|
|
Metody podporující osobní a kulturní sebepojetí žáků ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Jonášová, Alena ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá začleněním průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova do výuky češtiny jako cizího jazyka pro žáky staršího školního věku, a to především na druhém stupni základních škol a tomu odpovídajícím stupňům víceletých gymnázií. V první části je představena osobnostní a sociální výchova, její cíle a význam ve výuce. Dále se teoretická část práce zabývá výukou a začleňováním žáků staršího školního věku s odlišným mateřským jazykem v českém vzdělávacím prostředí. Druhá část práce obsahuje popis modelových vyučovacích hodin spojujících výuku českého jazyka s osobnostně sociálními cíli a jejich vyhodnocení. Další složkou této diplomové práce je soubor aktivit, které může učitel využít k začlenění osobnostní a sociální výchovy do výuky češtiny jako cizího jazyka a návrhy, jak s osobnostní a sociální výchovou ve výuce pracovat. Cílem diplomové práce je podat návrh k zapojování metod osobnostní a sociální výchovy do výuky češtiny jako cizího jazyka tak, abychom společně s jazykovou kompetencí rozvíjeli i osobní a kulturní sebepojetí žáků a nabídnout konkrétní aktivity, které lze ve výuce použít.
|
|
|
Aktivity ve výuce rozvíjející plynulost ústní produkce u studentů češtiny jako cizího jazyka očima studentů a vyučujících
Horáková, Kateřina ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Prokšová, Hana (oponent)
(česky): Jazykové produkce studentů češtiny či jiných cizích jazyků lze posuzovat a hodnotit podle tří kritérií - přesnosti/správnost, plynulosti a složitosti. Zvýšení kvality každé z nich je ovlivněno mnoha faktory, mj. osobností studenta, tématem, možností přípravy apod., ale také jazykovou úrovní studenta či didaktickými postupy použitými k dosažení této úrovně. V této magisterské práci se zaměřujeme na plynulost, resp. na metody, které k jejímu rozvoji přispívají; sledujeme nikoli faktickou účinnost těchto metod, ale postoje studentů a jejich vyučujících k nim. Porovnáváme také vliv preference přesnosti, resp. plynulosti, na hodnocení aktivit rozvíjející jeden či druhý jazykový aspekt a jakým způsobem se do hodnocení cvičení promítá jazyková úroveň studentů. V rámci dotazování jsme získali data od učitelů a studentů češtiny jako cizího jazyka, pomocí nichž jsme ověřovali roli výše uvedených faktorů na hodnocení respondentů. Vedle toho jsme porovnali, do jaké míry se liší hodnocení studentů a učitelů, a zabývali se otázkou, zda vybrané aktivity, jež autoři publikací považují za vhodné pro začátečníky/mírně pokročilé, hodnotí stejným způsobem i studenti. Provedeným výzkumem jsme zjistili, že studenti jazykovou náročnost daných aktivit hodnotí stejně jako autoři publikací a že se jejich názor na...
|
|
|
Komunikace v mateřské škole: vybrané komunikační situace
Josífková, Lenka ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikací v mateřské škole ve vybraných komunikačních situacích. První část práce definuje základní pojmy a na základě odborné literatury shrnuje dosavadní poznatky o předškolním vzdělávání a psychickém a jazykovém vývoji dítěte předškolního věku. Zaměřuje se také na faktory ovlivňující osvojování, řeč orientovanou na dítě a pedagogickou komunikaci. V druhé části práce jsou charakterizovány komunikační situace a je kvalitativně analyzován sebraný materiál - videonahrávky vybraných komunikačních situací. Nahrávání probíhalo po předchozí domluvě ve dvou mateřských školách. Nahrávky byly přepsány především podle manuálu pro přepisovatele pro korpus DIALOG, systém byl ovšem pro potřeby práce v některých aspektech upraven. Analýza se zaměřuje na charakter pedagogické komunikace v mateřské škole. Poznatky jsou srovnávány s dosavadními výsledky výzkumů v této oblasti. Klíčová slova komunikace, pedagogická komunikace, osvojování jazyka, řeč orientovaná na dítě, mateřská škola
|
|
|
Čtenářská gramotnost jako cíl pro každého maturanta? Analýza úloh čtenářské gramotnosti v učebnicích pro střední školy a didaktickém testu.
Honců, Hana ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou čtenářské gramotnosti v učebnicích a pracovních sešitech pro studenty středních škol. Cílem práce je zjistit, zda se v učebnicích a pracovních sešitech objevují úlohy, které se týkají oblasti čtenářské gramotnosti a rovněž to, zda tyto publikace obsahují úlohy, se kterými se studenti setkávají v didaktických testech. Nejprve jsou vymezeny pojmy gramotnost, funkční gramotnost a čtenářská gramotnost. Jsou charakterizovány složky čtenářské gramotnosti i faktory, které ji ovlivňují, zejména školní prostředí. Rovněž je vymezen vliv učebnic. Dále práce obsahuje dvě analýzy. První analýza se týká zastoupení čtenářské gramotnosti v maturitním didaktickém testu z roku 2016, druhá analýza zkoumá zastoupení úloh na čtenářskou gramotnost ve vybraných učebnicích a pracovních sešitech pro střední školy. Klíčová slova: čtenářská gramotnost, didaktický test, učebnice, střední škola
|
|
|
Porozumění polysémním výrazům u předškolního dítěte
Bendíková, Barbora ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porozuměním polysémním výrazům a víceznačným konstrukcím u předškolních dětí. Práce si klade za cíl zjistit, zda a jak děti chápou polysémii, a to se zaměřením na vybrané metaforické a metonymické přenosy, a víceznačnost vybraných konstrukcí. K tomuto účelu byla vytvořena baterie otázek, pomocí níž byla data získávána v rámci nahrávaných polořízených rozhovorů se třemi dětmi. Rozhovory byly následně transkribovány kombinací transkripčních systému GAT 2 a CHAT a analyzovány. Součástí sběru dat byl také rozhovor s rodiči, který měl poskytnout bližší informace o dítěti a jeho řečovém, psychickém a sociálním vývoji. Výsledky práce ukázaly, že děti mnoha metaforickým (např. personifikace) a metonymickým (např. synekdocha) přenosům rozumějí, zdá se však, že je vnímají převážně nevědomě (jako něco daného). Na druhou stranu nasbíraná data ukázala určitou schopnost dětí používat přenosy v produkované řeči volně, v závislosti na konkrétním kontextu.
|
|
|
Sociokulturní kompetence a jazykové vyučování studentů programu Erasmus
Kamenová, Alena ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent)
Diplomová práce prostřednictvím dotazníkového šetření zkoumá vliv jazykového vyučování na osvojování sociokulturní kompetence. Na základě interpretace získaných údajů poskytuje informace o respondentech a jejich vztahu k České republice a názorech na ni a její obyvatele. Statistické vyhodnocení získaných dat poskytuje přehled o míře úspěšnosti osvojení sociokulturní kompetence u vybraných sociokulturních oblastí definovaných na základě referenčního popisu úrovně A1 pro češtinu jako cizí jazyk ve vztahu k jazykovému vyučování. Výzkumná část se opírá o teoretické poznatky, které jsme prezentovali v teoretické části práce. Cílem práce je objektivně zmapovat míru osvojení vybraných sociokulturních kompetencí studenty v rámci jazykového vyučování.
|
|
|
Vyučující češtiny jako cizího jazyka pro děti předškolního věku
Vilímová, Tereza ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou češtiny jako cizího jazyka dětí předškolního věku. Hlavním cílem práce je prozkoumání současné situace výuky z hlediska vyučujících, kteří se této výuce věnují, a to především pokud jde o kvalifikaci vyučujících, jimi volené přístupy a metody a využívané učební materiály. První část práce je zaměřena nejdříve na význam výuky češtiny jako cizího jazyka dětí předškolního věku, poté na vzdělávání vyučujících češtiny jako cizího jazyka dětí předškolního věku a nakonec na děti předškolního věku, jakožto cílovou skupinu výuky cizích jazyků a češtiny jako cizího jazyka. V rámci kapitoly o metodologii popisujeme námi vybrané kvalitativní metody šetření a průběh prováděného výzkumu. Empirická část práce je rozdělena do třech částí, v první z nich jsou prezentována data získaná v rámci polostrukturovaných rozhovorů v Praze a výsledky kvalitativní analýzy materiálů, s nimiž vyučující pracují, v druhé části jsou popsána data získaná z polostrukturovaných rozhovorů, které jsme realizovali v České škole bez hranic v Paříži. Následující část se poté věnuje srovnání těchto dat. Klíčová slova čeština jako cizí jazyk, předškolní vzdělávání, dítě-cizinec, cizí jazyk v předškolním vzdělávání, vyučující čeština jako cizího jazyka dětí předškolního věku
|
|
|
Tandemová metoda při výuce češtiny jako cizího jazyka
Tůmová, Markéta ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tandemovou metodou při výuce češtiny jako cizího jazyka. Jedná se o učení jazyků ve dvojici nebo v malé skupince studentů s různými mateřskými jazyky. Práce sestává z teoretické a empirické části. V teoretické části popisujeme společenská, didaktická a lingvodidaktická východiska metody a blíže metodu charakterizujeme. Shrnutí příkladů úspěšné aplikace metody v zahraničí a v České republice poukazuje na potenciální možnosti dalšího využití metody u nás. Pro účely výzkumu jsme organizovali výuku s tandemovou metodou, pro sběr dat bylo využito dotazníkové šetření. Na základě získaných dat nalézáme hlavní přínosy a limity metody. Pro zájemce z řad lektorů i studentů formulujeme lingvodidaktická doporučení pro aplikaci metody ve výuce a navrhujeme konkrétní oblasti využití metody v praxi. Klíčová slova Cizí jazyk čeština, výuková metoda, učení se v tandemu, skupinová práce, přeshraniční spolupráce.
|
|
|
Analýza porozumění vybraným slovům na 1. stupni ZŠ
Matiasovitsová, Klára ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá slovní zásobou žáků mladšího školního věku, konkrétně jejich porozuměním významům určitých slov. Teoretická část práce se zaměřuje na vývoj slovní zásoby dítěte v rámci jazykového vývoje od narození po mladší školní věk a na vnitřní a vnější vlivy, které na něj během tohoto vývoje působí. Rovněž je v ní zmíněn přístup k rozšiřování slovní zásoby během výuky a souvislost s počáteční čtenářskou gramotností. V praktické části byla v rámci konkrétního vzorku nejprve na základě výsledků dotazníku analyzována míra porozumění žáků vybraným slovům, vliv typu školy na porozumění (škola městská, maloměstská, vesnická) a míra změny porozumění daným lexémům po jejich zapojení do kontextu. Dále bylo na základě druhé části výzkumu zjišťováno, v jakých situacích se žáci s neznámými slovy setkávají, jak se při setkání chovají a zda jsou o jejich významech od ostatních poučováni.
|
|
|
Postupy rozvíjení čtenářské gramotnosti u předškolních dětí
Lisá, Markéta ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá rozvojem čtenářské pregramotnosti předškolních dětí. V první části práce je charakterizován jazykový vývoj dítěte předškolního věku, pojem gramotnost a ostatní pojmy s ním související a také čtenářská pregramotnost. Dále jsou vymezeny vnější faktory mající na ni vliv, tedy faktory rodiny, školy a jejich vzájemné vztahy. V druhé části práce jsou vyhodnoceny výpovědi učitelek mateřských škol, které byly dotazovány pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Cílem práce je zjistit, jaké aktivity rozvíjející čtenářskou pregramotnost jsou v mateřské škole uplatňovány a které materiály jsou v rámci těchto aktivit využívány. Přináší také poznatky o postojích učitelek k několika problematickým oblastem rozvoje čtenářské pregramotnosti a předškolního vzdělávání vůbec. Klíčová slova (česky) předškolní děti, čtenářská gramotnost, pregramotnost, předškolní vzdělávání
|
host ::
RSS.