|
|
Přehled paliv vznětových a zážehových motorů
Široký, Marek ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Tato práce je věnována pohonným hmotám a jejich aditivům a to i z pohledu možných environmentálních rizik. Práce má rešeršní charakter a jejím úkolem je podat přehledný popis jednotlivých základních druhů paliv. Úvodní část je stručná kapitola o ropě jako takové (tzv. surová ropa) a jejím vedlejším produktům. Tyto se liší svým chemickým složením a patří mezi ně například ropa parafinická, naftenická, aromatická a asfaltická. V další části se práce zaměřuje na detailnější popis jednotlivých typů pohonných hmot dodávaných na tuzemský trh. Tato část zahrnuje analytický rozbor, ze kterého lze usuzovat o kvalitě daného produktu. Jedná se ovšem o informace pouze informativní a orientační, laboratorní analýza nebyla provedena. Následující část popisuje jednotlivé druhy aditiv s přihlédnutím k vlivu na funkci spalovacích a zážehových motorů, a to v pozitivním i v negativním slova smyslu. Pozornost je věnována také environmentálnímu riziku spojenému s jejich výrobou, skladováním a využitím v automobilovém průmyslu, zvláště pak jejich vlivu na spalovací procesy v motorech, vypouštění emisí do atmosféry a jejich následné depozici v biosféře. Závěr práce se zabývá problematikou alternativních pohonných hmot a myšlenkou náhrady ropy jako energeticky bohaté suroviny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Geneze a paleogeografický význam proplástků hlavní hnědouhelné sloje mostecké pánve
Novotný, Tomáš ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Rojík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce představuje první soubornější geochemický a petrografický výzkum proplástků spodnomiocenní hlavní sloje mostecké pánve. Těžištěm diplomové práce je vyhodnocení proxy analýz (EDXRF), kterými autor studoval jak proplástky, tak popeloviny ve sloji. Touto metodou byl zkoumán paleogeografický původ klastického materiálu, který byl do pánve dopravován ze zvětrávajících neovulkanitů a z jz. části Českého masivu. Odlišný geochemický signál těchto dvou zdrojových oblastí sledovaný v klastickém materiálu proplástků hlavní uhelné sloje mostecké pánve umožnil stanovit přibližnou pozici rozhraní odpovídajícího změně provenience klastického materiálu přinášeného do rašeliniště. Ta se v lomu Bílina nachází ve spodní části střední lávky, zatímco v lomu Doly Nástup-Tušimice leží pod hlavní slojí. Toto zjištění potvrzuje, že ke změně provenience docházelo v rámci pánve postupně. Anomální geochemické a minerální složení vykazuje proplástek ve spodní části hlavní sloje v lomu DNT, ve kterém byl zaznamenán zvýšený obsah prvků Sr, Ba, P, Ca. Rentgenovou difrakční analýzou se zde podařilo identifikovat minerály florencit a woodheouseit, ze skupiny fosforečnanů. Takové mineralogické a geochemické složení ukazuje na možnou příměs alterovaného vulkanického popela. Mikropetrografický výzkum proplástků...
|
|
|
Revize druhů Lepidodendron lycopodioides a L. selaginoides z českého karbonu
Rychnovský, Vojtěch ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Cílem práce je revize typové kolekce dvou blízkých druhů stromovitých karbonských plavuní Lepidodendron lycopodioides a Lepidodendron selaginoides. Oba druhy jsou v literatuře často zaměňovány vzhledem k jejich nejasné definici. Oba druhy byly studovány morfometricky, což umožnilo jejich redefinici na základě morfologických znaků. Součástí revize obou druhů je nová diagnóza. V souladu s Mezinárodním botanickým kódem bylo řešeno použití stávajících jmen obou druhů. Pomocí morfometrické analýzy byly podrobně popsány změny různých parametrů v průběhu ontogenetického vývoje druhů L. lycopodioides a L. selaginoides a oba druhy byly znovu nadefinovány. Klíčová slova: Lepidodendron lycopodioides, Lepidodendron selaginoides, pennsylvan, vnitrosudetská pánev, radnická pánev, morfometrická analýza.
|
|
| |
|
|
Leptosporangiátní kapradiny z karbonských pánví Čech, vybrané taxony
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Diplomová práce reviduje deset vybraných druhů sphenopteridních kapradin z karbonu a permu uložených ve sbírkách Národního muzea v Praze, Západočeského muzea v Plzni a British Geological Survey v Keyworth. Byly studovány sphenopteridní typy kapradin na základě reprodukčních orgánů získané metodou macerace rostlinných otisků. Sporangia a jejich annulus jsou důležitými diagnostickými znaky pro jednotlivé rody a druhy sphenopteridních kapradin a u vybraných druhů nebyly dosud popsány. Byly studovány následující druhy Boweria schatzlarensis, Myriotheca anglica, Renaultia crépini, Sturia amoena, Discopteris sp., Zeilleria hymenophylloides, Zeilleria avoldensis, Scolecopteris elegans, Waldenburgia corynepteroides a Oligocarpia gutbiery. S výjimkou druhu Waldenburgia corynepteroides, Scolecopteris elegans, Zeilleria hymenophylloides a Zeilleria avoldensis byl studován typový materiál. U druhu Boweria schatzlarensis macerace ukázala laterální annulus, zatímco u Myriotheca anglica je annulus buď laterální a nebo spíše speciální typ umístěný po stranách sporangia. Určení typu annulu (laterální annulus) u Renaultia crépini rovněž umožnilo zařadit tento druh k rodu Tenchovia (nová kombinace Tenchovia crépini). U druhu Sturia amoena macerace ukázala prstencový annulus. Dále byl studován druh Discopteris sp.,...
|
|
|
Světové zásoby a těžba uhlí od 2. poloviny 20. století
Kadoumiová, Diana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Cílem této práce je podat základní informace o světových zásobách a o těžbě uhlí od 2. poloviny 20. století na základě rešerše vydaných publikací a digitálních zdrojů. Bakalářská práce se dále zmiňuje o historii těžby uhlí od období, kdy člověk objevil oheň až do současnosti. Rovněž se zabývá uhelnými ložisky v jednotlivých zemích a popisuje jejich výskyt, stáří a další důležité informace. Blíže přibližuje vývoj těžby v nejdůležitějších uhelných zemích světa a vysvětluje termín ,,peak coal". Stručně charakterizuje těžbu, zásoby, dovoz a vývoz České republiky. Součástí práce jsou také grafy a tabulky, které dokládají studovanou problematiku. Klíčová slova uhlí, světové zásoby, těžba, ložisko
|
|
|
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
|
|
|
Prostředí vzniku uhelných slojí
Šulcová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Uhlí je kaustobiolit, který vzniká biochemickou přeměnou, později se však uplatňuje teplota, tlak a čas. V přírodě se vyskytuje jako vrstva, kterou nazýváme sloj. Nejranější etapou vzniku uhlí je rašelina, která se tvoří anaerobním rozkladem rostlinného materiálu a hromadí se v rašeliništi. Rašeliniště jsou důležitou podskupinou mokřad, kde klíčovými faktory pro vznik rašelinišť je nízký obsah kyslíku a přemokření. Termín rašeliniště má odlišný význam v různých oborech a zemích, a tak existuje široká škála termínů popisující mokřady a rašeliniště. Rozložení světových zásob rašelinišť přesně neznáme, avšak odhadujeme, že celkový rozsah rašelinišť činí 386 až 409 miliónů ha. Jedním z hlavních faktorů určení typu rašelinišť je hydrologie. Lze rozlišit dva hlavní hydrologické typy - ombrotrofické, které jsou napájené srážkami a rheotrofické, které kromě srážek jsou napájené i podzemní vodou. V průběhu vývoje rašeliniště může dojít k přechodu ze stádia rheotrofického do stádia ombrotrofického. Pro komparaci rašelinišť byly vybrány dvě oblasti v provincii Riau na Sumatře. Siak Kanan se vyskytuje na pobřeží a Bengkalis Island, který představuje rašelinu na ostrově. Konečné analýzy vzorků odebraných z rašelinišť nevykazují žádné významné rozdíly. Rašeliniště jsou ombrogenní a rašelina se zde akumulovala...
|
|
|
Obsahy síry v uhlí
Portová, Nikol ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se stručně zabývá charakteristikou a chemickým složením uhlí, detailněji shrnuje poznatky o formách a původu síry v kaustobiolitech. Nastiňuje způsoby stanovení obsahu tohoto prvku v kaustobiolitech uhelné řady a zmiňuje legislativu zabývající se obsahem síry v palivech. Podrobněji se věnuje přehledu jednotlivých nejdůležitějších uhelných revírů České republiky s důrazem na hnědouhelné pánve, které jsou z hlediska environmentální zátěže významnější, než pánve černouhelné. U všech pak uvádí v přehledech hodnoty obsahu síry naměřené v jejich jednotlivých nejdůležitějších uhlonosných horizontech. Důležitost sledování síry v kaustobiolitech vyplývá z její nebezpečnosti pro životní prostředí a to jak v oblastech s intenzivní těžbou, kde se v převážné míře uplatňují spíše faktory s dopadem na krajinotvorbu, tak v oblastech, kde dochází k využívání fosilních paliv k vytápění a energetice. Při tom dochází k uvolňování sirných sloučenin a jejich redistribuci v životním prostředí a tak k zvýšenému vlivu síry na biologické pochody. Klíčová slova Síra; uhlí; životní prostředí
|
|
|
Vznik a rozšíření proplástků v hlavní hnědouhelné sloji mostecké pánve
Novotný, Tomáš ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Práce shrnuje současný stav znalostí o vzniku a rozšíření proplástků v hlavní hnědouhelné sloji v mostecké pánvi. V prvních kapitolách se věnuji především obecné charakteristice typů proplástků a to i takových, které v mostecké pánvi nejsou zastoupeny nebo nebyly ještě zjištěny. Dále je v těchto kapitolách uveden geologický vývoj mostecké pánve s větším zaměřením na Bílinsko, protože právě zde proběhlo nejvíce výzkumů na tuto problematiku. Těžištěm této bakalářské práce je rozpoznání typů proplástků a jejich rozšíření v hlavní hnědouhelné sloji mostecké pánve, zejména v lomu Bílina, kam se soustředilo terénní pozorování umělých výchozů s proplástky. V pánvi jsou zastoupeny dva typy sedimentárních proplástků. V západní části pánve převažují proplástky vzniklé zaplavením rašeliniště v důsledku fluviálních procesů, protože po téměř celou dobu existence rašelinotvorného močálu zde existovaly fluviální systémy žatecké delty. Ve východní části pánve (např. lom Bílina) můžeme rozpoznat dva typy proplástků. Proplástky spjaté s fluviálními systémy jsou vytvořeny ve spodní a střední lávce uhelné sloje. Ve svrchní lávce sloje jsou převažujícím typem proplástky vzniklé zaplavením rašeliniště v důsledku jezerních záplav, jejichž vznik souvisel s bílinskou deltou. Takto vzniklé proplástky přecházejí do...
|
host ::
RSS.