|
|
František Filip ze Šternberka jako císařský vyslanec v Polsku a Sasku v letech 1749 - 1764
Ansorgová, Kristýna ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je představit osobu a činnost císařského diplomata Františka Filipa ze Šternberka, jenž byl roku 1749 jmenován císařským zplnomocněným ministrem na polsko-saském dvoře Augusta III., kde následně pobýval celých patnáct let. Za tímto účelem je nejprve představena existující literatura k císařské diplomacii a diplomacii v Polsku v 2. polovině 18. století, a také k osudům jednotlivých diplomatů pobývajících do té doby v Polsku a Sasku. Dále je popsána pramenná základna, která byla pro zkoumání Šternberkova diplomatického pobytu k dispozici. Následně je představena osobnost Františka Filipa ze Šternberka a jeho předpoklady pro jmenování císařským diplomatem. Na základě pramenů je částečně rekonstruován Šternberkův pobyt nejprve v Sasku a posléze také v Polsku, kam po zvratu aliancí a zejména po vypuknutí sedmileté války spolu s polsko-saským královským dvorem přesídlil. Pro rekonstrukci Šternberkova působení byly využity zejména oficiální prameny k diplomacii - instrukce a relace, které jsou v další kapitole spolu s dalšími prameny k diplomacii podrobeny diplomatickému rozboru. Na základě neoficiální korespondence je pak představena sociální síť Františka Filipa ze Šternberka během jeho diplomatického pobytu v Polsku a Sasku. Na závěr je shrnut význam tohoto...
|
|
|
Nové Město pražské ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1725
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Diplomová práce navazuje na předchozí snahy o bližší představení a zároveň zpřístupnění jedinečného historického pramene, a to vizitačního protokolu tereziánského katastru pro pražská města z let 1725-1726. Tato práce se zaměřuje na Nové Město, ale v některých otázkách komparuje získané údaje se Starým Městem a Malou Stranou. V teoretické části práce je diskutována celá řada otázek, které lze na základě novoměstských vizitačních tabel zodpovědět. Týkají se celkového počtu domů, jejich rozdělení podle zdanění, profesí a příjmů majitelů domů či cen nemovitostí. Vnější podoba domů je zhodnocena na základě stavebního stavu, použitého materiálu a počtu podlaží. Velikost nezastavěných ploch je možné studovat díky přesné evidenci velikosti zahrad. Pozornost je také věnována přípravě a následné konzumaci piva v novoměstských hospodách. Nevelký rozsah teoretické části práce nahrazuje obsahově bohatá příloha - databáze, která je vlastně edicí pramene v netradiční podobě. Je určena všem badatelům, kteří se zajímají o pražskou domovní zástavbu v období baroka. Údaje vizitačního protokolu lze využít při sestavování dějin jednotlivých objektů, při studiu demografického, sociálního, hospodářského či uměleckohistorického vývoje Nového Města.
|
|
| |
|
|
Rod Lažanských ve vztahu k uměleckému prostředí českých zemí
Štěpánek, Jan ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Slavíček, Lubomír (oponent) ; Petrasová, Taťána (oponent)
disertační práce Práce se zabývá vlivem šlechtického rodu Lažanských z Bukové na umělecké prostředí českých zemí od 16. do 20. století. Na pozadí kulturně-historicky zaměřené monografie představuje autor stavební a mecenášské aktivity jednotlivých představitelů rodiny, vývoj jejich uměleckých sbírek i širší souvislosti. Pomocí interdisciplinárního výzkumu konfrontuje výsledky svojí práce se závěry předchozích badatelů. Zpochybňuje některé dosavadní hypotézy pro období raného novověku a z dosud nevyužitých pramenů čerpá množství informací o aktivitách Lažanských v moderních dějinách. Takto vzniklý souhrn komparuje s realizacemi dalších šlechtických rodů v českých zemích a ve střední Evropě. Výsledkem autorových snah je první komplexní pohled na Lažanské z Bukové v širším kontextu dějin kultury a rehabilitace jejich role na poli uměleckého mecenátu. Klíčová slova: Lažanští z Bukové, Marie Gabriela Lažanská, Prokop Lažanský, mecenát, umělecké sbírky, šlechtické rody, Manětín, Rabštejn nad Střelou, Chyše, Lubenec.
|
|
|
Počátky samostatného českého provincialátu augustiniánů poustevníků u sv. Tomáše od jeho vzniku roku 1604 až do poloviny 17. století
Hrdlička, Vojtěch ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Anotace/Abstrakt: Cílem bakalářské práce bude postihnout a důkladně zmapovat okolnosti vzniku samostatné české provincie řádu augustiniánů poustevníků roku 1604 a její vývoj do konce třicetileté války. Hlavní důraz bude kladen na budování správy nové provincie a na osobnost Jana Svitavského z Bochova, prvního provinciála. Vzhledem k tomu, že sídlem provincialátu byl konvent u sv. Tomáše na Malé Straně, bude nutné zaměřit se také na tento řádový dům a popsat jeho dvojí roli: jednak jako sídlo provinciála, jednak jako nejpřednějšího konventu mezi českými augustiniánskými konventy s ohledem na jeho politický a kulturní význam. Autor se soustředí na vztahy mezi provinciálem, respektive pražským konventem u sv. Tomáše, a jednotlivými konventy a jejich převory. Mezi důležité cíle práce bude patřit zjištění, jaká byla míra autonomie augustiniánských konventů v české provincii, jaký byl jejich vztah k provinciálovi. Dále pak rozkrytí vztahu provinciála ke generálnímu převorovi řádu v Římě a k papežské kurii. Vznik samostatné české provincie v roce 1604 samozřejmě souvisí s prvními (předbělohorskými) rekatolizačními snahami a také s postavením svatotomášského kláštera ve složité síti vztahů dvora a města v rudolfínské Praze. Stejně důležitým se jeví vývoj kláštera a provincie v době masivní rekatolizace po roce 1620.
|
|
|
Farářské relace z radonického vikariátu z let 1676/77
Zich, Leoš ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent)
(česky) Hlavním cílem této diplomové práce je předložit edici tzv. farářských relací z Radonického vikariátu z přelomu let 1676/1677. V souvislosti s tím je popsán vznik tohoto historického pramene a územní vývoj Radonického vikariátu od začátku 30. let 17. století do roku 1700. Zbytek práce je věnován některým dílčím aspektům vztahu farářů a patronů (soukromé kaple, hlášení o nekatolících a veřejných hříšnících, farní školy).
|
|
|
Šifrovaná korespondence v písemnostech válečné kanceláře Matyáše z Gallasu
Dolejší, Barbora ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato práce je příspěvkem k výzkumu raně novověkých šifer. Jejím cílem je roz- bor šifrované korespondence, dochované mezi písemnostmi válečné kanceláře Matyáše Gallase. Jako celek jsou šifrované písemnosti nejprve zkoumány z hle- diska jejich podílu vůči celkové agendě Gallasovy registratury. Na vybraném vzorku jsou následně představeny užívané typy šifer ve vojenském prostředí v době třicetileté války. Pozornost je věnována také otázce zachytávání do- pisů nepřátelskou stranou. Nastíněn je rovněž obsah dopisů, přestože se uve- dená práce zabývá šifrovanými písemnostmi primárně z hlediska paleografie. Zkoumaný vzorek šifrovaných dopisů je vybrán s ohledem na různé společenské sféry, z nichž pocházeli Gallasovi korespondenti, byt' je patrná převaha osob z vojenského prostředí. Zároveň výběr pokrývá období prvního i druhého ge- neralátu Matyáše Gallase, do kterých šifrovaná korespondence spadá. Součástí práce je také soupis všech šifrovaných písemností válečné kanceláře.
|
|
|
Závěr severní války v zrcadle císařské diplomacie. František Karel I. Libštejnský z Kolovrat a zprostředkování míru v Olivě roku 1660.
Ansorgová, Kristýna ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hrbek, Jiří (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je rekonstruovat roli císařského diplomata Františka Karla I. Libštejnského z Kolovrat na mírových jednáních v Olivě, které vedly k ukončení polsko-švédské války, probíhající v letech 1655-1660. Za tímto účelem je představena základní literatura k první severní válce a průběh tohoto konfliktu od jeho příčin až po důsledky, se zvláštním přihlédnutím k císařské straně. Dále práce představuje obecné pojmy týkající se diplomacie a vývoj císařské diplomacie v raném novověku především ve vztahu k Polsku. Porovnává prameny, které k tomuto tématu obecně existují, s těmi dostupnými ve vybraných českých archivech, na jejichž základě je možné interpretovat činnost císařských diplomatů. Osobnosti vyslanců jsou představeny na základě literatury, případně dostupných vydaných i nevydaných pramenů, u Franze Paula Lisoly se zohledněním jeho diplomatické kariéry, u Františka Karla z Kolovrat se jedná o celkový pohled na jeho život, rodinu i kariéru. Především je práce zaměřená na osobu druhého z nich, na průběh jeho cesty do Polska a jeho působení na polském dvoře od první audience u krále a královny přes průběžné zprávy a listy vysílané do Vídně, až po závěrečné rozloučení s polským panovnickým párem a vyúčtování nákladů spojených s poselstvem po návratu do Čech. V souvislosti s...
|
|
|
Jezdecká socha Jana Žižky na Vítkově: prameny k pomníku od Bohumila Kafky
Hylmarová, Barbora ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje dějinám a vzniku pomníku Jana Žižky na Vítkově. Analýza a interpretace pramenů se týká hlavně období v letech 1932-1938. Práce je rozdělena do osmi kapitol. První z nich představuje literaturu a prameny využitelné k danému tématu. Další dvě kapitoly pojednávají o plánech postavení Žižkovy sochy, činnosti Spolku pro zbudování pomníku Jana Žižky na vrchu Žižkově a o soutěžích o návrh podoby pomníku. Další kapitola pak objasňuje zadání práce na soše Bohumilu Kafkovi. Hlavní téma práce však tvoří studium, přípravy a sochařská práce autora sochy Bohumila Kafky a spor o pojetí pomníku a průběh příprav až do dokončení a odhalení sochy. Zvláštní kapitola Další pomníky Jana Žižky umožňuje porovnání vzniku jiných Žižkových soch v Čechách. Čtenář může do dění proniknout i díky edici a obrazové příloze.
|
|
|
Bratři Alois a Filip ze Sternbergu. Edice vybrané korespondence aristokratů 2. poloviny 19. století
Tomsová, Petra ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
PředkládanábakalářskáprácepředstavujerodinnoukorespondencibratrůAloisea FilipazeSternberguzjejichcestydo Neapolea Říma(1876)azpařížského pobytu(1878).Práceseskládáz(1)historickéhoúvodua(2)kritickéedice dvaadvacetidopisůvsouběžnémdvojjazyčnémpodání(původnízněníapřeklad). První částpojednáváocestováníšlechticů,věnujeseoběmahlavním protagonistůmajejichcestám.Zevrubnějsourozebrányobazahraničnípobyty, kterézachycujeedičníčást.Nechybíanalýzakorespondencepoobecné,formální atematickéstránce.Prácisedicíusnadňujípodrobnérejstříky. Dopisyzachycujíkaždodenníživotmladýchšlechticůnacestáchapřispívají kvelmimáloprobádanémutématuaristokratickýchvýpravvedruhépolovině19. stoletíjakožtopozůstatkukavalírskýchcest.Současněmohoupodávatsvědectvío danédobě,navštívenýchmístechavneposlednířaděošlechtickékorespondenci jakopramenipropoznáníživotníhostyluelitnívrstvyRakousko-Uherska. KLÍČOVÁSLOVA Sternbergové,aristokracie,korespondence,19.století,Rakousko-Uhersko
|
host ::
RSS.