|
|
Role a postavení ROH v ekonomice ČSSR v 80. letech 20. století
Wolf, Vojtěch ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Cílem práce je analyzovat roli Revolučního odborového hnutí (ROH) v československé ekonomice 80. let. Základní tezí diplomové práce je předpoklad, že orgány ROH upřednostňovaly zájmy představitelů Komunistické strany Československa před zájmy pracujících. Tento vztah je analyzován na základě pracovněprávní legislativy dané doby a vlivu odborů při její tvorbě. Práce rovněž zkoumá způsob, jakým odbory přispěly v průběhu revolučních změn v československé společnosti na přelomu 80. a 90. let. Analýza vychází z kritiky dobových pramenů a komparace role a úlohy ROH v 80. letech ve srovnání s působením odborů během období Pražského jara. Na základě vytyčených cílů dospívá práce k závěru, že ROH mělo sice vliv na pracovní život pracujících, jeho vedení však chyběly prostředky, ale především snaha efektivně hájit zájmy pracujících. ROH tak až do prosince roku 1989 zůstalo organizací, která byla poplatná především KSČ.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících trh nemovitostí USA ve 20. letech 20. století s důrazem na měnovou politiku
Pokorný, Tomáš ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá faktory, které ovlivňovaly trh nemovitostí ve Spojených státech amerických ve dvacátých letech 20. století. Cílem práce bylo zjistit, zda měla monetární politika vliv na ceny nových rezidenčních domů a zda její uvolnění vedlo k vytvoření cenové bubliny a následnému propadu. Práce se soustředí nejprve na vysvětlení hospodářského vývoje a monetární politiky ve dvacátých letech a následně na analýzu zahraničních studií, které se týkaly jednotlivých faktorů a jejich vlivů. Pro ověření hypotéz byla použita statistická metoda využívající regresní model. Výsledky mé analýzy prokázaly, že monetární politika Federálního rezervního systému byla jedním z faktorů ovlivňujících ceny nových staveb. K tomu docházelo prostřednictvím změn úrokových sazeb, jež podporovaly nárůst cen nemovitostí v době jejich boomu.
|
|
|
Měnový vývoj Československa od roku 1926 do roku 1938
Hudeček, Jakub ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce pojednává o měnovém vývoji Československa v letech 1918 až 1938. Úvodní kapitola nastiňuje dobový kontext a zabývá se měnovým a hospodářským vývojem do roku 1926. Následující kapitola analyzuje zásadní událost v měnové politice Československa, kterou bylo ustavení Národní banky Československé. Klíčovou částí práce je analýza kroků, které centrální banka provedla v době konjunktury a velké hospodářské krize. Práce obsahuje rozbor zásadních kroků, kterými byly zavedení zlaté parity v roce 1929 a dvojí devalvace měny v třicátých letech. V poslední kapitole je analýza předválečného vývoje a následky hospodářské deprese v měnové oblasti.
|
|
|
Komparace prvních československých pětiletek. Jejich vznik a realizace
Habr, Filip ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá prvními hospodářskými pětiletými plány v Československu. Tyto plány byly tvořeny jako centrálně plánované. Práce začíná popisem světové i domácí situace, jak z politického, tak i ekonomického pohledu pro pochopení následujících událostí. Následuje popis prvního plánu hospodářství a to dvouletému, který ještě nebyl vytvořen čistě v gesci komunistické strany, respektive pod vlivem sovětských poradců. Hlavní část práce se zabývá prvním a druhým pětiletým plánem, jeho vznikem, realizací, včetně problémů, kdy bylo nezbytné daný plán revidovat, co se dělo především v rámci druhého pětiletého plánu a shrnutím výsledku a odchylky od původního plánu. Závěr srovná dané pětiletky, čím si byly podobné a rozdílné, jaké chyby byly opakovány a zda v nich můžeme vidět, či nevidět paralelu.
|
|
|
K VÝVOJI ČESKOSLOVENSKÉHO CUKROVARNICTVÍ V EVROPSKÉM KONTEXTU MEZIVÁLEČNÉHO OBDOBÍ
Drábek, Jakub ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Předmětem práce je analýza cukrovarnického průmyslu v meziválečném období v evropském potažmo celosvětovém kontextu. Práce se zaměřuje na mezinárodní úmluvy, jejich tuzemské aplikace a reakce ostatních cukrovarnických států. Je rozdělena do dvou tematických celků. První se zabývá charakteristikou zahraničního obchodu Československa, druhá již pak konkrétní problematikou cukrovarnictví. Práce klade velký důraz na vnímání cukrovarnictví v co možná nejširším kontextu. Z tohoto důvodu analyzuje část zabývající se problematikou cukrovarnictví i v obdobích, která zdánlivě nesouvisí se zadáním práce, pro pochopení problematiky jsou ale nepostradatelná. Dále si všímá provázanosti jednotlivých struktur cukrovarnických institucí a jejich reakcí na daný vývoj ve sledovaném období. Celkový styl analýzy směřuje k čím dál konkrétnějším problémům. Závěry práce jsou podpořeny množstvím názorů, jak autorových, tak tehdejších odborníků, a také kvantitativními údaji. Hlavním cílem práce je verifikovat hypotézu, že krize byly způsobeny odklonem od volného trhu. V průběhu analýzy se tento předpoklad potvrzuje téměř u všech uvažovaných krizí. Rovněž se ukazuje, že žádná administrativní opatření nemohou být díky trhu efektivní. Propojení mezi vládou a cukrovarnickým průmyslem bylo zřejmé, cukrovarníci prosadili množství zákonů právě díky této provázanosti.
|
|
|
Komparace životní úrovně obyvatelstva v Severomoravském kraji a v Praze v 70. a 80. letech 20. století
Kalníková, Eva ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Ekonomiku ČSSR a životní úroveň obyvatel v Československé republice v 70. a 80. letech minulého století lze hodnotit v porovnání s vyspělými zeměmi tehdejšího západního světa jako zaostávající. Ve srovnání však je potřeba brát v potaz rozdílné politické systémy jednotlivých zemí. Bakalářská práce se zabývá analýzou životní úrovně občanů ČSSR ve vybraných krajích a následnou komparací těchto dvou vybraných území. Teoretická část práce obsahuje nejen úvod do problematiky životní úrovně obyvatel, ale také obecný nástin politicko-ekonomické situace v tehdejším Československu. Na základě empirického výzkumu se práce pokouší najít vypovídající data o této problematice. Srovnání výdajů a příjmu domácností, dostupnost zdravotních a sociálních služeb, vybavenost spotřebiči či trávení volného času - to vše je zahrnuto ve výzkumu, který nejdříve analyzuje data v obou regionech, jež jsou následně porovnány v poslední části práce. Zadaná hypotéza, že obyvatelé Severomoravského kraje měli srovnatelnou, ne-li vyšší životní úroveň než v Praze, především díky v té době podporovanému hutnímu průmyslu, byla v rámci některých zkoumaných faktorů zčásti potvrzena. A to zejména z důvodu vyšší celkové průmyslové zaměstnanosti a s tím spojenými vyššími mzdami v tomto odvětví. Lépe na tom byli občané Severomoravského kraje také v rámci vybavenosti domácností. Na druhou stranu měli ovšem Pražané lepší podmínky v dostupnosti zdravotních a sociálních služeb a bohatší možnosti trávení volného času v oblasti kulturního vyžití.
|
|
|
Industrializace Sovětského svazu ve 30. letech 20. století
Šafránek, Patrik ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá industrializací Sovětského svazu ve 30. letech 20. století a snaží se zhodnotit její ekonomické a sociální výsledky. Důraz je kladen především na první pětiletý plán, který probíhal v letech 1929 -- 1932. Teoretická část práce se věnuje centrálně plánované ekonomice a teorii totalitarismu. Zde jsem dospěl k závěru, že direktivní hospodářství je nevhodné jako dlouhodobá forma organizace výroby společnosti. Hlavní hypotézou práce je, že rozsáhlé investice do těžkého průmyslu způsobily kvantitativní nárůst národohospodářských ukazatelů, což bylo doprovázeno snížením životní úrovně většiny obyvatel Sovětského svazu. Tuto hypotézu se podařilo částečně prokázat jako pravdivou i přesto, že průměrná spotřeba na obyvatele v průběhu sledovaného období rostla. Mezi základní faktory poklesu životního standardu patřilo omezení osobní svobody související s vytvořením totalitního režimu, zavedení systému vnitřních pasů a nucená kolektivizace sovětského zemědělství.
|
|
|
Comparison of Speculative Bubbles in the American Stock Markets During 1920s and 1990s.
Hrúz, Dušan ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je porovnanie špekulačných bublín v dvadsiatych a deväťdesiatych rokoch 20. storočia. Prvá časť práce je venovaná rozboru obdobia pred prasknutím špekulačných bublín z pohľadu situácie na akciových trhoch, vývoja monetárnej politiky a reálnej ekonomiky. Druhá časť rozoberá príčiny vzniku špekulačných bublín, pričom mnoho faktorov bolo podobných najmä v technologickej a finančnej oblasti. Rozdiely sa nachádzali prevažne v politickej sfére, ktorá ovplyvnila vývoj na akciových trhoch vo väčšej miere v dvadsiatych rokoch. Tretia časť mapuje dôsledky po prasknutí špekulačných bublín na akciové trhy, reálnu ekonomiku a opatrenia Fedu, ktorý v prvých rokoch Veľkej depresie nekonal protikrízovo narozdiel od situácie v roku 2000.
|
|
|
Vliv Aloise Rašína a Karla Engliše na měnovou politiku Československa do roku 1929
Pařík, Adam ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tématem práce je měnová reforma z roku 1919. Teoretická část se věnuje definování názorů a koncepcí Aloise Rašína a Karla Engliše v oblasti měnové politiky. Po představení výchozí ekonomické a společenské situace před vznikem samostatného státu se text zaměřuje na analýzu příčin, průběhu a důsledků měnové reformy a zkoumá vliv opatření v měnové oblasti na reálnou ekonomiku. Empirické ověřování předem položené hypotézy, zda deflační politika A. Rašína splnila jeden ze svých cílů - posílení kurzu československé koruny, potvrdilo pravdivost tvrzení. Vnější konkurenceschopnost Koruny československé skutečně díky umělé stimulaci, kterou způsobila deflační politika směřující ke zhodnocení měny, rostla i za cenu utlumení domácího hospodářství. Závěr práce se věnuje konkrétním dopadům uplatňování měnových politik A. Rašína a K. Engliše na reálnou ekonomiku.
|
|
|
Životní úroveň v Československu v 50. a 60. letech 20. století
Rod, Pavel ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Práce se zabývá životní úrovní v Československu v 50. a 60. letech 20. století. V první části práce je charakterizován vývoj v Československu v 50. a 60. letech jak už z politického hlediska, tak i v souvislostech jaké měla politika na společnost. V druhé části je popsán vývoj sociální politiky ve sledovaných letech. Třetí část se zabývá otázkou volného času a otázce ovlivňování trávení volného času socialistickou mocí. Ve čtvrté části je věnována pozornost vybraným determinantům životní úrovně a jejich srovnání ve vybraných zemích. Hlavními cíli je analýza životní úrovně a její srovnání s okolními státy a hodnocení role socialistické moci ve vývoji životní úrovně a volného času. Socialistická moc hrála v životní úrovni velkou roli a to jak ve veličinách ovlivňující životní úroveň, tak ve formování volného času. Srovnání životní úrovně není tak zcela jednoznačné. Zatímco v některých veličinách se ukazuje zaostalost Československa za ostatními zeměmi, v některých proměnných si Československo stojí podobně jako západní státy.
|
host ::
RSS.