|
|
Řízení asynchronního motoru pomocí frekvenčního měniče
Kovář, Pavel ; Bradáč, Zdeněk (oponent) ; Štohl, Radek (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá základními principy funkce asynchronního motoru. Popisuje také frekvenční měnič PowerFlex 700 a PLC CntrolLogix od firmy Allen Bradley, okrajově se zde popisuje i průmyslová síť EtherNet/IP. Hlavním bodem projektu je řízení asynchronního motoru pomocí frekvenčního měniče. Jako ukázku tohoto řízení se projekt zabývá řízením jednoduché výrobní linky pro vyvrtávání otvorů do kovových nosníků. Tato výrobní linka bohužel fyzicky neexistuje, a proto je její činnost pouze simulována. Hlavní problém řízení této výrobní linky je bezesporu řízení asynchronního motoru na přesnou polohu. Úloha výrobní linky byla navrhována s ohledem na to, že se v budoucnu bude využívat jako laboratorní úloha pro výuku. Poslední část práce se věnuje animované vizualizaci této linky v programu FactoryTalk View Studio, kterou je možno nahrát do zobrazovacího terminálu určeného k vizualizaci v průmyslu.
|
|
|
Možnosti kódového zabezpečení stanic s kmitočtovým skákáním
Pust, Radim ; Kovář, Pavel (oponent) ; Wieser,, Vladimír (oponent) ; Burda, Karel (vedoucí práce)
Doktorská práce se zabývá problematikou návrhu kódového zabezpečení pro stanice s kmitočtovým skákáním v pásmu s intenzivním rušením. U digitálních modulací dochází vlivem rušení k chybnému určení modulačního stavu na straně přijímače. Důsledkem jsou chybně přenesené symboly zprávy. Vzniklé chyby během přenosu je možné eliminovat za použití zabezpečovacích kódů. Zároveň je také možné těmto chybám předcházet pomocí algoritmů (technik) frekvenčního skákání, které provádí výběr vhodného komunikačního kanálu. Vhodným komunikačním kanálem se rozumí kanál s nižší pravděpodobností vzniku chybných symbolů ve zprávě. Hlavní přínos této práce spočívá v návrhu nové techniky frekvenčního skákání s předcházením kolizí (FH/CA). Stanice s technikou FH/CA provádí před každým skokem měření úrovně signálu v několika uvažovaných kanálech. Na základě provedených měření je pak vybrán nejvhodnější kanál, tj. kanál s nejnižší naměřenou hodnotou úrovně signálu. S vyšší pravděpodobností tak dochází ke skoku na kanál neobsazený nějakým přenosem. Pomocí matematického modelu byla porovnána výkonnost nově navržené techniky FH/CA se současně užívanými technikami FH a AFH. Porovnávacím kritériem byla pravděpodobnost kolize mezi komunikačním systémem FH/CA a statickými rušiči (zařízení vysílající nepřetržitě na stálém kmitočtu) nebo dynamickými rušiči (tj. jinými FH nebo AFH systémy). Porovnáním hodnot pravděpodobnosti rušeného přenosu byly zjištěny nesporné teoretické výhody nové techniky FH/CA oproti současně užívaným technikám FH a AFH. Technika FH/CA vždy dosahuje lepších nebo stejných výsledků v porovnání s technikou FH v případě rušení jak statickými tak i dynamickými rušiči. Technika FH/CA je většinově výhodnější než technika AFH v pásmu se statickými a dynamickými rušiči. Významný přínos techniky FH/CA je vidět zejména v oblasti dynamických rušičů. Naopak v oblasti statických rušičů je technika FH/CA oproti technice AFH v určitých situacích horší. Správnost matematických modelů byla ověřena simulačním modelem, který byl vytvořen v rámci řešení této doktorské práce v prostředí MATLAB. Na základě získaných dat z modelu byl následně proveden návrh kódového zabezpečení pro stanice s kmitočtovým skákáním s novou technikou frekvenčního skákání FH/CA, které jsou určeny pro přenos dat o malém objemu v pásmu s intenzivním rušením.
|
|
|
Technologie příjmu extrémně slabých radiových signálů meziplanetárních sond
Špaček, Jiří ; Bezoušek, Pavel (oponent) ; Kovář, Pavel (oponent) ; Kasal, Miroslav (vedoucí práce)
Náplň práce souvisí s problematikou příjmu velmi slabých radiových signálů, konkrétně se zaměřením na systémy pro přenos nízkorychlostní telemetrie s využitím modulačního schématu nosná-subnosná. V části práce je prezentována energetická bilance typického telemetrického spoje na trase Mars – Země s uvážením přijímacího zařízení, které je potenciálně dostupné v laboratoři experimentálních satelitních spojů na Ústavu radioelektroniky VUT v Brně. Energetická bilance byla spočítaná za účelem ověření teoretické možnosti reálného příjmu uvedených signálů. Hlavní část předkládané práce pak tvoří popis vývoje a testování počítačového modelu nízkorychlostního datového spoje s využitím modulačního schématu nosná-subnosná. Daný model je sestaven za účelem testování vlivů aditivního gaussovského bílého šumu AWGN a fázového šumu PN jednak na chování přijímacího zařízení jako celku, a jednak na chování jednotlivých jeho komponent. Model je sestaven a popsán s důrazem na snadno proveditelnou modifikaci parametrů. Návrh jednotlivých parametrů modelu je v práci podrobně rozebrán. Následně je s pomocí hotového modelu provedena studie vlivu AWGN a PN jak na přenosový systém jako celek, tak na chování některých jeho komponent.
|
|
|
Hnací ústrojí tříválcového řadového vznětového motoru
Kovář, Pavel ; Ramík, Pavel (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a porovnáním tří variant klikového hřídele řadového vznětového motoru pro užitková vozidla. Zaměřuje se na práci s programy na modelování ve 3D a následnou analýzu navržených modelů hřídele tak, aby byl schopen pracovat v těžkých podmínkách, kterým je vystaven. Součástí návrhu hřídele je výpočtová modální analýza navržených klikových hřídelů a pevnostní analýza.
|
|
|
Vertikální česle
Kovář, Pavel ; Šindelář, Martin (oponent) ; Brandejs, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je konstrukční návrh vertikálních česlí s lisem shrabků pro typovou šachtu 501 hloubky 3200 milimetrů. Součástí šachetního systému je atypické dno se dvěma přítoky a jedním odtokem odpadní vody. Těmto požadavkům byly přizpůsobeny rozměry i tvar celé konstrukce. Diplomová práce je rozdělena do několika částí, ve kterých je postupně zpracován návrh konstrukce česlí s příslušenstvím, úprava šachetního dna a ukotvení vertikálních česlí.
|
|
|
Algoritmy výpočtu polohy, rychlosti a času z GNSS signálů
Kučera, Tomáš ; Kovář, Pavel (oponent) ; Tejmlová, Lenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce popisuje principy globálních družicových polohových systémů GNSS, konkrétně systémy GPS, GLONASS a Galileo. Rozebrána je struktura jednotlivých podsystémů GNSS a uvedeny jejich vlastnosti. V interaktivním programovacím prostředí MATLAB je sestaven program zpracovávající navzorkované signály systémů GPS a GLONASS pro výpočet polohy s využitím obou navigačních systémů. Pro výpočet polohy je použita tzv. dálkoměrná metoda, kdy z naměřených pseudozpoždění je hledán průsečík kulových ploch. Výpočet je navržen pouze pro čtyři družice a v případě detekce více družic je opakován pro všechny možné kombinace. Z této polohy je určena kombinace s nejnižším činitelem DOP (Dilution of precision) a výpočet polohy je opakován pro tuto nejvýhodnější konstelaci družic. V práci je vytvořeno uživatelské rozhraní pro načtení vstupních dat, nastavení vstupních parametrů a zobrazení vypočtených hodnot. Po výpočtu z naměřených dat je poloha zobrazena na vybraném online mapovém portálu.
|
|
|
Model CNC frézky
Kovář, Pavel ; Bradáč, Zdeněk (oponent) ; Štohl, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá základními částmi a principy CNC strojů se zaměřením na CNC frézky. Dále se projekt zabývá popisem manipulátoru, který se nachází v laboratoři E132 v objektu na adrese Kolejní 4, Brno. Práce obsahuje také popis jednotlivých zařízení, která se v modelu manipulátoru nachází. Nalezneme zde také popis programu generujícího G-kód z obrazu, který si vytvoříme v jeho editoru. Další část popisuje možné úpravy manipulátoru pro jeho přestavbu na CNC frézku. Poslední kapitola se zabývá popisem vytvořeného programu na ovládání manipulátoru jako CNC frézky.
|
|
|
Návrh stožáru satelitního vysílače
Kovář, Pavel ; Sikora, Michal (oponent) ; Vlach, Radek (vedoucí práce)
Zadáním bakalářské práce je návrh stožáru pro satelitní vysílač. Stožár je navržen pro výšku 24 metrů, v které je satelit umístěn. Dle tohoto předpokladu je navržen typ konstrukce, pro kterou je jediným požadavkem konstantní trojúhelníkovitý příčný průřez stožáru. V práci je uveden konstrukční návrh a výpočet stožáru.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.