|
| |
|
|
Dávám, abys dal. Rozbor Knih hospodářských od Kryštofa Fischera česky vydaných roku 1706.
Pohlová, Kateřina ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Cílem této práce je obsahový rozbor českého vydání Knih hospodářských z roku 1706, které latinsky sepsal mezi léty 1679-1683 Kryštof Fischer spravující jezuitské statky na Litoměřicku. Knihy hospodářské se skládají ze dvou dílů. V prvním se podrobně pojednává o práci na polích, rybnících, pivovarech, zahradách, sadech, vinicích, lesích a chovu zvířat. Druhý díl se týká hospodářské administrativy a obsahuje kalendář s doporučeními, jakou práci je vhodné vykonat v daném měsíci. Pozornost je také zaměřena na jazykovou stránku a srovnání latinského, německého a českého vydání.
|
|
|
Farnosti na Táborsku z pohledu přípravných spisů pro Tereziánský katastr
Wiendlová, Tereza ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracovat kulturně-historické údaje z duchovních přiznávacích tabel, nacházejících se v Národním archivu v Praze, ve spisech Tereziánského katastru pro kraj Táborský z první čtvrtiny 18. století. Tabely sloužily jako podklad ke zdanění a vytvoření tereziánského katastru. Náplň práce spočívá ve zkoumání stavu tamějších farností, jejich rozsahu dle počtu farníků, dále stavu farních a filiálních kostelů či kaplí a také vzdáleností vesnic od kostela, které museli faráři při své práci zdolávat. Pozornost je věnována i vztahům mezi kněžími, farníky a vrchností. Samostatné kapitoly se týkají farních škol, špitálů či bratrstev a literátských kůrů. Práce je doplněna o finanční a hospodářskou stránku farností, včetně stálých a akcidenčních platů duchovních, složení farního hospodářství či vybavení kostelů. Klíčová slova Tereziánský katastr, duchovní tabela, farnosti, farní školy, bratrstva, literátské kůry, špitály, Táborsko, Bechyňský kraj
|
|
| |
|
|
Hospodaření na panství Malešov ve druhé polovině 18. století
Beneš, Václav ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá všeobecnou analýzou vrchnostenského i poddanského hospodaření na malešovském panství cirka mezi lety 1725 až 1800. Metodicky je stať založena na principech historické statistiky a agrárních dějin, přičemž jsou využívány zejména primární prameny (katastry a pozemkové knihy), které jsou doplněny informacemi zjištěnými studiem odborné literatury nebo z jiných primární zdrojů. Cílem této práce je analyzovat hospodářství malešovského dominia v druhé polovině 18. století a zjištěné poznatky komparovat primárně s panstvím Černý Kostelec, sekundárně s jinými. Hlavní výzkum je soustředěn do dvou oblastí. První oblastí je zjištění celkové rozlohy a využití zemědělské půdy poddanými i vrchností. Druhá část se pak zaměřuje na studium poddanských usedlostí s důrazem na změny v držbě těchto nemovitostí a jejich materiálního vybavení. KLÍČOVÁ SLOVA agrární dějiny, pozemkové knihy, využití půdy, panství Malešov, poddanská nemovitost, vrchnostenské hospodaření, poddanské hospodaření
|
|
| |
|
|
Prameny k dějinám napoleonských válek v rodinných archivech Kinských. K českým předkům knížete Józefa Poniatowského
Švehelka, Ondřej ; Bělina, Pavel (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato práce sleduje dva vzájemně provázané cíle. Prvním z nich je postihnutí dějin starého a významného českého rodu Kinských v osmnáctém století a za napoleonských válek, což má podpořit druhý, hlavní cíl, a sice popsat životní osudy několika předků polského knížete a vojevůdce Józefa Poniatowského, který sloužil v Napoleonových vojskách, a který padl roku 1813 v bitvě u Lipska. Těmito předky byli jeho rodiče Andrzej Poniatowski a Marie Terezie Kinská, a dále její otec Jan Leopold Kinský z chlumecké hraběcí rodové větve. Andrzej Poniatowski a Leopold Kinský vykazují určitou podobnost - oba byli neprávem zastíněni; zatímco Andrzej svým synem, tak Leopold svými slavnějšími předky, kteří významně zasahovali do osudů habsburské monarchie na konci sedmnáctého a v první polovině osmnáctého století. Z tohoto důvodu bych chtěl také poukázat na význam těchto dvou mužů.
|
|
|
"Tvrdý oříšek zapomenuté skutečnosti". Fikce a realita starších českých dějin v pražských pověstech Popelky Biliánové.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zabývá historickými reáliemi obsaženými v pražských pověstech, jež písemně fixovala spisovatelka Popelka Biliánová (vl. jm. Marie Biliánová, roz. Popelková) Cílem je ve vybraných pověstech identifikovat otisk konkrétních historických událostí, sledovat vývoj daného syžetu v průběhu doby a formulovat závěry o dobovém myšlení, které se odrazilo ve výsledném textu pověstí. Součástí pramenné analýzy jsou i pověsti obsahující transcendentní prvky, zejména revenantské. Klíčová slova: Popelka Biliánová, pověst, pověsti, Praha, pražský, pražské, Josef Svátek, Julius Košnář, Adolf Wenig, Karel Chalupa, revenanti
|
|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
|
Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací.
Kuchta, Pavel ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent)
KUCHTA P., Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011, 66 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Mikulec Csc. Klíčová slova: barokní religiozita, farářské relace, jižní Čechy, poutě, procesí. Práce pojednává o poutních tradicích, spojených s regionem jižních Čech, v období přelomu 17. a 18. století. Hlavní náplní předkládané práce je sonda do odpovědí na 26. otázku farářských relací (otázka se týká poutí a procesí). Jejím výsledkům je věnována třetí a čtvrtá kapitola, v nichž jsou vysledované zvyklosti dány do souvislosti s liturgickým rokem a náboženským životem římskokatolické církve obecně. V závěrečné kapitole práce je nastíněn i širší časový a prostorový kontext putování v daném regionu včetně nadregionálních tendencí.
|
host ::
RSS.