|
| |
|
|
Mediální reprezentace celebrit ve formátu late-night talk show
Cerna, Arina ; Novák, Vojtěch (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediální reprezentací celebrit, jak je konstruována v rámci přejatého amerického televizního formátu late-night talk show. V první části práce je pozornost zaměřena na problémy chápání fenoménu celebrity různými autory, taktéž i na vývoj samotného formátu late- night talk show a jeho charakteristické rysy. Teoretickými východisky práce jsou teorie reprezentace (Hall), tří úrovní reprezentace (Trampota) a sociální konstrukce reality (Berger, Luckmann). Pro výzkum je zvolena metoda kritické diskurzivní analýzy a následně jsou popsány čtyři principy, podle nichž se provádí zkoumání: komoditizace, infotainment, personalizace, kongenialita. Praktická část představuje analýzu typické reprezentace celebrit na základě zmíněných principů ve vybraných talk show vysílaných v anglickém a českém jazyce v letech 2015-2016, a to americké The Tonight Show Starring Jimmy Fallon a české Show Jana Krause. Klíčová slova: Celebrita, late-night talk show, mediální reprezentace, personalizace, kongenialita, infotainment, komoditizace
|
|
|
Naratologická analýza románu Chiny Miévilla Král Krysa
Bečan, Martin ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Práce analyzuje literární debut britského autora Chiny Miévilla nazvaný Král Krysa. K analýze je využito zejména sémioticky/sémiologicky orientované naratologie a práce se tak opírá o postupy uvedené v dílech Rolanda Barthese, Tzvetana Todorova, Lubomíra Doležela a dalších, a dále vychází i z přístupů Gérarda Genetta, Seymoura Chatmana a Shlomith Rimmon-Kenanové. Analyzovány jsou základní kategorie z oblasti naratologie, tedy kategorie příběhu, vypravěče, postavy, prostoru (pojetí prostředí) a času.
|
|
| |
|
|
Filmový a malířský obraz oneirického žánru - Problém interpretace
Malina, Lukáš ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Předmětem práce je komparativní analýza znakové produkce a problém interpretace filmového a malířského obrazu oneirického neboli hororového žánru, zaměřená na filmy Vala Lewtona a jejich podobnost malířskému zobrazení při budování atmosféry neklidu a strachu. Ačkoli tato díla vycházejí ze znakové struktury, která představuje důležitý klíč k jejich výkladu, nejsou zároveň nezávislá na odlišných interpretacích, které umožňují. Naopak se zdá, že intencí díla je podněcovat diváka, aby projekcí vlastního strachu dílo sám "dokončil". Při tomto výkladu se opřeme o teorie interpretace Umberta Eca a Jana Mukařovského, jež oba kladou důraz na úlohu čtenáře pro pochopení principu fungování uměleckého díla a mezi jejichž koncepcemi modelového autora a modelového čtenáře na straně Eca a pojmem sémantické gesto u Mukařovského je možno nalézt mnoho styčných bodů.
|
|
|
Soukromé archivy - stopy minulosti v naší přítomnosti
Zíková, Markéta ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Soukromé archivy - stopy minulosti v naší přítomnosti se věnuje tématu vytváření soukromých archivů a tomu, jak nám četba textů francouzského filosofa Gillesa Deleuze umožnila porozumět fungování archivů a vytvoření intimní historie jedince. Soukromé archivy jsou reprezentovány jakýmkoliv předmětem, sbírkou předmětů či čímkoliv jiným, co majiteli nebo autorovi archivu připomíná minulost a skrze tento předmět se do minulosti navrací. Soukromý archiv je přítomný v životě jedince a jedinec ho opakovaně uchopuje podle svého uvážení a potřeby. Soukromé archivy jsou součástí života každého z nás, a proto se domnívám, že je důležité porozumět jejich fungování, jejich úloze v našem životě a umět s nimi správně zacházet. Soukromý archiv je, kromě našich vzpomínek, které se mohou různě prolínat, více či méně konkrétním prostředkem, který odkazuje na naši minulost, a díky němuž je nám minulost zpřístupněna. V diplomové práci je popisována praktická část reprezentovaná vytvořením soukromého archivu, dále je vysvětleno jeho fungování, vlastnosti, Ve spojistosti s Gillesem Deleuzem jsou v práci představeni tři autoři, Michel Foucault, Henri Bergson a Marcel Proust, kteří Deleuze ovlivnili a jimiž se Deleuze inspiroval.
|
|
| |
|
|
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
|
|
|
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Intertextualita v díle Milana Kundery se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech v teoretické i praktické rovině. Tato práce se zabývá problematikou textu a vztahy mezi nimi, teorií románového žánru a jak na tuto problematiku nahlížejí čtyři významní teoretikové, Michail Bachtin, Julia Kristeva, Gerard Genette a Roland Barthes. U Kundery pak aplikuji stejné aspekty románu, které zkoumali Kristeva i Bachtin - román jako dialog, polyfonie či sokratovský dialog. Praktická část pak zkoumá samotné dílo Milana Kundery v intertextových vztazích a jeho přístup v literární teorii a teorii románu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Tělesnost v rámci nabývání dovedností
Adámková, Anna ; Ivan, Michal (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce je proces učení, nabývání a osvojování dovedností. Nabývání dovedností a učení se je nedílnou součástí lidského života. Problematika tohoto významného procesu je nahlížena z pohledu pravidel a jejich fungování. Jde především o rozbor několika rozdílných přístupů k tématu pravidel a jejich významu v lidském životě. Úvod do tématu je doplněn tvrzením S. Blackmoreové o roli a fungování memů v rámci lidského života. Po výkladu díla J. Peregrina a myšlenek obsažených v jeho knize Člověk a pravidla následuje další kapitola, ve které je rozebráno dílo M. Merleau-Pontyho Fenomenologie vnímání. Autor vyzdvihuje význam těla a tělesnosti - podstaty lidského bytí ve světě. Studie S. Curtiss a A. S. Benzaquen se staly zdrojem pro konkrétní příklady, jež navazují na souvislosti z předcházejících kapitol a zároveň uzavírají diplomovou práci.
|
host ::
RSS.