|
|
Postavení prezidenta republiky v polském ústavním systému
Kryska, David ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Lze tedy shrnout, že současná Ústava vykročila důmyslněji směrem k racionalizaci parlamentarismu, než tak učinila Malá ústava z roku 1992. Odstranila totiž třecí plochy, které často vedly ke konfliktům na linii prezident republiky-předseda Rady ministrů, prezident republiky-parlament (byť ne úplně), a to zejména cestou oslabení pozice prezidenta republiky a posílením postavení Rady ministrů a jejího předsedy. Výkonnou moc tak v Polské republice drží výhradně Rada ministrů (srov. čl. 146 Ústavy), kterou reprezentuje a jejíž práce řídí předseda Rady ministrů (srov. čl. 148 Ústavy). Prezident republiky by tak měl v rámci výkonu svých pravomocí plnit výhradně svou funkci hlavy státu, politického arbitra, pouvoir neutre a v souladu se svými ústavními úkoly jako nejvyšší představitel Polské republiky a garant kontinuity státní moci bdít nad dodržováním Ústavy, střežit suverenitu a bezpečnost státu, jakož i nedotknutelnost a nedílnost jeho území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Volební kampaň a její limity
Vybíralová, Jana ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce pojednává o některých procesech, jimiž je aktuálně volební kampaň ovládána. Primárně je zaměřena na analýzu procesů a trendů, které jsou charakteristické pro českou právní úpravu volebních kampaní. Zvolené téma jsem uchopila a zpracovávala skrze restriktivní parametr limitů, které zasahují do průběhu a obsahu volební kampaně. Těžiště práce bylo přirozeně situováno především do oblasti práva. Záměrem předložené práce bylo přiblížení základních poznatků o tématu, které je v české společnosti vzhledem k četnosti voleb stále aktuální. Práce proto může posloužit jako zdroj informací pro další zkoumání a odpovědnou reflexi problematiky volebních kampaní, jejichž ambicí zůstává ovlivňování a získávání co nejširší voličské podpory. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První je věnována teoretickému ukotvení a pozadí volebních kampaní, druhá se zabývá volební kampaní samotnou, resp. její právní úpravou de lege lata. Třetí kapitola diplomové práce připomíná obecně platné zásady vedení volební kampaně. Závěrečná kapitola reaguje v souvislosti s volební kampaní a jejími limity na aktuální dění v České republice týkající se přímé volby prezidenta.
|
|
|
Ústavní institut milosti a amnestie
Šembera, Jan ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
ÚSTAVNÍ INSTITUT MILOSTI A AMNESTIE Práce se zabývá ústavním institutem milosti a amnestie. Cílem práce je podat informace o existující aktuální právní úpravě v této oblasti, blíže vysvětlit jednotlivé právní instituty, popsat jejich historický vývoj a v neposlední řadě rovněž ukázat způsoby jejich použití v praxi v průběhu funkčních období jednotlivých prezidentů samostatné České republiky. Úvod je věnován stručnému shrnutí cílů práce, jejímu členění a důvodům pro výběr předmětného tématu. První kapitola je věnována vymezení základní pojmů milost a amnestie a vysvětlení rozdílů mezi jejich základními formami, tj. abolicí, agraciací a rehabilitací, jejichž správné chápání je pro porozumění následujícímu textu nezbytné. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem předmětných ústavních institutů před vznikem samostatné České republiky. Třetí kapitola obsahuje rozbor aktuální právní úpravy obsažené v předpisech ústavního i podústavního práva. Čtvrtá kapitola je věnována milosti, konkrétně podrobnějšímu rozboru otázky přenesení pravomoci k udělování milosti a procesních záležitostí souvisejících s použitím institutu milosti v praxi. Závěrečná část této kapitoly je věnována popisu konkrétních případů udělení milosti v průběhu funkčních období jednotlivých prezidentů samostatné České republiky. Pátá...
|
|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
|
Vysílání ozbrojených sil se souhlasem Parlamentu
Kilián, Kryštof ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vysílání ozbrojených sil České republiky na zahraniční mise a obdobné akce a rolí parlamentu v procesu rozhodování. Jejím cílem je zejména rozebrat záměry tvůrců současné podoby Ústavy České republiky v záležitostech vysílání ozbrojených sil, ale taktéž nemůže vynechat otázky svou povahou k tomuto tématu v širším či užším smyslu příbuzným, jako jsou například pobyty, přejezdy či průlety ozbrojených sil cizích států přes území České republiky. Ve své první části poskytuje tato diplomová práce vymezení základních pramenů a definici pojmů souvisejících s problematikou tématu práce. V další části rozebírá historický vývoj ústavní úpravy na území Československa a České republiky v dané problematice a možný vliv právě těchto historických zkušeností na dnešní podobu Ústavy. Poté již rozebírá podrobně současnou úpravu tohoto tématu, tedy úlohu Parlamentu České republiky v tomto procesu a jeho vztah k předmětnému rozhodování vlády. V centru zkoumání se ocitá zejména článek 43 Ústavy, ve spojení s článkem 39 Ústavy. Při zkoumání vývoje těchto ustanovení se práce pozastavuje u role mezinárodních organizací, kdy například vstup České republiky do Severoatlantické aliance (NATO) měl na novelizaci předmětných ustanovení v Ústavě zásadní vliv. Pro lepší pochopení...
|
|
|
Právní postavení občana při obraně České republiky
Mahler, Dan ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá právním postavením občana při obraně České republiky. Shrnuje práva a povinnosti občana na tomto poli a snaží se o zachycení možných nedostatků v soudobé legislativě. Za tímto účelem jsou v první kapitole nejprve rozebírána teoretická státovědní východiska vztahu státu a občana při zajišťování obrany. Je zde popsán význam obrany a důvody, proč by se jí měl stát zabývat. Jsou zde využívány jak klasické státovědní teorie, tak i současná doktrína. Druhá kapitola zachycuje soudobé ústavní zakotvení obranné a bezpečnostní problematiky. Jsou zde popsány základní ústavní principy, které determinují podobu obranné legislativy a pozici občana v ní. Zvlášť je zde řešena současná doktrína omezování základních práv a svobod z důvodu bezpečnosti. Dále jsou zde popsány jednotlivé mimořádné stavy se zvýšenou pozorností věnovanou stavu ohrožení státu a válečnému stavu, které jsou přímo spojeny se zajišťováním obrany České republiky. V třetí kapitole jsou již řešeny jednotlivé zákony, které se dotýkají problematiky obrany. Pozornost je věnovaná zejména jednotlivým povinnostem a právům, které tato právní úprava občanům ukládá, metody, jakými tak činí, a sankce, které za nesplnění povinností ukládá. Rozebírány jsou zde i pravomoci jednotlivých správní orgánů. Zároveň je zde řešeno omezování práv...
|
|
| |
|
|
Zpravodajské služby a kontrola jejich činnosti se zaměřením na Českou republiku
Daněk, Michal ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Grinc, Jan (oponent)
1 Zpravodajské služby a kontroly jejich činnosti se zaměřením na Českou republiku Abstrakt Stěžejním těžištěm pozornosti této diplomové práci je kontrola zpravodajských služeb se zaměřením na Českou republiku. V prvních dvou kapitolách je definována základní terminologie a teorie zpravodajských služeb. Třetí kapitola se věnuje stručně historickým souvislostem a vývoji zpravodajských služeb na území České republiky. Ve čtvrté kapitole se práce věnuje působnosti, pravomocem a činnosti zpravodajských služeb. Na to navazující nejrozsáhlejší pátá kapitola se pak věnuje kontrole této činnosti ZS ČR. Kvůli specifikům zpravodajských služeb a kvůli střetu několika zásad a zájmů zúčastněných subjektů bývá účinná kontrola činnosti ZS obecně poměrně těžko realizovatelná a jsou zde zpravidla nutné určité kompromisy. Asi nejdůležitější je střet zájmu na maximální možnou míru transparentnosti činnosti ZS ČR, práva na informace oprávněných adresátů a ochraně základních práv a svobod na jedné straně a zájmu na co nejvyšší možnou profesionalitu, efektivitu a míru utajení zpravodajských služeb na straně druhé. Lze konstatovat, že v minulosti v oblasti kontroly činnosti ZS ČR a v oblasti koordinace ZS ČR s ostatními relevantními bezpečnostními prvky v bezpečnostním systému ČR tu byl a stále je určitý prostor ke zlepšení. Práce...
|
|
|
Způsoby kontroly nad mimořádnými právními stavy v ČR
Mainclová, Eliška ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Jakými způsoby je možné kontrolovat mimořádné právní stavy v právním řádu ČR? Je parlamentní kontrola výjimečných stavů dostatečná a efektivní? Jsou mimořádné právní stavy v právním řádu ČR přezkoumatelné v rovině soudní? Co je smyslem a účelem kontroly nad výjimečnými stavy? To jsou otázky, kterými se autorka diplomové práce zabývá na příkladu koronavirové pandemie v letech 2020 a 2021 jako tzv. případové studii. Vychází přitom z toho, že mimořádné právní stavy kontrolovat lze a argumentuje, proč to považuje v podmínkách demokratického právního státu, k jehož charakteristice se Česká republika hlásí, za nutné a v jaké míře to považuje za nezbytné. V první části práce autorka vymezuje pojem mimořádného právního stavu tak, jak jej pojímá teorie a představuje jednotlivé výjimečné stavy de lege lata. Ve druhé části autorka předkládá systematiku možných způsobů kontroly, mezi které řadí kontrolu parlamentní a politickou, soudní přezkum, mezinárodní dohled; přehled právních způsobů kontroly autorka zakončuje podle ní významnou kontrolou neformální ze strany odborné veřejnosti, médií a společnosti. Současně představuje výzkumné otázky, respektive hypotézy a zabývá tím, co je cílem a účelem kontroly výjimečných stavů. Na jejich podkladě detailněji rozebírá a následně analyzuje možnosti kontroly dle platné...
|
|
|
Branná povinnost v právním řádu České republiky
Bejbl, Daniel ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Grinc, Jan (oponent)
Branná povinnost v právním řádu České republiky Hlavním cílem této práce je poskytnout ucelený pohled na právní úpravu branné povinnosti v českém právním řádu. Za tímto účelem práce zpočátku obsahuje vymezení samotného pojmu branné povinnosti, jakož i rozdílu mezi armádou braneckou a armádou profesionální, jelikož oba tyto systémy jsou, či byly v tuzemských ozbrojených silách aplikovány. K pochopení, proč byla v popisovaných historických obdobích užita právě ta konkrétní forma branné povinnosti, je v práci i kapitola obsahující základní vývojový rámec orientace zahraniční politiky a obranné strategie od vzniku samostatné Československé republiky až po současnost s důrazem jejich dopadů na konkrétní podobu branné povinnosti. Následně je zařazena obsáhlá třetí kapitola, jejíž každá podkapitola se zabývá konkrétním historickým vývojem způsobů zajišťování obrany území českých zemí od ranného systému tzv. družin v 10. století až po 21. století a plně profesionalizovanou armádu. Stěžejní částí práce jsou pak kapitoly čtyři až sedm, jež popisují jednotlivé aspekty aktuální právní úpravy branné povinnosti v českém právním řádu, ať už se jedná o samotnou organizaci ozbrojených sil České republiky, služební poměr vojáka z povolání a povinnosti z něho vyplývající včetně omezení některých občanských práv...
|
host ::
RSS.