|
|
Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848
Šiková, Olga ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce "Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848" První polovina 19. století je z politického a sociálního hlediska obdobím velmi bouřlivým, jehož vyvrcholení nabylo podobu významného revolučního hnutí roku1848. Počátek 19. století, byť postaven na pilířích osvícenské politiky a ideálech Velké francouzské revoluce, byl zasažen dlouhotrvajícími vyčerpávajícími napoleonskými válkami, které posléze vystřídal konzervativně orientovaný vládní systém císaře Františka I. a jeho kancléře knížete Metternicha. Tyto skutečnosti hluboce ovlivnily myšlení lidí nearistokratického původu. Současně ale takto poznamenaná společnost si s sebou nesla obraz svého osvíceného "selského císaře" a hesla francouzských jakobínů. V neposlední řadě se pak pozvolna seznamovala se sílícími liberálními myšlenkami. Tím vším si dodávala sílu a odvahu k boji za spravedlivější společenský řád a své větší uznání. Především idea svobody podporovala vznik podhoubí, ze kterého během tohoto půlstoletí vyrůstá společnost na zcela nových základech politických, sociálních a hospodářských. Bouřlivý rok 1848 přinesl zásadní změny a nové ideové impulzy do celé společnosti. Myšlenka svobody se tehdy skloňovala ve všech pádech, stala se součástí nejen...
|
|
|
Mýty české hudební alternativy osmdesátých let
Jonssonová, Pavla ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Maderová, Blanka (oponent)
Dizertační práce "Mýty české hudební alternativy osmdesátých let" představuje antropologický pohled na fenomén paralelní kultury v limitující situaci. Na základě životopisných vyprávění, doplňujících rozhovorů a dat získaných z jiných typů pramenů jsou konstruovány "mýty" o sedmi významných postavách české alternativní scény. Jde o insiderskou etnomuzikologickou intepretaci, založenou na konceptech mýtu Mircea Eliadeho a Bronislawa Malinowského jako opakujícího se a příkladného vzorce jednání. Popsané osobnosti, Jazzová sekce (Prométheus), Miroslav Wanek ("cesta hrdiny") Karel Babuljak ("hledání ztraceného ráje"), Pavel Zajíček (Odysseus), Mikoláš Chadima ("rebel"), Oldřich Janota (Hermés) a Marka Míková (Psýché), představují některé hlavní trendy tvůrčích procesů české hudební alternativní scény osmdesátých let pomocí mýtu jako metafory. Metafora je zde chápána jednak v pojetí Timothyho Rice, tedy jako organizační princip našeho myšlení, a jednak jako osvětlující obraz.
|
|
|
Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství
Krčmářová, Jana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Krčmářová Jana 2015 Název: Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství Abstrakt: V rámci tradice současné historické a ekologické antropologie se práce věnovala rekonstrukci procesu proměny jednoho z klíčových komplexních lidských ekologických vztahů - zemědělství, v modernizaci. První známky proměn se kladou do Anglie 16. století, avšak postupně se rozšířily po celém světě a do určité míry stále probíhají. Práce se proces modernizace zemědělství pokusila zachytit ve světle jeho lokálního průběhu v České republice a v souvislosti s procesy probíhajícími v rámci tzv. kulturní paměti. Ustavování moderního průmyslového zemědělství bylo popsáno jako zapomínání dosud užívaného zemědělského vědění v průběhu aplikace nové ideové formy zemědělství na současný zemědělský ekosystém. Nová forma vycházela z principů moderní ekonomie a přírodních věd a nabídky nových technologií a snaha o její prosazení vychází od odborných a ekonomických elit a státu. Byla nasouvána na biokulturní systém- krajinu obhospodařovanou ve většině případů již tisíce let přítomným místním obyvatelstvem. Dialektický vztah mezi touto novou formou, její aplikací a "materiálem"- někdejším zemědělským ekosystémem včetně jeho obyvatel, se, jak je ukázáno byl asymetrický...
|
|
|
Vojvodovské skici
Jakoubek, Marek ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Penčev, Vladimir (oponent)
Disertační práce "Vojvodovské skici" se skládá z úvodní části a dále z publikovaných textů, resp. edic zabývajících se tak či onak Vojvodovem. Vojvodovo, česká obec v severozápadním Bulharsku, byla založena roku 1900 asi dvaceti evangelickými rodinami z české obce Svatá Helena v dnes rumunské části Banátu, které tuto obec opustily z důvodu náboženských rozporů a nedostatku půdy. I přes několik válečných konfliktů, jichž se Bulharsko v prvních dekádách dvacátého století účastnilo, obec hospodářsky prosperovala a počet obyvatel utěšeně vzrůstal. Hospodářská prosperita, založená takřka výhradně na zemědělství, však po určité době narazila na mez nedostatku půdy, a tak v roce 1928 obec opustila část obyvatel a přesídlila do Argentiny. Ještě před jejich odchodem se obec konfesijně rozdělila, když se roku 1925 od metodistického sboru oddělila část členů a přiklonila se k darbismu. K novému přelidnění obce a souvisejícímu nedostatku půdy došlo ještě jednou v roce 1934/35, kdy část Vojvodovčanů odešla do turecké vsi Belinci v severovýchodním Bulharsku (Isperichsko). Historie českého osídlení Vojvodova, stejně jako Belinců, pak v zásadě končí v letech 1949-1950, kdy naprostá převaha jejich českých obyvatel, tyto vsi v rámci mezistátních dohod opustila a přesídlila do ČSR, kde se usadila v několika obcích v regionu...
|
|
|
Lokálně podepřená železobetonová deska
Horský, Jan ; Perla, Jan (oponent) ; Požár, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na výpočet vnitřních sil a posouzení železobetonové lokálně podepřené desky 1.NP obchodního domu. Pro výpočet byla zvolena metoda součtových momentů a softwarová metoda konečných prvků v programu SCIA Engineer. Dále je obsahem práce návrh a posouzení sloupu a základové patky.
|
|
|
Teorie kulturních atraktorů a její empirické doklady
Hillerová, Pavlína ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Jedním z možných přístupů ke studiu kulturní evoluce je teorie kulturních atraktorů. Cílem této práce je na základě analýzy odborné literatury představit tento směr a kriticky zhodnotit empirickou podporu pro něj. V úvodu práce je teorie kulturních atraktorů stručně představena, včetně okolností jejího vzniku. Následně jsou přiblíženy pro ni specifické teoretické koncepce (kultura jako řetězec reprezentací, atraktory, transformace). Zejména poslední jmenované jsou doplněné empirickými studiemi, ať již v souladu či rozporu s příslušnou teorií. Poslední část práce je věnována srovnání teorie kulturních atraktorů s teorií podvojné dědičnosti, proti které se první uvedená od počátku vymezuje. Každý z těchto směrů má svá specifika a může poskytovat vysvětlení jiných fenoménů kultury. Tyto dva směry se mohou v mnoha ohledech doplňovat a společně tvořit integrální teorii pro studium evoluce kultury.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.