|
|
Lázně Švabľovka
Machala, Martin ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
V Šarišském regionu se nachází několik sirných minerálních pramenů. Nejvýznamnějším z nich je pramen Švablovka. U pramene existovaly malé lázně lokálního významu a navštěvovali jejich převážně obyvatelé Sabinova a okolní šlechta. Po 2. sv. válce se fungování lázní už nepodařilo obnovit. Tradice ale přetrvala a znovu se objevila potřeba lázní. Vytvořit tiché klidné místo a nechat tělo odpočívat. Lázně jsou vnořené v kopci nad městem na úzkém pozemku. Minimalistickým tvarem nechtějí konkurovat okolí. U vstupu se otevírá prostor restaurace s terasou. Je spojnicí mezi vstupní halou a exteriérem. Lázeňská část je naopak uzavřená se svou vlastní atmosférou. Jejím centrem je voda. Na principu římského hypokausty obklopují hlavní bazén teplejší prostory sauny, horkého bazénu az použité vody se dále využívá teplo na ohřev.
|
|
|
Komunitní centrum v centru
Krajčovičová, Barbora ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Mesto Považská Bystrica v priebehu 70-tych rokov úplne zmenilo celú svoju centrálnu zónu. Pri návrhu sa rátalo s 30 percentami plošnej rezervy, z ktorej sa v priebehu rokov stali parkoviská.Toto centrum, bez historickej zástavby s kompaktne uzavretým námestím je iste zaujímavým predmetom sociologického skúmania. Čo v tejto zóne chýba sa týkajú hlavne voľnočasových aktivít, priestorov pre mamičky s malými deťmi, galéria, športové centrum, alebo napríklad múzeum strojární. Všetky tieto funkcie som sa snažila vložiť do svojho urbanistického konceptu budov, z ktorých som si pre podrobnejšie rozpracovanie vybrala budovu Komunitného centra. To v sebe obsahuje galériu, bistro, materské centrum, multifunkčnú sálu a dve väčšie miestnosti pre rozvíjanie hudobno-pohybových a výtvarných schopností .Okolité budovy majú výhradne plochú strechu, sú prevažne kubické, preto i ja som zvolila tvar tomu podobný. Forma reaguje aj na myšlienku uzatvorenia námestia, no svojou mierkou a celkovým tvarom korešponduje s okolím a priamo s ním komunikuje. Výška budovy je v rovnováhe s výškami okolitých budov, a to štyri klasické podlažia. Navrhovaná stavba má z východnej časti, kde je riešený prechod medzi budovami po pôvodnej ceste od kostola, vstup do materského centra cez kryté ihrisko až k polootvorenému átriu.Výtvarné aj materiálové riešenie odpovedá mestskému prostrediu, do ktorého je budova zasadená. Keďže v jej okolí je množstvo zelene, s ktorou je v priamom kontakte (park, rieka so zeleným pásom) a preto som volila farbu fasády, ktorá by kontrastovala so zeleňou, ale aj dlažbou námestia. Vybrala som bledé prefabrikované pigmentované betónové diely, ktoré aj výtvarne oživili fasádu a doplnili tak aj rozloženie okien a dverí. Okná a dvere boli navrhnuté so zreteľom na funkciu miestností, ale aj ich členením, keďže niektoré z nich, ako vstupná hala, sa rozprestierajú cez dve podlažia, a naopak niektoré učebne respektíve záujmové miestnosti majú aj mezonetové časti. Doplnkom sú interiérové farebné rolety, ktoré sú nielen funkčným, ale aj estetickým prvkom, keďže sú farebne diferencované podľa funkcie miestnosti. Konštrukčne je objekt riešený stenovým systémom kombinovaným so stĺpmi a materiálovo sa zase jedná o betón a železobetón.
|
|
|
Obnova Jasenovského hradu a okolí
Turcovský, Štefan ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Celkový koncept práce naväzuje na stávajúci stav a bohatú historickú, umeleckú, miestnu hodnotu. Vychádza s dvoch hlavných reprezentantov života a histórie Jasenova (Jasenovský prameň, Jasenovský hrad) a je doplnená o novú formu, ktoré je reprezentovaná regionálnym múzeom. Prvá časť obsahuje analýzy okolia, širších vzťahov, histórie a pamiatok, statika Jasenovského hradu a vyvodenie dôsledkov pre koncept. Druhá časť pojednáva o Jasnenovskom prameni. Miesto je historicky významne viazané k dedine ako takej. Povesti a legendy popisujú jeho priam dramatický vplyv na vývoj histórie. Na tomto mieste je navrhnuté „spirituálne“ miesto, miesto pre relax , odpočinok, oddych. Hlavnou časťou je forma, ktorá sa odvoláva na klasické kaplnky a kostolíky na území Zemplína. Okolo sa nachádza 23 skál na sedenie, ktoré reprezentujú 23 rodín (vo svojom čase predstavovali hlavný stavebný kameň Jasenova.). Miesto komunikuje, žije s okolitou prírodou a jemne doplňuje okolie. Tretia časť pojednáva o múzeu tohto regióna. Múzeum slúži nielen ako reprezentácia histórie tohto regiónu, ale aj ako miesto pre odpočinok, výstavy, vystúpenia ( amfiteáter pre 250 ľudí), reprezentáciu tradičnej výroby a folklóru. Koncept sa skladá zo 7 samostatných objektov, v ich centre sa nachádza amfiteáter/ park. Hmoty organicky naväzujú na topografiu a georeliéf krajiny, koncepčne vychádzajú z klasickej dobovej výstavby Zemplína. Múzeum je taktiež hlavnou križovatkou turistických tras ( Humenné- Jasenovský hrad, Hubková- Chlmec, Jasenovský hrad- Krivoštianka).
|
|
|
Obnova koupalište Lido v Bratislavě
Matlovičová, Jana ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Koupaliště lido se nachází u nového ramena Dunaje na nově vzniklém ostrově. Lido je propojeno s městskou čtvrtí pěším mostem. N ostrově se nachází velká písčitá pláž a několik malých oddechových luk v lese. Objekty vybavenosti jsou kvůli riziku záplav umístěny v objektech 3 metry nad zemí. Vzniká pod nimi krytý prostor s odpočinkovým mobiliářem.
|
|
|
Německý dům v Brně?
Svobodová, Hana ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce je revitalizace Moravského náměstí v Brně; oživení paměti místa, zhodnocení jeho potenciálu vyprávět. Místo mohutného městského opevnění. Součást koncepce parkové městské okružní třídy. Monumentální Německý dům obklopený městským parkem. Park s fontánou ve formě rudé hvězdy. Čím je Moravské náměstí dnes? A čím může být?
|
|
|
Revitalizace památkově chráněného objektu, Trenčín
Málek, Ivan ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Navrhnuté stavebné úpravy objektu majú za cieľ podporiť vertikálne funkčné členenie na verejné vybavenie v suteréne, komerčné priestory doplnené o administratívnu funkciu v menej exponovaných častiach stavby v prízemí a na bytové priestory na poschodí, ktoré by prinavrátením funkcie bývania do centra mesta mohli prispieť k jeho oživeniu. Dôraz je kladený na finančnú stránku realizácie, nakoľko sa objekt nachádza vo vlastníctve fyzických osôb a zároveň sa snaží mať minimálny dopad na prevádzku súčasne využívaných priestorov. Ďalším z cieľov je odstránenie zvyškov necitlivých zásahov z polovice 20. storočia, ktoré prežili poslednú väčšiu revitalizáciu v 90-tych rokoch 20. storočia.
|
|
|
Kulturní centrum Kopřivnice
Kocián, Václav ; Marek, Jiří (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Předmětem projektu je návrh přestavby centra města Kopřivnice a objektu kulturního domu s muzeem značky Tatra, který byl postaven roku 1991. Řešený objekt je umístěn mezi ulici Záhumenní a tok říčky Kopřivničky, která je v tomto místě skryta v délce 150m a vytváří spolu s výškovou dominantou hotelu Tatra poměrně komplikovanou urbanistickou situaci. Navržená rekonstrukce počítá s přesunem muzea automobilky Tatra do jejího továrního areálu a úplným očištěním budovy KDK na jeho původní hmotu. Ve vzniklém prostoru je navržen jednopodlažní objekt s komerčním využitím vytvářející polouzavřený předprostor rekonstruavanému kulturnímu domu.
|
|
|
Usedlost Rychaltice
Vlček Ličková, Nina ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Mezi začínajícími kopci předhůří Beskyd a rovinou Ostravské krajiny se choulí ves Rychaltice. Toto sídelní uskupení je však částí obce Hukvaldy a neoddělitelně spjato s “krajinou Leoše Janáčka”. Poezie a mystika, kterou tento uznávaný český skladatel dokázal zachytit ve svých symfoniích je zde již velmi málo patrná. Dochované fragmenty původních staveb, chalup, dvorů a stodol hovoří o zemědělské tradici těchto končin. I přes vysokou aktivitu kolektivního zemědělství a budovatelské tendence minulých období lze i dnes nalézt drobný schoulený kousek země pro tradiční obdělávání půdy. Pozůstatek starého stavení - stodola, která byla za II. světové války rozpůlena výbuchem bomby ve dví. Čtyři kamenné pilíře původní konstrukce vyrostly v chatu. Dochovaný fragment stodoly náleží, dle dnešního katastru, majitelům sousedního pozemku. Projekt směřuje nejen k řešení provozu moštárny, v návaznosti na pozůstalé části stodoly. Úkolem práce je dosažení kompaktnosti, soběstačnosti i šetrnosti zemědělského areálu vůči okolní krajině. Usedlost by se měla stát nejen obydlím hospodáře a jeho rodiny, ale i místem pěších turistických, cykloturistyckých, hipoturistických výletů a zastavení. Lokalita v podbeskydí, v blízkosti hradu Hukvaldy a dobré dopravní návaznosti na hlavní tahy, je k tomu jako stvořená. Projekt má však přinést i něco víc - podporu tradičního způsobu obživy a citlivé obhospodařování krajiny.
|
|
|
Alternativní návrh koncertního sálu v Brně - Janáčkovo kulturní centrum
Fikejs, Oldřich ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Filharmonie Brno sklízí úspěchy po celém světě od Londýna po Tokio, ale ve svém domovském městě má k dispozici pouze malý sál s nevyhovující akustikou pro plnohodnotné symfonické koncerty. Snahy o vystavění důstojného kulturního stánku odpovídajícího potřebám Brna sahají až do meziválečného období a jejich naplnění je stále v nedohlednu. Jádrem projektu je koncertní sál pro 1812 diváků. Jeho uspořádání kombinuje výhody klasických sálů, které mají tvar krabice od bot, a těch, kde je hlediště uspořádáno terasovitě kolem pódia, protože nejlepší hudební zážitek má dle výzkumů ten divák, který je poměrně blízko orchestru. Mezi slabé stránky prvního typu patří horší viditelnost v zadních místech hlediště, druhý typ v podobných místech naopak trpí horší kvalitou akustiky. Objekt je složen ze tří funkčně odlišných částí: části pro diváky, zázemí hudebníků a technického zázemí. Provoz každé z nich je umístěn do horizontální části hranolu o průřezu tvaru písmene L. Tyto hranoly jsou vertikální hmotou obráceny k sobě a vytváří centrální vyvýšený kubus, ve kterém je umístěn koncertní sál.
|
|
|
Nákladové nádraží Žižkov
Koten, Adam ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Území bývalého překladového nádraží na Žižkově bylo vytvořeno ve 30. letech 20. století a svoji službu dosloužilo na počátku 21. století. Já jsem si toto téma vybral hlavně kvůli pocitu, který jsem získal při návštěvě daného místa. Na nádraží je velmi silná industriální atmosféra a krása funkcionalistické budovy opravdu člověka v daný moment obklopuje. Nechápal jsem, jak někdo může uvažovat, někdy i usilovat o zboření takových prostor.
|
host ::
RSS.