|
|
Společenské, rodinné a mezilidské vztahy v Hálkových pozdních prózách
Matušková, Kateřina ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce představuje analýzu tří venkovských próz Vítězslava Hálka z vrcholného období jeho tvorby, Na statku a v chaloupce (1871), Na vejminku (1873) a Pod pustým kopcem (1874). Zaměřuje se jednak na zařazení povídek do celkového kontextu Hálkova díla, a jednak poukazuje na proměny v autorově povídkové tvorbě. Povídková tvorba prochází skrze celou Hálkovu tvůrčí kariéru, v její závěrečné fázi však dochází k proměně autorovy poetiky, důkladnějšímu prokreslení jednotlivých protagonistů a jejich okolí, a také je v nich výrazněji tematizována sociální problematika dobové vesnice. Práce přináší analýzu Hálkových fikčních světů skrze literární postavy na základě jejich pozice v rámci rodinného či vesnického kolektivu, věku a jejich funkce v textech. Závěrečná kapitola je věnována časoprostoru jakožto kategorii, jež je s literárními postavami úzce spjata. Klíčová slova: Vítězslav Hálek; Na statku a v chaloupce; Na vejminku; Pod pustým kopcem; venkovská próza; povídka
|
|
|
Topos domova v díle Jana Čepa a Egona Hostovského
Fráňa, Jakub ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Topos domova v díle Jana Čepa a Egona Hostovského Abstrakt: Cílem bakalářské práce je představit díla Jana Čepa a Egona Hostovského, a to z hlediska jejich styčného a pro oba signifikantního tématu domova. V první a druhé části se věnuji autorům zvlášť - představuji jejich dílo v literárním a společenském kontextu a analyzuji, jak se v nich vytváří obrazy domova od jejich tvůrčích začátků po reflexe exilu. Závěrečná část je komparatistická. V ní díla Čepa a Hostovského porovnávám a vkládám do širšího kulturního rámce vymezeného tématem domova (jako univerzální lidské zkušenosti).
|
|
|
Kulturně-historické práce Aloise Jiráska
Pokorná, Gabriela ; Vaněk, Václav (oponent)
Cílem této rigorózní práce je představit Aloise Jiráska jako tvůrce textů populárně naučných, osvětových i tendenčních, uveřejněných v dobových periodikách, respektive přetištěných v Sebraných spisech, a takto korigovat konvenční představu o tomto autoru jako výlučně o beletristovi. Jiráskovy texty kulturně- historického charakteru, jež se ocitly neprávem na periferii badatelského zájmu (v sekundární literatuře se objevují jen stručné zmínky o nich), budou na základě materiálového průzkumu stratifikovány a charakterizovány (i v komparaci s texty jiných autorů). Práce se pokusí reflektovat jejich přínos na poli osvětovém i populárně-naučném, v soustředění základních informací by měla sloužit rovněž jako podklad k dalšímu výzkumu a nastínit jeho možnosti. Klíčová slova Alois Jirásek, kulturní historie, kulturně-historické práce
|
|
|
Logaritmus Arbesova romaneta
Coufalová, Klára ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá otázkou "vypočitatelnosti" estetického účinku uměleckého díla, konkrétně romaneta, resp. možnými vztahy mezi logikou jeho výstavby a estetickým působením. Zaměří se na to, do jaké míry je tento prozaický útvar utvářen logicky, jaké prvky se podílejí na jeho tvorbě, formování a konstrukci. Předmětem zkoumání budou vybraná romaneta Jakuba Arbesa. Inspirací bude esej E. A. Poea Filozofie básnické skladby. Klíčová slova: Jakub Arbes, Edgar Allan Poe, romaneto
|
|
|
Obraz Šumavy v česky a německy psané literatuře po roce 1945. Krajina, ztracený a znovuobjevovaný domov, místo setkávání i míjení národů
Denková, Helena ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Obraz Šumavy v české a německy psané literatuře vzniklé po roce 1945 je determinován především pohnutým geopolitickým vývojem tohoto regionu ve druhé polovině 20. století. Většina českých textů o Šumavě vznikla v době totality, v textech německy píšících autorů se téma Šumavy objevuje převážně až po roce 1989. Češi vymezují Šumavu většinou jako prostor na české straně hranice, německy píšící autoři naopak vnímají Šumavu, resp. "Böhmerwald" jako region, který se rozkládá na pomezí tří států. Šumava vystupuje česky i německy psaných textech jako příroda i prostor naplněný civilizací. Jsou reflektována zejména aktuální témata, jako např. ochrana přírody, zánik původních německých vesnic, znovuobjevování Šumavy po roce 1989 apod. Česky i německy píšící autoři se také zabývají vztahy mezi Čechy a Němci.
|
|
|
Romantické povídky Karla Sabiny
Hesová, Petra ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Rigorózní práce se zabývá prozaickou tvorbou KARLA SABINY v období od roku 1835 do roku 1848. Východiskem práce je analýza málo známé povídky Hesperidky (Ervín), jejímž prostřednictvím autorka ukazuje obecné znaky romantické literatury v českém i evropském kontextu. V další kapitole jsou charakterizovány typické postavy Sabinových próz, konkrétně postava poutníka, hrobníka, kata a různé podoby ženských hrdinek. Dvě závěrečné kapitoly se zabývají rozborem textů, které dosud odborná literatura nechávala bez povšimnutí, totiž nepublikované prózy Čech a povídky Obrazy a květy snů. Součástí práce je také rozsáhlá příloha, která obsahuje jednak soupis Sabinových předbřeznových próz, jednak edici rukopisu prózy Čech a přepis novely Vesničané.
|
|
| |
|
|
Kulturně-historické práce Aloise Jiráska
Pokorná, Gabriela ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Cílem této práce je představit Aloise Jiráska jako tvůrce textů populárně naučných, osvětových i tendenčních, uveřejněných v dobových periodikách, respektive přetištěných v Sebraných spisech, a takto korigovat konvenční představu o tomto autoru jako výlučně o beletristovi. Jiráskovy texty kulturně- historického charakteru, jež se ocitly neprávem na periferii badatelského zájmu (v sekundární literatuře se objevují jen stručné zmínky o nich), budou na základě materiálového průzkumu stratifikovány a charakterizovány (i v komparaci s texty jiných autorů). Práce se pokusí reflektovat jejich přínos na poli osvětovém i populárně-naučném, v soustředění základních informací by měla sloužit rovněž jako podklad k dalšímu výzkumu a nastínit jeho možnosti. Klíčová slova Alois Jirásek, kulturní historie, kulturně-historické práce
|
|
|
Antihrdina ve fantasy literatuře
Micková, Tereza ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Cílem diplomové práce je načrtnutí typologie antihrdiny v současné fantasy literatuře. Na základě vybraných děl z žánrové světové literatury jsou antihrdinské postavy reflektovány z hlediska svého zrodu, vývoje a rozpoznání implikovaným čtenářem. Pod typ antihrdiny je zahrnut i mytický trickster. První polovina práce představuje teoretickou základnu pro vlastní rozbor děl v části druhé.
|
|
|
Josef Wenzig jako překladatel
Kropáčková, Tereza ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
(česky): Práce se zabývá překladatelskou činností Josefa Wenziga (1807-1876), pedagoga, překladatele, spisovatele a libretisty tvořícího především německy. Josef Wenzig během svého života přeložil velké množství básní první poloviny 19. století, byl překladatelem lidových písní, Kollára, Čelakovského, Štulce, Vocela, Jablonského, Erbena a dalších. Svou rozsáhlou činností se snažil zprostředkovat českou kulturu do německého prostředí. Práce se zabývá jednotlivými vydanými překlady, jejich prezentací a ohlasy, a primárně se zaměřuje na roli překladů v česko-německé společnosti. Důležitý je aspekt osobnosti překladatele, který vyrostl v německé rodině, ale svými postoji se přihlásil k českému národu. Cílem práce je také interpretace Wenzigových textů (především předmluv), které doplňovaly překlady, a jejich působení na následnou recepci.
|
host ::
RSS.