|
|
"The Same River Twice": An Analysis of Alice Walker's The Color Purple and Steven Spielberg's Film Adaptation
Bularzová, Kristýna ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
1 Abstrakt Alice Walker se ve svých dílech jakožto afroamerická spisovatelka a aktivistka zabývá tématy, jež souvisejí s černošskou kulturou a komunitou. V románu Barva nachu jsou středem jejího zájmu osudy černošek na americkém jihu mezi lety 1900 až 1940 a těžkosti, s nimiž se zde musely potýkat. Walker se zabývá problémy jako je domácí násilí či útlak nastolený patriarchátem a prostřednictvím ženských postav otevírá otázky ženské identity, sexuality a duchovní svobody. V roce 1985 byla Barva nachu pod stejným názvem zfilmována režisérem Stevenem Spielbergem. Bakalářská práce nejprve představuje Alice Walker a její práci v historickém a literárním kontextu, dále obsahuje obecný úvod do teorie filmové adaptace. Tato kapitola stručně objasňuje související terminologii a komentuje různé typy filmových adaptací, proces tvorby a jeho závěrečnou a zásadní část, což je přijetí díla u veřejnosti. Na závěr pojednává o specificích, jimiž se filmové adaptace literárních děl vyznačují. Jádro práce tvoří podrobná analýza a srovnání románu s jeho filmovým ztvárněním. Zabývá se rozdíly mezi oběma díly, zkoumá klíčové nesrovnalosti ve znázornění postav a scén či ve výkladu a interpretaci konkrétních symbolů. Analýze předchází stručný a ucelený komentář ke kontroverzi, která knihu i film obklopuje. O explicitním užití...
|
|
|
Forms of Alienation and Loss in Hemingway's Texts
Rücklová, Alžběta ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Dvacáté století byla jedno z nejbouřlivějších období v lidské historii. Rychle se odehrávající změny, inovace a pokrok, spolu s násilnými konflikty jako první světová válka přispěli k zničení mnoha iluzí a poznamenali budoucí generace. Rozdíl mezi novým a starým světem se stal nepřekonatelným, protože staré představy byly zničeny na bojištích v Belgii a Itálii. Příslušníkem takto poznamenané generace byl také jeden z nejdůležitějších a nejúspěšnějších amerických spisovatelů Ernest Hemingway. Hemingway, jež byl literárním velikánem 20. století, reflektuje ve své tvorbě svou dobu, je plná ztráty a smutku, který museli příslušníci válečné generace prožít. Velké množství jeho románů a povídek se zabývá stavem světa a jak najít své místo ve světě, jakým způsobem se vyrovnat s tím, co se stalo a s tím, co ještě bude. Dále ve svých textech analyzuje vztahy mezi přáteli, mezi muži a ženami, mezi jedincem a společností, hledajíc odpovědi na základní otázky provázející lidstvo již od nepaměti. Jakým způsobem člověk nalezne a vytvoří své místo ve světě? Jak vypadá láska a jak funguje milenecký vztah? Jaký je smysl života? Jak se vyrovnat se ztrátou a utrpením? Ve svých dílech Hemingway zachycuje své hrdiny v různých životních situacích a událostech, ale mnoho z nich sdílejí společnou zkušenost, jako hrdinové...
|
|
|
The Problematics of Race in Selected Writings of Toni Morrison
Staňková, Klára ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat nejznámější romány Toni Morrison, které se zabývají rasovou problematikou a důsledky rasové diskriminace, jako je například dehumanizace skrze otroctví nebo ztráta identity. Vybraná díla jsou většinou pozdější romány Toni Morrison. Jedná se o díla Paradise, A Mercy a God Help the Child. V této práci jsou probraná i další zásadní díla Morrison zabývající se problematikou rasy. Analýza se zaměřuje na její dílo zkoumající černošskou identitu a životní zkušenosti (zejména zkušenosti afroamerických žen) ve Spojených státech a také na názory týkající se rasy a rasových předsudků. Úvod pojednává o konceptu rasy a rasismu v kontextu americké historie. Analýza klíčových historických momentů, jako je například přijetí dědičného otrockého zákona z roku 1662 ve Virginii nebo Afroamerické hnutí za občanská práva v šedesátých letech, odhaluje různé problémy vyplývající z institucionalizované rasové diskriminace. Jedná se o zbavení hlasovacího práva, zákony proti míšení ras nebo rasová segregace. Následující podkapitoly zahrnují definici rasy a zdůrazňují vědecký objev Stephena Oppenheimera, který poukazuje na to, že všichni lidé mají společnou kolébku v Africe. Tento výzkum ukazuje, že rasa není biologický koncept, ale sociální konstrukt. Nakonec je v úvodu vysvětleno, jak je v...
|
|
|
Agents without Agency: A Study of Archetypes and Society in Works of Edith Wharton
Milotová, Simona ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá knihami z pera slavné americké spisovatelky Edith Wharton, jejichž dějištěm je New York. Konkrétně se jedná o tituly Dům radovánek, Místní zvyk a Věk nevinnosti, doplněné souborem čtyř novel vydaným pod názvem Starý New York, a taktéž výběrem z autorčiných povídek odehrávajících se v New Yorku. Tezí této práce je tvrzení, že díla Wharton a její postavy postrádají individualitu vzhledem k tomu, že dominantní část pozornosti je věnována společnosti a jejímu vlivu na archetypy postav, jež byly vytvořeny za účelem analýzy v této práci. Práce je rozdělena do tří tematických kapitol, z nichž první se soustřeďuje na město New York a jak jej ovlivnilo období pozlaceného věku. Kladen je i důraz na autorčin vztah k New Yorku a zejména pak i na její důvěrnou znalost zvyklostí a způsobů vyšší společnosti, kterou zúročila ve svých dílech. Tato práce také bere v potaz naturalismus a determinismus, jež Wharton aplikovala ve svých textech. Následující kapitola se soustřeďuje na pojem archetypu tak, jak jej představil Claude Lévi-Strauss ve své práci "Strukturální studie mýtů." Tento pojem je popsán a použit pro1 vytvoření čtyř archetypů, které se vyskytují v dílech Wharton. Těmito archetypy jsou "Osudová hrdinka" ("The Fated Heroine"), "Zbabělý rebel" ("The Cowardly Rebel"), "Nový...
|
|
|
Contemporary revaluation of southern local color fiction
Pegues, Dagmar ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent) ; Ewell, Barbara Claire (oponent)
Tato dizertacni pnice si klade za cH prehodnotit dHo Kate Chopin a Grace King, dvou nejvyraznejsich predstavitelek fikce takzvaneho mistniho koloritu (local color) americke Louisiany piSicich ve druhe polovine devatemicteho stoleti a na prelomu devatemicteho a dvaciiteho stoleti a aplikovat nove kriticke nahledy na jejich dilo, ktere se castecne odchyluji jak od soucasnych feministickych reinterpretaci jejich del, tak od jejich soudobych interpretaci, ktere zdurazfiuji rozpor mezi narodni a regionalni perspektivou. Jak tato prace v peti kapitolach dotvrzuje, postkolonialni literami teorie nabizeji altemativni nahled na kategorii rasy, ktera je jednim ze zasadnich temat zanru mistniho koloritu. Kategorie rasy, ktera je v ramci modemich interpretaci tohoto zanru casto zjednodusovana Ci do urCite miry ignorovana, je v teto praci posuzovana v ramci kontextu daneho regionu za vyuziti pristupu postkoloniaInich literamich teorii, jez jsou zachyceny predevsim v dilech nasledujicich autorU a autorek: Frantz Fanon (Black Skin, White Masks), Homi K. Bhabha (Location of Culture), Gloria Anzaldua (Borderlands/ La Frontera. The New Mestiza), Edward Said (Orientalism), Patricia Yaeger (Dirt and Desire) a Ania Loomba (Colonialism/Postcolonialism). V dusledku tato prace zkouma zobrazovani rasovych stereotypu, predevsim...
|
|
|
Ongoing Queerness: The Flourishing of Trans Women's Literature in North America
Rose, Jamie ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
(Česky) Tato diplomová práce popisuje rozvoj, kterým v průběhu posledního desetiletí (2010-2019) prošla trans ženská literatura na poli produkce románů a literární produkce celkově. Napsána tak, aby byla co možná nejpřístupnější i těm, kteří nejsou obeznámeni s transgender literaturou a interním během trans komunit, tato diplomová práce začíná popisem společensko-politických změn za poslední desetiletí z pohledu toho, jak trans lidé žijí a jak jsou vnímáni se zvláštním důrazem na mediální prostředí, reakce konzervativců a prudký nárůst v počtu otevřeně transgender lidí. Z metodologického hlediska vychází tato práce z pozice transgender studies, která se v analýze soustředí na vliv materiálního a společensko-politického prostředí na kulturní produkci trans lidí a na to, jakým způsobem se trans literatura politicky staví k otázkám reprezentace a sebereprezentace. Zde je třeba podotknout, že tato práce bere v potaz pouze fyzicky publikovanou literaturu - což, sama autorka si je vědoma, je restrikce, která utvrzuje hegemonní pozici nakladatelského průmyslu - se silným důrazem kladeným na román jakožto žánr. Tato práce také nezohledňuje knihy s transgender tématikou napsanou cisgender autorkami či autory, které nevnímá jako součást koncepce transgender literatury. Tato práce se dívá do hloubky na...
|
|
|
Objectivity Disguised: Ideas of Authenticity in the Novels of Thomas Pynchon and Paul Auster
Torčík, Marek ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Tato práce zkoumá šest primárních textů od dvou z nejvýraznějších spisovatelů současné americké literatury, jmenovitě Paula Austera a Thomase Pynchona; analyzuje vždy tři nejnovější romány každého autora a mapuje tak vývoj představ autenticity v jejich tvorbě. Invisible, Sunset Park a 4 3 2 1 Paula Austera a Against the Day, Inherent Vice a Bleeding Edge Thomase Pynchona skrze různé strategie pracují k představě autenticity jako fenoménu vycházejícího navzdory současné roztříštěné společnosti z jednotlivých subjektivit - jedná se o fragmentární kategorii, ke které každý z autorů přistupuje specifickým způsobem. První čtyři kapitoly pojednávají o individuálních dílech obou autorů ve snaze identifikovat a zmapovat teritorium ve kterém se představy autenticity manifestují v díle daného autora. Kapitoly I a II se věnují románům Paula Austera, zatímco Kapitoly III a IV analyzují knihy Thomase Pynchona. V poslední kapitole tato práce rozebírá a porovnává jednotlivé přístupy obou autorů a kontrastuje je s teoreticko- kritickým rámcem, na autenticitu je nahlíženo z různých úhlů, podobně jako s ní pracují i samotné romány. Tato práce také využívá řady kriticko-filosofických knih, kterými podkládá argument, že autenticita v rámci Austerovy a Pynchonovy tvorby tvoří neustále se měnící obraz současné doby, snaží se...
|
|
|
Alejandro Jodorowsky's The Holy Mountain and René Daumal's Mount Analogue: From Pataphysics to Power
Kulbashna, Darya ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
Tato práce vychází z doposud neurčeného vztahu mezi nedokončeným románem Hora analogie - román příběhů alpských, neeuklidovských a symbolicky autentických (1952) spisovatele Réného Daumala a jeho údajnou filmovou adaptací Svatá hora (1973) režiséra Alejandra Jodorowského. Práce nahlíží na obě díla z perspektivy lacanovské psychoanalýzy, přesněji skrze optiku tzv. boromejského uzlu představujícího tři funkce lidské psychiky: reálnou, symbolickou a imaginární. Svou strukturou předpokládá následující: první kapitola artikuluje relevantní terminologii a snaží se pro účely této práce definovat pojmy jako jazyk a ideologie; druhá kapitola pojednává o metodách užitých při analýze Daumalovy Hory analogie a Jodorowského Svaté hory, zkoumá pak především možnosti psychoanalýzy a zvažuje "nevědecký" přístup patafyziky, který upřednostňuje konkrétní nad obecným; ve třetí kapitole prostřednictvím konceptu sinthomu je v analýze Hory analogie zdůrazněn aspekt akce; čtvrtá kapitola analyzuje Svatou horu z pohledu "hypertrofovaného" symbolického a současně zdůrazňuje význam prvku rovnováhy ve filmu; závěrečná kapitola se pak zaměřuje na pojem moci, jeho vztah k ideologii a různé možnosti jejího porozumění, zároveň se zabývá možnými změnami ideologie. Tento přístup, na rozdíl od tradičních srovnávacích studií daných děl,...
|
|
|
Getting the Picture: An Analysis of Narrative in E. L. Doctorow's The Book of Daniel
Beňadiková, Jana ; Delbos, Stephan (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Americký autor E. L. Doctorow vo svojej eseji s názvom "False Documents" vyhlásil, že umelecké ani vecné texty ako samostatné kategórie neexistujú, existuje iba naratív. Podobné zmýšľanie sa dá vypozorovať aj v autorových literárnych dielach, ktoré formulujú jeho rozjímanie ohľadom naratívu. Táto bakalárska práca analyzuje konkrétnu manifestáciu Doctorowovho meditatívneho záujmu o narativitu v rámci autorovho tretieho románu z roku 1971, The Book of Daniel, ktorý bol inšpirovaný prípadom Juliusa a Ethel Rosenbergovcov. Táto práca dokazuje, že The Book of Daniel skúma rolu narativity vo formovaní zmýšľania a interpretovania externej reality upriamovaním pozornosti na proces produkcie naratívu a jeho dekonštrukciou, a to ako súčasť epistemologického skúmania potenciálu narativity sprostredkovávať poznanie, ktorý tento román súčasne problematizuje odhaľovaním inherentného aspektu vedomej, zámernej manipulácie a kompozície každého naratívu. Toto bádanie povahy a úlohy narativity je v románe realizované na úrovni deja vo forme protagonistovej epistemologicky motivovanej dekonštrukcie oficiálnej histórie politického súdneho procesu s protagonistovými rodičmi z obdobia studenej vojny, na základe ktorého boli napokon popravení, ako aj niekoľkých alternatívnych verzií či podaní ich prípadu. Táto...
|
|
|
The American Notion of Freedom: Freedom as a Central Element of American History and its Reflection in Literature.
Tomášková, Barbora ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce se zabývá americkým pojetím svobody a jejím výkladem v jednotlivých obdobích americké historie. Pojetí svobody je zde popisováno na základě historického kontextu daných období a její význam demonstrován na konkrétních ukázkách literárních děl a dokumentů příslušné doby. Práce analyzuje období od roku 1776, tedy období vzniku Spojených států amerických, až do padesátých let 20. století. Pro tuto práci bylo konkrétně vybráno šest období charakteristických významnými historickými událostmi, ale také vznikem společenských hnutí, či nových filozofických a literárních směrů. V práci jsou chronologicky popisována období od příchodu prvních evropských osadníků na severoamerický kontinent, v návaznosti se pak zaměřuje na nová hnutí a filozofie 19. století, konkrétně transcendentalismus a abolicionismus, dále pak postupuje k anarchismu a pragmatismu. Práce je posléze zakončena obdobím generace bítníků. Cílem práce je prokázat, že v průběhu americké historie byla svoboda vždy nejdůležitější hodnotou, a to hodnotou, která zformovala americkou mentalitu tak, jak ji známe dnes. Záměrem je demonstrovat, že tato mentalita vychází z původního amerického pojetí svobody, jakožto božského daru a nezcizitelného práva, kterým byl lid obdařen. Podstata takovéto svobody se v tomto americkém pojetí zdá být...
|
host ::
RSS.