|
|
Migrační mobilita seniorů
Dragounová, Kristina ; Čermák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Diplomová práce je věnována migrační mobilitě seniorů v České republice v letech 2001 - 2003 a 2010 - 2012. V teoretické části je diskutována obecná problematika demografického stárnutí, problematika seniorů v Česku z pohledu důchodového systému a důchodové reformy. Dále je charakterizována péče o seniory a následně je uvedeno rozložení seniorů podle okresů a velikostních skupin obcí v České republice. Poslední část základní problematiky je věnována samotné migraci, na kterou navazuje hodnocení vývoje stěhování v České republice a částečně mezinárodní migrace seniorů. V hlavní části práce je pozornost zaměřena na problematiku migračního chování. Analýza rozsáhlého souboru migračních dat je provedena na krajské, okresní úrovni a také mezi velikostními skupinami obcí. Cílem bylo vyhodnotit regiony, respektive velikostní skupiny obcí z hlediska jejich atraktivity pro seniory. Pro osoby nad 60 let byla nejpřitažlivější malá až střední města. Také bylo dokázáno, že se migranti stěhují spíše na kratší vzdálenosti, jelikož migrace mezi obcemi v rámci okresů vytváří kolem 50 % všech stěhování. Následně jsou porovnány důvody stěhování za roky 2001 - 2003, kde bylo úkolem zjistit, proč se lidé v důchodovém věku stěhují. Následující část je věnována celkovému stěhování seniorů v Jihočeském kraji a dále je...
|
|
|
Vliv suburbanizace na demografickou a sociální strukturu a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi
Hrušková, Nela ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Kopečná, Martina (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je postihnout sociální strukturu obyvatel a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi. V souvislosti s přistěhováním obyvatel do okolí města dochází ke změně populační velikosti a skladbě obyvatelstva obcí, s čímž souvisí i zvýšení rozdílů mezi tamními obyvateli. Důvodem jsou rozdíly mezi obyvateli z hlediska sociální statusu, tradic, chování a věku. V práci hodnotím především vliv těchto rozdílností na vzájemné vztahy mezi původním obyvatelstvem a nově přistěhovalými. Snažím se zjistit míru zapojení nově příchozích do chodu obce a definovat problémy a typy spolupráce mezi těmito skupinami. Domnívám se, že budou jisté odchylky v jednotlivých obcích, avšak souhrnně je budou postihovat podobné problémy i pozitiva, která byla zjištěna v dřívějších studiích provedených v zázemí Prahy. Současně diskutuji, zda a případně jakým způsobem, je proces ovlivněn firmou Škoda Auto, která v Mladé Boleslavi sídlí. Klíčová slova: suburbanizace, sociální struktura, sociální klima
|
|
|
Vliv procesu suburbanizace na demografický vývoj a kapacity školských zařízení v zázemí Prahy
Benáčková, Kristýna ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je studium dopadů suburbanizace na demografický vývoj obcí v zázemí Prahy a na kapacity školských zařízení ve vybraných obcích. V práci se zabývám rovněž hodnocením přístupů představitelů těchto obcí k nastavování podmínek pro školní a předškolní docházku pro své obyvatele. S nárůstem počtu obyvatel a proměnou jejich věkové struktury se v obcích pražského zázemí zvyšuje poptávka po určitém typu občanské vybavenosti. V souvislosti s vysokým nárůstem počtu dětí jsou v současnosti častým problémem příměstských obcí kapacity mateřských a základních škol. Způsob, jakým obce řeší kapacitní problémy školských zařízení, jsem sledovala v sedmi obcích jihovýchodního zázemí Prahy. Přístup k tomuto problému se v jednotlivých obcích liší zejména podle toho, zda obec zřizuje vlastní základní školu. Obecně lze ale říci, že nedostatečné kapacity školských zařízení nejsou pro obce důvodem k regulaci další výstavby a rozšiřování obce
|
|
|
Sociální prostředí a lokální komunity: město, suburbium, venkov
Špačková, Petra
V důsledku velkých společenských změn spojených s transformací geografické organizace společnosti začala již v 19. století velká diskuse o významu a povaze sociálních vazeb ve společnosti a jejich vztahu k prostoru v městských a venkovských oblastech. V souvislosti s procesy modernizace, industrializace a urbanizace společnosti se výrazně mění role místa/lokality v organizaci sociálních vazeb a zejména význam místa bydliště a lokální komunity v každodenním životě lidí. Geografický prostor nehraje v udržování mezilidských vztahů zdaleka tak významnou úlohu jako dříve a narůstá význam těch sociálních kontaktů, které nejsou vázány na specifickou lokalizaci. Tento proces byl v poslední době ještě silněji umocněn rozvojem komunikačních technologií a zejména internetu, který přenesl řadu sociálních vazeb mimo prostor v jeho běžném chápání. Předložená dizertační práce se zabývá důsledky těchto změn pro sociální prostředí městských, suburbánních a venkovských lokalit se snahou klást důraz na geografickou perspektivu výzkumu společenských vazeb. V rámci teoretického zarámování práce je ujasněn vztah konceptů sociálního prostředí a lokální komunity a předložen schematizovaný přístup ke studiu sociálního prostředí lokalit. Diskutovány jsou faktory odlišnosti sociálního prostředí a povahy komunitních vazeb v...
|
|
|
Sociální prostředí a lokální komunity: město, suburbium, venkov
Špačková, Petra ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Již od 19. století se v souvislosti s procesy modernizace, industrializace a urbanizace společnosti výrazně mění role místa/lokality v organizaci sociálních vazeb a zejména význam místa bydliště a lokální komunity v každodenním životě lidí. Geografický prostor nehraje v udržování mezilidských vztahů zdaleka tak významnou úlohu jako dříve a narůstá význam těch sociálních kontaktů, které nejsou vázány na specifickou lokalizaci. Tento proces byl v poslední době ještě silněji umocněn rozvojem komunikačních technologií a zejména internetu, který přenesl řadu sociálních vazeb mimo prostor v jeho běžném chápání. Předložená dizertační práce se zabývá důsledky těchto změn pro sociální prostředí městských, suburbánních a venkovských lokalit se snahou klást důraz na geografickou perspektivu výzkumu společenských vazeb. V rámci teoretického zarámování práce je ujasněn vztah konceptů sociálního prostředí a lokální komunity a předložen schematizovaný přístup ke studiu sociálního prostředí lokalit. Diskutovány jsou faktory odlišnosti sociálního prostředí a povahy komunitních vazeb v různých typech území a vliv proměny sociodemografické struktury obyvatelstva na sociální klima lokalit. Hodnocen je rovněž význam charakteru sociálního prostředí a povahy komunitních vazeb pro dané území a jeho obyvatele samotné. Dizertační...
|
|
|
Veřejné prostory v suburbiu: případová studie zázemí Prahy
Havlíčková, Barbora ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Fialová, Dana (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výskyt veřejných prostorů v suburbánních obcích v severovýchodním zázemí Prahy. Hlavním cílem práce je popsat a zhodnotit význam a využití veřejných prostorů specifickou skupinou - žen s dětmi. Výzkum veřejných prostorů vychází z několika předpokladů stanovených v úvodu práce, které jsou srovnávány s poznatky z empirického výzkumu získané kvalitativní metodou. Z výsledků vyplynulo, že veřejné prostory v suburbánních obcích existují a jsou využívány. Významná role se přisuzuje občanským sdružením využívajících veřejné prostory pro společenské akce, které vedou k jejich obnově a umožňují navazovat a prohlubovat kontakty Klíčová slova: veřejné prostory, ženy s dětmi, využívanost, sociální interakce
|
|
|
Nové formy bydlení: případová studie cohousingu
Svátková, Lucie ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tématem bakalářské práce je popis cohousingu - modelu bydlení, ve kterém se spojují prvky podporující komunitní vazby s prvky zaměřenými na soukromí jedince. Práce se věnuje přiblížení tohoto fenoménu sociálně-geografické vědě skrze hodnocení migračních motivací, které jsou s cohousingem spojené. Dalším záměrem je zmapování vývoje a rozšíření cohousingového způsobu bydlení v České republice. Podrobnější studii je podroben projekt, který byl prvním cohousingovým projektem v Česku a který nebyl zakončen realizací. Projekt je ukázkou toho, jaké bariéry se mohou objevit při utváření cohousingu.
|
|
|
Transformace lokálně ukotvené komunity v čase: vliv Faceboku na udržování vztahů
Tobrman, Michal ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Hlavním cílem práce je popsat a analyzovat povahu vztahů původně lokálně ukotvené komunity a zjistit, jaký vliv mají online sociální sítě na charakter těchto vztahů. Sledovanou lokálně ukotvenou komunitou je jeden vybraný ročník žáků ze základní školy Na Smetance na Praze 2. Pro hlavní analýzu byly použity převážně kvalitativní metody výzkumu: dotazníková šetření a řízené rozhovory s členy sledované komunity. Výsledky ukázaly, že proměnu lze spatřit nejen v rozpadu této komunity na menší skupiny lidí se silnými vazbami, ale i ve vlivu online sociální sítě Facebook, jehož prostřednictvím dochází k udržování vztahů mezi členy původně lokálně ukotvené komunity. Z analýzy síly vztahů mezi bývalými spolužáky vyplývá, že sociální síť vytvořenou prostřednictvím Facebooku, tvoří převážně slabé vazby, které jsou ale nepostradatelné pro tvorbu sociálního kapitálu. Diplomová práce přispěla k dalšímu porozumnění problematice vývoje lokálně ukotvených komunit v současné době. Klíčová slova: lokálně ukotvená komunita, sociální sítě online, Facebook, lokalita Prahy 2, sociální kapitál
|
|
|
Mladí lidé v suburbiu: případová studie obce Zvole
Dušek, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Mladí lidé v suburbiu: případová studie obce Zvole Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá dopady procesu rezidenční suburbanizace na změny v prostorové mobilitě a strukturu činností v každodenním životě mladých lidí. Cílem práce je také zhodnotit charakter některých aspektů sociálního prostředí, např. charakter vzájemných vztahů původních a nově příchozích obyvatel. Přestěhování do suburbánní oblasti mělo za následek nutnost časté dojížďky do Prahy do škol a za službami. Z výzkumu vyplynulo, že mladí lidé jsou ve svém denním pohybu limitováni veřejnou dopravou. K sociálnímu kontaktu nově příchozích a původních obyvatel dochází v omezené míře, lze však v této oblasti předpokládat pozitivní vývoj. Klíčová slova: suburbanizace, mladí lidé, prostorová mobilita, každodenní život
|
|
|
Změny ve vývoji prostorové struktury vybraných měst po roce 1990
Kopecká, Zuzana ; Ilík, Jan (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Práce se věnuje proměnám prostorové struktury měst v kontextu postsocialistické transformace. Na základě studia odborné literatury byly určeny nejvýznamnější jevy ovlivňující charakter postsocialistických měst v posledních dvaceti letech. Vývoj těchto jevů byl následně sledován na příkladě pěti českých měst. Konkrétně se jedná o města Benešov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek a Tábor. Výzkum změn prostorové zaměřen na následující oblasti: na novou rezidenční výstavbu, na stav sídlišť a jejich regeneraci, na změny území související s proměnou průmyslové produkce a revitalizací nevyužitých ploch, dále na změny v rozmístění maloobchodu a proměny funkční náplně v centrálních částech měst. Záměrem práce je posouzení vlivu procesů šířících se z hlavního města na vývoj zmíněných jevů. Výsledky provedeného výzkumu naznačily jisté vývojové trendy sledovaných jevů. Intenzita probíhajících změn však byla poměrně nízká, nebylo tedy možné stanovit jednoznačné závěry.
|
host ::
RSS.