|
|
Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství
Krčmářová, Jana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Krčmářová Jana 2015 Název: Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství Abstrakt: V rámci tradice současné historické a ekologické antropologie se práce věnovala rekonstrukci procesu proměny jednoho z klíčových komplexních lidských ekologických vztahů - zemědělství, v modernizaci. První známky proměn se kladou do Anglie 16. století, avšak postupně se rozšířily po celém světě a do určité míry stále probíhají. Práce se proces modernizace zemědělství pokusila zachytit ve světle jeho lokálního průběhu v České republice a v souvislosti s procesy probíhajícími v rámci tzv. kulturní paměti. Ustavování moderního průmyslového zemědělství bylo popsáno jako zapomínání dosud užívaného zemědělského vědění v průběhu aplikace nové ideové formy zemědělství na současný zemědělský ekosystém. Nová forma vycházela z principů moderní ekonomie a přírodních věd a nabídky nových technologií a snaha o její prosazení vychází od odborných a ekonomických elit a státu. Byla nasouvána na biokulturní systém- krajinu obhospodařovanou ve většině případů již tisíce let přítomným místním obyvatelstvem. Dialektický vztah mezi touto novou formou, její aplikací a "materiálem"- někdejším zemědělským ekosystémem včetně jeho obyvatel, se, jak je ukázáno byl asymetrický...
|
|
|
Vojvodovské skici
Jakoubek, Marek ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Penčev, Vladimir (oponent)
Disertační práce "Vojvodovské skici" se skládá z úvodní části a dále z publikovaných textů, resp. edic zabývajících se tak či onak Vojvodovem. Vojvodovo, česká obec v severozápadním Bulharsku, byla založena roku 1900 asi dvaceti evangelickými rodinami z české obce Svatá Helena v dnes rumunské části Banátu, které tuto obec opustily z důvodu náboženských rozporů a nedostatku půdy. I přes několik válečných konfliktů, jichž se Bulharsko v prvních dekádách dvacátého století účastnilo, obec hospodářsky prosperovala a počet obyvatel utěšeně vzrůstal. Hospodářská prosperita, založená takřka výhradně na zemědělství, však po určité době narazila na mez nedostatku půdy, a tak v roce 1928 obec opustila část obyvatel a přesídlila do Argentiny. Ještě před jejich odchodem se obec konfesijně rozdělila, když se roku 1925 od metodistického sboru oddělila část členů a přiklonila se k darbismu. K novému přelidnění obce a souvisejícímu nedostatku půdy došlo ještě jednou v roce 1934/35, kdy část Vojvodovčanů odešla do turecké vsi Belinci v severovýchodním Bulharsku (Isperichsko). Historie českého osídlení Vojvodova, stejně jako Belinců, pak v zásadě končí v letech 1949-1950, kdy naprostá převaha jejich českých obyvatel, tyto vsi v rámci mezistátních dohod opustila a přesídlila do ČSR, kde se usadila v několika obcích v regionu...
|
|
|
Lokálně podepřená železobetonová deska
Horský, Jan ; Perla, Jan (oponent) ; Požár, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na výpočet vnitřních sil a posouzení železobetonové lokálně podepřené desky 1.NP obchodního domu. Pro výpočet byla zvolena metoda součtových momentů a softwarová metoda konečných prvků v programu SCIA Engineer. Dále je obsahem práce návrh a posouzení sloupu a základové patky.
|
|
|
Teorie kulturních atraktorů a její empirické doklady
Hillerová, Pavlína ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Jedním z možných přístupů ke studiu kulturní evoluce je teorie kulturních atraktorů. Cílem této práce je na základě analýzy odborné literatury představit tento směr a kriticky zhodnotit empirickou podporu pro něj. V úvodu práce je teorie kulturních atraktorů stručně představena, včetně okolností jejího vzniku. Následně jsou přiblíženy pro ni specifické teoretické koncepce (kultura jako řetězec reprezentací, atraktory, transformace). Zejména poslední jmenované jsou doplněné empirickými studiemi, ať již v souladu či rozporu s příslušnou teorií. Poslední část práce je věnována srovnání teorie kulturních atraktorů s teorií podvojné dědičnosti, proti které se první uvedená od počátku vymezuje. Každý z těchto směrů má svá specifika a může poskytovat vysvětlení jiných fenoménů kultury. Tyto dva směry se mohou v mnoha ohledech doplňovat a společně tvořit integrální teorii pro studium evoluce kultury.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ve jménu Krista-Vybrané myšlenky členů menších českých evangelických církví v období 1890-1940
Mašek, Tomáš ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na vystižení specifik v myšlení některých menších evangelických církví na území Čech v období 1890-1940. Konkrétně se jedná o Bratrskou Jednotu Chelčického (baptisty), Jednotu českobratrskou (dříve Svobodnou církev reformovanou) a Evangelickou církev metodistickou. Ohniskem výkladu je představení konstrukce konfesní identity na základě vztahu k minulosti a specifického výkladu osobností a událostí, které formovaly tradici, z které tyto církve vycházely. Dalším prvkem formujícím identitu členů těchto církví byl jejich postoj k moderním sekularizačním tendencím, proti kterým stály v kontrapozici. V neposlední řadě určovalo jejich konfesní vědomí vymezení vůči jiným formám zbožnosti. Cílem práce bylo přinést na základě studia publikovaných písemných pramenů, které po sobě zanechali příslušníci těchto tří církví, komparaci a charakterizaci jejich způsobu nazírání na určitá témata skrze své náboženské přesvědčení.
|
|
| |
host ::
RSS.