|
|
Kostel sv. Vojtěcha v Jílovém u Prahy
Halanová, Eliška ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Kostel sv. Vojtěcha v Jílovém u Prahy je jednou z nejstarších památek ve městě a jeho příběh je nerozlučitelně spjat s dějinami města a jeho rolí jako významného naleziště zlata. Proto je při pátrání o minulosti kostela třeba rozlišit dvě linie zkoumání - osudy kostela jako farního beneficia a dějiny této pozoruhodné stavby jako stavebně-historické památky. V úvodní části práce se seznamujeme s historií královského horního města Jílové, pozorujeme počátky jeho slávy, velkolepý rozkvět v období 14. století, změnu poměrů po husitských válkách a pozvolný ústup jeho významu, i přes zjevné snahy o znovunabytí svého postavení. V další kapitole potom sledujeme vývoj farnosti, obsazování beneficií a osobnosti farářů a jejich drobné příhody. Zajímavou etapou v této kapitole je vybudování jílovského minoritského kláštera, který se načas ujal správy celé farnosti. V druhém oddíle pak poznáváme okolnosti založení kostela a jeho prvotní podobu, dále jeho přestavby a úpravy až do nynějšího vzhledu. Poslední část práce je věnovaná obzvláště hlavnímu oltáři a dalšímu zajímavému inventáři. Klíčová slova kostel, historie, Jílové u Prahy, církevní správa, farnost
|
|
|
Odraz komunikačního systému Rožmberků v korespondenci Oldřicha II. (1418-1462)
Motl, Jaroslav ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Cílem práce je objasnení aspektu komunikace šlechtického rodu Rožmberku v 15. století. Pozornost je venována obecnému fenoménu komunikace v období vrcholného stredoveku, instituci poslu, která hrála hlavní roli v prenosu zpráv. Nastínením života a politické aktivity Oldricha II. z Rožmberka v širším kontextu dejin je poukázáno na osobnost, jejíž korespondence je stredem našeho zájmu. Následující kapitoly jsou venovány analýze informací obsažených v edici listu a listin zaznamenaných rožmberskou kancelárí. Na základe poznatku nacerpaných studiem materiálu obsažených v edici a literatury venující se rožmberskému prostredí, práce sleduje, jakým zpusobem probíhala komunikace, kdo se jí úcastnil a jaké prekážky byly predávání zpráv kladeny.
|
|
|
Cestování na Blízký východ na rozhraní středověku a novověku
Homolka, Vojtěch ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat každodenní aspekty cestování na Blízký východ na přelomu středověku a raného novověku. Těžištěm mého badatelského zájmu jsou zejména stravovací možnosti a zvyklosti cestovatelů, hygiena, ubytování, způsoby trávení volného času, nebezpečí a vztah k domorodcům. Informace jsem čerpal především z cestovních spisů českých, německých a italských židovských poutníků, kteří vykonali mezi lety 1470-1550 pouť do Svaté země. Z útržkovitých zmínek jednotlivých autorů jsem se pokusil sestavit o vybraných aspektech poutí co nejcelistvější mozaiku, kterou jsem následně porovnával s každodenním životem šlechticů a měšťanů kolem roku 1500. Snažil jsem se též zachytit rozdíly v chování křesťanských a židovských poutníků a upozorňovat na pozvolné změny, k nimž docházelo v průběhu 16. století. Poutníci se při cestování na Blízký východ museli vyrovnávat s nezvyklým složením svého jídelníčku a leckdy se spokojit s nižšími příděly a menší pestrostí pokrmů. Na druhé straně měli k dispozici větší výběr mořských ryb nebo čerstvého subtropického ovoce. Dodržováním rozličných hygienických návyků se poutníci snažili předcházet nemocem, které mohly v některých případech skončit i smrtí. Spánek na zámořské lodi ani v orientálních ubytovacích zařízeních obvykle nebyl příliš...
|
|
|
Pamětní funkce Jindřichovské knihy
Petrášek, Jiří ; Pátková, Hana (oponent) ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnovala Jindřichovské knize jakožto produktu cisterciáckého písemnictví ve Slezsku druhé poloviny 13. a počátku 14. století. Pracoval jsem na základě edice zhotovené Romanem Grodeckim a vydané roku 1991. Na začátku jsem se věnoval edicím a literatuře týkajících se tohoto pramene. Stranou jsem ponechal práce, které JK zmiňují, ale více s ní nepracují. V literatuře jsem se především vypořádal s tématy, kterým jsem se více nevěnoval, zejména děl týkajících se střetu polského, německého a římsko-kanonického práva a také studiím o nejstarší polsky psané větě. Literaturu se kterou jsem ve své práci pracoval jsem již tak dopodrobna nerozváděl. V první části jsem nastínil politicko kulturní prostředí Slezska od druhé poloviny 12. do počátku 14. století a příchod šedých mnichů do této oblasti. Následně jsem shrnul písemné památky cisterciácké komunity té doby, z nichž jsou to zejména písemnosti vytvořené mnichy z Lubiaže, Třebnice, Jindřichova a l(amence. Jednalo se především o nekrologia, anály, kroniky, seznamy biskupů, legendy a JK. Poté jsem analyzoval na základě staršího bádání a faksimilie rukopisu písmo, autory, skladbu rukopisu JK, příčiny a důvody vzniku tohoto pramene. Dále jsem ukázal jak byly zapsány jednotlivé zápisy na příkladu vesnice Bobolice s obecnými tendencemi autorů.
|
|
|
Archiv města Staré Sedliště
Moravcová, Helena ; Kahuda, Jan (oponent) ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Jádrem této práce je sepsání historie Starého Sedliště od první písemné zmínky do roku 1945 v některých případech s přesahy do mladšího období. Bylo využito zdrojů především z literatury regionální a archivních fondů nacházejících se ve Státním okresním archivu Tachově a Národním archivu. Podrobně jsou popsáni majitelé panství, jejich sídlo a jejich přínos pro vývoj městečka. Dále se v práci nalézají popisy běžného života obyvatel městečka, jejich obživa, obchod a řemesla a celkově hospodaření v městečku s důrazem na výrobní podniky a pivovary. K historii městečka neodmyslitelně patří vývoj městské správy, soupis hlavních představitelů městečka, jako byli purkmistři, starostové, radové a další zástupci. Na základě informací napsaných ve školních kronikách se podařil zrekonstruovat vývoj školství ve Starém Sedlišti, jména většiny učitelů, seznam členů místní školní rady a počet žáků. Práci doplňuje popis zpracování archivního souboru Archiv města Staré Sedliště a vytvoření inventáře k tomuto archivnímu souboru. Součástí inventáře je vývoj a dějiny původce archivního souboru a využití tohoto archivního souboru pro badatelskou činnost.
|
|
|
Pamětní kniha úředníků většího a menšího zemského soudu
Kocourková, Eva ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Cílem Bakalářské práce je především komparace tří rukopisů, které jsou kopií maleb erbů úředníků zemského soudu, jimiž jsou vyzdobeny prostory na Pražském Hradě, kde zemský soud zasedal. Práce také ve stručnosti sleduje vývoj v ukládání stavovských písemností až po vznik tzv. Malého stavovského archívu, kde se v současné době nachází jeden z rukopisů. V neposlední řadě se práce věnuje prosopografii úředníků, jejichž erby jsou v rukopisech vyobrazeny. Záměrem autorky je v této práci naznačit další možná hlediska, ze kterých je možno tyto významné prameny nazírat a studovat.
|
|
|
"Blízkost" města. Krajinné proměny Litomyšlska v období industrializace krajiny (konec 18. století - 1918)
Zoubková, Eva ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá krajinnými proměnami Litomyšlska v blízkosti spádového centra regionu od konce 18. století do roku 1918; v době kdy probíhal proces industrializace a urbanizace. První část se zaměřuje na stručné seznámení s historií města Litomyšle a jednotlivých obcí spadajících do zvoleného regionu. Druhá část mapuje proměny krajiny především z hlediska krajinných prvků zastoupených zelení, vodstvem, sídly, komunikacemi a drobnými krajinnými prvky. Problematika klimatu a reliéfu je pro svoji konstantnost zmíněna jen okrajově. Jednotlivá časová období (konec 18. století, první polovina 19. století a druhá polovina 19. století - 1918) jsou popsána převážně na základě vojenských mapování.
|
|
|
Česká šlechta na dvoře Jana Lucemburského
Žalud, Zdeněk ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Jan, Libor (oponent)
Hodnocení krále Jana Lucemburského v české historiografii bylo dlouhý čas silně ovlivněno postoji, které k tomuto králi zaujímal autor Zbraslavské kroniky a oficiální historikové doby Karla IV. 1 Na základě Janovy časté nepřítomnosti v českých zemích se zrodila přezdívka "král cizinec", spojená s řadou negativních konotací (nezájem o vládu v českých zemích, jejich nadměrné finanční zatěžování, zcizování královské domény, špatné vztahy k manželce Elišce a synu Karlovi)2 Zahraniční, zejména západoevropská literatura naproti tomu zdůrazňuje Janovu péči o rodové hrabství, velkorysou zahraniční politiku a neúnavnou diplomatickou aktivitu, která králi přinesla proslulost v celé tehdejší Evropě. 3 České nazírání Janovy vlády korigoval v tomto duchu Jiří Spěváček, který pro Jana našel přezdívku "král diplomat".4 Pokusem o vyvážené hodnocení Janova panování jsou příslušné pasáže Velkých dějin zemí Korony české z pera Lenky Bobkové.5 Problém hodnocení Janovy vlády však nelze vztahovat pouze k samotnému králi, nýbrž také k prostředí, v němž se pohyboval a které jej obklopovalo. Centrem, v němž se jednalo a rozhodovalo o řadě záležitostí, u kterých historiografie hledá královu intenci, byl panovnický dvůr. Tento značně proměnlivý a neurčitě vymezitelný kolektiv osob krále z větší či menší blízkosti ovlivňoval, ať už s...
|
|
|
Český kníže a saský vévoda ve 12. století. Srovnání knížectví "Čechů" se saským vévodstvím Jindřicha Lva
Zelenka, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Jedním ze základních problémů domácí historiografie je poměr českého knížectví ke středověké říši. Ačkoliv otázka ztratila politický nádech, odpovídající momentálnímu vývoji česko-německých vztahů v průběhu předcházejících dvou století, neustoupila nijak do pozadí. Také německá literatura věnuje postavení Čech stále značnou pozornost. 11 Tématika je však z české strany přes nespočet prací řešena poměrně jednostranným způsobem. Literatura se v podstatě omezuje na zdůraznění výjimečnosti českého knížectví oproti říšským vévodstvím bez toho, aby některé z vévodství a pozici jeho vévody podrobněji přiblížila. 12 Nejde však jen o otázku srovnání mezi knížectvím a vévodstvím. Pokud se chceme zabývat postavením Čech a jejich knížete, musíme si nejprve položit otázku, jaká byla vnitřní struktura říše, jak fungoval vládní mechanismus a na čem byly založeny vztahy mezi jeho jednotlivými nositeli. Problém je o to složitější, že tento charakter nezůstával neměnný. Jeho nestálost byla dána již od základu faktem, že "regnum Teutonicum" nebylo moderní transpersonální institucí, nýbrž státním útvarem spočívajícím na osobních svazcích- tzv. "Personenverbandstaat".
|
|
|
Hmotné zajištění českých kolegiátních kapitul do poloviny 14. století (na příkladě Staré Boleslavi, Litoměřic a Vyšehradu)
Pátrová, Karin ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent) ; Bláhová, Marie (oponent)
Majetkové zázemí českých kolegiátních kapitul prodělalo od svého vzniku značné proměny. Zpočátku byl kapitulní majetek užíván společně všemi kanovníky, jak naznačují zakládací listiny nejstarších českých kolegiát, v nichž jsou donace adresovány kapitulám jako jednotné instituci. Zatímco o společném soužití kanovníků pod jednou střechou panují určité pochybnosti, svůj majetek získávala kapitula skutečně jako celek. Někdy mohl být zvýhodněn představený kap i tu ly, l když tato praxe již odporovala původním ideálům. Jak kanovníci tento společný majetek užívali, není zcela jasné (zda se scházeli u jednoho stolu, což asi v případě ženatých kanovníků nepřicházelo v úvahu, nebo zda každý kanovník dostával nějaký procentuální podíl). V průběhu 12. a 13. století dochází k výrazným změnám ve skladbě kapitulního majetku a dosud společné jmění je rozděleno mezi jednotlivé kap i tuláry, kteří si své díly sami spravují a užívají jejich výnosy. Z kapitulního zboží se vydělují prebendy jako hmotné zajištění pro jednotlivé kanovníky, vedle toho pak zůstává část zboží nadále ve společném užívání celé kapitulní korporace, které slouží k zabezpečení provozu kostela a jeho výbavě, k vyplácení příspěvku kanovníkům přítomným v kapitulním kostele při bohoslužbách, případně jsou jako tzv. obedience pronajímány jednotlivým členům...
|
host ::
RSS.