|
| |
|
|
Konec druhé světové války v Poličce
Chadimová, Jana ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Cílem bakalářské práce Konec druhé světové války v Poličce je tematicky a chronologicky vystihnout období první poloviny roku 1945 v Poličce s využitím vybraných historických metod. První část práce je zaměřena na události do května 1945. Druhá část se věnuje událostem v květnu 1945. Další část je o pobytu vojska v Poličce a závěrečná část se věnuje osobám, které stanuly před Mimořádnými lidovými soudy. Na závěr práce je zmínka o pobytu Leonida Iljiče Brežněva v Poličce a odsunu Němců z města.
|
|
|
Proces se Závišem Kalandrou a jeho ohlas v tisku
Vítek, Matouš ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Čurda, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce pojednává o procesu se Závišem Kalandrou, který byl součástí politického procesu s dr. Miladou Horákovou a spol. z roku 1950, a tiskovému ohlasu na Kalandrův proces. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je představen život Záviše Kalandry, jeho vztahy s KSČ, novinářská činnost a příčiny jeho zatčení. Tato část je věnována i politickému procesu se Závišem Kalandrou, okolnostem, které předcházely jeho vzniku, přípravě procesu, jeho průběhu a konečným verdiktům, které v procesu padly. Poslední kapitola této části se zabývá propagandistickou kampaní, jejím vznikem a způsoby šíření. V praktické části práce zkoumá jednotlivé články z československých denních periodik, hodnotí jejich význam a na základě těchto článků porovnává, jak o procesu v době jeho trvání jednotlivá periodika psala. KLÍČOVÁ SLOVA: Československo, politický proces, Kalandra, tisk
|
|
|
Obraz Francie v Českém slově v roce 1938 v konfrontaci s francouzským pravicovým tiskem
Ryšavá, Ilona ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
České slovo si pečlivě vybíralo ty aspekty francouzské politiky a veřejného života, které mohly v československých občanech vzbuzovat optimismus a důvěru v budoucnost ČSR. Čtenáři tak byli soustavně přesvědčováni o věrnosti francouzského spojence a byli izolováni od negativních názorů na existenci republiky, na prezidenta Beneše i od pacifistických a poraženeckých nálad ve francouzské společnosti. Zároveň je jasně patrná snaha Českého slova o podporu prezidentu Benešovi, přičemž články vypovídající o něm či jeho projevech mají takřka oslavnou dikci. Lze předpokládat, že selekce informací o Francii a zvolený tón zpravodajství Českého slova ještě umocnil pocit zklamání a deziluze mezi jeho čtenáři. Nabízela se jistě logická otázka : Jak je možné, že nás Francie opustila, když přeci stále ujišťovala o své věrnosti, hlasy proti Československu byly vždy hned umlčeny, nepřátelská kampaň v tisku nenalezla dostatečnou podporu a významné osobnosti i obyčejní občané Francie byli našimi velkými přáteli a Francie oceňovala náš klid a pevný postoj? Výčet informací tohoto druhu, kterými byly čtenáři Českého slova manipulováni k důvěře ve Francii i v československou vládu a prezidenta, by mohl pokračovat dál a dál. Na druhou stranu je možné konstatovat, že se jedná o obecný jev, že objektivita tisku klesá s rostoucí...
|
|
|
"Odsun" Němců z města Rumburk
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Bakalářská práce na téma ""Odsun" Němců z města Rumburk" využívá jak literaturu, tak archivní prameny, přičemž se snaží popsat průběh odsunu Němců v letech po ukončení 2. světové války. Úvodní část práce se zabývá všeobecně vznikem a průběhem odsunu německé menšiny z Československa. Celkově je ale práce zaměřena na město Rumburk, které bylo až do roku 1945 osídleno pouze německými občany, a následný proces úplně změnil složení jeho obyvatelstva. V této práci jsou též vymezeny dvě určité skupiny osob, kterým je věnována samostatná kapitola. Jsou to antifašisté a specialisté. Celá práce si nedává za cíl hodnotit, ale popsat celý proces odsunu, a zároveň se pokusit získat konkrétní údaje o počtu osob, jež byly tímto procesem postiženy. Klíčová slova Rumburk, Němci, odsun
|
|
|
Život v německé vesnici na Liberecku
Rampír, Tomáš ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Ferstl, Roman (oponent)
Nyní se pokusím shrnout celou svou práci a zkusím říci i důvody, proč došlo tak rychle k tak fatálnímu rozpadu jednoho soužití ve středu Evropy. Myslím, že ono rozcházení začalo daleko dříve než na počátku 20. století. Již v době národního obrození docházelo k vymezování jedné skupiny vůči druhé, domnívám se, že lze říci, že to byl jeden z hlavních rysů 19. století. Již v této době byly položeny základy k budoucím problémům. Dalším faktorem byl čas, změny na našem území probíhaly velice rychle a měly zásadní význam na život zdejších lidí. Prakticky přes noc se z většiny stala menšina, z mocného národa troska a z národa, jenž byl podle mnohých na vymření, silný a suverénní stát. Každý si zvykáme na nové věci těžko, a tak se nemůžeme moc divit, i vzhledem k okolnostem jakou byla například krize, že mnozí viděli v Československu svého nepřítele. Již jsem to řekl, že kdyby nebylo Hitlera, jsem přesvědčen, že by se nakonec podařilo problémy překonat, vždyť všichni se shodují v jedné věci, až do poloviny roku 1937 nebyly vztahy mezi Čechy a Němci tak katastrofální.
|
|
|
Zámek v Mnichově Hradišti od konfiskace po zpřístupnění
Altman, Jakub ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o zámku v Mnichově Hradišti. Zabývá se jeho historií, ale hlavní důraz práce je kladen na 20. století - jak s budovou nakládali soukromí majitelé, jaká nastala proměna a k jakým došlo změnám, když zámek přešel do vlastnictví státu. Jako hlavní pramen jsem použil fondy Státní památkové správy v Národním archivu v Praze, následně dobové průvodce, knihy a časopisy. Využito bylo též vzpomínání pamětníků z Mnichova Hradiště a okolí. Klíčová slova: zámek, Mnichovo Hradiště, konfiskace, 1945, Národní kulturní komise
|
|
|
Třetí republika v Poděbradech
Jelínek, Martin ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Badatelský zájem diplomové práce Třetí republika v Poděbradech je časově i prostorově vymezen na Poděbrady v letech 1945 - 1948. Práce předkládá čtenáři ucelený pohled na události konce Druhé světové války v Poděbradech, na dobu osvobození, příchod Rudé armády a spojeneckých vojenských jednotek do Poděbrad. Zabývá se událostmi odehrávajícími se v Poděbradech v období třetí republiky v letech 1945 - 1948. Zkoumá vznik Místního a Okresního národního výboru v Poděbradech a jejich fungování. Práce se zabývá poděbradským školstvím, případy řešenými místním Sborem národní bezpečnosti, sklářstvím a lázeňstvím v Poděbradech a jejich znárodněním společně s dalšími hospodářskými obory.
|
|
|
Bedřich Mendl (1892-1940). V obraze své rodinné korespondence
Rajzlová, Eva ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životem prof. Bedřicha Mendla a jeho korespondencí s manželkou Eleonorou Mendlovou. Na základě rozboru této korespondence hledá každodennost českého badatele na služebních cestách po domácích i zahraničních archivech. Bedřich Mendl byl český historik a první profesor hospodářských a sociálních dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyrůstal a studoval v Praze, kde se také seznámil se svou manželkou Eleonorou Mendlovou. V letech 1916 až 1920 působil jako středoškolský profesor v Hořicích. Po návratu do Prahy pracoval pro Státní historický ústav a vyučoval na Karlově Univerzitě. Kvůli svému židovskému původu musel po začátku druhé světové války odejít do penze. Nedlouho poté, v září roku 1940, spáchal sebevraždu.
|
|
|
Rodina sedláka Víta v represích režimu jedné strany
Světlík, Pavel ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Operation "Náchod Terror." Files of this name found in the archival resources of the State Security (Státní bezpečnost, StB) document show trials with the so called Karel Rudolf and Karel Vondráček groups. The case involving a group of private farmers from the village of Litoboř and its surroundings became the largest show trial with private farmers in the former Region of Eastern Bohemia. It was conducted in two parts, 26th-27th January and 25th-26th June 1952. The State Court (Státní soud) sentenced 18 people for treason and other criminal acts. Four death sentences were passed, three out of which were carried out and one changed to life sentence. Most of the remaining convicts were condemned to 14 to 20 years imprisonment. In the outcome, the public trials, greatly abused by the regime propaganda, served finally to crush the stubborn opposition of private farmers in the area against the establishing of collective farms (Jednotná zemědělská družstva, JZD).
|
host ::
RSS.