|
|
Plánování a výstavba Jižního Města
Kundrát, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá plánováním a výstavbou Jižního Města, největšího českého panelového sídliště. Tento pražský sídlištní celek byl komplexně projektován jako soběstačné město a měl svým obyvatelům poskytovat kromě různých typů bydlení také pracovní příležitosti, veškerou občanskou vybavenost, rekreaci či kulturní vyžití. Tato práce si klade za cíl tyto ambiciózní plány analyzovat a na projektu Jižního Města ilustrovat tehdejší představu o ideálním bydlení, městě a místě pro život. Následně se text práce snaží srovnat a konfrontovat původní představy o Jižním Městě s jejich realizovanou podobou a tím ukázat, v jakých kompromisech se počáteční ideály zhmotnily. Dále práce popisuje, s čím se realizace plánů v praxi střetávala, jak výstavba probíhala, čím byla ovlivněna a proč docházelo ke změnám oproti plánům architektů. Na základě toho se práce pokouší objasnit, jací aktéři se na plánování a výstavbě podíleli a kdo o uskutečnění či neuskutečnění architektonických záměrů rozhodoval.
|
|
|
Za nového člověka! Sociální experiment v poválečném Československu na příkladu Emila Zátopka.
Švehla, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
V této diplomové práci se zabývám konceptem nového socialistického člověka v Československu mezi lety 1948 a 1956 na příkladu Emila Zátopka. Cílem bylo analyzovat podobu nového socialistického člověka na příkladu vybrané beletrie, novinových článků, obrazového, zvukového a archivního materiálu s přihlédnutím k osobě Emila Zátopka. Výzkum probíhal s použitím metod diskurzivní analýzy. Ke konceptu nového socialistického člověka jsem přistoupil jako k sociálnímu konstruktu. Výzkum ukázal, že obraz nového socialistického člověka byl dynamický a byl zneužíván komunistickými ideology k vytváření obrazů ideálních občanů a zdůraznění negativních vlastností vnějších a vnitřních nepřátel. Výjimečné osobnosti, jako například Emil Zátopek, byly dobovou propagandou ukázáni jako ideální občané, kteří byli předzvěstí nového světa. Zátopkův dobový obraz sestává ze dvou podob, které se vzájemně prolínaly. Jejich kombinace umožnila komunistickým propagandistům prezentaci Zátopka jako nového socialistického člověka, přesto běžného občana. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které na sebe vzájemně navazují. Kapitoly byly koncipovány podle obrazu Zátopka v dobové propagandě.
|
|
|
Fenomén jménem PORTA
Hanzlík, Lubomír ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce si klade za cíl na základě archivních pramenů, sekundární literatury a námi vypracovaného dotazníkového šetření představit hudební festival Porta jako kulturní a společenský fenomén druhé poloviny osmdesátých let 20. století v Československu.
|
|
|
"Film v rukách státu je v rukou lidu" Znárodnění kinematografie v třetirepublikovém Československu
Danko, Marek ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
(česky) Práce se zabývá znárodněním československé kinematografie od počátků úvah a příprav, jež k tomuto kroku vedly, po debaty a institucionální kroky, které nastaly po přijetí dekretu č. 50 o opatřeních v oblasti filmu v srpnu 1945. Práce vnímá problematiku znárodnění kinematografie jako proces, do něhož se promítaly politické a společenské změny, jež postihly Československo v průběhu 30. a 40. let 20. století. Cílem práce je zjistit, jaké okolnosti vedly ke strukturálním a majetkovým změnám v rámci kinematografie, a co pro československý film tyto změny znamenaly. Práce bude vycházet z archivních materiálů, dobového tisku a odborné literatury.
|
|
|
Turistika v Českém ráji v období před první světovou válkou (se zaměřením na město Turnov a jeho okolí)
Mojsl, Antonín ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje turistice a cestovnímu ruchu v Českém ráji, důraz je v ní kladen především na region Turnovska, který se stal jedním z turistických center sledované oblasti. Hlavní část práce je zasazena do poslední třetiny 19. století a období před první světovou válkou, počítá však i s přesahy do staršího období. První oddíl práce sleduje fenomény spojené s rozvojem moderní turistiky po Českém ráji, ať již rostoucí sektor služeb, nástup železnice či turistickou organizovanost. Neopomene ani zmínit samotné formování názvu český ráj. Druhá část práce se již více věnuje samotnému městu Turnov a jeho okolí. Po krátkém představení města se obrátí pozornost na technickou a materiální základnu, kterou město příchozím návštěvníkům nabízelo. Práce se zaměří na ubytovací a stravovací služby, letní byty či služby místních průvodců. Stěžejní však bude popis činnosti turnovského odboru Klubu českých turistů, který v regionu začal působit v roce 1892. Odbor naplno převzal iniciativu spojenou s organizací turistiky na Turnovsku. Práce sleduje jeho aktivity v oblasti značení turistických cest, správy a zvelebování místních pamětihodností, vydávání propagačních a průvodcovských materiálů, provozování turistických stanic, studentských nocleháren a poptavárny či pořádání přednášek a různých kulturních...
|
|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
|
|
Tištěná žurnalistika za Třetí Československé republiky
Karas, Michal ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tištěnou žurnalistikou za třetí Československé republiky. Téma je sledováno ve třech hlavních rovinách - institucionální, spolkové a pohledem samotných novinářů. Text je rozdělen do sedmi hlavních kapitol. První charakterizuje a kontextualizuje specifické poválečné tříletí včetně tehdejšího náhledu na tisk a přehledu hlavních vydávaných deníků a týdeníků. Druhý oddíl se zaměřuje na činnost ministerstva informací, které mělo správu tištěné žurnalistiky na starosti, včetně jejího legislativního zakotvení. Stranou nezůstane ani zkoumání přídělu papíru pro periodika a analyzování cenzury obsahu v tisku. Spolkový život českých novinářů popisuje třetí kapitola, věnující se Svazu českých novinářů jakožto novinářské organizaci - jejímu vzniku, popisu činnosti a provádění očisty novinářského stavu). Čtvrtá část pojednává o tom, jakým způsobem ovlivnilo tištěnou žurnalistiku komunistické převzetí moci v únoru 1948. V posledních třech oddílech je analyzován pohled autorů na tištěnou žurnalistiku z týdenků ČSL Obzory a Vývoj a časopisu Dnešek, navazující na prvorepublikovou Přítomnost. Analyzované texty jsou rozděleny do tematických podkapitol. Práce bude vycházet z primárních archivních pramenů (především diplomatického charakteru), již zmíněných tří dobových časopisů a zároveň bude...
|
|
|
Lví silou, vzletem sokolím ku předu kráčejme. Sokol Rožďalovice na prahu nové doby
Čermáková, Miroslava ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickým vývojem Tělocvičné jednoty Sokol Rožďalovice od počátku založení jednoty v roce 1893 až do roku 1953. Nastiňuje také historii Sokola v českých zemích. Zaměřuje se především na poválečné období třetí republiky a počátky komunistické diktatury. Autorka reflektuje kroky vedoucí ke sjednocování tělesné výchovy a její dopady na sokolskou činnost. V hlavní části práce se autorka věnuje popisu dokumentů a korespondence spolku a zaměřuje se na to, jakým způsobem se specifická poválečná doba promítala do sokolské činnosti. Sleduje, jak byly politické události a dobové poměry hodnoceny v dokumentech spolku. Dále vyobrazuje vnímání doby skrze dorostenecké periodikum "Zpravodaj Sokola Rožďalovice".
|
|
|
Nemocnice jako místo vztahu komunistického režimu a Římskokatolické církve po únoru 1948. Zdravotnická péče a duchovní činnost Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v nemocnici v Českém Brodě a zásahy okresního církevního tajemníka do jejich činnosti (1948-1959)
Štrofová, Kateřina ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Práce se zabývá zdravotnickou a duchovní činností skupiny sester Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, které pracovaly jako ošetřovatelky v nemocnici v Českém Brodě v letech 1905-1959, a působením okresního církevního tajemníka v českobrodském okresu na tuto skupinu sester. Práce zachycuje poslední období jejich činnosti v letech 1948-1959, které je ohraničeno politickými a sociálními změnami po převzetí moci Komunistickou stranou Československa 25. února 1948 a nuceným odchodem sester z českobrodské nemocnice v roce 1959. Kromě popisu činnosti sester v nemocnici a církevní politiky Komunistické strany Československa prosazované na lokální úrovni krajskými a okresními církevními tajemníky má práce za cíl především popsat formy a strategie vzájemné komunikace mezi okresním církevním tajemníkem a řádovými sestrami. Tím se práce dotkne i problematiky mocenských vztahů a moci v každodenní praxi mikrokosmu českobrodské nemocnice reprezentující nově formované socialistické zdravotnictví. Klíčová slova: ženské řády a kongregace, Milosrdné sestry sv. Karla Boromejského, církevní tajemník, poválečné Československo, padesátá léta, Římskokatolická církev, perzekuce římskokatolické církve, nemocnice, "sjednocené socialistické zdravotnictví"
|
|
|
Konečně spoluobčané? Státní politika vůči Romům v Ústí nad Labem v počátcích komunistické diktatury
Goláň, Matěj ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Abstrakt (česky) Tato práce se zabývá teorií a praxí přístupu k romskému obyvatelstvu ze strany československého státu v prvních letech diktatury KSČ. Autor se v ní zabývá jednak specifiky komunistické politiky a jejím ideologickým pozadím, zároveň pak ověřuje formu její praktické aplikace v lokálním kontextu města Ústí nad Labem a okolí. Při zkoumání místních poměrů se zaměřuje na konzervativní či progresivní aspekty prosazovaných řešení, jejíchž rozdělením se autor inspiroval v pracích historika Matěje Spurného. Podoba lokálního přístupu k romským spoluobčanům je zde vnímána nejen ve vztahu k dané minoritě jakožto objektu těchto přístupů, nýbrž i ve vztahu ke způsobu fungování komunistického režimu jako takového a jeho schopnosti přetvářet člověka.
|
host ::
RSS.