může vést ke změně jejich molekulárního a expresního profilu a následně i chemosenzitivity a zásadně tak ovlivnit další průběh léčby. Cílem této práce bylo zmapovat změny v expresi vybraných markerů v karcinomu prsu po neoadjuvantní chemoterapii, které by mohly přispět k porozumění, jakou roli tyto proteiny a geny sehrávají při odpovědi nádoru na léčbu a vzniku chemorezistence. Imunohistochemická analýza exprese standardních markerů karcinomu prsu [estrogenových (ER) a progesteronových receptorů (PR), HER2 a proliferační aktivity (Ki67)] a proteinů mezibuněčných spojů (claudinů 1, 3 a 4, E- a N-cadherinu) před a po neoadjuvantní chemoterapii odhalila pokles exprese PR, Ki67 a claudinu 3 a zvýšení exprese claudinu 1. Exprese ER, HER2, claudinu 4, E- a N-cadherinu se významněji nezměnila. Stanovení exprese standardních markerů je součástí rutinního bioptického vyšetření vzorků karcinomu prsu a je nezbytné pro indikaci léčby. Naše výsledky podporují současná doporučení pro opakování vyšetření před indikací adjuvantní chemoterapie. Claudiny a cadheriny se...
|
|
|
Elektroerozivní obrábění se zaměřením na grafitové a měděné elektrody
KOLÁŘ, Zbyněk
Úvodní část uvádí do problematiky oprav vstřikovacích nástrojů (forem) pro termoplasty. A zdůvodňuje požadavek nutnosti změny současného procesu oprav technologií EDM. Teoretická část popisuje fyzikální podstatu obrábění EDM technologií. Systém výroby obráběcích elektrod a problematiku s tím spojenou. V praktické části je analyzován proces výroby měděných a grafitových elektrod se zaměřením na výrobní čas a náklady. Dále byly analyzovány výrobní parametry EDM procesu a porovnáno opotřebení měděných a grafitových elektrod. V závěru práce je provedeno vyhodnocení výzkumné činnosti, interpretace výsledků této činnosti a návrh opatření ke zkrácení výrobního času obráběcích elektrod a času samotného EDM obrábění těmito elektrodami.
|
|
| |
|
| |
|
|
Používané metakognitivní strategie žáků pátých tříd ve specifické doméně čtení
Říčan, Jaroslav ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Škoda, Jiří (oponent) ; Kolář, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá problematikou zjišťování úrovně metakognitivního rozvoje u žáků 5. tříd docházejících do (a) běžných nespecializovaných základních škol, (b) základních škol implementujících prvky daltonské výuky a (c) základních škol implementujících prvky programu RWCT. Cílem empirického šetření bylo ověření předpokladu, že typ vzdělávacího programu, a od něj se odvíjející realizované strategie řízení kurikula, mohou mít vliv na metakognitivní rozvinutost žáka ve specifické doméně čtení. Z toho důvodu je metodologie výzkumu založena na kvaziexperimentálním uspořádání. Autor v této práci zjišťuje úroveň jak (a) řídící složky, tak (b) znalostní složky metakognice na vzorku 1103 žáků. Výsledky výzkumu potvrzují předpoklad, že typ vzdělávacího programu má vliv na metakognitivní rozvoj žáka a to konkrétně: (a) žáci ZŠ RWCT dokážou lépe posoudit relativní efektivitu nabízených strategií na pozadí úkolové situace (metakognitivní znalost) a společně s žáky ZŠ Daltonského plánu jsou schopni (b) lépe rozlišovat chybné odpovědi od správných a zároveň jsou (c) přesnější ve svém odhadu o ne/správnosti odpovědí vztahujících se k porozumění čtenému, než žáci docházejících do běžných nespecializovaných škol (metakognitivní řízení). Jak žáci ZŠ RWCT, tak žáci ZŠ Daltonského plánu signifikantně (d) lépe skórovali v...
|
host ::
RSS.