|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s tracheostomií
Ebertová, Barbora ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Maňasová, Taťána (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči u pacienta s tracheostomií. Práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická. V této části se věnuji anatomii a fyziologii dýchacích cest, další kapitoly věnuji již samotnému hlavnímu tématu, kterým je tracheostomie. Je zde uvedena historie provádění tracheostomie, technika provedení, typy výkonů, druhy tracheostomických kanyl, indikace k výkonu a možné komplikace. Dalším velkým celkem je ošetřovatelská část, kde se věnuji ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií, sem patří péče o toaletu dýchacích cest, výměna tracheostomické kanyly a dekanylaci. Dále je zde obsažena kapitola o komunikaci s pacientem, možné alternativní způsoby komunikace a ošetřovatelské diagnózy. Empirická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, kdy metodou pro sběr dat jsou dvě ošetřovatelské kazuistiky. Šetření bylo provedeno na klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny u dvou pacientů s tracheostomií. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá ošetřovatelská péče o pacienta s tracheostomií, způsob komunikace pacientů s tracheostomií a také zjistit jejich ošetřovatelské problémy. Klíčová slova Tracheostomie, dýchací cesty, tracheostomická kanyla, toaleta dýchacích cest, komunikace, ošetřovatelská péče
|
|
|
Problémový pacient na jednotce intenzivní péče
Hricová, Ivana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Diplomová práce na téma "Agresivní pacient na jednotce intenzivní péče" se zabývá získáním informací týkajících se agresivních pacientů, jejich chováním, výskytu na jednotlivých vybraných pracovištích, způsobu reakce, chováním zdravotnického personálu k těmto pacientům a také získaní informací týkajících se vyplňování hlášení mimořádné události u agresivního pacienta. Tato diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části se věnuji získávání teoretických poznatků o intenzitní péči, agresi, komunikaci s agresivním chováním, fyzickém napadení, technikách zklidnění agresivního pacienta, psychoterapii, farmakoterapeutické léčbě, prevenci agresivního chování a mimořádné události. Empirická část diplomové práce zpracovává výsledky kvantitativního sběru dat pomocí dotazníkového šetření. Do výzkumného šetření byly zapojeny tři pražské nemocnice (Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice v Motole) - celkem 9 oddělení JIP, ARO se souhlasem hlavních sester. Sběru údajů se účastnilo celkem 178 zdravotních sester pracujících na odděleních JIP, ARO. Výsledky šetření budou zpracovány statisticky do podrobných grafů. Z výsledků bylo zjištěno, že dotazované všeobecné sestry zastávají správný komunikační postoj k...
|
|
|
Péče o dýchací cesty u pacienta hospitalizovaného na ARO, JIP
Budaiová, Lucie ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Čapková, Radka (oponent)
Diplomová práce pojmenovaná "Péče o dýchací cesty u pacienta hospitalizovaného na ARO, JIP" je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části se práce zaměřuje na získané základní poznatky o dýchacích cestách. Dále popisuje anatomii a fyziologii dýchacích cest, péči o dýchací cesty - zajištění průchodnosti dýchacích cest, monitoraci dýchacího systému i respirační fyzioterapii u dospělých pacientů hospitalizovaných na ARO či JIP. Empirická část diplomové práce zpracovává výsledky údajů získaných dotazníkovým šetřením a zjišťuje znalosti a dovednosti sester v oblasti péče o dýchací cesty i zvyklosti sester v této problematice. Také zjišťuje provádění rehabilitace dýchacích cest u extubovaného pacienta a dodržování bezpečnostních opatření proti vzniku nozokomiálních nákaz. Do výzkumného šetření bylo zapojeno celkem 6 zdravotnických zařízení z Prahy a Ústeckého kraje - tj. celkem 10 pracovišť ARO či JIP. Sběr údajů byl prováděn od listopadu 2010 do ledna 2011 a účastnilo se ho celkem 216 všeobecných zdravotních sester. Z výsledků bylo zjištěno, že dotazované všeobecné sestry zastávají správný postoj k frekvenci odsávání z dýchacích cest, k potenciálnímu vzniku nozokomiálních nákaz zastávají sestry profesionální přístup a znalosti dotazovaných sester jsou na dobré úrovni. KLÍČOVÁ SLOVA:...
|
|
|
Podávání léčivých přípravků sestrou na standardním oddělení
Fuková, Tereza ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Pavlíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podáváním léků na standardním oddělení. Teoretická část je zaměřena na ošetřovatelský proces při podávání léků, na formy léků a nejběžnější lékové skupiny. Práce také zjišťuje znalosti sester z oboru farmakologie, zda znají své kompetence a zda při podávání léků chybují. Data byla získána formou dotazníku, který obsahoval 19 otázek pro zdravotní sestry z interních, chirurgických, geriatrických a psychiatrických oddělení. Šetření bylo provedeno celkem u 100 všeobecných sester. Klíčová slova: Sestra, léčivé přípravky, lék, podávání léků, standardní oddělení
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta se zavedeným intrakraniálním čidlem
Bednaříková, Jana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Polívková, Jarmila (oponent)
Diplomová práce na téma "Ošetřovatelská péče o pacienta se zavedeným intrakraniálním čidlem" měla za cíl zmapovat ošetřovatelskou péči na odděleních resuscitační péče a neurochirurgických JIP v nemocnicích hlavního města Prahy. Předmětem zkoumání bylo, zda existují na výše uvedených odděleních ošetřovatelské standardy na oš. péči u pacienta se zavedeným intrakraniálním čidlem, dále také jakým způsobem sestry o takové pacienty pečují, zda se někdy během svojí praxe setkali s výskytem komplikace u pacienta se zavedeným ICP čidlem a jestli znají komplikace, které se mohou potenciálně vyskytnout. Teoretická část popisuje nejčastější příčiny poškození mozku a s tím spojené příčiny vzniku nitrolební hypertenze, shrnuje druhy intrakraniálních čidel na monitorování nitrolebního tlaku a způsoby jejich zavedení, a také se věnuje specifikům ošetřovatelské péče u pacienta s monitorováním nitrolební hypertenze. Metodikou práce byl zvolen kvantitativní výzkum. Informace pro výzkum byly shromážděny za pomocí anonymních dotazníků vytvořených pro cílovou skupinu všeobecných sester a sester se speciální způsobilostí. Výsledkem bylo zjištění, že na žádném ze spolupracujících oddělení není vypracovaný ošetřovatelský standard v péči u pacienta se zavedeným ICP čidlem a že většina dotazovaných zdravotnických pracovníků...
|
|
|
Využití bazální stimulace na JIP
Hornychová, Petra ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Diplomová práce na téma "Využití bazální stimulace na JIP" v teoretické části vysvětluje pojem bazální stimulace, krátce nastíní historii tohoto konceptu a popisuje jednotlivé prvky. Mezi prvky bazální stimulace patří somatická, vestibulární, optická, olfaktorická, auditivní, orální a taktilně - haptická stimulace. Práce také zdůrazňuje význam biografické anamnézy klienta. Výzkumná část práce zjišťuje úroveň znalostí o bazální stimulaci mezi zdravotními sestrami na JIP a její využívání na JIP ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Jako výzkumná metoda je použité dotazníkové šetření. Použitý dotazník sestavila autorka. Klíčová slova: bazální stimulace, masáž stimulující dýchání, masáž zklidňující dýchání, poloha hnízdo, poloha mumie, biografická anamnéza
|
|
|
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
|
|
|
Rizika bodných poranění a jejich prevence
Králová, Lucie ; Saxlová, Jaroslava (oponent) ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou poranění zdravotnických pracovníků ostrými předměty. Poranění sester použitými injekčními jehlami je velmi závažné a aktuální téma. Teoretická část je zaměřena na nemoci z povolání, způsob přenosu infekčních chorob, na ochranu zdravotníků před bodnými poraněními a ochranné pomůcky. Výzkum byl prováděn ve dvou nemocnicích, ve Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze a v Klatovské nemocnici, a.s. a zúčastnilo se ho 109 všeobecných sester a porodních asistentek. Údaje získané metodou kvantitativního výzkumu potvrzují, že incidence bodných poranění je mezi zdravotníky vysoká. Naopak znalost a dodržování preventivních opatření před poraněním ostrým předmětem a informovanost o profesionálních nákazách je nedostatečná.
|
|
|
Bariérová ošetřovatelská péče
Sálusová, Markéta ; Jordáková, Jana (oponent) ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce)
Diplomové práce se zabývá problematikou bariérové ošetřovatelské péče. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmů týkajících se bariérové ošetřovatelské péče a rozborem jednotlivých částí péče, dále procesem přenosu nákazy a nozokomiální nákazou jako takovou. Empirické část diplomové práce si klade za cíl zjistit, jaké jsou vědomosti sester o problematice bariérové péče a jakým způsobem sestry dodržují hygienicko-epidemiologická opatření na odděleních ARO/ JIP fakultní a okresní nemocnice. Pro sběr dat byla použita metoda standardizovaného dotazníku. Výzkum odhalil, že je zde prostor pro zlepšení bariérové péče a to zejména v oblast péče o izolované pacienty, čímž se zabývá navrhovaný standard.
|
|
|
Informovanost a postoj odborné veřejnosti k dárcovství orgánů
Hajšlová, Petra ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zjištění informovanosti a postoje všeobecných sester k dárcovství orgánů. Práce je členěna na dvě části ̶ teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou shrnuty dostupné údaje o historii a vývoji v této oblasti, je zmíněna platná legislativa, péče o dárce orgánů a přehled aktuální situace dárcovství orgánů spolu se současnými trendy. Empirická část probíhala formou kvantitativního výzkumu, který byl realizován pomocí anonymního dotazníku. Cílem bylo zjistit informovanost všeobecných sester o organizaci dárcovství, zjistit jejich orientaci v problematice diagnostiky smrti mozku, zmapovat soudobou praxi v péči o zemřelého dárce orgánů a zjistit osobní postoj k problematice dárcovství. Respondenty byly všeobecné sestry, které se během své praxe na odděleních setkávají s touto problematikou. Dotazníky byly distribuovány na anesteziologicko-resuscitační oddělení Ústřední vojenské nemocnice ̶ Vojenské fakultní nemocnice Praha, dále pak na operační sál a lůžkové oddělení intenzivní a resuscitační péče v Institutu klinické a experimentální medicíny. Šetření se zúčastnilo celkem 96 všeobecných sester. Z výsledků práce bylo např. zjištěno, že o principu předpokládaného souhlasu s dárcovstvím orgánů v ČR je informováno 93,75 % respondentů. Průkaz zástavy mozkové cirkulace...
|
host ::
RSS.