|
|
Cestovatelé mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945-1948.
Kučera, Jaroslav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá poválečnými cestovateli mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945 - 1948 a je tématicky rozdělena do tří kapitol. V první části se zaměřuje na dopady války na evropské státy a převážně na Československo, Velkou Británii a Německo. Zdrůrazňuje zejména stav dopravní infrastruktury, která byla klíčová pro hromadné návraty lidí domů. Důležitou součástí těchto návratů byl také sofistikovaný plán, který československá exilová vláda vytvořila. Ve druhé části zkoumá vývoj československo- britských vztahů a také působení diplomatických a kulturních institucí, které byly rozhodující při poskytování zahraničních stáží a zahraničních studijních programů. Skrze studijní programy mohlo mnoho studentů a vědeckých pracovníků navštívit Velkou Británii. Pro studium vzájemných vztahů je v této práci zohledněno také působení československých exulantů a jejich vliv na britskou veřejnost. V závěrečné části popisuje cestovní podmínky v poválečné Evropě. Tyto cestovní podmínky se snaží objasnit na základě dobových pramenů a hlavně z písemných a audiovizuálních vzpomínek pamětníků. Důraz je zde kladen na popis repatriace z Velké Británie a na obnovu cestovních tras civilní dopravy, která se po roce 1945 vcelku rychle obnovila.
|
|
|
Reflexe policejní práce z pohledu samotných policistů a policistek
Kapr, Ondřej ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí policejní práce z pohledu samotných policistů a policistek, a to v historickém kontextu fungování Policie České republiky, tedy od roku 1991 do současnosti. Nosným pilířem celé práce je orálně historický průzkum provedený se současnými a bývalými policisty. Cílem této práce je seznámit veřejnost s vnímáním policejního prostředí zevnitř, přímo od samotných řadových policistů. V práci jsou dále analyzovány a vyhodnocovány zjištěné souvislosti. Klíčová slova: Policie, Policie České republiky, orální historie, historie, policejní kultura
|
|
|
Vojenský újezd Ralsko
Janků, Dagmar ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce posuzuje, zda měl příchod sovětských vojsk vliv na každodennost občanů, žijících ve VÚ Ralsko. Za pomoci metody natočení orálně historických rozhovorů a jejich zanalyzování pomocí symbolické antropologie je v této práci rozebírána každodennost v bývalém vojenském újezdu Ralsko. Autorka došla k závěru, že přítomnost sovětských vojsk měla vliv na každodennost v několika bodech. Po příchodu sovětských vojsk museli opustit domov vojáci ČSLA a jejich rodiny. Přišli tak o svůj domov, přátele a zaměstnání. Otázka bezpečnosti je problematickým tématem. Např. ještě dnes obyvatelé VÚ Ralsko spekulují nad přítomností jaderných zbraní. Dalším problémem byly zahraniční cesty nebo zákazy vstupů do lesů ve VVP. Společné soužití Sovětů a běžných občanů existovalo na dvou místech - sídliště Letná a Hradčany. Poklidnějším místem byly Hradčany. Sovětští vojáci neměli pevnou vojenskou morálku a dokázali znepříjemnit život občanům VÚ Ralsko. Na druhou stranu na základě jejich přítomnosti se občanům dostalo možnosti přísunu rozmanitého sortimentu. I tak však docházelo ke konfliktům v obchodech, kdy se manželky důstojníků hádaly o zboží. V červnu 1991 opustili sovětští vojáci definitivně naší zemi a v bývalém VÚ Ralsko začalo rabování. Klíčová slova: Ralsko, každodennost, vojenský újezd, sovětští vojáci,...
|
|
|
Spolupráce Pohraniční stráže s civilním obyvatelstvem v šedesátých a sedmdesátých letech: příklad Chebska
Jaška, Petr ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Práce se věnuje spolupráci vojsk Pohraniční stráže s civilním sektorem především v šedesátých a sedmdesátých letech. Z důvodu lepšího kontextu je ale tematika přehledově zpracována od roku 1945. Práce si klade za cíl zmapovat a popsat proces, na jehož základě kooperovala 5. brigáda Pohraniční stráže v geografickém regionu Chebska s místními obyvateli, a nakolik se civilisté do ostrahy státních hranic zapojovali. Autor vycházel především z archiválií uložených v ABS v Brně Kanicích a z doposud vydané odborné literatury. Dále pak využil rozhovorů s dřívějšímu důstojníky z povolání, které zpracoval pomocí metody orální historie. Za hlavní kritéria byly zvoleny údaje o počtu pomocníků Pohraniční stráže, mladých strážců hranic a o počtu osob, jež byly při pokusu o přechod státní hranice zadrženy za pomoci civilního sektoru. Přihlíženo ale bylo i k mnoha jiným faktorům. Výsledkem práce je pak zjištění, že spolupráce s civilním sektorem měla od padesátých let do konce let sedmdesátých vzestupnou tendenci s vrcholem v druhé polovině sedmdesátých let. V šedesátých letech, především pak v jejich druhé polovině, byla brigáda nucena zintenzivnit využívání civilistů v celém systému OSH díky krácení výdajů a zmenšování hraničního pásma oproti padesátým letům. Určitý propad intenzity spolupráce je patrný po...
|
|
|
Krev, čest a hrůza. Reprezentace pevnostní války v obléhacích denících britských obránců Bergen-op-zoom z roku 1747
Wohlmuth, Petr ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce, nazvaná Krev, čest a hrůza - reprezentace pevnostní války v obléhacích denících britských obránců Bergen-op-zoom z roku 1747, se hlásí ke specifickému žánru historické antropologie války a vojenství. Její badatelské otázky směřují na analýzu dobové kultury války a jejích proměnných, jejich vzájemného vztahu a jeho rekonfigurace v průběhu boje o pevnost Bergen-op-zoom v kulminačním bodě Války o dědictví rakouské v roce 1747. Smyslem práce je nalézt alternativní způsob práce s prameny a opustit chápání vojenského střetu podle klasických konzervativních šablon vojenské historie jako národních nebo konfesionálních stereotypů vojenství, esenciálních vlastností hlavních aktérů nebo teoretických standardů vojenské vědy. Práce dospívá k závěru, že dobově mimořádný a dramatický boj o pevnost Bergen-op-zoom se odvíjel primárně od zásadního nedorozumění mezi útočníky a obránci ve smyslu kultury války, především otázek vojenské cti a s ní spojených legitimních způsobů vedení boje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Čeští novodobí váleční veteráni a jejich reflexe mise v Afghánistánu.
Stehlík, Pavel ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Abstrakt Cílem diplomové práce je zachytit a reflektovat osobní vzpomínky novodobých českých válečných veteránů z mise v Afghánistánu a napsání uceleného textu o tématu, které nebylo dosud zpracováno. Meritum práce je zaměřeno na to, co se v zahraniční misi v Afghánistánu dělo, co narátoři zažívali, čemu čelili, co cítili, co žili a s čím se vyrovnávají. Reflexivně pojednávám o tématech: příprava do mise, výběr osob, loučení, první okamžiky v misi, esence války, obraz nepřítele, mezilidské vztahy, intimní život, finanční ohodnocení, talismany a návrat. Snažil jsem se na nich zachytit jejich "neobyčejně obyčejné" životy vojenských profesionálů a jejich působení v zahraniční misi (s přesahem od odjezdové po příjezdovou životní etapu). Primární pramen diplomové práce tvoří rozhovory vedené metodou orální historie s novodobých českými válečnými veterány z mise v Afghánistánu. Text se také opírá o dostupnou memoárovou literaturu, literaturu faktu, studie, průzkumy, časopisy, deník, internetové články a filmografii. Při reflexi vzpomínek na misi v Afghánistánu je sledována jak rovina historicko-politická, tak vojensko-společenská. Hlavním přínosem práce je položení pomyslných základů pro další obdobně orientované výzkumy z oblasti novodobé vojenské historiografie a prezentace nezmapovaného tématu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Význam bastionových fortifikací ve vývojovém procesu vojenské revoluce
Wohlmuth, Petr ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Matlas, Pavel (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá otázkou debaty o teorii takzvané vojenské revoluce, na kterou se zaměřuje jako na historický sociální vývojový proces, odvíjející se v raně novověké Evropě. Vojenská revoluce bývá v jejím rámci konceptualizovaná jako zdroj dalekosáhlé sociální změny s civilizační dimenzí, přispívající k celkovému weberovsky pojatému racionalizačnímu procesu, odehrávajícímu se na půdě Okcidentu. V tomto textu je vojenská revoluce teoreticky uchopena jako nesubstanční vývojový proces a její struktura a dynamika jsou analyzovány pomocí upravené verze actor- network-theory Bruno Latoura. V rámci tohoto pokusu jsou kriticky potlačeny obvyklé předpoklady přirozené ontologické kontinuity, totality a vývojového charakteru sociální sféry. Teoretickým výsledkem této práce, založeným na historických pramenech, je potvrzení toho, že i v rámci tohoto velmi kritického přístupu teorie vojenské revoluce vykazuje distinktivní kvality vývojového procesu a může posloužit jako silný kognitivní nástroj humanitních věd pro zkoumání evropského raného novověku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.