|
|
Molekulární mechanismy tvorby a vývoje kolonií přírodních kmenů Saccharomyces cerevisiae
Šťovíček, Vratislav ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Hašek, Jiří (oponent) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Kvasinky jsou schopny tvořit širokou škálu mnohobuněčných útvarů, které umožňují přežívání populací v nehostinných a často se měnících podmínkách okolí. Příkladem takových společenství jsou útvary tvořící se na různých površích jako například biofilmy, spojené často s infekcemi v lidském těle, a kolonie. Tato práce se zabývá studiem vzniku a vývoje komplexních strukturovaných kolonií Saccharomyces cerevisiae, které jsou charakteristickým rysem kmenů izolovaných ze svého přirozeného prostředí. Svou architekturou a vlastnostmi se zásadně liší od prostorově nediferencovaných kolonií většiny laboratorních kmenů a v mnoha ohledech naopak připomínají biofilmy patogenních kvasinek. Populace kvasinkových buněk využívají specifických vývojových procesů indukovaných komunikačními mechanizmy k synchronizaci raných fází svého vývoje. Tvorba specifické trojrozměrné architektury kolonií je umožněna přítomností extracelulární hmoty a adhezivního proteinu Flo11p, jež se podílejí na stabilitě a integritě útvaru. Na ochraně kolonií se podílejí funkčně a prostorově diferencované populace buněk s využitím různých mechanizmů jako je například přítomnost membránových pump odstraňujících toxické látky či produkce zmíněné extracelulární hmoty plnící rovněž funkci selektivně propustné bariéry. Charakteristickým rysem přírodních...
|
|
|
Functional characterization of selected microtubule regulatory
Vinopal, Stanislav ; Dráber, Pavel (vedoucí práce) ; Binarová, Pavla (oponent) ; Hašek, Jiří (oponent)
SOUHRN Mikrotubuly (MTs) hrají zásadní roli ve vnitřní organizaci buňky a vnitrobuněčném transportu, v regulaci polarity, pohyblivosti a přenosu signálů i v buněčném dělení a diferenciaci. MTs vytvářejí složité struktury, které jsou díky jejich dynamické povaze schopné rychlé reorganizace dle potřeb buňky. Dynamika, stabilita a prostorové uspořádání MTs jsou regulovány mnoha faktory. Jedním z nich jsou proteiny regulující MTs. V této práci jsme se zabývali funkční charakterizací tří proteinů regulujících MTs: Ca2+ -senzoru STIM1, spastinu, proteinu štěpícího MTs, a γ-tubulinu, který je zásadní pro nukleaci MTs. Zjistili jsme, že aktivace žírných buněk kostní dřeně (BMMCs) vede ke tvorbě výběžků cytoplasmatické mebrány, které obsahují MTs. Tvorba těchto MT výběžků je závislá na transportu extracelulárních Ca2+ iontů do buňky, který je řízen proteinem STIM1 lokalizovaným na endoplasmatickém retikulu. STIM1 se váže na MTs a potlačení jeho exprese zabraňuje tvorbě MT výběžků. To naznačuje, že Ca2+ ionty mohou hrát roli při regulaci MTs. Jelikož snížení exprese STIM1 způsobuje také poruchy chemotaxe, popsané MT výběžky mohou být hypoteticky důležité pro vnímání vnějších signálů. Glioblastoma multiforme je nejčastější a nejagresivnější maligní primární nádor mozku u člověka, jehož možnosti léčby jsou dosud velmi...
|
|
|
Cytoskeleton and endocytosis, a dynamic system for the localization of auxin efflux carriers
Jelínková, Adriana ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Nick, Peter (oponent) ; Hašek, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce bylo popsat roli cytoskeletu a vesikulárního transportu v procesech směrovaného ukládání přenašečů auxin ven z buněk do místa jejich působení, tj. do plazmatické membrány. Propojení mezi transportem auxinu, transportem vesikulů (proteinů) a aktinovým cytoskeletem bylo již v minulosti naznačeno. V naší předchozí práci bylo zjištěno, že v buňkách tabákové kultury BY-2 inhibitor anterográdního transportu brefeldin A (BFA) zpomaluje tok auxinu z buněk a způsobuje přestavbu aktinových filament. Tento účinek na stav aktinového cytoskeletu vyvolal řadu otázek: Jak souvisí stav aktinu s auxinovým transportem? Zdal-li funkční propojení aktinu s endomembránovým systémem je nezbytné pro cyklování auxinových přenašečů a tím pro jejich funkci. Výsledky prezentované v této disertační práci byly získány s použitím modelu buněčné linie tabáku BY-2 a semenáčků rostlin Arabidopsis thaliana. S využitím farmakologického přístupu a in vivo pozorování endocytózy a lokalizace proteinů PIN1 v tabákových buňkách BY-2 bylo poprvé navrženo, že endocytóza barvy FM 4-64 zprostředkovaná klatrinem je závislá jak na aktinové, tak i na mikrotubulární síti. Dále bylo ukázáno, že shlukování aktinu stimulované působením BFA pozorované v naší předchozí práci je zřejmě aktivní proces, neboť...
|
|
|
Úloha cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk
Havelková, Lenka ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hašek, Jiří (oponent) ; Malínská, Kateřina (oponent)
Závěry ► Byla popsána schopnost proteinu ARPC2, podjednotky ARP2/3 komplexu, vazby na mikrotubulární cytoskelet. Tyto výsledky společně s lokalizačními experimenty proteinů ARPC2 a ARP2 naznačily možnost, že ARP2/3 komplex může být přímým zprostředkovatelem interakce mezi mikrofilamenty a mikrotubuly v procesech spojených s 7 přestavbou mikrotubulárního cytoskeletu v koordinaci s růstem závislým na aktinu v rostlinné buňce. ► Bylo prokázáno, že vliv růstového retardantu ancymidolu na vznik tvarových malformací buněk BY-2 spočívá v jeho dosud nepopsaném inhibičním účinku na syntézu celulózy. Mikrotubulární cytoskelet v tomto procesu hrál pasivní roli a nebyl za tvarové malformace přímo zodpovědný. ► Bylo zjištěno, že během zrání somatických embryí smrku jsou buňky meristematické a buňky suspenzorové odlišně citlivé vůči latrunkulinu B, a to zřejmě díky odlišnému složení aktinových izoforem v těchto buňkách. Aplikace velmi nízkých koncentrací latrunkulinu B tak vede k selektivní smrti buněk suspenzoru a následně k selekci kvalitních a zdravých embryí. ► Toxické působení hliníku způsobuje rychlou zástavu růstu kořenů. Bylo zjištěno, že mezi její bezprostřední příčiny patří rigidizace plazmatické membrány kořenových buněk a zástava endocytózy. K časným efektům působení hliníku patří též stabilizace kortikálních...
|
|
| |
|
| |
|
|
New signaling pathways involved in mast cell activation and cell membrane repair
Shaik, Gouse Mohiddin ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Hašek, Jiří (oponent)
RESULTS 54 RESULTS AND DISCUSSION Vacuolin-1-induced changes in mast cells morphology In pilot experiments we determined the effect of vacuolin-1 on mast cell morphology. Incubation of RBL-2H3 cells or BMMCs with 10 μM vacuolin-1 in complete culture media for 3 h resulted in appearance of numerous vacuoles in cytosolic compartment of the cells (Fig 1A-D). Size of the vacuolin-1-treated cells rose (Fig 1E and F) as reflected by mean increase in diameter of RBL-2H3 cells from 14.8 ± 0.2 μm (mean ± S.D., n = 3) to 18.8 ± 0.3 μm, and BMMCs from 14.6 ± 0.2 μm to 17.3 ± 0.2 μm. To decide whether formation of vacuoles depends on specific metabolic pathways we examined cells exposed to various concentrations of pharmacological inhibitors and 10 μM vacuolin-1. Data presented in Table 1 show that most of the drugs tested, including Cl- and/or K+ channel blockers [indanyloxyacetic acid 94 (IAA-94), (dihydroindenyl)oxy/alkanoic acid (DIOA), 5- Nitro-2-(3-phenylpropylamino)-benzoic acid (NPPB), 4,4'-diisothiocyanatostilbene-2,2'- disulphonate (DIDS) and glybenclamide], protein kinase C (PKC) inhibitor (tamoxifen), phosphoinositid-3 kinase (PI3K) inhibitor (wortmannin), Src and Syk family kinase inhibitors (PP2 and piceatannol) and non-muscle myosin (NMM) II ATPase activity inhibitor (blebbistatin)...
|
|
|
Ultra low frequency yeast cells electric activity
Cifra, Michal ; Pokorný, Jiří ; Jelínek, František ; Hašek, Jiří ; Šimša, Jan
This paper presents results from the measurement of the electrical activity cold sensitive beta-tubulin mutant tub2-401 of yeast cells in frequency region 0.4 - 1.6 kHz. 25 measurements of both synchronized and nonsynchronized cells show that the synchronized cells have higher electrical activity what corresponds to the findings of Pohl et al. Mechanical oscillations of electrically polar structures in cell may give rise to electric oscillations we measured.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.