|
|
Vypravěči Josefa Škvoreckého
Vrabcová, Eva ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce analyzuje povídky Josefa Škvoreckého z roku 1948, Cestu k ateliérům a Diváka v únorové noci. Kromě základního zařazení do rámce autorova díla jsou vybrané texty podrobeny detailnímu rozboru kompozičních a jazykových prostředků. Hlavní pozornost je věnována subjektu ich-vypravěče splývajícího s hlavní postavou, funkcím, které ve výstavbě textu plní, a postupům, které volí. Pozornost je věnována též prvkům a principům, které se objevují v pozdějším Škvoreckého díle. Klíčová slova Josef Škvorecký, povídky, vypravěč, vypravěčské postupy, 1948
|
|
|
Povídky Jana Zábrany v kontextu doby
Zezulák, Ondřej ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá povídkovou tvorbou Jana Zábrany z 50. let. Na příkladě povídky V noci u pece se snaží dokázat, v čem je Zábranova próza v dobovém literárněhistorickém kontextu specifická. Zkoumá především "iluzi reality", která při četbě autorova textu vzniká. Zároveň se snaží dokázat dobovou podmíněnost prózy. Pro tyto účely se zaměřuje na kategorie vypravěče, jazyka, prostoru a času. Při rozboru dílčích složek se opírá o vhodné práce z literární vědy věnující se jednotlivým tématům. Dosažené poznatky demonstruje na konkrétních příkladech ze Zábranova textu.
|
|
| |
|
|
Konstrukce prózy Karla Poláčka Hedvika a Ludvík
Hrabětová, Kateřina ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popis konstrukce prózy Karla Poláčka Hedvika a Ludvík. Rozbor jednotlivých konstrukčních prvků se opírá o pojetí Františka Všetičky, na jehož základě je analyzována architektonika a kompozice románu. Jednotlivé kapitoly se zabývají vnější výstavbou díla, jeho kompozičním principem, kategoriemi prostoru a času, značná část práce je věnována popisu postav, jejich způsobu zobrazení v textu, charakteristice, roli v rámci konstrukce prózy i vlastním jménům. Práce dále obsahuje rozbor specifických druhů komiky prózy a je zakončena stručným přehledem dobových reakcí na její neobvyklou výstavbu a grotesknost.
|
|
|
Řeč obrazů (Obraz autora jako paratext v perspektivě kulturního transferu)
Králíková, Andrea ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Disertační práce "Řeč obrazů (Obraz autora jako paratext v perspektivě kulturního transferu)" se zabývá problematikou obrazu autora a způsoby jeho konstituování, a to v souvislosti s vázaností na kulturní prostor, v němž se utváří. Obraz autora je zasazován do kontextu paratextů a je pojímán jako paratextový jev, který má na jedné straně vliv na přijetí autorského textu a na straně druhé je vytvářen recenzním přijetím a mediálním děním kolem autorské osobnosti. Problematika obrazu autora je nahlížena v kontextu ostatních paratextů. Ty jsou považovány za kulturní jednotky, skrze které lze nahlížet kulturní prostor jako prostor sémiotický. Problematice přenosu (kulturního transferu), paratextům a samotnému obrazu autora jsou věnovány tři úvodní kapitoly vytvářející teoretická východiska disertační práce. Samotným jádrem práce jsou čtyři případové studie, které se zaměřují na čtyři rozdílné autorské typy v současné české literatuře (Jáchym Topol, Petra Hůlová, Jaroslav Rudiš, Miloš Urban), podrobují analýze jejich recenzní přijetí a mediální diskurs podílející se na tvorbě jejich autorského obrazu. Součástí těchto studií je i komparace s výraznými rysy recepce v německém jazykovém a kulturním prostoru. Klíčová slova: obraz autora, implikovaný autor, jméno autora, kulturní transfer, paratext, knižní...
|
|
|
Téma pomsty v díle Norberta Frýda a Viktora Fischla
Gričová, Andrea ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dva romány - Krabice živých a Dvorní šašci, v nichž oba autoři tematizují události druhé světové války. Věnuje se stylovým a kompozičním postupům obou děl a také tématu pomsty, s ní související vinou a trestem v souvislosti s druhou světovou válkou a holocaustem. První část práce se věnuje Norbertu Frýdovi a jeho Krabici živých, uvádí také faktografické údaje z jeho života, protože slouží lepšímu pochopení vzniku díla. Druhá část práce se pak věnuje Viktoru Fischlovi a díle Dvorní Šašci a i zde uvádí faktografické údaje ze života autora. V závěru shrnuje zjištěné poznatky. Klíčová slova Norbert Frýd, Viktor Fischl, pomsta, druhá světová válka, holocaust
|
|
|
Reflexe psaní v Hančových Sešitech
Sudzinová, Tereza ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu autorových textů tematizujících vlastní psaní v zápisech, jež v Hančových Událostech tvoří oddíl Sešity. Zabývá se tím, jak je v díle portrétován spisovatel a jeho řemeslo. V rámci interpretace textu věnuje autorka pozornost identitě píšícího "já" či vztahu mezi psaním a tělesností. Předkládá také stylistickou analýzu Sešitů s důrazem na komunikační situaci.
|
|
|
Výstavba zápletky v tetralogii Josefa Škvoreckého o poručíku Borůvkovi
Zamora, Juan ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Cílem práce je popsat výstavbu zápletky ve volné tetralogii Josefa Škvoreckého o poručíku Josefu Borůvkovi, jež byla knižně publikována v letech 1966-1981. Zkoumáme, jak jsou v sérii dodržována pravidla charakteristická pro detektivní příběhy a jak s linií vyšetřování případů souvisejí pasáže, které se věnují osobnímu životu hlavních postav. Teoreticky vycházíme z odborné literatury o detektivním žánru (především Škvorecký, Sýkora, Todorov) a z literatury o autorovi (Kosková, Trenský). Popisujeme rovněž souvislosti tetralogie s dalšími prózami Josefa Škvoreckého.
|
|
|
Psí víno Anny Blažíčkové
Barylová, Hana ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je literárněvědný rozbor novely Anny Blažíčkové Psí víno. Ve čtyřech kapitolách se postupně zaměřujeme na výstavbu textu (formální členění, koherenci textu a základní kompoziční postupy), jazykové prostředky (stylistické, syntaktické, lexikální a morfologické roviny), pojetí postav (druhy postav, způsoby vnitřního a vnějšího popisu, realizace tématu prostřednictvím postav) a téma (tematizace rodiny, ztráty a práce). Práce si klade za cíl prostřednictvím literárněvědného rozboru odhalit a představit základní stavební a tematické prvky novely.
|
|
|
Kompozice tří románů Jana Otčenáška
Soukupová, Veronika ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kompozicí vybraných románů Jana Otčenáška. Na jednotlivých dílech se pokouší ukázat autorův jednotný postup výstavby děje, který směřuje od expozice, hrdinovy krize a následného činu k proměně jeho názoru a finálnímu stanovisku. Vedle společných stavebních principů reflektuje i prvky, jimiž autor novější díla obohatil. Užitý analyticko-interpretační postup se opírá o pojetí kompozice, které je v práci stručně vymezeno.
|
host ::
RSS.