|
|
Progresivní trendy energetického využívání fosilnich paliv
Horák, Pavel ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Tato práce se zabývá rešeršním zhodnocením progresivních trendů při vývoji technologií na energetické využití fosilních paliv. Úvodní kapitola je zaměřena na důvody pro zvyšování energetické účinnosti spalovacích procesů, zejména na důvody využívání fosilních paliv a jejich spotřebu ve světě a v České republice. Následující kapitola se zaměřuje na majoritně využívané fosilní zdroje, tedy uhlí, ropu a její deriváty a zemní plyn. Ty potom hodnotí z hlediska vlastností i historického vývoje. Stěžejní kapitola potom rozebírá jednotlivá zlepšení i komplexní technologie, kterých se v energetice využívá, například využití plynových turbín, výhody Kalinova cyklu, komplexní technologii integrovaného zplyňování (IGCC), kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (CHP), paroplynový cyklus nebo spalování v tlakovém fluidním loži (PFBC).
|
|
|
Publicistika poúnorového sociálnědemokratického exilu (1948-1953)
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií exilové sociální demokracie v letech 1948-1953, konkrétně její publicistikou, zpravodajstvím a propagandou. Popisuje vytváření jednotlivých stranických frakcí, jejich vymezování, vzájemnou komunikaci a mediální prezentaci. Pozornost věnuje formě tiskovin, výrobě, financování a velikosti nákladu. Sleduje působení sociálních demokratů v rozhlasu a otázky související s plány na tzv. černou vysílačku. Na případu tajemníka Blažeje Vilíma a Bohumila Laušmana, posledního předúnorového předsedy strany, pak studie ukazuje, zda se jednotlivé stranické skupiny ve zkoumaném období snažily publicistickou činností primárně ovlivnit dění v ČSR, nebo zda toto snažení s postupem času ochromoval frakční boj a frustrace z beznadějné politické situace a nedostatku publika natolik, že se mediální výstupy omezily jen na vnitrostranickou diskuzi a formulování politických názorů.
|
|
|
Vliv některých faktorů na postižení ledvin u AA amyloidózy
Potyšová, Zuzana ; Ryšavá, Romana (vedoucí práce) ; Monhart, Václav (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
Úvod: Lze předpokládat asociace mezi přítomností sekundární (AA) amyloidózy a polymorfismy genů MCP-1 a MIP-1alfa. Některé studie poukázaly na důležitý vliv polymofismu exonu 3 genu SAA1 na přítomnost AA amyloidózy v různých populacích. Metoda: V této práci byla zjišťována incidence jednotlivých genotypů ve vybraných polymorfismech genů pro MCP-1 (monocyte chemoatracttant protein-1), MIP-1alfa (macrophage inflammatory protein-1 alpha) a SAA 1 (serum amyloid A 1). Byly stanoveny sérové hladiny SAA, MCP-1 a MIP-1alfa a zkoumány závislosti na polymorfismech dotyčných genů. Stanovení se týkala nemocných s AA amyloidózou (43), pacientů s revmatoidní artritidou (RA) bez amyloidózy (50) a kontrolní zdravé skupiny (100). Výsledky: U skupiny nemocných s AA amyloidózou bylo nalezeno signifikantně vyšší zastoupení genotypu 1.1/1.1 pro SAA 1 ve srovnání se skupinou nemocných s RA i se skupinou zdravých kontrol (p<0,001). Statisticky významné rozdíly v zastoupení dalších genotypů nalezeny nebyly. Stejně tak se nelišilo zastoupení genotypu 1.1/1.1 (ani ostatních) mezi nemocnými s RA a kontrolní skupinou a ani u dalších zkoumaných genotypů nebyl v jejich zastoupení nalezen významný rozdíl napříč všemi skupinami. Sérové koncentrace SAA byly statisticky významně vyšší jednak ve skupině nemocných s AA amyloidózou, jednak i...
|
|
| |
|
|
Politické představy Bohumila Laušmana - příběh demokratického socialisty
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Bohumil Laušman nebyl v mládí váhavým politikem, jednal vždy intuitivne podle svého svedomí, jež v detství utvárel jeho otec, venkovský ucitel, i cetba historických vlasteneckých románu se sociální tématikou. Masarykovo morální heslo "Tábor je náš program." prijal absolvent obchodní akademie za své a zanícene ho propagoval. Nechápal ho však v náboženském, ale v politickém a sociálním smyslu. Sociální program odvozoval prímo z národních tradic a jako jeho reprezentantku si vybral sociální demokracii, do níž po maturite vstoupil. V denních soubojích místní politiky ve východních Cechách pak celil, jak sám ríkával, "rudé" komunistické a "zelené" agrární demagogii. Presvedcení o morálním ospravedlnení podnecovalo prímocarost v politické cinnosti, v níž dokázal využívat žurnalistické, recnické a organizacní nadání. Díky dynamické osobnosti byl po deseti letech regionální politiky zvolen za Pardubicko do Národního shromáždení, v jednatriceti letech se stal nejmladším poslancem. Laušmanova politická hvezda zacala stoupat po mnichovských událostech, v dobe, kdy hrozilo, že zmizí i zbytky demokratického pluralismu. Jako príslušník mladé nezkompromitované generace organizoval vznik druhého parlamentního uskupení, Národní strany práce. Schopný organizátor prokazoval nejen odvahu, ale i smysl pro realitu, když v nové,...
|
|
|
Adherence k léčbě osteoporózy
Vytřísalová, Magda ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Pavel (oponent) ; Macek, Karel (oponent)
Souhrn Rešeršní část Úvod: Osteoporóza (OP) je významnou civilizační chorobou, jejíž incidence neustále stoupá. Jedná se o systémové metabolické onemocnění skeletu charakterizované sníženým množstvím kostní hmoty a změnami kvality kostní tkáně. V důsledku těchto poruch se zvyšuje riziko zlomenin, které mají obrovský negativní dopad na veřejné zdraví. OP postihuje především postmenopauzální ženy; v poslední době se ale velká pozornost upíná rovněž k OP u mužů. Mezi preventivní (a současně nefarmakologické léčebné) intervence patří především pestrá strava bohatá na vápník, dostatečná a přiměřená pohybová aktivita, vyloučení toxických vlivů a prevence pádů. Léčebnými přístupy se snažíme upravit narušenou rovnováhu mezi kostní resorpcí a novotvorbou. Základní opatření představuje suplemantace vápníkem a vitaminem D. Specifickou farmakoterapii (antiosteoporotika) nejčastěji klasifikujeme dle převažujícího mechanismu účinku na léčiva antiosteokatabolická čili antiresorpční (bisfosfonáty, raloxifen, kalcitonin) a osteoanabolická (parathormony), popř. léčiva s duálním mechanismem (stroncium-ranelát). Současné léčebné postupy snižují riziko zlomeniny přibližně o polovinu a ukázaly se jako nákladově efektivní. Stejně jako u jiných chronických asymptomatických onemocnění představuje nízká adherence k terapii OP...
|
|
|
Politické představy Bohumila Laušmana - příběh demokratického socialisty
Horák, Pavel ; Kuklík, Jan (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Bohumil Laušman nebyl v mládí váhavým politikem, jednal vždy intuitivne podle svého svedomí, jež v detství utvárel jeho otec, venkovský ucitel, i cetba historických vlasteneckých románu se sociální tématikou. Masarykovo morální heslo "Tábor je náš program." prijal absolvent obchodní akademie za své a zanícene ho propagoval. Nechápal ho však v náboženském, ale v politickém a sociálním smyslu. Sociální program odvozoval prímo z národních tradic a jako jeho reprezentantku si vybral sociální demokracii, do níž po maturite vstoupil. V denních soubojích místní politiky ve východních Cechách pak celil, jak sám ríkával, "rudé" komunistické a "zelené" agrární demagogii. Presvedcení o morálním ospravedlnení podnecovalo prímocarost v politické cinnosti, v níž dokázal využívat žurnalistické, recnické a organizacní nadání. Díky dynamické osobnosti byl po deseti letech regionální politiky zvolen za Pardubicko do Národního shromáždení, v jednatriceti letech se stal nejmladším poslancem. Laušmanova politická hvezda zacala stoupat po mnichovských událostech, v dobe, kdy hrozilo, že zmizí i zbytky demokratického pluralismu. Jako príslušník mladé nezkompromitované generace organizoval vznik druhého parlamentního uskupení, Národní strany práce. Schopný organizátor prokazoval nejen odvahu, ale i smysl pro realitu, když v nové,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Politické představy Bohumila Laušmana v letech 1941-1944
Horák, Pavel ; Kuklík jun., Jan (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Vývoj Československé strany sociálně demokratické vykazoval po roce 1945 v kontextu řady vnitropolitických přeměn a zahraničněpolitických vlivů značnou rozkolísanost a nejednotnost. Díky své nepevné linii a nejasnému programu se sociální demokracie nedokázala etablovat v přirozeného nositele politických zájmů výrazněj ší části demokratických sil české společnosti. Přísným prosazováním a hájením radikálních socialistických přeměn opomíjela nebezpečí změn systémových. Ve své politice byla ovlivňována stranou komunistickou. Sociálnědemokratické strany sehrály po druhé světové válce v zemích sovětské zájmové sféry v taktice komunistů zásadní úlohu. Ta v podmínkách tzv. lidových, resp. národních front, spočívala ve spolupráci se sociálními demokraty a potom ve "sjednocení" obou "dělnických" stran. Jednotný postup s KSČ byl vedením ČSSD vysvětlován jako snaha o udržení jednoty Národní fronty. Ve svém důsledku tento postup výraznou měrou přispěl ke komunistickému monopolu moci. Nespokojenost řady členů sociální demokracie se svým vedením vedla na podzim 1947 před XXI. sjezdem k vážné stranické krizi, která nastolila otázku volby nového předsedy strany. Nejednalo se ale o boj sociálně demokratické "levice" a "pravice", jak označili skupiny v sociální demokracii komunisté. Strana byla jako celek přísně socialistická...
|
host ::
RSS.